Nebere léky, proč

Rozumím vám, že máte starost a snahu, aby maminka dělala všechno pro to, aby byla zdravější, žila déle. Pokud není dementní, musím vám říci a to se vším důrazem, že je to její život, její volba, její rozhodnutí. Asi chápu, co máte na mysli a také to, že nemůžete pochopit to, co píšu. Máte pocit, že se nemůžete vykašlat a ignorovat něco, co pokládáte za špatné, že máte snahu změnit to. Chtěla bych napsat vám a také všem, kdo tohle bude číst: Nejednejte se svými rodiči jako s dementními dětmi! Jakmile jednou řeknete nějaké doporučení, ihned přestaňte, když vidíte, že to starý člověk odmítá příjmout! Nekazte návštěvu, pár chvilek, které s ním jste, nějakými poučováními a doporučováními a snahou kontrolovat, co jí, jak jí, kdy spí, jak spí, co nosí oblečené, jak hospodaří atd atd. Celá radostná událost, jakou je návštěva, se pro starého člověka stane můrou, která ho mučí, ikdyž vy už dávno odejdete. Jemu zůstane v hlavě pocit trapnosti ze sebe, nejistota a obava z další návštěvy. Uvědomte si, že tak jak žije, se dožil tolika let, kolik má. Stejně nic nebude měnit jenom proto, že vy jste řekli, že si to myslíte, že jste o tom přesvědčeni. Buďte na své rodiče a prarodiče laskaví, trpěliví k tomu, když se neumí správně vyjadřit, respektujte jejich způsob života, jejich rozhodnutí! Naslouchejte tomu, co vám povídají, jak vám to povídají, jestli v tom není třeba prosba o pomoc. Ptejte se na jejich mládí a na jejich rodiče a prarodiče. Může se stát, že už vám to neřeknou a vám bude chybět to, že nebudete o své rodině nic vědět. Využijte každou návštěvu k tomu, že ujistíte starého člověka o tom, že hezky žijete, že vás vychoval dobře a může být na vás pyšný. Že jste si vědomi toho, že jeho výchova byla správná. Že jste za to vděční. To je pro každého nesmírně důležité. Ujistěte ho o své lásce a obdivu k němu. Tohle všechno dohromady, to byl a je smyslem jeho života. Nekazte to něčím, co stejně nemůžete změnit. babka z Ostravy

Muj otec (75)má brát léky na cukrovku,ale cítil se dobře,zdravě,tak je prostě nejedl.Až když mu doktor zjistil vysoký cukr,tak se zamyslel,ale stejně je nejedl.Takže to došlo tak daleko,že byl zralý na hospitalizaci,ale pořád mu bylo dobře,takže jsme museli zatlačit celá rodina,jinak by mohl najednou zkolabovat a co my s ním potom.

Tahle generace(co znám)raději vše vyřeší panákem slivovice než aby jedli léky.Když se cítí dobře,tak je jim to fuk a nejedí to.Nějak mají zafixované v hlavě,že prášek se jí až když je zle.

Od kamarádky maminka zase často strácí chuť do života,takže někdy ani nejí,málo pije,léky nebere...a když se zeptá,tak neví proč,taky jen pokrží rameny.Nemá chuť o života,tím to je.

babkazov-jojá doufám,že snad zemřu jinak než stářím,protože už teď jsem hodně depresivní člověk.A čím jsem starší tím méně vidím v čemkoli smysl.Přestala jsem třeba fotit,protože k čemu?stejně se to potom vyhodí.Maluju jen "za peníze"pro druhé,protože proč jinak?stejně se to vyhodí ...a tak dále.Takže je chápu.

Maminka od té kamarádky to má,protože je neštastná ze syna a snachy.Bydlí spolu a nedělá to dobrotu.Kamarádka za ní dojížděla jak to jen šlo a i když se smály celý víkend a bylo fajn,stejně to nepomohlo a v týdnu byla zase na dně.Vzala si jí k sobě,ale teď zase maminku ubíjí,to,že není ve svém bytě a tak pořád dokola.

Dobrý den, vůbec neuvádíte, proč by měl starší člověk brát léky - když se cítí zdráv.

Léky by měl brát člověk nemocný. Stáří není nemoc. Zdravím!

Po doplnění otázky - zdá se, že je to nezájem o své zdraví a již rezignace na život, který dožije s léky i bez nich. A zřejmě nemá zájem si život prodlužovat (možná i bolesti).

Nevíme o té rodině nic a děláme závěry. Nevíme, jakou chorobou paní trpí. Nevíme, zda je optimistka nebo (spíše) ne. Nevíme, zda žije sama nebo s rodinou. Nevíme, co má paní za sebou. Nevíme, jestli ještě něco od života očekává. Takže, víme "kulové" a můžeme pouze spekulovat (pokud tazatel nepřidá zase nějakou informaci).

Vím z mého okolí babička, taťka - no nakonec i já neberu předepsané léky, ani si je nenechávám předepsat, jen chodím na kontrolu... rodina na tlak, taťka, že je mu z léků na závratě, babička nějak necítí nohy a ruce.. a když si měří tlak doma, tak ho mají vpořádku, jen u lékařky jim vyskočí - syndrom bílého pláště.., já neberu na astma.. taková ta každodenní inhalace mi astma naopak zpustilo, po tom, co jsem se vyhýbala alergenům a nevdechovala tyhle jedy, tak se cítím úplně vpohodě..

Babkazov-velmi hezky a hlavne pravdive napsane,lidi-vazte si vasich rodicu i kdyz se vam zda jejich chovani divne,ted uz take muzu jit do minulosti,8.2.mi odesla mamka v pozehnanych 89 letech-boli to...