Nejste přihlášen/a.
Pokud zaměstnavatel nedovolí, abyste si přivedla do zaměstnání dítě, uvažujte i o příměstských táborech. Dnes už je zřizují Domy dětí a mláděže i v menších městech. Trochu se podobají školní družině. (Ostatně i školní družina bývá o prázdninách pro školní děti otevřená.)
Do příměstského tábora můžete dítě přihlásit o letních prázdninách třeba na celý týden, nebo jen na několik dní. Určitě je budou mnohé DDM pořádat i nyní na Zelený čtvrtek a Velký pátek. Děti tam mají zajištěný pedagogický dozor, zajímavý program, většinou i stravu. Samozřejmě se za to něco platí, ale částka není přehnaná.
moc jiných variant asi tazatelka nemá. Dítě na pracovišti nemá co dělat, a pro zaměstnavatele je to velké riziko z hlediska bezpečnosti práce a odpovědnosti. Takže jedině, na těch pár dnů prázdnin ve školním roce si ona nebo manžel vezmou dovolenou, nebo budou muset někoho zaplatit. Až bude dítě větší, může den zůstat doma samo, ostatně, syn mé kolegně , ve 2. třídě, zůstává doma i když je nemocný, sám a ona s ním komunikuje telefonem vícekrát za den, kdy ho kontroluje, dovolí mu počítač, nebo čtení...
Nebo si prostě vezme dovolenou a nebude ji škudlit na prázdniny. Bohužel to tak je. Nevyjde to letos, vyjde to příští rok.
Já si nedovedu představit, kdybych měl sedět v kanceláři s člověkem, který odbíhá v pracovní době ke svému dítku, protože 8 hodin se dítě samo nezabaví.
Buub, jak daleko to máte do práce? Má dítě telefon nebo máte doma linku? Kde bydlíte, v jak velkém městě?
Ptám se, protože si myslím, že školní dítě by mohlo Váš pracovní den vydržet doma samo, tedy pokud se na něj dá spolehnout, pokud je trochu zvyklé, a pokud to není třeštiprdlo, co se i doma přizabije. Pokud to nemáte domů daleko, dohodněte se šéfem delší pauzu na oběd a prcka zkontrolujte, ráno nachystáte pití a svačinu, zadáte příkazy a zákazy, po 2 hodinách zavoláte pro kontrolu, za 4 hoďky se vrátíte na oběd, pak zase jeden telefonát a den je v čudu. Co myslíte?
Každpádně, i kdyby Vám to nevyšlo, tak je to pro Vás impuls učit dítě samostatnosti. Nechci nijak prudit, ale já byla doma ve školním věku i s nemocí, mamka přišla v poledne zkontrolovat a změřit teplotu a byla jsem konstantně na telefonu. A šlo to, jiná možnost nebyla, prostonala jsem první stupeň ZŠ, máma tolik volna rozhodně neměla a babičky pracovaly. Ale byla jsem zvyklá už od malička, to je fakt. Píšete, že dítě je klidné a hodné, tak ho stačí jen nechat zvyknout si.
Doplním, je firma a firma. Může být soukromník, kde pracovnice pilně pracuje, je ale v kanceláři sama. A když jí to majitel dovolí, přivede si svoje dítko, tak záleží, kolik mu je let. Jestli chodí do školy, může si číst, kreslit, může mamce pomoci nějakou drobnou práci, zalít kytky, porovnat šanony, papíry.Pokud je dítě klidné neměl by být problém.
Samozřejmě malé tříleté dítě, které na dlouho nezabavíte bude zlobit a vyrušovat.
Ve velké kanceláři, při spoustě telefonátů, ruchu, komunikaci se bude dítě cítit ztracené a přestane ho to bavit a čím více kolegů-yň, tím je větší pravděpodobnost, že se to nebude někomu líbit a nadhodí toto téma. Může za tím kdoví co, může být i závist, ženské jsou mrchy.
Viděla jsem malé půlroční dítě v postýlce u mámy v kanceláři. Vedení souhlasilo, práce byla udělána, máma si to musela umět zorganizovat. Zřejmě nebyla úplně na sto procent vytížená. V mnohých kancelářích je čas na popovídání, na nákupy, surfování. V jiných si berete šanony a otvíráte okna v PC jak na pásu a pořád máte co dělat. Takže to se musí rozlišit podle podmínek.
Když jsem pracovala na poště a byly prázdniny, tak si matky hlídání zajistily, ale když prostě neměly, tak se to řeklo vedoucímu. Samozřejmě musel zvážit, jestli nechá pracovnice doma, nebo děti bude tolerovat. Po uvážení, že pro všechny bude lepší, když pracovnice bude v práci, se nad dětmi přivřelo oko, a dalo se to zvládnout. Dítě šlo potom s mámou na pochůzku, a vidělo, jakou práci máma vykonává.
Takže zadavatelko, záleží, jaká je u Vás praxe, kolik vlastně ten den práce bude, jestli je Vaše dítko již starší a dokáže se zabavit. Ony ty děti dnes hrají i hodně hry v tlf. Můžete i koupit nějaký zajímavý časopis a dítě si může chvíli číst.
Já bych v tomto nebyla tak přísná a vyšla při dobré vůli vstříc. Sama musíte zhodnotit jaké jsou u Vás podmínky.
Vzpomínám, že jako asi 9ti letá jsem byla u táty ve skladu, kreslila jsem a psala /hledala písmenka/ na ještě ručním psacím stroji a okukovala šroubky, matičky ve skladu.
Ano, ,,buub,, Vaše poslední věta to vystihuje zcela přesně.
Ono záleží na tom, jakou funkci zastaváte v práci. Pokud takovou, že jsou důležité Vaše podpisy a znalost kodů a hesel do firemního učtování například, tak většinou s tím nemáte takový problém. Ale pak byste neměla problém ani s platem pro chůvu či studentku. Ale jinak to opravdu nelze z důvodu bezpečnosti. Nikdy nevíte co se stane, dítě se zraní, pro jistotu se zavolá sanitka a problém je na světě, rodiče mohou žádat odškodnění, zkrátka těžko Vám to někdo povolí, je to velké riziko. Ale jak je veká firma? Nemůže si založit vlastní dětský koutek s povolením uřadů a pojištěním? Třeba i s dovážkou jídla do koutku? Mohou matky přece firmu o to požádat.
Tady vidíte, proč pracující bílí Češi vyhynou. Vychovávat potomka je jeden z nejhorších handicapů.
Já to vidím na rozdíl od Vás takto. Jsme příliš sociální stát. Vysvětlím to. Dáváme jako každý stát obrovské desátky do molochu jménem EU. A z těch peněz jsou nám přidělovány i sociální dotace na sociální programy. Zvláště tak zvaně na znevýhodněné osoby, které podle mě znevýhodněné nejsou, protože se můžou učit zrovna jako naše populace a nikdo jim v tom nebrání jen zaostalí a líní rodiče, kteří nechápou význam vzdělání a nakonec proč by ho měli chápat, když mají jistotu, že to jejich děti nebudou potřebovat - pracovat.
Na to konto, že sem jdou ty dotace se vyrojilo spousta neziskovek, přižívníků, kde žádné výsledky nevidíme, ale jsme navíc neustále kárani jak špatně s nimi zacházíme, přestože ti, kteří nás takto kárají, by si měli především zamést před vlastním prahem. Na výstavbu sociálních bytů pro naše občany by například byly peníze, nebýt tohoto jevu. Takže závěr. Dokud bude stát preferovat lemply,nikdy se nikam nepohneme, ani jedna neziskovka nedokáže nalít těm dětem vědomosti do hlavy , když tam nechodí do té školy.
Nechápu tu diskriminaci, že se menšina na ukor většiny má dobře bez práce. Zrušme tuto přehnanou starost o ně a bude více peněz na otevření dotovaných školek. Prostě toho, co potřebujeme. Nemůžeme chtít po našich lidech aby měli děti, když je nikdo nepodporuje tak, jako podporujeme menšinu. Dokud tohle nezměníme, bude dětí málo. Ale lépe to vypadá, když hloupě hlasáme, že ženy dělají karieru a proto je malá populace.
Ale blíží se doba, kdy nebudeme dostávat už žádné dotace. To nás zachrání. Budou muset konečně pracovat i lidi, pro které je jediná práce, ačkoliv jsou mladí a zdraví, si dojít na poštu pro dávky. A to od narození. Po skončení dotací spousta těhle "pomáhajících " neziskovek zanikne. Ale my na to nebudeme připraveni. Protože aby měli práci i lidi kteří sotva umí počítat do sta, protože nechodili do školy, musí stát investovat. To vždy i v době krize zvedá ekonomiku - když stát investuje. Škoda že naši "ekonomové" si neberou poučení z nejlepšího ministra financí kterého jsme kdy měli - Eduarda Janoty.
Já to vidím opačně. Jsme málo sociální stát, ale příliš "sociální stát". Existence velkohubých parazitů předstírajících pomoc komukoli neznamená, že pomáhají někomu jinému, než sobě. To, že někdo žvaní o pomoci invalidům, cikánům nebo blbým neznamená, že se invalidům, cikánům nebo blbým vede lépe a už vůbec to neznamená, že se jim vede dobře.
S Vaším názorem uplně nesouhlasím, ale máte na něj samozřejmě právo. Protože jedné skupině lidí se pomáhá až moc přehnaně, o druhou není zájem, ačkoliv bez ní se stát neobejde. Když nebydlí jedna rodina z první skupiny, neziskovky ovládnou média i vládu, když nebudete bydlet Vy, koho to bude zajímat?
ra252® Datum: dnes 08:55
Největší chybou našeho státu je, že nemá ani nepřipravuje žádné sociální startovací bydlení pro mladé rodiny. Ani pták si nezaloží rodinu, když nemá hnízdo a kdybychom měli opravdu chytré politiky a vlastně nejen u nás, tak budeme vědět, že pokud lidi nemají v ničem žádnou přednost, tak nemají ani důvod cokoliv měnit. Proč by měli rodiče se zadlužit na byt, mít děti a v 50 letech zcela vyždímáni a vyčerpáni mnoha nemocemi ze stresů skončit ve špitále nebo na krchově.
A někdo jiný se jen hlásit o svá práva a bez stresů mít fůru dětí, protože se mu o ně starají ti vystresovaní danoví poplatníci, co počítají jestli 1 - 2 děti, víc si prostě logicky nemůžou dovolit, pokud z nich nechtějí vychovat nevzdělané jedince odkázané výživou na stát i doživotně. O tom je právě náš celý zvrácený sociální systém. Že vlastně tu populaci nechceme. Ted máme silnou populaci, až ale doroste, zase pro ty děti nebudeme mít včas školky, klasika u nás. Vždy se rozlobím, když čtu, že rodičům se odebraly děti, protože bud neměli na nájem nebo neměli kde bydlet, o čem tohle je? O tom, že potřebujeme populaci, ale takovou, která vyrůstá v rodinách a navíc pracovitých lidí, tak určitě ne .
ra252® Datum: dnes 10:56
Nežádám sociální stát, ten už máme i když jen pro někoho, ale mluvím o podmínkách za kterých není možné aby nám vyrůstala mladá populace.
To znamená aby mladí lidé především měli možnost sociálních startovacích bytů, to je základ. Sociální je na nich to, že budou třeba na 5 -10 let, než se mladí zmátoří a hlavně tam nebude předražený nájem. Jinak toho prostě nedosáhneme, když pro mladé rodiny nic nebudeme dělat. O to jde - o podmínky pro ně. Říká se tomu populační státní politika
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.