Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chtěla bych znát zkušenosti lidí, kteří podstoupili operaci artroskopickou či osteotomii nebo dokonce úplnou náhradu kolenního kloubu.Jestli vás operace opravdu zbavila bolesti a jestli byste operaci doporučovali. Manžel se operaci,totiž urputně brání i když mu byla lékaři doporučena, jako již poslední východisko. Přitom vidím, jak se jeho stav zhoršuje,pajdá čím dál víc, v důsledku se to projevuje i bolestí kyčelního kloubu.Bojím se, aby nakonec nebyla nutná i tato operace.
Druhý dědeček se s kolenem trápil několik let. Nakonec ho bolela kýčel a rozhasil si páteř, nohu měl do oblouku.. Přesvědčila jsem ho já, když jsem přišla s vyměněnou kýčlí a on se mě zeptal, jesltli to bolí a já jsem řekla že ne. Že mám pocit, že strach z pohybu je horší, než bolest sama. Pak se pochlapil a šel. Potvrdil mi, že den po operaci je sice krutý, ale dá se přežít, 3 další dny jsou bolestivé, ale pak už to jde. Jo a dědeček říkal, že kdyby věděl, že je to tak snadné, že by se tolik let netrápil. Když se všechno včas zajistí, pak z nemocnice 8. den převezou do lázní nebo rehabilitačního ústavu. Tam vytáhnou stehy a koleno rozhýbou. Člověk se něco málo přes měsíc, vrací domu s úsměvem a s fr.holemi, spíše jen tak, pro jistotu. A má do smrti pokoj.
Určitě se ozve babajaga, ta má čerstvě fungl nové koleno. Ještě vašemu muži řekněte, že nemládneme a každý rok navíc znamená, že se všechno hůře hojí, všechno snášíme citlivěji. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě historka: Než jsem šla na operaci, posteskla jsem si, že bych potřebovala takovou péči, jakou měl pan prezident Klaus, který snad, za týden po operaci, jel na lyže. Moje mladé (ortopedka a rehabilitační) se smály a řekly, že nejen péčí, ale hlavně je to v tom, jak fit jsou všechny svaly. Všechny, které pomáhají pohybu při vstávání, chůzi a vlastně přiveškerém pohybu. Od břicha, až po chodidlo. A on že je ve skvělé kondici. Oproti mě. Tak jsem na poslední chvíli začala posilovat. Ale aby mě neviděly, protože by pindaly, že to dělám špatně.
Po několikaleté bolesti pravého kolene mi ortopéd navrhl artroskopii. Byla jsem na ní v květnu 2013, v nemocnici jenom 3 dny, bolest takřka žádná. Ale koleno si říct nedalo, bolelo dál..
Proto dlouhé čekání - přes rok a půl na pořadník na TEP. Pokud to opravdu hodně bolí, je ten čas k nepřečkání. Nakonec jsem se dočkala, loni před Vánoci jsem dostala pozvánku k nástupu. Operace proběhla letos 8. února. V pohodě. Hned druhý den mě hnali chodit, aspoň pár kroků. Bolest byla, samozřejmě, nebudu ze sebe dělat hrdinu, ale musí se to vydržet. Navíc sestry ochotně dávaly injekci či prášky na bolest.
Týden po operaci mě propustili, ale hned následující den jsem byla přijata na rehabilitační oddělení. Tam jsem pobyla 18 dní, cvičili se mnou, elektroléčba, vířivka, rotoped, el. dlaha...Tam už bylo veselo, chůze se zlepšovala, bolesti postupně ubývalo. A jak jsme se vraceli do normálu, našel se i čas na legraci.
Nyní jsem doma, chodí se mi vcelku dobře, noha nebolí. V pondělí to bude 6 týdnů od operace. Hole nosím jen ven, doma jen jednu či žádnou. Přes den ještě nosím kompresívní punčochu, mažu jizvu vepřovým sádlem, masíruji ji, aby nepřirostla k podkoží. Večer u TV si na koleno šátkem obvážu namražený gelový sáček. Začínám se už zapojovat do práce, vařím, myji nádobí. Dnes chci na zahrádku, nic těžkého, oberu z růží chvojí a ostříhám je.
A hrozně se těším do lázní. Budou na 28 dní, pravděpodobně v Krkonoších, v Janských lázních, nástup kolem 2. května. Co víc si přát?
Manžel má umělé obě kyčle /postupně/. Prožíval takové bolesti, že se už na operaci doslova těšil, aby se toho zbavil. A po operaci, jako když utne. Ano, ten zásah do nohy bolí, co si budeme povídat, ale stále míň a ta předchozí hrozná bolest je pryč. Zůstala na operačním sále a asi ji vyhodili. Kdo by chtěl bolest? .
Takže když to musí být, jiné řešení, než operace není. Kloub přišel o chrupavky, ošoupané kosti se melou o sebe a ta hrozná bolest nedává ani spát.
Pokud je pán chlap, zvládne to. Se mnou tam byla i 85 letá báječná babča a jak to všechno zvládala, cvičila, masírovala, jako mladice.
Když jsem to zmákla já /taky jsem měla obavy/, zvládne to i Váš pán. Kromě několikadenní bolesti po operaci je to v pohodě. A ani té ať se nebojí, ta se nechá utišit léky. Ale chtělo by to objednat se co nejdříve k operaci. Čekání trvá většinou rok, rok a půl, i víc. Tak aby se dlouho netrápil. Už měl být přihlášený, čím dřív, tím líp. Jaga.
Děkuji vám všem za povzbudivé odpovědi. Určitě je dám manželovi přečíst a snad ho k operaci dokopu. A vám,babajaga přeji příjemný pobyt v lázních.
Přihlášený je, ale ještě mu zbývá cca 3/4roku a bojí se toho jak čert kříže. Holt chlap !
babajaga,je fajn,že jste konečně lázně našla ikdyž to není Bohdaneč, Jánské lázně jsou také mimo jiné na pohybový aparát zaměřeny.V horském prostředí se vám bude určitě líbit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.