Nejste přihlášen/a.
Jak žít v manželství, kdy dva lidé spolu nesdílejí stejný byt (manžel bydlí se svojí maminkou), netráví společně Vánoce, neslaví narozeniny, nejezdí společně na dovolené a nesdílí spolu lože, ani nemají společné finance? Jediné, co je spojuje je společné dítě, které žije s matkou, a otec tak jednou do týdne na jeden den přijede na návštěvu si s dítětem pohrát, aniž by měl zájem s mojí kamarádkou aspoň nějak mluvit? Většinu hovorů začíná má kamarádka, aby se jen tak nemlčelo. Co mám poradit kamarádce, která tímto způsobem žije? Celkem ji tento život psychicky ubíjí, manželství si představovala poněkud jinak, bohužel manželovi to takto asi vyhovuje. Žije vlastně sama, na všechno je sama. Poradila jsem jí, aby se zaměřila na sebe a to děcko. Rozvodem by stejně nic jiného nezískala, jelikož jako rozvedená prakticky už žije. Co byste jí poradili vy? Jak se má vyrovnat se zpackaným manželstvím, do kterého pravděpodobně nikdy neměla vlézt, čehož je si kamarádka bohužel vědoma.
Já bych poradila neplést se do toho. Není to Vaše věc, je to život Vaší kamarádky. Sama asi nejlépe ví, proč v takovém manželství setrvává. Jinak by se rozvedla už dávno. Třeba zůstává vdaná s ohledem na dítě. To si zaslouží oba rodiče. Nikdo z nás do toho nevidí, je to jen jejich věc.
No právě to takto asi kamarádka řeší - zůstává s ohledem na dítě. Já se jí do toho nepletu, ale kamarádka se mě ptala, jak má takový vztah duševně přežít ve zdraví? Je z toho smutná, cítí se jako v pasti. Je jak chytrá horákyně, tak byla oblečená-neoblečená, kamarádka je vdaná-nevdaná. Na všechno je sama, ten její jí v ničem nepomůže. Necítí takovou tu partnerskou shodu a podporu, cítí jen hroznou samotu. Je mi jí líto, ale poradit jí moc neumím. Na vztahy (jakožto i na ten svůj) už rezignovala. No a mně jde právě o to, co jí říci, jak se s tímto vyrovnat? Jestli s tím má někdo zkušenosti, že zůstane ve nefunkčním vztahu jen kvůli dítěti, protože mu nechce přivést domů jiného tatínka.
A co z toho to dítě má?! Akorát tomu dítěti způsobuje újmu, ztrápená máma není pro žádné dítě nic dobrého.
Ve Vaší kůži: až by se mě kamarádka znovu zeptala na názor, zeptala bych se obratem já jí, jaké klady v tom vztahu nevztahu pro dítě vidí. Nenajde jediný. Ale najde si zástupný důvod, proč v tom vztahu setrvat. Někteří lidé se holt musí trápit a zůstávají v situacích, které jim škodí, zcela dobrovolně - lítost je jim asi zdrojem energie...
Mimochodem, pokud tomu je tak, jak popisujete, tak kamarádka vlastně v žádném vztahu není. Je to (a tentokrát ne v nadsázce) jen a jen papír. Takže nemá vztah, má papír.
A moc nechápu logiku kamarádky - zůstává ve "vztahu" (a trápí se jím!), jen aby dítěti nevodila domů jiné tatínky? Snad taky může být sama, ne? (Což už prakticky je. Jen by ubyl ten papír.) Opravdu se mi zdá, že kamarádka v tom vztahu - i třeba nevědomky - zůstávat chce a jen hledá zástupné důvody, proč na tom nic neměnit.
kapkanadeje ma naprostou pravdu.. Vase kamaradka se chce placat v tomto vzduchoprazdnu.. Je dospela a sama musi vedet co chce, ale me prijde, ze to spise nevi a jen fnuka a jakakoliv rada pro ni neexistuje. Bud chce trpet i nadale ve vztahu o nicem a udajne kvuli diteti, nebo konecne zacne zit a to si musi rozhodnout sama.. Osobne jsem v tomto razantnejsi a takovyho chlapa bych poslala ke vsem certum..
- záleží na tom, co je pro ni a pro dítě finančně, nebo i společensky výhodnější. Stejně vlastně žije sama, takže svobodu podle mého názoru má. A pokud si najde nového partnera - rozvést se může vždycky.
- ale dost pochybuju, že by manželství udržovala - pokud by potkala vhodného partnera a zamilovala se. Takže podle mne není zatím co řešit.
Jéžiši! To snad není možný! Proč by měla v nefunkčním manželství setrvávat? Je to jen její volba, která blokuje, aby žila šťastnější život s někým jiným. To si musí v hlavě srovnat sama, jak chce žít. Vy ji v tom můžete jen popostrčit, pokud se nechá. Ale někdy člověku nezbyde, než přihlížet zbytek života, jak takový člověk svůj život promarní, než aby se rozhodl k řešení. Taky mám takovou kamarádku. Bez citové vázby od mládí až do důchodu, jen to zpestřovaly ještě partnerovy nevěry, a to i na stará kolena. Výsledek - její nemoci. Dlouhodobé trápení, stresy, smutek, pocit marnosti i sebelítost, se podepíší na zdraví. Svůj život promarnila po boku někoho, kdo za to nestál. Já přišla na to, že můj muž za to nestojí, na rozdíl od ní, až po dvaceti letech, ale vyřešila jsem to jednou pro vždy. Dnes mám už 25 let spokojené manželství, jistě taky proto, že jsem se rozhodla v životě změnit, co nefungovalo tak, aby byl můj život opět šťastný.
Rozvodem by nic nezískala... to se ale mýlíte. Rozvodem získá svobodu. Už nebude muset dělat chudáka ženušku, co čeká, až manžílek od maminky přijede za dítětem a muset na něho mluvit.
Ačkoli je mi záhadou, když spolu nebydlí, nespí, netráví čas, proč si paní dávno nežije po svém. Aby to nebyl takový ten případ, co si jen stěžuje, ale sám nehne ani prstem. Na všechno je sama? No bodejť, pokud se jen lituje, jak to má hrozný. Ať vyrazí ven, zajde ka kadeřnici, vytáhněte ji na tancovačku, mezi lidi. Dávno si mohla najít pořádnýho chlapa, který jí se vším pomůže.
Jestli zůstává v takovém vztahu "s ohledem na dítě", tak chudák dítě, že má tak (pardon, hloupou) matku - ona si myslí, že je dítě pitomé? Že nevidí nezájem a chlad mezi rodiči? Dítě to naopak vnímá, velice intenzivně a už odmalička. Dítěti tímhle akorát ubližuje. Není to spíš výmluva, proč pohodlně nic nedělat a čekat, až se někdy nějak změní?
Vánoce, narozeniny... to je asi to poslední, co by mohlo vadit. Spíše se nabízí otázka, zda ten manžel nebude tak trochu gay.
Proč by měl být? že žije u maminky je dneska celkem běžná věc, bohužel... Jinak, pokud již tak žije, tak proč se rovnou nerozvede? Rozvod, a alespoň by získala větší "volnost" kdyby si chtěla někoho najít a nebyla tolik "vázaná" na něj
Víte, ona ta vaše otázka nějak k tomu svádí. Každý (abych neurazil, téměř každý) muž přemýšlí hodně i penisem. Tedy si někoho vzít a pak řešit několikrát týdně sex jinde, přece jen není úplně normální. Tedy se nabízí otázka, kde ten muž se uspokojuje.
Takový vztah není k ničemu - ukončit ho a začit žít znovu a posvém... nečekat až on jednou za týden se uráčí přijít...
Ale co se pro kamarádku rozvodem změní? Nic. Jiného chlapa hledat nechce s ohledem na dítě. Prý, když všude vidí, jak se někdy noví partneři nehezky chovají k cizím dětem. A volnosti má tolik, že si může s klidem dělat, co chce a na co ji její skrovné peníze stačí. Toto píši ironicky, protože peněz bohužel moc nemá. Spíše jde o to, jak se má s tím vším vyrovnat. Občas mi přijde hodně smutná a bez břinku, i když se snaží, aby její okolí nic nepoznalo.
No tak když jí to takto vyhovuje, tak co jiného dělat? Jiného chlapa nechce, volnosti má také dostatek, tak o co vlastně jde? Ale jestli jde o to, jak přinutit stávajícího manžela k tomu, aby s ní bydlel a sdílel s ní domácnost se vším všudy, tak v tom jí vůbec nikdo nepomůže. Ani Vy, ani nikdo jiný. A Vy asi nevíte všechno, nebo neříkáte všechno. Jeho chování není standardní. Třeba to je tak, že ho chtěla dítětem donutit k tomu, aby si ji vzal. Znala jsem takový případ. Byla to jedna má známá. Udělala to cíleně. Ten kluk ji vůbec nechtěl, ale ona chtěla jeho, protože byl majetný. Stýkali se, protože měli společné přátele a pořádali se i večírky. Při jedné takové příležitosti ho opilého svedla a on jí přivedl do jiného stavu. On trval na přerušení těhotenství, ona nechtěla a neudělala to. On na to vydírání nepřistoupil, ale pak, když se dítě narodilo, přišel se přece jen podívat. Do holčičky se zamiloval a tak vzal na milost i tu známou a nastěhoval si ji k sobě do domu, ale nikdy se s ní neoženil. Ale byl to charakter, ten chlap teda, protože ona už měla dvě jiné děti z bývalého manželství a on přijal i je. Ale stejně to nedopadlo dobře, protože se k ní choval jako k cizí paní. Nespal s ní, nesdíleli spolu normální život, on s ní mluvil jen to nutné, jinak ji ignoroval. Bylo to hrozné. Ona si nakonec našla jiného chlapa, odešla od něho a tu holčičku mu nechala...
mira -nevím o co Vám jde. Pokud by něco chtěla změnit na svém životě tak to udělá. Ale změnit nic nechce a tak jí ani nikdo nemůže pomoci. Jediná rada - rozhovor s psychologem, ten jí ukáže že sice jí takový život vyhovuje ted, ale nebude jí vyhovovat do smrti. Což je pravda. Zatím si Vaše kamarádka v tom dramatu libuje.
A navíc myslím že Vám neříká všechno.
Proč bych měla živořit v manželství, co neexistuje? Rozvod a najít si nového partnera. Zaměřit se na sebe a dítě? Co to je, to jakože bude žít jen s děckem a svůj život zahodí? Možná bych nejdřív mluvila s manželem, chtěla znát důvod proč tak žije, vědět zda má nebo nemá zájem žít se svou rodinou. Manžel bydlí s maminkou od vždycky, nebo se ve vztahu cosi pokazilo a tak se odstěhoval? Vina bude nejspíš na obou stranách. Ovšem dnes je rozvedeno tolik manželství, že netuším proč by se neměla rozvést. Děti pochopí víc než si myslíte. Dobrá rada na konec, vy sice můžete říct svůj názor ale jinak se do vztahu dvou nepleťte, mohla byste přijít o kamarádku.
IM, čtete špatně i já se na to ptala.
Já myslím,že byste to také měla nechat na ní.Vyslechnout,ale řešení je na ní.Kdyby jí to skutečně vadilo, dávno by to řešila.
Mne spíš zaujalo,a divím se ,že to tu už nezaznělo - to hlavní : PROČ (?) tatínek odešel?
Im zaznělo. Také mne překvapil tento fakt. Psala jsem to výše, jestli ho třeba ta paní nechtěla dítětem ke sňatku donutit. Já takový případ znám a popisovala jsem ho. Ten muž jí teda vyhověl, oženil se s ní, ale odmítl s ní sdílet byt a vůbec s ní žít jako manžel. Dítě tím pádem nese jeho jméno, on za ním chodí, ale s ní nechce mít nic společného, protože ji nemiluje a je si vědom toho, že ona ho dítětem chtěla donutit ke sňatku. Stává se to. Jenomže k tomu se nikdo nepřizná. Podle toho co tazatelka píše, nikdy s ní ve společné domácnosti nebydlel, takže ani neodešel. Zřejmě to byla mezi nimi dohoda.
Kdyby to byla má kamarádka, pokusila bych se ji přesvědčit, že to nemá smysl a že ztrácí jenom čas. Svého už dosáhla a plán, jak je vidět nevyšel. Než abych předstírala před lidma že mám manžela, když ho nemám, tak bych se z toho raději vysvobodila.
To dítě se narodilo až pár let po svatbě, tak to asi nebude tento případ. Do té doby žili docela v pohodě, akorát že každý jinde.
Mira a proč se teda brali, když spolu nikdy nežili? A čemu říkáte "docela v pohodě"? Tomu že byli oddaní a každý si žil ve svém a jinde a nebavili se spolu, nestýkali se? Ten příběh je podivný...
Mingl manželství - každý si bydlí ve svém. Pokud vím tak se bavili, stýkali, ono to dítě nevzniklo z neposkvrněného početí a bylo chtěné. Jenže se to pak nějak zkazilo co je natom divného?
Přinejmenším to "mingl" manželství. A "mingle" neznamená, že si každý bydlí ve svém. To je špatně převzaté cizí slovo. Mingle znamená smíšené, single volný, nebo sám, nebo nezadaný. Tak jestli ta paní žila v nějakém "smíšeném" manželství, tak to už se opravdu není čemu divit.
Aha, no ani se tomuto fenomenu v této době nedivím. Hlavně že je to cizí převzaté a zkomolené slovo, tím pádem už je to asi zajímavější. Teda pro některé. Většinou ho budou ale používat lidé, kteří tím jazykem vůbec nevládnou, prostě ovládají pouze češtinu. Nakonec autorka toho "mingl" příběhu přiznala, že se snažila vyzkoušet na nás svůj námět na "román".
Zdravím. Pokud bere ohled na dítě jeto dobrá matka ale svůj život by si ničit neměla. Postupněto začne ničit i to dítě. děcka jsou hodně vnímavá a všimnou si že se něco děje a pak také trpí. Takže já být na jejich místě vykašlal by se na toho chlápka a začal žít svůj normální život. Pokud se nechce rozvádět budiž, ale rozhodně bych se netrápil tím, že dovedu-li jiného muže do rodiny dítěti to ublíží. On se jako otec očividně ani nechová. Já z pohledu otce to beru tak, žeto ž ejsem zapsán vrodném listě ze mě otce nedělá. Dělají ho ze mě činny a láska k dítěti. Takže ten kdo je zploditel nemusí býti nutně otcem. A být tím dítětem, raději si zvyknu najiného otce, kterým mi otcem bude než být chvilku s někým kdo je se mnou jen z povinnosti, která vzešla na základě dvou cárů papírů.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.