Kam poslat sepsané příběhy?

Moje maminka pracovala jako sociální pracovnice odboru Péče o déti. Zůstaly mi po ní příběhy dětí z její praxe, které sepisovala, aby byly poučením pro její nástupkyně. Vybrala ty, které ji hodně oslovily, neboť byla s aktéry dlouho v kontaktu a řešila jejich problémy. Jména i obce samozřejmě pozměnila. Když si těch 15 příběhů / každý na 2 až 6 stránek strojopisu/ pročítám, zjišťuji , že jsou to příběhy čtivé, někdy až detektivní či šokující. Dovedu si představit,že by některé byly podkladem pro scénář nebo vyšly někde jako povídka. Když vidím kolik časopisů vychází, tak si absolutně nevím rady. Máte nějaký tip? Mám jen jednu špatnou zkušenost. Když jsem ještě za jejího života poslala část jejích pamětí z války, které psala už jako ležák, na výzvu do České televize do Ostravy. Tehdy sháněli pamětníky setkání s Vlasovci. Nakopírovala jsem pasáže z jejích rukopisů, maminka vše doplnila výsvětlivkami. Pořad možná proběhl, ale nás nikdo neupozornil, zda a nakolik materiál využili. Nikdo nepoděkoval, natož aby devadesátileté mamince poslal nějakou pozornost. Jak byste naložili Vy s těmito příběhy dětí? Uvědomuji si, že bych je musela ještě stylisticky upravit a přepsat do elektronické podoby. Bude to práce, protože jsou psány úředním jazykem, tak trochu jako spisy. Proto už to nechci dát zadarmo. Někdo mi navrhl přepracovat a vydat knižně. To je podle jiných utopie, že bych byla spíš ztratná. Poradte.