akojky,našla jsem tyto stránky,chtěla bych s někým popovídat,plácám se v blátě a nevím jak z toho ven,kdysi jsem byla energická, odvážná a silná,poprala se s každým problémem,dnes je ze mě troska,na kterou si může každý šlápnout ,vyčerpaná,slabá,a nervově labilní,uzlíček nervů co se stále třese,tohle je život?má to tak být?proč se nemůžu zvednout,pročjsem jako zmražená,ztuhlá a unavená?život se mnou pěkně mává,připadám si jako v ringu,já jsem ale ta co prohrává..zná někdo odpověd? má někdo tole za sebou?může mi někdo k tomu něco říci?
2x
Ahoj viko! Já se myslím, že je potřeba najít důvod, který nastartoval tento Tvůj stav. A s ním se zkusit vypořádat. 
Ne vždycky se všechno v životě daří a člověk se párkrát dostane skoro na dno svých sil. Já jsem si to také prožila, ale vždycky mě něco nastartovalo, od toho dna jsem se zase odrazila a dostala jsem se zase do svých normálních kolejí. A věř, že to člověka opravdu posílí, to není jenom fráze. Člověk se naučí bránit stresu a už mu tak snadno nepodléhá. Záleží také na věku. Napiš, jestli chceš, kolik je Ti let. A věř tomu, že tento stav se nevyhýbá ani mládí a ani vyššímu věku. Já jsem měla asi to štěstí, že vždycky po nějakých životních trablích se objevilo štěstíčko, které mě rychle z takové jakési beznaděje rychle vyléčilo. 
Asi jsem přeci jenom dítě štěstěny a jsem za to strašně vděčná. Víš, já si říkám, že pokud není člověk mrcha a vědomě neubližuje druhým, tak se to zase v dobré obrátí. 
především díky za odpověd.Faktem je že problémy se nevyhnou nikomu, i já si vždy našla nový pohon do života,a vždy to fungovalo tak,že jsem našla způsob jak z toho ven, a nejen to vždy když jsem řešila životní jobovky,pokaždé mi cizí i známí lidé říkaly,,jéje ty ale vypdáš dobře ,to se asi máš skvěle a já nikdy nedala najevo že něco není v pořádku,dokonce ani mí rodiče nevěděli co prožívám,a to bydleli hned vedle.Je mi 36, a věřte mi,nejsem fnukálek co si stěžuje na ublížení vím že si život utváříme sami,je několik způsobů jak můžem na problémy pohlížet,je to jen na nás samotných.Kamarádky a známí i cizí lidé hledají u mě radu do života, odpovídám,prošla jsem peklem,tak snad mohu nabídnout nějakou svou zkušennost a dát odpověd,určitě neznám všechny odpovědi,ba naopak,mám čím dál víc pocit,že nevím nic,a tak jsem se dnes porvé zeptala někoho jiného než-li sebe,co dělat.Děkuji za Vaši reakci,je dobré vědet a videt že ostatní nejsou lhostejní
Tady si opravdu pomáháme navzájem. A zároveň se učíme přijímat názory a rady druhých a pokud se lze, využít jich i ve svůj prospěch. Je to báječné. A určitá anonymita vyhovuje těm, kteří se nechtějí se svým problémem svěřit někomu z okruhu rodiny a nebo přátel. Ono to ani vždy nejde a nebo se za svůj problém i stydí. Já, když mi krachovalo manželství, tak jsem to také tutlala do poslední chvíle, jenom babička mě odhalila, ta mě moc dobře znala. Tak bych moc přála změnu k dobrému!
1x
Milá Viko, pokud máte pocit, že jste bez energie, těžko zvládáte běžné denní aktivity, nic vás nebaví a nejste schopná plánovat si nic dopředu, chodit mezi kamarády atd. a tyto stavy trvají víc jak 14 dní , mohlo by se jednat o příznaky deprese. Zkuste se podívat na tyto stránky paveldanko.com/... a pokud byste měla pocit, že jste se tam našla, navštivte lékaře.
1x
Každý den není posvícení, zákonitě po vzestupu přichází pád, pak jde zase všechno nahoru a tak pořád dokola. Jinak by byl život jednotvárný. Záleží na každém jedinci jak se dovede poprat s pádem, zvednout se, poučit se s chyb a začít znovu. Je nabíledni, že za malé chyby platíme málo, za velké chyby platíme moc. Ale jak se říká: Co tě nezabije, to tě posílí. Tak že nemůžete pořád prohrávat, jedině že by jste rezignovala a psychicky se zlomila. A to z vašeho dotazu není vidět. Tak bojujte, život je přesto, že nám přináší nemilá překvapení přece jen krásný. Hlavu vzůru a začněte řešit problémy od těch malých až po ty největší. Já vám přejí odvahu, pevnou vůli a hodně štěsti.
0x
Jak dlouho máte ten pocit? Je doma vše ok? Jsou všichni zdraví? Máte všicni dospělý práci? Jsou děti zdravé a veselé? Pracujete stejně jako odpočíváte? Máte přátele se kterými si můžete povídat? jsou věci které vám dělají radost? Vztah s partnerem je důvěrný? Řešíte existenční problémy? Máte dluhy se kterými si nevíte rady? Bojíte se oprávněně o zdroj finančních příjmů?
Kdo si chce nechat pomoci, tomu pomoct můžeme radou a úsměvem..
0x
Myslím,že když jsou takovéto pocity,je dobré navštívit odporníka-psychologa,nebát se dnes to je běžné...Když se v tom člověk plácá sám,tak to není dobré,chce to mít někoho na povzbuzení...Pak to chce něco začít dělat,zvýšit si sebevědomí atd.,ale to vše by s Vámi odborník probral,můžete i jinde,v jiném městě,aby to bylo více anonymní...držím Vám pěsti!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.