Máte taky takovou matku?

Od: Datum: 30.03.16 07:06 odpovědí: 25 změna: 10.05.16 00:59

Zdravím,

moje máma mi vždycky říkala, ať se nikdy nevdávám a nemám raději děti, abych nedopadla jako ona. S tyranem a násilníkem chlapem, abych neskončila. Nechce si vůbec připustit, že existují i normální muži. Myslí si, že ženy to neřeknou, nepřiznají, že mají špatného muže a tiše trpí. Ale většina z nich má zlého. Nejhorší je, že mi to říká, když jsou Vánoce, Velikonoce, to především, ale někdy i když se setkáme normálně. Říká mi to jako básničku stále dokola to samé celé dětství, dospívání a doteď. Nebydlím s ní, ale když se s ní setkám, tuším, že to bude chtít říkat. Říká "raději neměj ani děti, protože jakmile je mít budeš, nebude cesta zpátky". "Od chlapů nic dobrého nečekej." Je s tátou více jak 40 let, ale vyčítá mi dnes, že od něj neodešla kvůli mně. Přitom jsem jí říkala několikrát, ať od něj odejde. Všichni bysme si ulevili od teroru s ním. Žena pro něj nemá žádnou cenu a je pro něj jen služka. Nadává i na svého otce, že nebyl lepší. Mně to bohužel ovlivnilo, nejsem splachovací. Zajímalo by mne, jestli jsou dcery, které to neovlivnilo a našly si normální, hodné muže, přestože doma viděly ty zlé a přestože do nich matka "hustila", ať jsou raději samy, aby stejně nedopadly. Pokud jim to tedy říkala. Říká se přeci všeobecně, že matky chtějí pro své potomky jen to nejlepší. Aby se dobře vdaly, oženily atd. a nezůstaly samy. Moje máma tvrdila vždy pravý opak. Jinak jí mám ráda a udělala pro nás hodně. Ale ty řeči o chlapech... Samozřejmě jsem jí řekla, že to nechci zas poslouchat. To se urazí. Chce to říkat. Máte někdo taky takovou matku? Vyslechnete jí a myslíte si své nebo to utnete? Děkuju za odpovědi. Hezký den.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 30.03.16 07:40
avatar

vzal bych si od ní asi tohle:
- vymlouvá se na vás, že neudělala životní rozhodnutí. Zřejmě toho nyní lituje a hledá na co by to svedla. Samozřejmě, že ohled na dítě má svoji logiku, ale všechno má své meze.
- nevím jestli je to podloženo statisticky, ale často si ženy (nevědomě) najdou kopii otce a všimnou si toho až je pozdě. Není to pravidlo.
- vysvětlil bych jí, že její životní postoj k tomto ohledu nesdílím a rád bych se s ní bavil o něčem úplně jiném, protože v tomto tématu se neshodneme a unavuje mě o tom s ní neustále diskutovat.

:)

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 30.03.16 07:51
avatar

Vrahové zabíjí kvůli matkám,děrti páchají sebevraždy kvůli matkám...bohužel je to tak.Ony si to neuvědomují,ale rodič je pro dítě ten jediný komu věří,od koho čeká ochranu a pomoc a když si to dospělý neuvědomí,poškodí toho potomka.U nás to tak tedy je,matku nesnáším protože taky s otcem žije,ale pořád se schvástá jaká je dobrá,že to vydržela 50let.Ale za jakou cenu,že jsem musela poslouchat ty šílené hádky,nadávky a potom i ten usmiřovací sex.Za to jí nám jako děkovat,nebo co jako čeká?Otec jí hodně podváděl,nestaral se,ořád byl pryč,ale jinak je v pohodě.Pořád mě buzerovala a měla hysterické výstupy"hlavně at nejsi těhotná..."a potom po letech zase "proč pořád nemám děti".Fakt jsem nechtěla mít děti,protože jsem se podvědomě bála nějakých jejích keců,ale objevil se "princ"a máme je.Teď ze sebe dělá hodnou a zase mě otravuje,proč s nimi nepříjdu,pořád volá...ať si říká kdo chce co chce,mi se jednou její smrtí uleví.Spadne mi obrovský kámen ze srdce,protože psychické trápení je horší jak fyzické.

Ze slušnosti jí trpím všechny kecy a poučování,ale vyhýbám se návštěvám,nevolám nechci aby někdy sáhla na naše děti.Nevím proč bych měla pořád ustupovat a já být ta tolerantní.Rozhodně pro mě oporou nikdy nebyla,jakékoli moje trápení jí přišlo směšné,(byla jsem díky ní tlusté dítě...až tak do 20let) dodnes jí příjdu z fotek roztomilá a směje se,ale že já jsem trpěla,neměla kamarády,zažila posměšky...to nikdy nepřipustí a směje se mi,že si vymýšlím.Nevím jak ta vaša,ale ta moje nikdy nepřipustí,že něco udělala špatně.I to že je s otcem bere jako svou výhru,jaká je ona statečná a dobrá!Takže moje trpělivost pomalu končí a snad si to teď na stáří uvědomí,protože já mám svůj život a nechci si jej kazit jejíma kecama.


doplněno 30.03.16 14:10:

spolužačka měla podobný osud jako vy(tam ale otec odcházel a zase se vracel,jinak stejné)a na střední se podřezala o přestávce na wc.Ještě to zapila jedem na krysy...žije,ale taky si odbyla"blázinec".Přitom by tam měli posílat ty rodiče a hledat chybu u nich.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: nikc®
Datum: 30.03.16 08:07

Aspoň, že ten otec za něco stál. Můj otec vždycky přišel z práce v půl čtvrté a koukal, jestli je uklizeno, řval na mě, že jsem to nejhorší co se kdy narodilo a ponižoval. A říkal, že všechny děti venku jsou lepší než já. Honil mě po bytě a řval, že mě zabije. Říkal mi ty vole, ty dárečku a řval, bouchal dveřma, vztekal se. Koukal na mě, jako by mě chtěl zabít. Máma chodila z práce později, tak ani nevěděla, co mi dělal. Přála jsem si, aby si našel jinou ženskou a odešel. To se nestalo. Je jako klíště nebo spíš tasemnice, ta se nepustí.


doplněno 30.03.16 08:20:

Taky jsem byla v blázinci, když mi bylo náct, protože jsem si myslela, že nejdůležitější na světě je mít uklizeno, nesvítit, aby se ušetřilo a být dokonalá, to není nikdo. Vždy si ale něco našel, aby mohl nadávat. Když jsem byla potmě, schytala jsem to, když jsem rozsvítila, tak taky.


doplněno 09.05.16 23:39:

Zdravím. Pro Lucii: Víte, co je nejhorší? Ty lidi v okolí. Doktorku máme stejnou a ptá se mě, jestli mámu navštěvuju a sestru. Sestra mi vůbec nechybí. Proč by měla? A s tou matkou. Vytáčí mě, když mění názory. Co řekla před týdnem nebo před měsícem změní v něco úplně jinýho. Nedá se jí tím pádem věřit. Je podobná jako ta Vaše matka. Je to podobný jako když bych řekla, že tamhle je špína a ona řekne, že není. Přitom tam viditelně je.

Datum: 30.03.16 08:37
avatar

Vylévat si vztek za svá žpatná životní ne/rozhodnutí na dětech, je strašně špatně. Každý máme v sobě nějakou životní křivdu. Než být celý život zapšklý, je třeba najít na životě to pozitivní a vzít to z jiného konce. Ale ne každý, to dokáže.

Možná bych jí zkusila říct, že děti chcete, protože kdyby to ona bývala tehdy vzala zpět nebo udělala jinak, neměla by Vás a dala bych jí pusu. Na všem zlém, je i něco dobré. Je třeba změnit úhel pohledu.

Moje mamka mě před nějakou dobou překvapila, když řekla něco v tom smyslu, že když nebude zbytí, můžu si dítě "obstarat" i bez otce, že ho se mnou nějak vychová :D :D

Samozřejmě, že existují i normální muži a Vy si můžete normálního hodného muže najít. Když dítě vyrůstá v silně kuřácké rodině, buď z něj vyroste automaticky kuřák též anebo naopak, zapřísáhlý nekuřák.

Pokud si budete vážit sama sebe, budete mít svou hrdost a mít se ráda, nenecháte žádného muže, aby s Vámi zacházel špatně.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: coco
Datum: 30.03.16 09:37

Moje matka byla kapitola sama pro sebe, odjakziva kritizovala moje kamaradky a pozdeji i kazdeho partnera, ktereho jsem ji predstavila. Mela zvlastni povahu a uplne jiny vkus nez ja a kdybych nemela svuj vlastni rozum a dostatecnou odolnost vuci jejim nazorum, potrebovala bych asi taky psychiatra. Nastesti jsem mela od detstvi kolem sebe spoustu rozumnych blizkych pribuznych a vliv matinky tak nebyl nijak zhoubny, naopak mne zocelil :) Nektere matky byvaji bohuzel pricinou zbytecne netastnych zivotu svych deti, zvlast citove zavislych jedinacku a zejmena pro muzske potomky to byva osudne.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: nikc®
Datum: 30.03.16 10:28

No jo, ale mě normální hodný chlap nechce. Stejně jako asi nechtěl normální chlap mámu. Zkrátka se mi párkrát stalo, že jsem si psala na chatu s nějakým mužem a on poznal, že mi nějaký muž ublížil, napsal mi to a tím to skončilo. Ale i bez chlapa se dá žít...

Od: mili*
Datum: 30.03.16 10:39

To víš, že je to v rodinách všelijaký, málokdo to řekne, lidi to skrývají, navenek je to tututu a doma bimho ! Neboj se, najdi si kluka a zkus to, neposlouchej maminku a dej na vlastní zkušenost, možná to vyjde, možná ne. Možná budeš muset zkusit víc chlapců. Bylo by dobré, kdybys přestala bydlet doma a žila si svůj život.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: nikc®
Datum: 30.03.16 10:52

Najít si kluka mi dělalo vždy problém. Protože jsem se mračila, jak mě to naučil otec a usmívat se, jako to ženy dělají, mi dělalo problém. Být uvolněná v přítomnosti muže, který se mi líbí, to je problém. Jinak já jsem sama, ale mámě volám.

Od: mili*
Datum: 30.03.16 11:38

Moc se v tom pitváš, děláš ze sebe ukřivděnou chudinku, kluk si řekne, ta holka má nějaký mindráky a jde od toho. Musíš se překonat, být veselá, každý muž má rád, když se žena směje, hlavně jeho řečem. O svých rodičích mluv hezky, aspon ze začátku.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.03.16 10:50

Docela se vám divím, že se s matkou vůbec stýkáte. To je totiž to jediné fungující řešení - vůbec se nevidět. Ale stejně jako vaše matka nedokázala za ty roky odejít, tak ani vy nedokážete zcela s ní přerušit styky.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: nikc®
Datum: 30.03.16 12:13

Kovisi, máte pravdu. Vztahy jsou jako matematika 1+8=9 nebo 4+5=9


doplněno 03.04.16 18:46:

Protože psycholožka si myslí, že se mám s rodinou stýkat a ctít matku a rodinu, protože to se mnou musí myslet dobře. Někteří lidé mají více rozumu než psychologové. Na co to studují tolik let a mají praxi, když pak radí špatně? Navíc za to berou peníze. To pak může psychologa dělat kdekdo. Ten předtím psycholog, ale to už je několik let, mi radil, že jí mám odstřihnout a celou rodinu. Ale bral 1000 za hodinu:(. Byl dobrý. Máma bydlí kousek ode mě, proto to není úplně jednoduchý se odstřihnout.

Datum: 30.03.16 15:20
avatar

No já nevím jak kde a trošku bych s vámi zapolemizoval, protože vztahy nejsou jako matematika, ani být nemůžou. A víte proč? Všiměte si proč. Jsou chvíle, kdy ať počítáte jak počítáte, na konci je vždycky v lepším případě nula, v horším případě nesoulad a zápor.
Já jsem zase pořád dokola poslouchal, že mě nic nebude. Tento problém jsem jednoho dne vyřešil tak, že jsem za sebou práskl dveřmi, už jsem se nevrátil a nelituji vůbec ničeho, protože moje story měla pokračování. Měl jsem kamarádku, se kterou jsem znal už ze školy, kdy ona chodila o ročník níž a která na tom byla podobně jako vy. Jenže její matka byla ještě navíc depresivní alkoholička a jednou byl u nich kravál kvůli mě, že prý dceruška chodí se zmetkem, kterého vyhodili z domu. To mi stačilo. Svoji kamarádku jsem vzal, odvezl ji o dva kraje dál a docela normálně a technicky jsme se domluvili, že spolu zůstaneme. Dnes máme čtyři velké dětičky a ještě jsme se nepohádali. A důvod proč jsme se nepohádali je možná hlavně ten, že ani já, ani moje žena prostě nemáme ani tchána, ani tchyni. To není tak špatný konec, že ne?

Ohodnoceno: 4x
 
Datum: 30.03.16 18:06

Matematika dává smysl a logiku, kdežto mezilidské vztahy nikoliv. To by potom kde jaký matematik a fyzik mohl dělat psychologa :)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.03.16 17:54
avatar

Zdravím, Vaše matka svádí svoje chyby na Vás, protože si je sama nevyřešila, teď už je na to pozdě a prostě hledá viníka. A Vy jste dobrý hromosvod, protože se neumíte bránit. Moje máma (zlatá, máme prima vztah až na občasné miniválky) občas zkoušela něco podobného... s mým biootcem z problémové rodiny se rozvedla, protože odešel dál za prací a stal se z něj bohužel typický frajírek, co přišel z buranova do Prahy, co si najednou chtěl užívat a žena a měsíční dítě mu byly na obtíž.

Jako mladší jsem často slýchávala, jak mám chování po něm nebo jeho sestře (výbušnost a temperament, v rodině je alkoholismus i psychické choroby), ale copak za to já můžu? *uf* Tak jsem jí jednou řekla, že není můj problém, s kým vlezla do postele a že měla tedy lépe vybírat, když mi chtěla dát lepší geny. Od té doby si to hlídá a když, tak jí s úsměvem odpovím to samé.

Máme bych v klidu řekla, že mě mrzí, jak to měla ona, ale že si nepřeji, aby mi to stále opakovala a házela vinu na mě - zůstat s otcem bylo JEJÍ rozhodnutí. Že si svůj život každý řídí sám a Vy si to uděláte po svém. Pokud by s tím nepřestala, odešla bych z místnosti a uražená pak může být, jak dlouho chce. Je dospělá, tak by podle toho měla chovat.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: nikc®
Datum: 03.04.16 19:11

Zdravím martino, máma taky mi, když jsem byla mladší říkala, že jsem celá po něm. A jak na mě koukal otec nenávistně doma a zabijácky, tak já to okoukala a chodila s tím výrazem ven, do školy. Smáli se mi venku lidi, ve škole. Bojovala jsem s tím svým zamračeným výrazem a napětím v sobě. Ale on mezi lidmi se uměl přetvařovat - hodil ten svůj sympatický výraz. Doma se choval úplně jinak a koukal naštvaně. Na kluky, kteří se mi líbili, jsem koukala zabijácky. Nebylo divu, že mě žádný nechtěl. Dodnes s tím bojuju. Jako by byl ve mě Jekyll a Hyde.

Datum: 30.03.16 18:32
avatar

tak takovouhle matku jsem neměla - moje matka byla s otcem solidární a nikdy by proti němu nic neřekla, nicméně otec byl velký despota - my děti jsme žádné zastání neměli a táhne se to s námi dodnes, snížené sebevědomí, problémy ve vztazích... tím chci říct, že si nevyberete - jediná cesta je oprostit se od vlivu rodičů a jít si svojí cestou, ale chápu, že to není jednoduché... já bych se na vašem místě od matky odstřihla a snažila se žít svůj život - držím palce

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 30.03.16 19:06

Odpovím mimo téma - je normální, že lidé si hledají partnery stejných typů, jaké zažili doma.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mcgregor
Datum: 30.03.16 19:52

Podívejte se, maminka má svá léta, mouchy - jako každý. Něco prožila a radí Vám ze své zkušenosti. To jí nemůžete mít za zlé. Vy jste dospělá žena, která si život zařídí jistojistě po svém a to jak moc si vezmete rady své matky k srdíčku je pouze na Vás a dále bych to nedramatizoval. Co se týče jejího názoru na muže, pfů, no., to je složitá věc. Pokud žena vybírá chlapa podle vzhledu, image, nikoli podle vnitřní krásy, tak to takhle dopadá.. Takže bych to řekl asi tak, že kdo chce kam, inu, pomozme mu tam. Mamince i přesto gratuluji, že to s tátou tak dlouho vydržela. V dnešní době plné rozvodů - smekám.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: e12
Datum: 30.03.16 21:15

Mámu nepředěláte. Ale sebe ano. Nechcete-li dopadnout jako ona v područí nějakého macho chlapa, tak začněte na sobě pracovat. Zatím to vypadá jen na to, že se litujete a máte malé sebevědomí. Jestli s touto výbavou předstupujete před mužské pokolení, tak se nedivte, že od vás chlapi utíkají. Oni doma nechtějí mít nějakou ukřivděnou chudinku, ale sebevědomou ženskou. Tou ale vy nejste. Kromě toho nejspíše budete nyní přitahovat jen takové typy mužů, kteří vám v budoucnu budou jen ubližovat. A bohužel toto poznáte nejpíše až po svatbě a narození dětí, a to je dost pozdě. Nemyslete si, že byste to poznala dříve. Proč myslíte, že tolik ženských žije s nemožnými chlapy? Proto, že to nepoznaly dříve? Nikoliv. Doporučuji svoji matku nezavrhovat. Je to vaše matka. Ale vy se začněte chovat jako dospělá žena, nikoliv jako dítě. Matku si v klidu vyslechněte a nechte ji vymluvit. Myslete si však své. Berte to tak, že to ona asi myslí s vámi dobře. Že se nerozvedla s vaším otcem? Umíte si to vůbec představit, jak by vypadal rozvod s takovým despotou, jakým váš otec bezesporu je? Vaše matka se toho kroku bála... Nikc, vše je ve vašich rukách. Co bylo, to bylo. Minulost nechte být a nepitvejte se v ní stále.


doplněno 30.03.16 21:45:

Jak na sobě pracovat? Buďte sebevědomá... to je celá věda. Umějte žít i bez muže. Asi tak žijete i nyní, ale nejste sebevědomá. Pitváte se v minulosti, litujete se... nedělejte to. Vaše matka se vás asi snažila vychovat, jak nejlépe uměla. Přijměte to... nevyčítejte jí nic. Určitě vás má ráda a nepřeje si, abyste dopadla jako ona. Jestliže se budete stále zabývat minulostí a jak vám otec ubližoval a jak jste byla v blázinci, nebo kde, a jak vás každý chlap odkopne... jen se litujete. Pokud už náhodou dojde k tomu, že se s nějakým mužem seznámíte, nestěžujte si na svoji rodinu, na matku, na hrozného otce apod. I když je vaše rodina taková, jaká je, neplivejte na ni. Je to vaše rodina a nikoho nemusí zajímat, jak hrozné jste měla dětství. Žijte přítomností. Neumím to vysvětlit. Chlapům imponují ženské, které na jednu stranu hned něco neporazí, ale o které zároveň mohou pečovat. Pokud z vás někdo vycítí slabost a že si sebe nevážíte, bude toho zneužívat a nebude si vás nikdy vážit.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: nikc®
Datum: 30.03.16 21:26

A mohla byste mi poradit, jak mám na sobě začít pracovat? Já vím, že se povaha těchto chlapů neukáže hned, ale až po svatbě a po dítěti. Ale asi jak u kterého. Máma už po půl roce chození s ním poznala jeho povahu. Tušila, že hodný nebude, ale nechtěla zůstat na ocet a co by tomu řekli lidi, že je bez chlapa a bez dětí. Mohla od něj odejít, ale neudělala to.


doplněno 30.03.16 21:55:

To byla reakce na to, co napsala Lucie. Jinak se v minulosti nepitvám. V tu chvíli mě to napadlo.


doplněno 31.03.16 04:53:

Obětí domácího násilí nejsou jsen nesebevědomé ženské. Obětí může být kterákoli ženská i sebevědomá. Viděla jste film Hadí tanec s Chýlkovou? Tak ta paní zrovna bez sebevědomí nebyla. Stejně tak obětí šikany v zaměstnání se může stát kdokoliv. Tak jsem to v obou případech četla. To znamená, že nemůžete s jistotou vědět a tvrdit, které typy mužů přitahuju. Jasnovidec a vědma nejste. Navíc se stávají výjimky. Ale děkuju za názor a v jiných věcech s vámi souhlasím.

Datum: 04.04.16 16:04
avatar

Nikc, k Vašemu doplňku 31. 3. 16 04:53 velký souhlas, potřeba šikanovat nebo ubližovat druhému je v tom, kdo šikanuje a ubližuje, nejde o potřebu toho druhého být šikanován. Šikanování je podle mně projevem nezralé a nevyrovnané psychiky, spíš jde o nemocnou psychiku a obětí je ten, kdo prostě tomuto nemocnému člověku vadí, ať je to, kdo je. Způsobů, jak ubližovat, je nepřeberně a fantazie nezná mezí. S vlastnosmi oběti to prakticky nesouvisí (ale může zanechat stopy...).

Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 30.03.16 22:18

Naprosto ti rozumím,jakobych to slyšela,moje mama mluvila v podstatě stejně tak,možná i hůř o chlapech.Rodiče se rozvedli a pak to začalo.Divím se,že mám-aspoň si myslím-normální vztah k mužům.Jednou jsem se jí zeptala,proč vzpomíná vždycky na to nejhorší,že musely být i pěkný chvilky - vůbec neodpověděla...byla naprosto skeptická ke vztahům a vždycky prorokovala to nejhorší.Rada je těžká,ale já jsem dělala to,že jsem mluvila vždycky o něčem jiném,nikdy jsem si nepostěžovala na muže-i když jsem měla proč-protože to vždycky začaly řeči...Musím říct,že čím je starší,tak je to lepší,je taková jako smířená s životem..nejhorší je,že mi je jí v podstatě líto,ale tyhle řeči jsou děs...tedy-nezavdávej příčinu k těmhle řečem,když si chceš postěžovat-řekni to kámoškám,začni mluvit o něčem jiném,když hrozí,že to spustí..nic jiného nejde...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.05.16 23:50

Moji rodiče mi nekupovali zimní boty. Chtěli, abych umřela. Byla jsem bezproblémové dítě, dobře jsem se učila. Matka mne nenáviděla proto, že jsem podobná otci. Nenávist ze strany otce si vysvětlit nedokážu. Dá se říct, že to byli sadisti. Tito lidé mají velmi iracionální chování a my, co jsme normální jim nemůžeme rozumět.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: nikc®
Datum: 10.05.16 00:25

Nepřejou štěstí, protože sami nejsou šťastní. Nejsou zlí lidé, ale nešťastní lidé. Takovým se raději vůbec nesvěřovat s tím, co se líbí a neříkat slabiny, jinak to použijí časem proti druhému. Věk v tomto případě nehraje roli.

Datum: 10.05.16 00:59
avatar

tak co ti je po ni, ze :) kazdy ma svuj 1 pokus na zivot a nekdo ho zvladne a jiny holt ne...

Jinak ja mam to co popisujete naopak jako odstrasujici priklad, mati skace cely zivot kolem otce, ktery se ani nehne a radeji sni jidlo malo slane (nebo klobasu bez horcice) nez aby vstal a zasel si 5m pro solnicku do kuchyne... des tohle. Odrazilo se to na me tak, ze uz odmala nesnesu, kdyz se o me nekdo stara nebo mi jakkoli pri necem pomaha, krome vikendovych obedu jsem si uz od 12ti varil jidlo sam. A jde to az do extremu, i sadrokartony na strop delam sam (kdo vi kolik vazi deska a jak je velka + vrtacka a vruty v kapse), a ted jsem postavil sam pristresek nad gril 3x2m (na delku, kratsi strana u zdi) konstrukce z tramu + krytina :) Nicmene to beru jako kladne ovlivneni povahy. Jinak nestykate se s rodici nejak moc? Ja je vidim jednou, max 2x rocne a jsem spokojeny, aspon nevazne rozhovor a neni cas na ohrane pisnicky :)

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.