Přeji pěkný den. Po několika letech jsem se opět zamilovala. Chvíli to dokonce vypadalo, že by nám to mohlo vyjít. Mým vyvoleným je jeden můj kolega. Nejprve chtěl držet ná vztah (spíše občasná vzplanutí) v utajení, abychom na sebe příliš neupoutávali pozornost v kolektivu. Chápala jsem to, ani já nejsem ráda centrem veškerého dění. V létě jsem však náhodou zjistila, že je zadaný a byl pravděpodobně i celou dobu, kterou trávil se mnou. Od té doby jsem minimalizovala kontakt s ním. Moje SMSky zchladly. Této změny si nevšímal, tak jsem došla k závěru, že jsem pro něho byla pouze krátkodobé rozptýlení. Dva měsíce jsem se s tím těžko srovnávala. Když jsem ho znovu uviděla, tak se mi ale všechno vrátilo. Zjistila jsem, jak moc chyběl a jak moc ho vlastně miluji. A on se ke mě nechová chladně. To moji situaci ještě zhoršuje. Nechci ublížit jeho přítelkyni. Nechci nikomu narušovat vztah. Ale nevím, jak dlouho budu schopná odolávat jeho intenzivním pohledům a narážkám. Bojím se, že až se někde ocitneme sami, tak opět podlehnu. Představa, že už mě nikdy byť jen neobejmě, mě úplně zabíjí... Prosím, poraďte... nevím jak z takové situace ven.
2x
Myslím si, že to byla otázka sexu pro něho i vás.
Až když jste se dozvěděla, že někoho má, ješitnost a uraženost se vás dotkla víc, než sama chcete. Nemyslím, že by to byla láska. Ta se chová jinak, než občasným setkáváním.
Kdyby to byla láska, celý vztah by někam směřoval, rozvíjel se, dělal plány. Nezraňujte sebe, ani jeho a nechejte to plavat. Naděláte jen vlny, poubližujete několika lidem, zesměšníte sebe a stejně ho nezískáte. Buďte si tím jistá! 
Kdyby s vámi chtěl začít vztah, už by to udělal. Poděkujte osudu, že vám dopřál pár krásných chvilek. Narovnejte se a jděte dál s úsměvem a bez pocitu křivdy a těšte se na to, co osud pošle dalšího.
2x
Hormony jsou jako opium...jako droga. Chcete se sebeškozovat a sebetrýznit pro něco co nemá hodnotu? Jediné doporučení, zapuďte jej. Je to jen hormonální bouře a až se vás nasytí, tak si najde jinou. Je to sexuální dobrodruh. Osobně věci chápu tak, že když ženu miluju, tak ji nepotřebuju zahýbat abych ryskoval rozpad vztahu. Proč plýtvat energií mládí na vztah který nemá perspektivu? Proč se raději nezčnete zabývat jiným mužem který třeba nebude tak ohromně sexy, ale má smysl pro partnerství a je to hráč který hraje jen za jednu stranu?
Já vím že nám se to kecá a hormony stejně provedou svý bez ohledu na rady "moudrých". Přeju vám jen rozumná rozhodnutí.
Děkuji všem za odpovědi. Všechno, co jste uvedli jsem samozřejmě věděla, jen sem si to nechtěla připustit. Jedno však není pravda. Nejednalo se jen o sex - alespoň z mé strany ne. Možná jsem i trošku doufala, že se najde někdo, kdo mě nechá nějakou naději a napíše, ať se ho nevzdávám, že mám právo na své štěstí - což je samozřejmě naprostý nesmysl, ale tonoucí se stébla chytá. Nezbývá mi než zatnout zuby, zmrazit srdce... a jak jste radili... v pondělí vyrazit s úsměvem. Problém by to neměl být. Slzy už snad žádné nezbyly.
píšete "zmrazit srdce". Nebylo by lepší mít srdce otevřené pro jiné? Proč se uzavírat? Máte v sobě dost citu, který ocení jiný opravdový Muž. Je jasné že z vaší strany to nebyl jen sex, ale z jeho strany ano..
Přeju vám štěstí abyste potkala toho správného...
Žeenská, haló, proberte se ... je vám 15? že na vás dělá oči, to znamená jen, že sex s vámi se mu líbil ... kdyby vás miloval, tak by se s vámi chtěl vídat výhradně, kdyby chtěl budoucnost s vámi, netrval by na utajování v práci, je vidět, že to od začátku bral jako románek aférku ...
Vím, co vám radím - byla jsem ve stejné situaci - jako pres kopirak - a věřila jsem své INTUICI: "oni ho přece neznají, jen já vím, že mě také miluje, ale má doma hysterku, která by si něco provedla, nerozumějí si, jen se mnou je mu dobře a dvakrát do týdně si "urve čas" a je to podle něj nejkrásnější část týdne ..." bylo mi 27 a ztratila - vysloveně prosr*la - jsem tak nejlepší léta na hledání perspektivního partnera pro budoucnost, sňatek a rodinu. Takto s*át si život jsem vydržela celé 3 roky ... a po třicítce se už velmi těžko, skutečně i přes velký počet inzerátů na seznamce - hledá kvalitní spolehlivý partner.
Ještě navíc si vyčítám další svoji zaslepenost ... paradoxně jsem ve stejnou dobu potkala ještě jednoho pána - o rok staršího magistra-lékárníka, svobodného, solidního, se zájmem o mě - ale já KRÁVĚNKA jsem dala přednost tomu v práci ... nakonec se to tam "prosáklo" chodil stále za mnou, když jsem si šla udělat kafe, pořád mě matlal a chtěl se líbat - jistě, líbilo se mu dobrodružství, "ukradené" chvilky v prázdné zasedačce ... a byla jsem za rozvracečku jeho vztahu, protože všichni znali jeho ženu z vánočních večírků - a kolegyně mě odsoudily, moc dlouho jsem tam pak trpěla v kolektivu, naštěstí každá senzace má svůj konec, ale i tak, ty vzpomínky příjemné nejsou ...
Dnes je mi 35 a pul - teprve pred 8 mesici jsem konecne potkala chlapa, ktery ma zajem o dlouhodoby vztah a navic i monogamni a dokonce mi chce i doprat dite - presto, ze uz deti ma odrostle, rika, ze kazda zena by v zivote mela aspon jedno svoje mit - je moc hodny ... o zarodek ve 2.mesici jsem ted prisla (zamkle tehotenstvi), bohuzel, je mi 35 a priteli pres 40, takze uz je dost vysoka pravdepodobnost genetickych vad..
Nechtejte se diky "poblblému srdíčku" dostat do takové situace ... vztahy "napořád" se nedělají romantickýma emocema, ale hlavou - resp.výběr partnera se dělá především hlavou, nikoli rozkrokem ... samozřejmě i ve vztahu napořád jsou začátky velmi romantické, ale nedávejte se tak lacino takovému, který za to nestojí ... kdybych mohla, měnila bych s vámi - bylo by mi míň, měla bych ty svoje zkušenosti, tak bych si na vašem místě užívala ignoraci pána zahýbkáře, a s radostí bych se vrhla na rozumný výběr vhodného partnera ... a nemuselo by mě to, co jsem dělala a jak jsem myslela (a ještě nakonec po dva roky brala antidepresiva) ... nemuselo by mě to tak děsně sr*t, protože čas už bohužel vrátit nemůžu! Věřte si více, máte na výběr
S pozdravem
Jana z Prahy
Děkuji. Co víc říci na něco tak upřímného. Vy jste byla v ještě horší situaci. Mě kolegyně neodsoudily - náš skrývaný vztah byl totiž veřejným tajemstvím (jak jsem se dnes dozvěděla). O jeho přítelkyni neměl tušení nikdo z kolektivu. Celý den ve mě s každým jeho úsměvem, kterými mě časoval, jen narůstal hněv. Došlo mi, jakého ze mě dělal idiota a bůhví, co si o mě vlastně myslel (zřejmě nic dobrého). Pořád ho chci, ale vím, že jsem se dala jedinou správnou cestou - musím říct, že je velice trnitá. Teď jen uvidím, jak dlouho mi to vydrží a zda při první zkoušce nepodlehnu. Děkuji ještě jednou všem. Ani nevíte, jak moc mi pomohlo to všechno vidět černé na bílém. A Vám, Jano, přeji spoustu štěstí. Protože vy ho potřebujete víc než já. Ať se Vám s miminkem zadaří - budu držet všechny palce. Určitě bude zdravé a moc krásné - jako odměna za všechno trápení, které Vás potkalo, než jste potkala toho pravého!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.