Návštěva psychologa

Já vám asi neporadím příliš dobře, ale myslím si, že špatně s ní komunikujete. Proč otázku, která se vam nelíbí, s ní neprodiskutujete? Z čeho máte obavy?

Protože v tu chvíli mě to nenapadne. Je málo času. Tak příště se jí zeptám.

Nejen psychologa ale všechny lékaře si vybírám. Psycholožku mám druhou a vždy( 3x za rok) si hezky popovídáme. Ortopeda mám druhého, ten první byl prý špička, na zdi měl samé své diplomy, byl to podle mě arogantní blb s titulem před i za jménem. I psycholog má své problémy a nálady ale pacient by to neměl poznat.

Tipuju, že příště až k ní půjdu, bude mít dobrou náladu. Je to jako na houpačce s ní. Kdysi jsem chodila k psychoterapeutovi a ten taky byl náladový, ale jinak proti němu nic nemám. Každý se někdy usměje nebo zamračí, ne? A neví ani proč. Příště se jí zeptám, proč se ptá.

Psycholog je také člověk se svými problémy. Možná řeší větší problém než je ten Váš a sama potřebuje poradit. Podvědomě cítíte, že komunikace vázne. Psycholog by se měl chovat profesionálně, jenže jsme lidé, ne stroje, a tak starosti nejdou odložit do skříně, jako kabát...

Možná, že za ní chodíte s takovou blbostí, že jí je blbé Vám říct, že tyhle Vaše problémy matky od 11 dětí za druhé světové války neměly ani čas řešit.

Tak s tím si dovolím nesouhlasit. Platím jí peníze za hodinu. A kdyby to byly blbosti, už by mi řekla, že problémy nemám a nemusím tam chodit, nemyslíte?

Milá paní dneska je jiná doba a 2. světová už dávno není.

Psycholog má v prvé řadě vystudovanou psychologii.Tudíž by se neměl chovat jako s prominutím debil,ale jako profesionál.Pokud by se můj psycholog takto choval,okamžitě bych k němu přestala chodit a změnila jej.Obzvláště za ten nemalý peníz,který bere.Můj názor...

Právě proto, že jí platíte za hodinu... byla by hloupá, kdyby Vám řekla, že problémy nemáte a připravila se o byznys.

A jak vy víte, jestli problémy mám nebo nemám? Nevíte přece nic. Je to jen vaše domněnka. Má být empatická. Co není problém pro ní, může být pro mě.

A jaky vlastne mate problem? Zkuste se sverit tady na radirne, je to prece anonymni a mozna nekteri zkuseni poradi lepe, nez placeny psycholog, stejne se ve volne diskuzi probira ledaco soukromeho i choulostiveho a event.vyleceni je gratis

Nikc - ale to snad neni jediny problem, za takovou radu ji opravdu platite?

Když tu napíšu, jaký mám problém a ta psycholožka si to přečte, bude vědět, že píšu o ní.

Já si myslím, že jde psycholožce na nervy to, že nejsem schopna pozvat jednoho kolegu na rande. Kdyby mi nevysílal signály, je to jednoduchý. Znamenalo by to, že nemá vůbec zájem. Jenže on je vysílá, bavíme se, ale nikam mě nepozve. A já se bojím odmítnutí. Mám teď za úkol ho pozvat někam na rande, když s ním pojedu autem. Pokud s ním pojedu. Vyjasnit si s to s ním. Měla jsem možnost s ním jet 2x autem, jenže já se bála, jak to dopadne... Nyní již se nebojím.

I kvůli jiným věcem, ale to tu psát nebudu.

Nezlobte se ale to je opravdu "velký problém"., s tím chodíte k psychologovi? Vy neumíte říct "nechceš zajít na kávu"

Za těch bezpočet sezení by bylo kafí i s lístky do kina!

Proč kolega? Nevíte, že co je v domě, není pro mě?

Když vysílá signály a nedokáže pozvat na kafe sám, tak je to ňouma. A Vy se z toho budete léčit na hlavu?

Pryč od něj. Nehodíte se k sobě, protože jste oba neprůbojní. Až se dozví, že jste chodila k psychologovi a ještě tolikrát, tak už o Vás ztratí zájem.

Ženy jsou náladové každý měsíc, proč by měla být psycholožka vyjímkou? Žádný titul toto neodbourá, je to příroda.

Někdo chodí k psychologovi roky, měsíce. A jak by se to dozvěděl? Nic bych mu neřekla.

Kapičko, už nemám bod, ale

Co že jsem si to dovolila já, taková nicka, jejich super kamaráda někam zvát a chtít ho. Psycholožka tohle ani neví.

Děkuju za odpověď. Hezký den!

Kapkonadeje jsem vyléčená, už ho nechci a nechápu, jak jsem mohla chtít. Stačilo málo. Ani by se ke mě nehodil.

Děkuju za reakce.

Kapičko, právě že jsem to dříve zkoušela a dostávala tím košem, proto mi to dělá problémy. Další důvod je ten, že jsem od 20 let pracovala v ženském kolektivu, muži téměř žádní. To taky ovlivňuje, i když se to nezdá. Neměla jsem koho někam zvát a zkoušela to jen přes seznamky. Tam kafe bylo jasné. Až poslední necelý rok pracuju ve smíšeném kolektivu. Dříve jsem pár chlapů zvala, ale nedopadlo to. A když jste párkrát odmítnutý, jeden se mi dokonce vysmál, bojíte se to zkoušet sama dál a moc si nevěříte. Je možné, že jsem to dělala třeba i špatně. To nevím. Každopádně po několika nezdarech se člověk více bojí.

A ten co se mi vysmál byl navíc kamarád sestry a jejího partnera a komentovali to, kritizovali mě. Bylo to nepříjemný.

kgyž se Vám nelíbí jděte jinam.Doporučení nemusíte mít.Alespon u většiny.Psychologové až tak moc vytížení nejsou,takže budou rádi za nové lidi

zdravotní dokumentaci je povinna zaslat zaslat tomu lékaři,kterého si pak vyberete.Na to je zákon a jestli se bude kroutit a vymýšlet důvody,že to nejde,nedejte se

Akorát nechápu, proč dělal, že mě chce, když nechce.