Tak jsem zpet

Na toto opravdu nelze než zopakovat mé minulé vyjádření. Snad jen s tím rozdílem, že se v tomto případě mění můj názor v přesvědčení

Je strašně těžké uspokojivě odpovědět. Podivný vztah, který jste si vybudovali, podle mne nemá žádnou perspektivu. Myslím, že jste oba velice mladí (obsah textu na mne tak působí) a na vztahu, který se vám pozvolna rozpadá, jste stavěli svou bodoucnost. Nechte volně přejít tento stav do přátelství. Domnívám se, že by jakési násilné pokračování nakonec vedlo k nepřátelství, což by asi nebylo úplně ideální. Zachovejte si jen ty hezké vzpomínky a oba si najděte partnery jiné, takové, s kterými se nebudete nuceni vzájemně trápit. Myslím, že většina lidí prochází obdobím, kdy si myslí, že právě přichází o tu největší lásku a s pocitem hroutícího se světa upadá v naprostou beznaděj. Brzy však zjistí, že ta pravá láska ho teprve čeká a na minulost nakonec vzpomíná s úsměvem... Toto je však můj názor a jsem dalek ti jej jakkoliv vnucovat... Hodně štěstí