Už jste zažili spankovou paralyzu?

Mně unášejí mimozenšťany nebo po mně střílí někdo a pozor, bolí to. Často někde utíkám a jednou za čas vydávám hlasité zvuky při spaní, což si do jisté míry i pamatuju a souvisí to opět s nějakým únikem. Jen ne a ne orasmus - to pak bohužel sen končí těsně před. Tedy z mého pohledu je váš sen neškodný. Závidím vám, že rychle usnete.

ano, myslím, že jsem to taky zažila - už před mnoha lety... spala jsem a ve snu ke mně přišla moje máma, sedla si ke mně na postel a něco mi říkala a já najednou nemohla dýchat ani se pohnout, všude kolem bílá záře a já se dusila a nemohla nic udělat... po nějaké době jsem se vzpamatovala a pamatuji si, že jsem se do rána bála usnout... a ještě nějakou dobu potom... opravdu hooodně nepříjemný pocit, ale buďte v klidu - mně aspoň už se od té doby nic podobného nepřihodilo...

Tohle mívám docela často. Vím že nespím, vnímám okolí, někdy i koukám, ale nemůžu se pohnout a špatně se dýchá, možná se někdy ani nedýchá. Nic moc se s tím dělat nedá, žiji život bez stresu s dost pravidelným spánkovým režimem. Nejlepší je spát vedle někoho, kdo o tom ví a včas vás z toho zachrání tím, že s vámi zatřese a dejde k dokonalému probuzení. Zvláštní je, že se mi to stává snad jen při poloze na zádech, ne na boku.

Může se jednat o příznaky spánkové apnoe, s tím si není radno zahrávat.

http://www.spektrumzdravi.cz/academy/spankova-apnoe

I když tohle na to nevypadá, apnoe jsou docela časté. Převažují starší muži s nadváhou. Ideální by bylo, kdyby někdo byl v místnosti, kde spíte a pokud jsou to apnoe, tak by Vám onen člověk / brácha, syn, máti../ řekl, že máte během spánku při chrápání dechové pauzy a jak často a jak dlouhé. Když by to bylo ono, říct to lékaři a nechat se poslat do spánkové laboratoře. Pokud se prokážou, řešení nabízí laserová klinika LENTE / Plzeň, Praha/.

Dle popisu to spíš vypadá že jste vědomě (ale spontánně a nechtěně) prožil začátek astrálního cestování, pokud by jste se tomu nebránil a nechal tomu volný průběh "byl by jste venku z těla". Ona "paralýza" v tomto případě nastává jednak při odpoutání se od těla (není možno vůlí tělo řídit) ale spíše je uvědomována při návratu kdy dojde i chvilkově k přerušení vědomí a opět naskočí až jste zase zpátky v těle...Je to jev normální a většinou probíhá "nevědomě" pokud tento stav zachytí vědomí pak ho pociťuje uvědomuje si "nelibě jako onu paralýzu" jde vlastně o "přechodový stav" proto ta nemožnost tělo ovládat vůlí a tudíž to působí "hrůzostrašně" je to ale přirozené a opět se probudíte netřeba se bát, vyjímka může být např. selhání nějaké tělesné funkce ale to se může stát i za bdělého stavu a ačkoli to vypadá "podobně" jde o něco jiného--

Ne tak docela. Před lety, když běžel cyklus p. Grygara, okna vesmíru dokořán, jsem po ulehnutí do postele měla pocit, že se zmenšuju a zmenšuju, až jsem malá kulička, která rotuje a lítá sem a tam. Otevřela jsem oči a hledala ruce. S podezřením na mikrospánek jsem se upokojila a snažila se usnout. A znovu, cítila jsem, jak se ruce i nohy cpou dovniř těla, až zmizí a vzniklá koule se točí a točí, přitom se zmenšuje a zmenšuje, až je jako hrášek. Řekla bych, že jsem nespala, ale kdo ví. Několikrát se to opakovalo, já se pak po ulehnutí do postele chytla pelestí a bylo po hrášku i točení.

Mě se hlavně zdává buď že padám někam do hloubky,je to zcela reálný a v tu chvíli mám vážně pocit že je se mnou konec a taky se nemůžu probudit,to se neděje každou noc,ale občas ano,většinou se pak probudím rázovitě se škubnutím. Nebo mívám sny že jsem na něčem křehkým a že když udělám krok tak že se propadnu,taky se nemůžu probudit. Podobný stavy někdy zažil skoro každý