Nevim jak bych začal. Ale začlo to asi před půl rokem. No cítím se nějak zle. Jako psychicky, jsem úplně na nic. Nedokážu se moc soustředit a tak už mi vychazejí 4 pětkyjsem v prváku na gymplu a nějak nemám sílu s tím bojovat. Rodiče na mě pořád křičí kvůli tomu a já pak dost často brečim nebo utíkám pryč. Včera jsme se s tátou strašně pohádali tak moc že i no násilně. Prostě mě tak nějak chtěl praštit tak sem uhnul tak jsem se bouchnul o stůl. Pak jsem tak nějak brečel a on na mě zase křičel že nemám důvod a takový ty kecy. No a hlavně ty hádky jsou kvůli škole a kvůli tomu že jsem nechodil na tréninky, protože mě to nebaví.Taky mi přijde že mě nikdo fakt nikdo už nemá rád.A jsem takovej hrozně napjatej no a před 14 dny jsem se poprvé řezal nějakým špendlíkem, pak nůžkama a nakonec i nožem aa teĎ s tím nejak nemůžu přestat. Jsem fakt totálně mimo, protože nemůžu už ani chodit do školy já z tý postele nevstanu no a zase večer neusnu, třeba usnu jen na chvilku ale budim se strašně brzo a jen koukám do stropu a přemejšlím i nad tím,že bych se zabil. Ale taky nadtim že bych vyhledal pomoc ale bojim se že když se svěřim nějakýmu odborníkovi tak mě pošlou do léčebny a to bych nechtěl. Mě by jen stačilo kdybych věděl že mě má někdo rád a třeba bych si o tom mpopovídat. Všechno je mi to strašně líto. 
Chtěl bych abych se přestal řezat ale nevím jak, ono je to na jednu stranu bolestivý ale nadruhou stranu mě to uklidňuje a cítím se líp ale jen chvilku je to jak závislost. Co mám dělat?
2x
A rodiče ti nějak nepomohou, abys ty pětky neměl? Třeba doučování apod. Tvůj problém bohužel vypovídá o divných vztazích mezi tebou a rodiči... Pokud tě nebaví trénink, unavuje tě to, proč to rodičům nepovíš? Máš-li problémy ve škole, lze to řešit dříve, než ti budou na vysvědčení vycházet pětky. To u vás doma opravdu není nikdo, kdo by tě vyslechl? A co třeba babička, děda?
doplněno 11.04.16 14:29:
Za těchto okolností, tedy nikými nemilován, se ani nedivím, že se řežeš. Jestli nechce dopadnout zle, hlavně tedy co se psychiky týká, je třeba to začít řešit. Což tedy chceš. Sebepoškozování a s tím spojené psychické problémy řeší psychiatři. V tvém případě by se jednalo o dětského psychiatra. Doporučení od dětského lékaře k němu netřeba, jen si nejsem jistá, jestli není nutný doprovod zákonného zástupce, tedy rodiče. To víš, že by bylo nejlepší, kdyby ses mohl doma svěřit a svoji situace řešit společně s rodiči. Já být tebou zavolám do ordinace dětského psychiatra v blízkosti svého bydliště a po telefonu se s ním domluviš, co a jak.
2x
Navštiv svého praktického lékaře a podebatuj s ním - případně tě pošle k odborníkovi - psychoušovi. Bez doprovodu rodičů - ti nejsou potřeba.
Na poradně se nedá pořádně všechno zohlednit - to dokáže jen přímou komunikací lékař odborník.
2x
Pokud nechceš skončit s kulkou v hlavě nebo někde rozpláclý pod autem,tak okamžitě navštiv psychiatra !
Tohle není legrace.Ty ten tlak nezvládáš a proto se mozek brání tím,že dává impulzy k sebepoškozování.Bylo by záhodnoi skončit nebo pozastavit studium.Nemáš na něj a rodiče to musí akceptovat.V klidu a rozumně jim to vysvětli.Popř.bys mohl přejít na lehčí školu nebo učiliště.
0x
Zdravím. Dany, pokud nevíte jak a kde začít svůj problém řešit (k psychologovi se obáváte třeba hned jít) doporučuji se obrátit na Linku bezpečí. Můžete zavolat, napsat, můžete s nimi chatovat. Důležité je, že se Vám tam budou věnovat, máte si s kým promluvit a nasměrují Vás k tomu, co dál..Určitě se někomu svěřte, nezůstávejte na to sám a začněte problém řešit. Potřebné info najdete zde:
0x
Ty máš zaděláno na malér. Příčiny své krize teď nestuduj. Koukej to hned řešit. Doma asi nemůžeš počítat s podporou. Né psychologovi, raději psychiatrovi. Tam by Tě měl poslat Tvůj obvoďní lékař. Vysyp mu všechno, jako nám tady. Pak teprve budeš řešit, jestli změnit školu nebo opakovat, jak s treninky ap. Někde by pomohli prarodiče, děda, babička nebo teta. Nemáš v někom z nich oporu? Na škole bývá výchovný poradce, ten by Ti mohl dohodnout psychologa, má to v popisu práce. Popros ho o kontakt, že si nevíš rady a že už je to nad Tvé síly. A neboj, ti lidé jsou tu od toho. Ale jednej. Držím Ti palce! Ta linka bezpečí je nejlepší nápad.
0x
Prosimtě, zajdi si k psychiatrovi. Nebo k tvýmu dětskýmu lékaři a všechno mu řekni. Třeba hned zítra- neodkládej to. On ti poradí. Bát se nějakých ústavů, je naprosto zbytečný- dneska už je to něco úplně jinýho (navíc si většina lidí dělá obrázek podle hororových seriálů a filmů...což je fakt mimo realitu). Beztak tě nikdo nikam posílat nebude. 
A i kdyby, není to lepší než se chtít zabít? To, co prožíváš, budou nejspíš deprese a s tim si sám neporadíš. Je hodně lidí, kteří to podcenili a nešli k lékaři hned, když měli a o to horší pak pro ně bylo se vrátit do normálního života.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.