Elektivní mutismus

Vím sice o čem to je, ale ani poradit, ani pomoci neumím. Musí psycholožka, psychoterapeutka.

babko-jj.je to složité,vím,že by jste ráda poradila..

obávám se, že po netu s tím těžko něco naděláte. objednejte dceru k psycholožce (nám napsala doporučení její pediatrička, aby psycholožka byla na pojišťovnu). chodily jsme spolu na sezení, dcera si s psycholožkou povídala a malovala (možná spíš víc malovala než povídala), a pak tam psycholožka probírala se mnou, co se děje, co máme doma trénovat, čemu se naopak vyhýbat... ale tady se obávám, že to bude individuálně, podle toho, v jakých situacích vám dcera nemluví.

jinak tedy mé dítě, které ve třetí a čtvrté třídě docházelo k psycholožce pro nemluvení zejména v neznámých situacích a v situacích, kdy si není jistá, se v páté třídě samo od sebe přihlásilo do televizní show a v šesté na výměný pobyt do Německa - a to měla ve škole němčinu prvním rokem a uměla říct možná tak jedině Guten Tag. aha, a to nepočítám, že ještě o rok dřív si zahrála takový malý štěk ve filmu, kde se od ní očekávalo, že bude křičet a k čemuž přišla jak slepý k houslím (vypadlo jim vybrané dítě a ona byla po ruce)... nejdřív to vypadalo, že nezakřičí... ale zvládla to

Lesi,tak to vám fakt přeji,že se to takhle zlepšilo.My budeme chodit k psycholožce.byli jsme i u psychiatra,ale ten nás dorazil,v životě jsem se nesetkala s větším hovadem.křičel na nás na dceru,vyhrožoval a poštval bývalého proti nám,takže léčba se stížila.čeká nás soud díky výmyslům bývalého,jde mu jen o to,získat dceru do péče,ale poškodil ji asi nejvíc,zničil celou rodinu...nemáme šanci se bránit..zatím se snažím sehnat dceři tu nejlepší pomoc.hledám nějakou kliniku,ale nechci ji zavřít na psychiatrii,jen když to nepůjde jinak..máme s otcem uplně rozdílnou výchovu a to dělá paseku..Necpu mu,co by měl a jak dělat,nechávám jim doma volné pole,ale nechci taky,aby mi mluvil do věcí,které nejsou podstatné a řešil je před dcerou,Nutí mě,jak mám dcerutřeba oblékat,to je neskutečné...Třeba že ji mám dávat šálu,když má bundu s ozdobným stojácím límcem,je to jako chomout samo o sobě a podle něj na to má přijít ještě chomout šálu..Celkově se cpe do podobných věcí,vnucuje jídlo které mám kupovat...nežijeme spolu a nejsem nesvéprávná,abych si svobodně nemohla dceru ustrojit,nebo ji nabídnout jídlo...dělá kvůli tomu scény jak histerická ženská.U lékaře vyprávěl,že si děti vaří sami.A už jsem to nesnesla,lékař mu stranil a já nebyla puštěna ke slovu.řekla jsem jen větu na adresu bývalého-že se nestydíš,takhle lhát.a byla jsem vyhozena z ordinace a označena za alkoholičku,což také můj bývalý nalhal...ted chce bývalý dát mě k soudu,protože vidí,že mu doktor šel na ruku,tak si myslí,že získá dceru a mě uznají nezpůsobilou...jsem v ID,protože jsem nemohla 5 let polykat stravu,jen mix,jak mi býávalý dorychtoval nervy a ted jsem už vpořádku,ale chce mě ničit znova...Nejdůležitější ze všeho je,aby dcera se z toho dostala,ale já mám obavy,když se k expertýze dostane nějaký debil,že se nikdy nezjistí pravá příčina vzniku mutismu...Můžu se zeptat,u vás zjistili příčinu,je to podmínkou vyléčení a jaká je prognoza v dospělosti? Neptám se na vaše soukromí,jen obecně,jestli se přišlo na příčinu?díky

a jé, tak pokud je v tom boj o dítě, tak se obávám, že to může mít holčina ještě složitější

jinak ne, u holky psycholožka příčinu nezjišťovala, nebo alespoň se mnou se o žádné příčině nebavila. jenom o tom, co se děje, proč je špatně, když mám "hodné tiché dítě, které neodmlouvá", postupně jsme krok za krokem obě (já i dcera) dostávaly drobné úkoly, které jsme trénovaly. teď je holka na druhém stupni základky a přijde mi v pohodě, je šikovná, samostatná, sama si dokáže vyřídit věci i s cizími lidmi.

nicméně tedy u vás je dost divoká situace, to pro dceru určitě není dobrý a pravděpodobně se to na jejím mutismu podepisuje. ale tedy nerozumím tomu - když spolu s (budoucím?) exmanželem tak bojujete, proč jste byli společně u psychiatra? proč jste si nedomluvili nejprve samostatné sezení? například. jinak třeba oblékání dítěte bych vůbec neřešila, ať ji obléká, jak chce, pokud v důsledku toho není nemocná, tak je to zbytečný spor, který přispívá k dusnu doma.

Byla jsem s ní u psychiatra sama a on trval na setkání obou rodičů.Když jsem u něho byla sama spíš mluvil proti bývalému a pak najednou nečekaně,nevím proč obrátil vše proti mě.K oblékání nemám výhrady já,ale on,jako ke všemu,co je ženská záležitost.Mně je uplně jedno,co s dcerou u nich,ale jemu vadí vše co já.Jak nesvéprávné osobě se ke mně chová.je to cvok a mně trvalo 9 let,než jsem na to přišla a odborníci nic nevidí..Dnes přivezl dceru a přikázal mi,že pojede i příští týden k nim.Tak to né povídám,jeden týden tady,další u tebe.Víte nemáme to určené soudem,nikdy jsem mu nebránila být s dcerou kdykoliv a i jezdila na ukor mne.Mohl chodit klidně po mém bytě a hrát si tu s dcerou.Ale splatil milion a rozhodl se chovat jako hovado,aby ji dostal,ted už může žádat,jako bezdlužný.Dnes mě pohrozil policií,když nebude i příští týden u něho.Tak jsem zavolala také na policii,nebudu čekat,až tam zase něco nalže.

Dívala jsem se, co to je za nemoc. A je mi z toho smutno. Zkuste změnit lékaře se kterými nejste spokojena, nevycházíte dobře. Jednou musíte natrefit na lidi, kteří budou rozumět Vám, dceři, se kterými se budete cítit dobře a v bezpečí a kteří Vám pomohou.

Nenakládáte si toho na svá bedra moc? Nehoňte se, buďte k dceři vlídná, chápající, mateřská, braňte /nevystavujte/ ji hádkám, zajistěte ji pravidelný režim. Běžte se jenom tak projít do přírody a držte se za ruce. Nepouštějte ani moc televizi, stejně tam jsou jenom mnohdy šílené zprávy. Moc Vám přeji, abyste toto nešťastné období překonaly a celá situace se zklidnila. Nenechte se vytáčet a rozhodit.

Kdybych mohla, ráda bych pomohla.

Strakatypes-děkuji i vám..nebojte musím se držet a zvládnu,jen je to hodně tvrdé...věřím,že jsou i andělé