Jsem hnusná žárlivka?

Zažíváš přirozené pocity, mrcha nejsi. Musíš jen pochopit, že svoji kamarádku nevlastníš a nepatří Ti na 24 hodin denně. Řešením může být více kamarádek nebo kamarádů nebo prostě jen stačí mít po ruce tablet nebo se jen více zapojit do hovoru se všemi... Co se týče kluků, je potřeba to brát prakticky. Člověk nepotřebuje mít ke štěstí kolem sebe harém ctitelů nebo ctitelek ale mít toho jednoho a to toho "správného" člověka...

Taky jsem měla nejlepší kamarádku sexbombu a občas jsem se cítila "ta druhá", i když jsem byla docela pohledná. Kluci se o ni prali, a přesto jsem vždycky měla kluka, kterého mi záviděla, hezkého, vzdělaného a šarmantního. Ještě k tomu vždy na vážno. S prvním jsem chodila skoro tři roky a s druhým dva a skončilo to svatbou. Nakonec se ona ptala mně, jak to dělám. Nebylo to totiž vzhledem, ale spíš povahou a vnitřními hodnotami. Nemohla jsem jí přeci říct, že má povrchní vztahy a když se jí kluk líbí, že s ním hned nesmí vlézt do postele. Pak se stávala snadným terčem na pár nocí a ti slušní kluci se jí snad i báli. Byla na ně moc hezká a moc vyzývavá. Člověk by řekl, že může mít každého, na kterého ukáže a opak byl pravdou. Zájemci byli, ale jiní než by si přála. Tak nezoufej a najdi si kluka, který Tě ocení.

Já ti poradím, kamarad se s tou druhou holkou, co jsi šla. Ne že bys zavrhla tuhle, ale už bych s ní nechodila. Ta co se líbí moc klukům, vedle ní si budeš vždycky připadat ušlápnutá. Najdi si kamarádku, která je taková jako ty, může být i o třídu horší, pak nebudeš mít žádné mindráky. Jak by ti bylo, až někam půjdete, všichni kluci se o ní budou prát a ty budeš sedět jak pecka, nebo se zamiluješ a on uvidí jí a dá ti kopačky ! Snaž se vypozorovat, čím kromě krásy je přitahuje, její chování výřečnost, zábavnost a příště to zkus na nějakýho jinýho kluka, ale bez ní. Znala jsem i méně hezké holky, ale zase byly zábavné, nebojácné, s klukama to uměly a tak si tak si našli obdivovatele. Vůbec nejsi žárlivka, to co jsi cítila v ten moment by pocítila každá žena, je to spíš smutek a lítost, než žárlení.