jak zajistit aby po úmrtí jednoho z manželů nebyl druhý nucen dědici opustit domek ve kterém žili?
doplněno 02.03.16 09:05:
domek je společný manželů a nejsou peníze na vyplacení dvou dětí
6x
Jestliže je domek ve vlastnictví obou manželů, pak v případě úmrtí jednoho z nich je předmětem dědictví polovina domku (druhá polovina patří pozůstalému manželovi). Z poloviny domku, který je předmětem dědictví, dědí 1/3 pozůstalý manžel a každé dítě také po jedné třetině. To znamená, že po vypořádání dědictví bude manžel vlastníkem 4/6 domku a každé dítě po 1/6. Lze se dohodnou tak, že pozůstalý manžel vyplatí děti a bude vlastníkem celé nemovitosti. Je možné se také dohodnout, že děti budou užívat zděděnou část domku. Pokud by se děti projevily jako chamtivci a trvaly na vyplacení svého podílu, může v extrémním případě soud rozhodnout tak, že se domek prodá a každý obdrží částku odpovídající jeho podílu. To vše platí v případě, že neexistuje závěť. V závěti lze podíly stanovit jinak - zletilým potomkům se však musí dostat nejméně 1/4 jeho zákonného podílu, což by v tomto případě znamenalo, že každý potomek zdědí 1/12 předmětu dědictví, což však nemusí být pouze podíl na domku, zmíněná 1/12 může mít podobu hotovosti, nějakého pozemku, chaty, auta a pod.
doplněno 02.03.16 10:18:
Wasube: Vaši otázku řeší obč. zákoník: V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka. Druhá věta platí v případě, že některé dítě odmítlo dědictví nebo už nežije. Není tedy pravděpodobné, že by ze zákona dědili vzdálenější příbuzní. Jsem však nakloněn tomu, aby si lidé sepisovali závěti. Může v nich být přesně popsáno, který předmět zdědí ten který pozůstalý. Předejde se tak hádkám v rodině (i když ani závěť to nemůže zcela vyloučit).
Jsem ráda, že jste mě doplnil tou závětí. Tyto informace například já nevím. A také si chci někde si zjistit , jestli dědí jen moje děti, nebo i příbuzní mého zemřelého manžela, to znamená žijící sourozenci a také třeba i moji sourozenci. Protože v tom případě bych asi také udělala dobře se závětí, co komu..a komu ne. Protože byt v OV mi koupily jen moje děti, abych nemusela bydlet v nájmu. Oni mají své byty také v OV, nebydlí se mnou tedy. Proto se mi nelíbí možnost, že by měl někdo zdědit majetek, na který nedal ani korunu. To jen na vysvětlení.
6x
Pokud jste měli společné jmění manželů, tak předmětem dědictví by měla být jen polovina domku, protože druhá polovina je pozůstalého manžela. Každý dědic by ze zákona měl dostat třetinu z poloviny, která je předmětem dědictví.
Jestli to počítám správně, tak pozůstalý manžel má 4/6 a každé dítě 1/6.
Kdyby za mnou přišli potomci, že chtějí svůj podíl, tak bych zalitoval, že jsem je alespoň trochu neřezal, dokud to šlo. Zkusil bych jim vysvětlit, že dům jsme si pořídili s partnerem, aby jsme jim mohli dát domov, že se ke mně můžou kdykoliv nastěhovat a jednou to stejně bude jejich
Kdyby dělali problémy, tak bych jim v třípokojovém domě vyhradil jeden sdílený pokoj; v pětipokojovém domě by měl každý svůj., A kdyby začali prudit s prodejem a vyplacením, tak bych je jako většinový vlastník poslal k šípku. Ať to klidně dají k soudu, ale pak ať zapomenou na ty zbývající 4/6, které radši daruju charitě nebo prochlastám. 
1x
Pozůstalý manžel dědí po zemřelém a dědí též děti. Pokud se u notáře nedohodnou jinak, tak každý podle zákona. Pozůstalý manžel-ka dědí vždy větší část. Ostatní dědice lze vyplatit. Jedině kdyby zemřelý ještě za života daroval dětem domek, potom by byl problém. To byste ale musel upřesnit, jaká se podrobnější situace, kdo je majitel.
Lidé nedělají dobře když nepořizují závět a nechají to osudu. V případě, že jsou i další dědicové, tak do závěti těch majitelů, tedy každý manžel svou závět, určitě nezemřou oba najednou, bych dala, že zbytek dědiců dědí jen s břemenem, že musí nechat doživotně bydlet jeho životní partnerku - partnera i po jeho smrti. Tady se zkrátka nevyplácí šetřit, navštívila bych notáře. A poradila bych se i o budoucím nájmu těm dědicům..
doplněno 02.03.16 09:18:
našla jsem tuto radu - zkopíruju, snad to tu může být. Třeba to někomu pomůže.
Pokud zdědí část bytu, zdědí také část hypotéky. Dědí se totiž nejen majetek, ale i závazky zůstavitele! (a to až do výše zděděného majetku). Poté (po smrti Vašeho manžela) se stanou spoluvlastníky bytu, a vystěhovat Vás mohou jen soudně.V těchto případech ale zákon obsahuje ustanovení, které stanoví: Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku. Mnohokrát bylo již v podobném případě rozhodnuto ve prospěch osob, které nemovitost vybudovaly, koupily, nebo v ní mnoho let předtím žily.Pokud tedy nebudete mít na vyplacení, nebude se dít nic, oni budou pouze vlastnit část bytu, a také přiměřenou část hypotéky.
doplněno 02.03.16 09:28:
Závěť
Nejjasnější formulací, jak odkázat veškerý svůj majetek, je:
"Za dědice veškerého svého majetku, který v době úmrtí budu vlastnit, povolávám svého ... XY. "
Tato závěť by se vztahovala i na veškerý nově objevený majetek, na který se přijde např. i po 20 letech od původního řízení o pozůstalosti.
Závěť lze zřídit třemi způsoby, a to:
v písemné formě beze svědků – pořizovatel závěti napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše (podpis nemusí být úředně ověřený)
v písemné formě, přičemž pořizovatel závěti ji nenapsal vlastní rukou (byla napsána např. na stroji, na počítači, atd.). Tuto závěť musí pořizovatel závěti vlastní rukou podepsat (podpis nemusí být ověřený) a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Tito dva svědci musí závěť rovněž podepsat a musí být v závěti identifikovatelní. Svědkem nemůže být nikdo, kdo je povolán v závěti k dědění ani jeho osoba blízká, také to nemůže být osoba blízká pořizovatele závěti. Nejvhodnější svědci jsou např. přátelé či sousedi.
ve formě veřejné listiny, tj. ve formě notářského zápisu. Závěť ve formě notářského zápisu stojí cca 2200 Kč včetně DPH.
Závěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti. Pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.
0x
[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem z důvodu porušení pravidel poradny. ]
0x
Já bych to doporučil dopředu řešit darovací smlouvou. Většinou to vychází lépe a lze i efektivněji ovlivňit, co kdo ve výsledku bude mít.
Viz např zde: penize.cz/...
Darovací smlouva se dá vázat s podmínkou dožití, což zaručuje, že ani jeden z manželů nemůže být z domu "vyhozen".
mytrix® Datum: včera 10:31
Mám velmi hodné a pozorné děti a takové přeji všem rodičům, přesto nesouhlasí s darovací smlouvou, kterou jsem jim hned po jejich daru bytu matce, tedy mojí osobě, navrhla.
Mají za to, že byt mi koupili proto, abych měla budoucí jistotu na své stáří, že můžu dožít tam, kde jsem zvyklá, mám své přátele a oblíbené lékaře a neplatím tolik jako za nájem.
Oba mi řekli, že v životě se může stát lecos a darováním bych ztratila jistotu svého zázemí, kterou oni pro mě chtěli a proto mi ten byt koupili. Nabízela jsem jim že napíšu tedy závět, také to odmítli s tím, že at neřeším svoji smrt, že si přejí abych dlouho žila a byla spokojená. Tak nevím, ráda poslouchám své děti, myslí to se mnou vždy dobře.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.