Dobrý den,
Již dlouho v sobě řeším morální dilema.
Před téměř 3 lety jsme se dozvěděli o tom, že moje Babička (nevlastní - druhá manželka mého dědy) je zadlužená až po uši a hrozí ji buďto exekuce, nebo prodej bytu. To, kde dluhy v hodnotě téměř 300.000Kč vznikly, už se dnes nikdo nedozví. Ona to prostě neví, v bytě a nikde to není proinvestováno, nejspíše půjčovala své vzdálené rodině a nevracela to a rostly ji úroky.
Babička byla v důchodu a přivydělávala si uklízením. Nejdříve jsme si mysleli, že uklízení má jen na přivýdělek, ale poté jsme zjistili, proč to dělá. Nicméně ani s přivýdělkem nebyla schopna své závazky plnit, neboť dluh vznikl u 4 společností a nikdo ji nechtěl dát konsolidaci. Bohužel zdravotní stav (fyzický i psychický) nedovoloval v pokračování přivýdělku a tudíž začala být odkázána pouze na důchod. Konsolidaci začala řešit teta (babiččina jediné dítě - v té době ale měla plno svých závazků), jenže bezúspěšně. Má sestřenice (jediné dítě tety) neměla zájem danou problematiku řešit, zrovna si s přítelem vzali hypotéku a měli svých starostí dost. Když už to vypadalo, že se byt bude muset prodat, a babička jít někam do podnájmu, tehdy mě napadlo, že když bydlím u rodičů a vydělávám rozumné peníze, prostě od babičky byt odkoupím a budu splácet hypotéku s tím, že ona bude platit pouze nájemné, tak jak doteď byla zvyklá. (Byt v osobním vlastnictví)
Jen na upřesnění, děda by se v hrobě obracel, protože bylo dohodnuto, že po smrti babičky i dědy, zdědí polovinu sestřenice a druhou polovinu já.
Nakonec na danou nabídku přistoupila, já vyplatil dluhy a platím hypotéku na 5 let. Avšak rodinné poměry se mezitím změnily a já si s přítelkyní pořídil vlastní byt a čekáme miminko. Momentálně však platíme dvě hypotéky. Jednu za naše bydlení a druhou za babičku. Samozřejmě nemusím psát, že finančně je to náročné, ale nějak to zvládáme.
Teď k tomu morálnímu dilema. Sice na začátku jsem ji slíbil, že bude platit pouze náklady spojené s užíváním bytu, na druhou stranu dnes je situace jiná než před 3 lety a mrzí mě, že jsem si připadal ne jako zachránce, ale jako člověk, který na tom snad vydělá. Dodnes mi za to pořádně nepoděkovala. Dluhy má zaplaceny a se svých důchodem si žije celkem solidně.
Takže jsem přemýšlel, že buďto teď a nebo počkám ještě na doplacení hypotéky a prostě za ní zajdu a narovinu ji to řeknu a vyměřím ji nějaké nájemné -> samozřejmě něco snesitelného, jen aby investice a roky mého strádání něco přinesly. (Nehledě na to, že nás připravila o dědictví..)
Jen pro informaci, byt měl v době, kdy jsem hypotéku bral tržní hodnotu o cca. 70tisíc větší než dluhy. Takže o nějakém spásném výdělku se říci nedá, na to, že jsem v budoucnu měl mít polovinu....
Nevím, zda nebudu za "hajzla" když nějaké nájemné vyměřím. Jen pro informaci, byt, ve kterém žije má měsíční náklady cca. 4000Kč, na trhu se takový byt pronajímá za 6-7tisíc měsíčně. Nájemné, o kterém hovořím já, by bylo jen 500-1000Kč (včetně toho, že zaplatím vždy roční daň + pojištění bytu).
Jen na závěr, když jsem koupil daný byt a měl zde trvalé bydliště, babička za mně nebyla schopna zaplatit ani 500Kč za komunál. Když jsme si na to vzpomněl, tak jsem si musel vyzvednout složenku a po splatnosti zaplatit, málem mě omylo. Nehledě na to, že jsem dva roky platil i pojištění bytu, ale to už se změnilo, narovinu jsem ji řekl, že ho bude platit ona.
Děkuji za vaše názory
Klobouk dolů smekám před vámi. Nyní ale svou charitou okrádáte svou vlastní rodinu. Miluji svu rodinu včetně své babičky, ale takový dobrák? bych nebyla. POUZE babičce (nikomu z další rodiny) sdělte, že situace je jiná jak před léty a že bude přispívat minimálně 1000,- Kč na nájem neboť kdyby bydlela v pronájmu u cizího, platila by třeba 5 tisíc.
Babička má miimálně 10tis důchodu, není důvod neplatit nájem + inkaso 4000,- Kč. A to inkaso proj ednu osobu je velmi vysoké, babičce trochu skromnosti by neuškodilo. Nakonec si spočítáte, že babička má pro svou osobní spotřebu daleko větší příjem jako v přepočtu na jednu osobu u vaší rodiny. Velikonoce nechte proběhnout v klidu a hned v úterý novinku sdělte babičce, že přesně v den jejího důchodu si budete chodit pro nájem. V tento den byste mohl babičce třeba pomoct s věcmi, které nezvládá - třeba jí dovézt na velký nákup. Také by se mi scvrkl žaludek a připadala bych si jak výběrčí daní, ale to překonáte. Jednou, dvakrát a pak to bude automatická věc.
Zkuste jednoduchou metodu. Běžte za babičkou, sdělte jí, že neplatí popelnice( předložte doklady), vy že máte co dělat, aby jste zaplatil svou hypotéku a její bydlení a že její byt musíte prodat. Najděte jí bydlení v nějakém domově důchodců. Ono vám asi nic jiného nezbyde. Platit dvě hypotéky je ranec a babička si brala půjčky při svéprávnosti. Musí tedy za své jednání ést následky. Bohužel.
Když vás bude někdo odsuzovat, požádejte ho o příspěvek k úhradě hypotéky za babiččin byt...
Babička se chová divně. Přece si musí uvědomovat, že jste ji vytáhl z louže. Jsem skoro ve stejném věku jako ona,jen o trochu mladší a tak soudím podle sebe. Asi jste takový ten "blbec", to já dobře znám. I mne takto rodina využívala. Nakonec jsem se dozvěděla, že mne ještě ke všemu pomlouvají ti, kterým jsem nejvíc dala a pomohla. Vykašlete se na Vaše morální pocity, protože je máte jenom Vy sám právě proto, že Vy morální jste. Netrapte se, za babičkou hezky běžte a vyložte karty na stůl se vším všudy. Nebude to snadné, znám to. Já jsem to neudělala, nedokázala jsem to. Ale jednalo se o vlastní matku. Já to nakonec zvládla, protože když jsem na to přišla, už jsem byla jak se říká "za vodou" a peníze mi nechyběly, ale morálně jsem byla zdeptaná. Nebudu se v tom motat, prostě hezky za babičkou jděte a koukejte si říci alespoň o tu tisícovku měsíčně. Nakonec co se může stát? Nic jiného, než že to pochopí a bude Vám přispívat, nebo to nepochopí a zůstane to při starém. Když to zůstane při starém, tak si prostě řekněte, že ta tisícovka Vás stejně nevytrhne.
Ach jo, proč jsou lidi tak divní...
Z popsaného mi vyplývá, že požadavek nájmu je normální. Ale zastavím se u případných pocitů studu. Před kým byste se styděl? Jestli sám před sebou, tak je to vážnější a někde bude něco, co my zde na poradně nevíme. Před partnerkou se zřejmě stydět nebudete, ta jistě ten krok ke zlepšení rodinného rozpočtu přivítá. Tedy pokud je vše tak, jak je zde psáno.
Jediné osoby, které by se případně mohly nad nájmem pozastavovat, jsou babička, její dcera a její vnučka. Vnučku vyškrtneme, od počátku nějakou angažovanost v problému odmítla. Babička by měla situaci pochopit. Způsobila svým blízkým velké starosti, ale dopadlo to pro ni nakonec velmi dobře. Vaším přičiněním! Nejste navzájem "jedna krev", ale vzájemné citové vztahy z minulosti mohou být stejné jako mezi skutečnou babičkou a vnukem. Pak by - i ona z citových důvodů - neměla dopustit, aby na ni vnuk doplácel. Pokud vztahy nejsou zcela rodinné a babička je spíše cizí, budou se řeči o penězích vést v jiné rovině. Ale budou.
Babiččiny zájmy a bydlení i nadále bez nájmu by tedy mohla obhajovat jen její dcera. Ta se snažila situci řešit. Pokud tehdy souhlasila s vaším vstupem do problému, měla by dnes pochopit, že vše se mění. Pokud měla výhrady a chtěla postupovat nějak jinak, bude těžší ji přesvědčit. Máma je máma, asi bude mít tendenci ji bránit. Ale v každém případě bych první rozmluvu o nájmu vedla právě s touto dcerou. Případně jí doporučila, aby si přečetla tento váš dotaz a odpovědi na něj, aby se přesvědčila, jak to ve většině případů vidí nezaujaté "cizí oči".
Zajímá mně, zda je byt psaný nyní na Vás a je Vaším majetkem? Asi ano, když na něj máte hypotéku. Babička je zřejmě člověk, který postrádá smysl pro odpovědnost. Jak je stará? Pokud jste ji pomohl z dluhů, klidně se s ní domluvte, aby Vám platila nějaké peníze navíc. Čekáte rodinu a peníze jsou potřeba. Myslím, že na to přistoupí a peníze Vám bude dávat. Ke stáru nemá člověk taková vydání, jako mladý, který chodí do práce a má děti.
Taky jsem mel podobny problem, za zaplaceni vsech dluhu jsem trval na dedictvi veskereho majetku (tedy vcetne dluhu), ostatni pribuzni se museli pisemne dedictvi vzdat, protoze na oddluzeni se odmitli podilet, babka byla uz starsi a akci prezila jen o par let, ale ta tvoje neni jeste tak stara a muze zit klidne a spokojene i 20 let, takze se podle toho rozumne zarid. Nase babi mela svuj duchod vcetne vdovskeho skoro šetnact tisic, takze za zivota se musela na splaceni nakladu take podilet. Stejne si zila jako v bavlnce az do smrti a ted uz zdedeny byt slusne vydelava a umoruje mi postupne moje ztraty 
Babička byla vdaná za vašeho dědu. Po jeho smrti někdo zdědil jeho byt, /pokud ten byt byl v jeho vlastnictví před sňatkem/, tedy manželka - Vaše nevlastní babička a jeho děti? Nebo si byt pořídil s touto babičkou?
Tady se jedná o to, jestli jste někoho neošidil Vy svým jednáním, tady sestřenici. Projednal jste své jednání s právoplatnými dědici? Byla nějaká závěť, kde si děda přeje, aby byt přešel po smrti nevlastní babičky na vnoučata?
Možná byste měl ještě někdy v budoucnu vyplatit dědice.
Jinak si myslím, že jste to pěkně zamotal a jak píšete správně, z morálního hlediska je to strašně složité. Mě to z morálního hlediska nepřipadá dobré řešení, nechtěla bych po ní nic, když to je babička. Je vidět, že pro Vás znamenala mnoho, ač byla nevlastní. Pomáhala Vás vychovat, byl jste u ní na prázdninách apod.?
A jestli má paní 10ti tisícový důchod, tak jí po zaplacení Sipa mnoho nezbývá - léky, potraviny, doprava, drogerie, oblečení, obuv, nějaké dárky na vánoce, pohoštění pro návštěvy,
Jinak dobré pořekadlo - ,,Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán,,.
Byt nabyl děda společně s babičkou. Závět zde nebyla, ale bylo domluveno, že po smrti byt připadne 1/2 mě a 1/2 sestřenici. Po smrti dědy se tedy moje maminka vzdala nároku na dědictví z důvodu výše uvedeného.
Se sestřenicí byla daná věc projednána, dokonce jsem ji nábidl, že můžeme každý splácet polovinu. Ta to odmítla, že mají svých starostí dost.
Vzhledem k tomu, že babička byla majitelkou bytu, tak se dědicové řešit nemuseli, ale projistotu jsem to s nimi projednal, už jen kvůli zbytečných rozkolům v budoucnu.
Jinak co se týče dárků k vánocům a narozeninám -> to od ni neznám, poaradoxně po pomoci vůbec . Její důchod je cca. 12tisíc a náklady na bydlení pod 4tKč.
A co s těmi zbylými penězi babička dělá, víte? Možná syslí, aby Vám po ní něco zbylo, nebo naopak, nepodporuje někoho jiného v rodině? Takový případ se stal mé kamarádce. Starali se o babičku, rok za ní jezdili 3x týdně, všechno zařizovali, kamarádka tchyni i koupala, pak skoro rok se její manžel střídal, po týdnu, u babičky s bráchou, každý s ní byl celý týden a manželky byly doma samy, pak jí kamarádka vyřídila pečovatelský příspěvek, ale ona jim nedávala nic, ani na ten benzín, ač ten příspěvek byl určen pro ty, kdo se o ni starali. Nakonec to dopadlo tak, že zjistili, že všechny své peníze cpala líné, dospělé vnučce, která za ní občas přijela, ale s ničím jí nepomohla doma, ani na zahradě, ani jen trávu nebyla ochotna vzít sekačkou. Nakonec jí odkázala všechno, a když muž mé kamarádky si tam jel pro svůj vercajk do dílny, tak ho ještě brácha, otec vnučky, seřval, že tam , bez jeho vědomí nebude rabovat! Celý život měli bráchové krásný vztah a na stará kolena se takhle rozkmotřili. Někteří staří lidé mají slabost jen pro někoho z rodiny. Zeptejte se babičky kolik ji zbývá měsíčně, jestli by Vám nemohla přispět na tu druhou hypotéku, že to už finančně nezvládáte a uvidíte, co z ní vypadne. Třeba jí to jen nedošlo, když jste všechno stále v pohodě plaqtil. Vždyť taková asi byla původní dohoda, ne? Tak je možné, že naqd tím už přestala přemýšlet, že si na to taky tak zvykla.
Tady záleží na tom,jaký máte k sobě vztah.Jestli tě připravila o dědictví,asi nebude nejlepší-potom ti nemusí vadit,že budeš za hajzlíka.Poku máte vztah -hodná babička- tak jí vylož situaci s tím,že by mohla pomoct teď zase ona tobě...poukaž na situaci v tvé rodině,v podstatě požádej jakoby o pochopení...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz
