Dvojka z chování - nevydařený výlet

Vážení,

Váš dotaz mne opravdu pobavil.To, že studentka odmítla nasednout do pozvraceného autobusu chápu stejně dobře jako skutečnost, že se to dohlížejícímu pedag.sboru nelíbilo.

Co mě ovšem překvapuje, je fakt, že se profesoři rozhodli tuto záležitost řešit postihem.

Nebudu se vyjadřovat k tomu, zda a do jaké míry studentka porušila školní řád .

Pokud se profesoři rozhodli pro výlet, jehož součástí byla návštěva vinného sklípku, měli by počítat s tím, že se jim celá akce může vymknout z rukou. To, že vše skončilo jen "po...autobusem" by měli kolegové z branže (jsem také učitelka stejně starých dětí) s pocitem úlevy vyřešit tím, že si sami dají kriticky ruku na srdce a vícekrát se podobnému výletnímu cíli se svými svěřenci obloukem vyhnou.

S pozdravem A.R.

Za asistence pedagogů se studenti opili? Trest by měl tedy padnout na jejich hlavu a stejně tak by měli uklidit to, co vzniklo jejich nezvládnutím povinností, za které jsou placeni...

Stačí jeden dopis na zřizovatele školy a ta změní velmi rychle názor na dvojku z chování. Naproti tomu zahájí kárné řízení s pedagogy, kteří na výletě nedělali svoji práci.

Úplně na začátku by měla nastoupit komunikace rodičů s třídní učitelkou a současně ředitelem. Když tato skupina nalezne společnou řeč v klidu, bez vyhrožování a vztekání, jistojistě naleznou řašení, které bude vyhovovat všem. Klidná debata zodpovědných.

Hmm. Sám jsem učitel na střední škole a nějak si nedovedu představit, že bych se studenty někde "chlastal". Pokud bych s nimi měl jet na výlet, tak rozhodně studentíci budou mít nastavena určitá pravidla. Jedním z pravidel bude zákaz požívání alkoholických nápojů během školního výletu. Porušíš to? Čeká tě trest v podobě snížené známky z chování nebo nahlášení rodičům provinilce a následný, předčasný odjezd domů (samozřejmě s rodiči).

Co to bylo za školu prosím vás?

Dobrý den, já to, sice z pohledu studenta, vidím také tak.

Před tím, než jela třída na výlet, měla být stanovena jasná pravidla. Pokud se počítalo předem s ochutnávkou, dobře tedy, předpokládám však, že ochutnávka byla nepovinná (pokud víno někdo nemusí, proč by jej měl někdo nutit?) a bylo nabídnuto stanovené menší množství (cca sklenička vína), více ne, patrně v ceně exkurze. Po celou dobu výletu měla platiti nějaká pravidla, za která jsou zodpovědni spolu cestující pedagogové, kteří dle mého názoru práci zanedbali.

Pokud jde o cestování autobusem zpět domů, úhradu nákladů...opět, vlastně podle selského rozumu a logické úvahy. Jistě nebylo cílem exkurze, aby si tam studenti dali do "nosu" a dopadlo to takto, cíl exkurze byl jistě jiný. Jistě, pokud jim 18 bylo, alkohol pít mohou, to ano, ale je to o něčem jiném.

Nedivím se studentce, že přepravu zpět za těchto podmínek odmítla. Škoda, že si nepořidila foto autobusu, ale to by snad dokázat mohla. Pokud daná učitelka souhlasila s jejím návratem zpět domů sama - opět, tyto podmínky měly být stanoveny nějak předem výletu, jak to bude s dopravou zpět, zda je povinná, nebo ne. Vzhledem k tomu, že se ale vyskytly nepředpokládané podmínky, vyřešil bych, kromě daného souhlasu vyučujícího, danou situaci s tím, že by daná studentka podepsala nějaký papír, kde stvrdí, že na svoje riziko se domů dopraví sama a že učitelé už za ni odpovědnost neberou.

Pokud jde o úhradu škod na autobuse, tak z pohledu dopravce je pochopitelná, kdo by ji měl uklízet - buď příslušní pedagogové, kteří neplnili povinnosti, nebo ti studenti, kteří sami škodu způsobili. Jistě tu může být princip, jeden za všechny, všichni za jednoho a jakási solidarita s ostatními, to však vše dobrovolně, jinak také nevidím důvod, pokud studenti, kteří se "nepoblili" a navíc na výletě nepili, měli uklízet něco, co sami nezavinili. Stejný postup je u úhrady nákladů, může zde sice fungovat ta solidarita, ale ta by měla být dobrovolná, a platbu by měli provést rovným dílem ti studenti, kteří cestu zpět nezvládli, nebo pedagogický dozor ze svých vlastních nákladů.

Proberte celou událost s danými pracovníky, kteří konali dozor, dále s třídním učitelem a následně ředitelem. Předložte příslušné důkazy, i fota. Je jasné, že škole jde o dobré renomé, vždy se ale vše neuhlídá a ředitel i ostatní by se měli naučit i tyto problémy řešit. Případně bych danou věc řešil, jak už je navrhnuto, se zřizovatelem školy formou doporučeného dopisu, i osobního jednání, případně se školní inspekcí. Také mi i z podstaty věci přijde dvojka z mravů neoprávněná, na druhou stranu, neznáme všechny podrobnosti, takže tam může být něco, pravdivého, na čem se mohla studentka svým činem podílet také. Ale pokud je situace taková, jaká píšete, také bych s tímto nesouhlasil.

Dotyčnou úplně chápu. Nevím, proč by měla dostat sníženou známku z chování za to, že osmnáctiletý děcka neumějí chlastat a ožerou se jak dáni. Jejich problém. Být rodičem, tak dojdu za třídním učitele a ředitelem školy s tím, že dceru podporuji a pedagogové selhali, nikoli má dcera. V případě, že by škola neustoupila, v tomto případě bych neváhala kontaktovat inspekci a kraj. A to jsem většinou jako učitel právě na straně učitelů, protože vím, co děcka dovedou.

Na VŠ s námi profesoři taky pili do rána, ale na střední nikdy. Možná jsme si na třídním výletě koupili pivo, ale to bylo asi tak všechno.

Dvojka z chování nebude po střední nikoho zajímat, měla jsem důtku ředitele a dneska se tomu i zasmějeme. Jenže tady by mi šlo o princip... učitelé se ožerou, dovolí děckám, aby se ožrali, a pak to má odnést holka, co odmítá cestovat smradlavých poblitým busem?

Skok přímo na dvojku z chování vyžaduje VELKÝ průšvih. Před dvojkou je ještě napomenutí třídního učitele a pak napomenutí ředitele (blíže viz Školní řád školy).

V horším případě se bude uvažovat o důtce (tedy napomenutí tř.učitele). Stačí učitelce naznačit, že si rodič bude okamžitě stěžovat řediteli a vyžadovat zrušení (a kdyby to snad došlo až k řediteli, tak rodič může oznámit, že nechá jeho rozhodnutí okamžitě přezkoumat jeho nadřízeným orgánem - u státních škol to je krajský úřad) a bude po hromobití.

Škola a ředitel mají teď na hlavě takové máslo, že se vůbec divím, že nejsou zalezlí někde v koutě a nedoufají, že se ten průser rychle přežene, aniž by si toho někdo všiml.

Ono by stačilo dát echo novináři místních novin nebo krajské sekci celonárodních novin a hlavy a osobní odměny se začnou kutálet.

Jestli je ta studentka plnoletá, tak si za ni ani nemusí stěžovat ("upozorňovat" učitele a ředitele) rodiče, ale může to udělat přímo sama.

Fakt se divím, že do toho obsazení školy rejpe, protože tohle je průser na n-tou. Tohle je ideální příběh pro bulvár a TV a pak by se hlavy kutálely na 100%.

Ředitel může jen doufat, že ta studentka nezavolá se svým příběhem do Novy nebo Blesku, protože už v pátek by také mohl být bez práce.

Píšete: "Ačkoliv je plnoletá, volala matce, která učitelce potvrdila, že souhlasí, aby dcera dojela domů sama na vlastní náklady. Učitelka nechtěla povolit, nicméně slečna prostě nenastoupila..."

Věc má dva třecí body: 1) žádost zletilé žákyně o uvolnění z vyučování, navíc potvrzená jedním z rodičů, zde matkou žákyně a 2) žádost o uvolnění z vyučování byla podána v průběhu vyučování, kdy je škola odpovědná za žáky a odpovědnost školy končí přivezením žáků před školu nebo na rodičům předem oznámené místo v předem oznámenou hodinu.

Pro jednoduchost neřešte důvody, proč žákyně na vlastní žádost a s vědomím jednoho z rodičů prakticky již při návratu domů z výchovné akce nepokračovala ve společné cestě dopravním prostředkem, takže nedošlo k narušení vyučovacího procesu, jako například při návratu ze sportovní akce, z plavání, z výstavy, divadla, výchovného koncertu, apod.

Učitelka by mohla po rozpoznání, že se při telefonické žádosti matky jedná skutečně o jednoho z rodičů, uvolnění z vyučování vzít na vědomí a jako v podobných případech (například při telefonickém omlouvání žáka při akutním onemocnění) by v nejbližším termínu žákyně přinesla ještě písemnou omluvenku z vyučování. Tím by se i učitelka a přeneseně "škola" zbavila odpovědnosti za bezpečný návrat žákyně domů.

Podobně to bývá například když je škola na výletě, na sportovní nebo kulturní akci mimo školu a rodiče požádají školu, aby dítě mohlo po skončení akce jít domů s vědomím rodičů samo, nebo si je někde při cestě vyzvedne některý z rodičů, aby nemuselo jezdit až ke škole a tam po rozchodu teprve jít domů. Škola se samozřejmě brání uvolňování, má odpovědnost za bezpečnost žáků i za výuku.

Jestli žákyně dostane druhý stupeň z chování se žákyně dozví až na vysvědčení, pokud to bude v sobě pomstychtivý pedagog dusit a tajit až do vysvědčení a neřekne to rodičům ani na třídních schůzkách ve třičtvrtletí, nebo jinak. Nemusí rodičům nic sdělovat, může vysolit dvojku, nemusí nic zdůvodnňovat, je to právo třídního učitele. Pouze třetí stupeň schvaluje celý ped.sbor na klasifikační konferenci.

Ale ještě existují mírnější výchovné prostředky, které by měly být postupně vyčerpány - důtka třídního učitele, nebo při vážnějším přestupku proti školnímu řádu, důtka ředitele školy. Ale jestli je učitelka ješitná a pomstychtivá, může dát dvojku. Žákyně takových lidí v životě ještě potká hodně, na přijetí na VŠ to nemá vliv, tam se konají jiné přijímací zkoušky, než z chování. Takže v klidu. Důvody předčasného ukončení společné cesty nemusíte rozmazávat, žvláště když to všichni vědí.

Prostě a jednoduše může žákyn ně obhajobu říci, že dopravní prostředek nebyl ve stavu pro normální cestování a proto se rozhodla pokračovat v cestě domů na vlastní náklady jiným dopravním prostředkem. Navíc jako zletilá a ještě navíc po telefonickém rozhovoru matky s učitelkou, takže škola žákyni nemohla bránit, aby cestovala sama. Asi tak nějak?

naufrago: máte plnou pravdu. Nenapadlo mě, že telefonický hovor může někdo popřít. Možná by to vyřešila SMS od matky, ale i ta by se dala popřít... svět už je takový.

Takže jsou dvě verze: buď učitel nemá právo na omezení osobní svobody pohybu zletilé žákyně a bere na vědomí, že podle svého svobodného rozhodnutí oznámila pedagockému dozoru, že na základě odporu k pobytu ve vozidle nezpůsobilém pro civilizovanou přepravu přerušila společnou dopravu.

Možná by to vylepšila tím, že by vlastnoručně na kus papíru dvojmo napsala prohlášení že dále bude pokračovat sama na vlastní náklady a opis by si nechala podepsat od učitelky, ale ta by asi reagovala podrážděně a poslala ji do... lampárny na nádraží, podat si kolkovanou stížnost.

Nebo druhá verze: vydržet jet s pob-----i spolužáky pob------ým autobusem, myslet si svoje, pochopit, že v životě bude třeba i mnohem hůř a vzít to jako nečekanou osobní zkušenost (s alkoholem, některými spolužáky, některými učiteli), které se bude chtít v životě vyhnout.

naufrago: zasloužíte si bod, ale jako host ho nemůžu dát, tak alespoň palec nahoru

To se stává. To že museli autobus vyčisti je v pořádku, určitě se jim nezkrátily žíly. A dvojka z chování? To je úsměvné, míval jsem je taky a taky žiju.

Slušnou žákyni, nikdo nemůže nutit jezdit společně s dobytkem. Učitelé věc nezvládli a ti by měli zůstat bez prémií nebo dostat padáka. Dnes je učitelů víc jako máku a není nutné držet ve škole učitele, kteří nezvládají svoji práci - profesi. Není potřeba vypisovat o celé věci litanie. Dvojce z chování se braňte a řediteli rovnou řekněte, že se budete bránit, třeba i právní cestou a nezvládnutou akci ze strany školy budete medializovat... Pokud to není tajemstvím, napište sem název školy. Můj strýc je školní inspektor. Zcela jistě se na Vaši školu, nějaký kolega rád podívá.

Jednala bych to tak,že bych poslala dopis s těmito údaji na Školský úřad - nadřízený orgán školy a také rodičům všech zainteresovaných studentů.Taky by neškodilo zveřejnit informace v nějakém místním týdenÍku,ať se rozvíří vlny...věřte,vedení škol se nebojí studentů,ale rodičů dětí - jejich stížností a samozřejmě nadřízeného orgánu - Školského úřadu.Případně bych poslala dopis i na Magistrát...prostě zveřejnit...

Nejlepší když rodiče studentky zajdou do školy a projeví zájem se nějak rozumně v klidu domluvit a udělat nějaký kompromis. Nikdo nechce problémy, studenti, rodiče ani škola.

Co kdo tím získá, když "nekompromisní" studentku potrestají? Nevydělá na tom nikdo. Akorát se plýtvá energií...

Teprve až domluva selže, potom eskalovat situaci na nadřazený orgán (např. pokud narazíte na neoblomného blbce ve sboru).