Dobrý den.
Mám ve svém životě dlouhodobě velké problémy psychického charakteru. Mohl bych je zde zdlouhavě vysvětlovat, ale nejsou podstatné, a ani by to nebylo v souladu s charakterem tohoto portálu. Uvedu proto jen skutečnosti důležité pro rady, jež potřebuji.
Ve škole jsem býval vzorný, jedničkář; studoval jsem IT, šlo mi to samo. Bohužel jsem si vzal příliš velké sousto, a později jsem nebyl schopen udržet tempo, jež jsem sám nasadil. To jsem chápal jako zásah do své image a cti, o něž mně takřka celý život šlo především, a tak jsem se uzavřel do sebe. Od rodiny jsem dostal byt velikosti 1+1 v osobním vlastnictví, staré auto a stavební spoření, ale co se týče emocionální funkce rodiny, byla to a pořád je velká bída. Rodičům jsem se nikdy nesvěřoval, dnes už ani nemám kamarády; přítelkyni jsem neměl nikdy. Já totiž v podstatě neuznávám nic jiného, než vyvíjení úsilí (ve smyslu práce) a spánek.
Když jsem VŠ nemohl dostudovat na jedničky, studia jsem zanechal; v rodině tehdy byla velká krize, takže jsem nemohl studovat takovým způsobem, jako na SŠ. Ale na SŠ i VŠ jsem byl takový nejznámější student; měl jsem největší zájem o učivo, i když jsem nebyl první v prospěchu. Někdy jsem měl problém plnit nějaké úkoly, které mi nebyly jasné; hodně jsem se ptal. Učitelům to vadilo, a někdy mi za to dávali špatné hodnocení, kontumačně. Dalo by se to shrnout tak, že jsem měl obrovský zájem o kvalitu. Ale přehnal jsem to, a teď si nesu těžké následky.
V první práci s docházením do zaměstnání, práci programátora, jsem si brzy vybudoval pevné místo, v týmu o 13 let starších programátorů. Základní plat jsem po roce měl 25 tis. Kč a výš jsem se nedostal, ale díky přesčasům jsem míval i dvakrát tolik. Více mě ale těšila ta pracovní pozice. Mohla sice být i lepší a úplně to neodpovídalo mému zaměření, ale moc rád jsem tam pracoval. Bohužel mě kvůli těm přesčasům vyhodili, jakmile bylo třeba provést úsporná opatření. Brzy to budou tři roky, co jsem ze svého pohledu žádnou stejnou ani lepší práci neměl.
Leckdo by mohl říct, že si nemám na stěžovat. Vskutku jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem hůře, ale ruku na srdce: lze člověku, jenž poslouchal učitele a rodiče, a věřil, že je to správně, oprávněně vytknout, že je nespokojený s tím, že jeho vrstevníci, kteří byli v tomto byli horší, jsou na tom dnes finančně i sociálně mnohem lépe? Já si myslím, že kořeny mého problému jsou v tom, že nemám rodinu, jež by mě podporovala v tom, co chci já. Měl jsem být jedničkář, dnes k tomu rodina vůbec nepřihlíží. Nechává mě v úplných sračkách (nekouřím, nepiji, neberu drogy, neprovádím žádnou trestnou činnost, ale musím dělat nekvalifikovanou práci, která mi brání v sebezdokonalování a práci na tom, čím bych se chtěl živit jako OSVČ).
Rodiče mě vychovali jako neuvěřitelně zodpovědného. V práci, když ji mám, se neflákám, a pak jsem tak unavený, že nezvládnu nic jiného. Nedokáži se v tom smyslu, že budu provádět nekvalitní práci, přizpůsobit trhu. Přece jenom ta hrdost, která mě stála VŠ diplom a mnoho požitků, je pořád ve mně; ustupuji od ní, jen abych se uživil. Jsem samostatný a mám své plány do budoucna, chybí mi peníze. Paradoxně nikomu nic nedlužím a mám statisícové rezervy a byt, který bych mohl použít jako zástavu, ale, a to přesto, že svému plánu věřím, se necítím na to, použít kupř. 200 tis. CZK jako kapitál. Chci spekulovat na měnových trzích a/nebo sportovních sázkách. Mám to dobře promyšlené, potřebuji si teď akorát zahojit sebevědomí, vydělat nějaké peníze, abych byl psychicky v pohodě. Psychiatr mě léčí antidepresivy a chodím i k psychologovi, to ale nestačí.
Problém je v tom, že když chci nastoupit do práce, kde je tzv. dobrý kolektiv, musím se tam zavázat k dlouholeté spolupráci. Chci se proto a z toho důvodu, že jsem velmi uzavřený, pročež mi chybí poměrně základní informace, zeptat, jaké mám možnosti, když si chci v relativně krátkém časovém horizontu vydělat slušné peníze, aniž bych se musel zavázat k delší spolupráci. Jsem samostatný, domluvím se anglicky a jsem ochoten se leccos naučit. Bydlím v Ostravě a měl bych problém se trvale vzdálit, jelikož nemám nikoho, kdo by můj byt zpřístupnil pro odečty a výměny měřičů.
Když o tom tak po posledním čtení ještě přemýšlím, vlastně mě tak do života naladila rodina: měl jsem být absolutní jedničkář, umět všechno, ve věci domácích prací být velmi aktivní, a ještě při studiu pracovat. Když vidím filmy o tom, co studenti SŠ a VŠ při studiu zažívají, zatímco já jsem dřel, chce se mi brečet. Tehdy jsem si říkal, že budu mít krásnou práci, budu vážený člověk a všem budu vzorem, že s poctivostí to v životě jde. Bohužel je to přesně opačně. Kdo nemá kontakty, je v ČR ztracen. A má ochota na sobě neustále pracovat tomu nepomáhá.
Jsem takový, jakého mě vychovali. To, jak jsem dopadl, mi připadá příliš kruté. Vlastně ani nevím, co bych s tím životem dělal, kdyby se mi opravdu dařilo peníze exponenciálně rozmnožovat. V podstatě teď řeším to, abych se uživil.
Děkuji.
2x
No tak teda nakonec jste se tomu zdlouhavému vysvětlování nevyhnul, ale nevidím žádnou otázku. Máte byt, statisícové rezervy jste dobře vychován, nejste povaleč a chováte se zodpovědně. Netrpíte žádnými nešvary, jako je alkohol, kouření atp. Takže dokonalý mladý muž. O co teda vlastně jde? A proč zrovna Vy řešíte to, jak byste se uživil? Vždyť sám píšete, že vyděláváte hodně a že jste lepší než ti ostatní. Tak kde je problém?
doplněno 11.03.16 11:27:
Mot, ano toho jsem si také všimla, ale přišlo mi to jako malichernost. Voda se odečítá jednou za rok a to se zařídit dá. A když by v bytě nikdo nebydlel, tak by spotřeba nebyla žádná a ničeho, ani elektřiny. A myslím si o tom dotazu totéž co Vy, i když jste to přímo nenapsal...
2x
Jsou lidé, kteří vynikají v nějaké sféře, ale v jiných otázkách jsou nepoužitelní, nepraktičtí. Zřejmě budete takový případ. Nadprůměrně inteligentní, ale v praktickém životě tápající.
Pracovat můžete kdekoliv, kam Vás srdce táhne a někomu z rodiny svěříte klíče. Ten dotyčný Vám bude chodit kontrolovat byt, schránku - poštu, popřípadě za Vás pravidelně uklízet společné prostory, zalévat květiny, komunikovat se správcem nebo majitelem bytu apod.. Tomu se nevyhnete.
Pokud nemáte k nikomu v rodině důvěru, nebo možnosti, dá se najít firma, která tyto přesně vymezené úkony za dobu Vaší nepřítomnosti obstará. Tyto služby jsou samozřejmě placené.
0x
No, byla to výchova zaměřena extrémě jedním směrem. Ale na druhou stranu máte hodně pozitiv, umíte zabrat, dávat výkon a dbát na kvalitu, nepropadl jste žádným drogám, vždyť Vy vlastně máte to, co dokáže málokdo a jednou to bude Vaše výhra. Nemusíte nutně odcházet do zahraničí, ale zkuste Prahu nebo něco poblíž a u zahraniční firmy, myslím a věřím, že se uplatníte a peněz bude také dost. Byt si držte, v Praze můžete být v podnájmu, nebo v blízkosti Prahy, aby to nebylo tak drahé a pokud bude dobrý výdělek, jako že myslím, že bude, tak utáhnete byt na Moravě i bydlení v Praze a po čase se rozhodnete, zda zůstanete na trvalo v Praze, možná skončíte v zahraničí, ale bylo by dobře mít alespoň balakáře, protože zaměstnavatel kolikrát potřebuje doložit Vaše schopnosti i tím papírem, že jste studoval. Určitěn Vám to vyjde o to nemám žádný strach. - pt
0x
Máte silné komplexy, pokud píšete pravdu a tak jste se nám tady vychválil na maximum.
Sice zdaleka neoplýváte tím vším, co jste tu popsal o sobě, ale i sny se můžou plnit, pokud pro to něco uděláte.
Takže bych v prvé řadě začala vážně studovat, přestala bych soutěžit se svými rodiči a chtít jim dokazovat, jak jste dobrý a uspěšný, protože sám víte, že tomu tak není. Uspěšný člověk nepíše na poradnu co má dělat. Převážně to ví a proto má uspěch.
Opravdu se musíte snažit Vy, ne Vaši rodiče ve Vás. To je moje rada. Přestante cokoliv komukoliv dokazovat. Jako dospělý člověk máte své místo na zemi a to že Vás rodiče silně rozmazlili dary, na které jste se nemusel nijak snažit Vám rozhodně neposloužilo. Více nás těší, o co se sami zasloužíme vlastní pílí, ted byste neměl pocit, že nestačíte rodičům.To že nemáte přátele není překvapující, člověk, který se až příliš zaobírá sám sebou, obvykle nemívá lidi, kteří by ho rádi viděli. Vsadila bych se, pokud nějaké budete mít, že Vás stejně nebude zajímat, co mají za starosti a problémy, protože ty Vaše budou pro Vás vždy větší.
Vychovali Vás jako malého Boha, ovšem v rodině, jako dospělý člověk jste ale poznal, že mezi lidmi je to jinak. Je třeba mít lidi rád, jinak zůstáváme osamělí a nezlobte se, to je Váš případ i když Vás asi o tom nepřesvědčím.
Proto je pro Vás ideální práce v zahraničí, ale koukám - alibismus. Brání Vám přece tak "závažná" věc - která se dá vyřešit, ale pro Vás bude neřešitelná, protože vyřešit, kdo zpřístupní byt, když já nejsem doma, Vám brání být v tom zahraničí...to jste nemyslel vážně, že ne?
Přemýšlíte takzvaně nad nesmrtelností chrousta. Co by, kdyby...
Možná by bylo vhodné, začít přemýšlet jak byste rodičům všechno, co do Vás investovali včetně citů, oplatil. A když jsem to tak četla, nebylo toho málo. Pak by Vás samotného napadlo že pořád se zaobírat jen sám se sebou je vlastně nudné, snažte se tedy zajímat i o druhé lidi a bude Vám lépe, než Vám momentálně je.
0x
Souhlasím s pletiplotem. Když si najdete práci v jiném městě nebo státě, byt pronajměte, tak vám odpadne starost s odečty vodoměrů. V práci si dejte za cíl dokončit nejdůležitější úkol a odejít v rámci pracovní doby. O přestávce na oběd vypněte a myslete na něco jiného než na práci, třeba si čtěte knihu, noviny, skripta... Po práci si zajděte na procházku, do kina, do divadla, zasportovat. Časem potkáte lidi, kterým budete zajímavý, sympatický, dají se s vámi do hovoru. Zkuste nabídnout doučování třeba angličtiny. Nebo se začněte učit další jazyk.
Zkuste znovu školu a někam na viditelné místo si napište, že není podstatná jednička, ale udělat státnice. Dejte si malý cíl, udělat bakaláře a neohlížet se na známku. Když to dáte za dvojku nebo trojku, svět se nezboří. Zásadní je diplom a na ten se známky nepíšou. Nebo celoživotní vzdělávání, tam se (snad) na známky nehraje.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.