Svěření syna do péče

Na druhého syna zapomeňte. Toho vám soud nesvěří. Jak dopadne soud je těžko předvídat, ale budou-li splněny určité podmínky, měl byste mít nějakou šanci. V každém případě bych majetek vypořádal až po dětech. Ten kdo je bude mít by měl i víc dostat.

Nevím jak je to u nesezdaných párů, ale při rozvodu manželství je to právě naopak = nejdříve musí být vyřešena úprava péče a výživa u nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu, pak teprve se přistupuje k rozvodu manželství a řeší majetek.

Týká-li se střídavé péče, existuje nález Ústavního soudu z května 2014, který jasně říká, že: "v případě rozhodování o svěření dítěte do střídavé výchovy rodičů, je třeba vycházet z premisy, že zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů. Z toho plyne, že pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem a pokud oba dbali kromě řádné péče o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní, svěření dítěte do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení je výjimkou, který vyžaduje prokázání, proč je v zájmu dítěte právě toto jiné řešení. Obecné soudy tak nemohou střídavou péči vyloučit z důvodu, že s tímto způsobem výchovy jeden z rodičů nesouhlasí, protože chce mít dítě ve výlučné péči."

Návrh k soudu, pokud není dohoda s bývalou partnerkou možná, si můžete podat k soudu sám, nemusíte čekat na to, až co ona vymyslí.

Věřte, že pro syna bude vhodnější, když zůstane s matkou a se svým bratrem. Vy si najděte nový vztah, založte normální rodinný svazek a nemrhejte síly, čas a peníze handrkováním se s bývalou družkou a "jejího" syna.

Tak nějak. Nejdříve vás obere za přihlížení soudu o dům, pak přijde na řadu vaše výplata.

Ze nedostanu starsiho do pece je mi jasne, ani to oficialne neocekavam. Ale nehodlam mu branit v kontaktu a navstevach se mnou. A byvalka se toci stale na tom, ze chce aby byli oba kluci spolu, protoze vi, ze na starsiho nemam zadne pravo. Tak si asi mysli, ze to na to uhraje.

Musi o svereni ditete do pece v kazdem pripade rozhodovat soud, nebo pokud bychom se nakonec vzajemne na stridave peci dohodli, staci nejaka pisemna dohoda stvrzena notarem?

A mel bych tedy o stridavou peci u soudu pozadat jako prvni a necekat co prijde?

Dekuji za pomoc

Vše řeší jen soud. Jak jsem psal, nemrhejte svými silami a penězi, střídavé péče nedocílíte. Snažte se to pochopit, že systém funguje jinak. Pokud bývalá družka bude proti, není šance. Nebyli jste ani manželé. Prostě zapomeňte, buďte rád, že vám syna občas půjčí, že vás nevyždíme na alimentech a založte si řádnou rodinu, když vám to napoprvé nevyšlo.

Jste v nefajn situaci. Vlastně ne vy, ale oba chlapci. Je šílené, když oba spolu žijí a mají se rádi, aby je, ikdyž na čas někdo rozdělil. Aby jeden byl ve výhodě, že ho někdo má rád a on s ním chodí žít nebo na návštěvu. A ten druhý, sám, ublížený, žárlivý čekal doma, s rozhozenou matkou. Šílená představa! Vaše paní má pravdu. Nedělejte to! Vezměte si oba chlapce na den, udělejte jim program, aby se nenudili a užijte si jako "tři chlapi".

Myslím si, že žárlivost staršího chlapce by se mohla změnit na nenávist. Je dobře, že váš syn má staršího, milujícího bratra. Nebourejte to! Nemyslete na sebe, myslete na kluka, co je pro něho nejlepší!

To je dobrý, chvíli jsem přemýšlel, co to je za první sloveso, co že to chcete dát syna do pece a proč zrovna do pece. Sevření syna do pece ... Svěření syna do pece ... co to je za blbost. Jo, když chybí háčky a čárky

pompa, tazatel psal svůj dotaz třeba z mobilu. Předpokládá, že když někdo bude radit, bude i inteligentní natolik, že umí číst i bez háčků a čárek.

Můžete trvat na střídavé péči a jak už tu bylo psáno, konečné slovo bude mít soud, který bude rozhodovat v zájmu dítěte.

Nicméně si nemyslím, že střídavá péče je pro dítě ideální. Pokud by dítě mělo mít dvě školky nebo dvě školy a každý týden je měnit, je to naprostý nesmysl. Ještě se to dá, pokud oba rodiče bydlí v jednom městě. I tak, ale často děti rozvedených rodičů prosí, aby mohli bydlet jen u jednoho, že je jim jedno u koho, ale to věčné stěhování a přenášení věcí, je pro ně ubíjející a nemají pořádné zázemí vlastně nikde.

Zkuste se s partnerkou domluvit po dobrém. Že byste si mohl brát oba kluky např. ob víkend a ona by tak alespoň měla čas sama pro sebe a na oplátku, byste netvrval na střídavé péči.

Řekla bych, že v mém okolí je to tak 50 na 50. Polovina rozvedených a z té poloviny, jich polovina vychází dobře se svými bývalými partnery a dokáží se v zájmu dítěte, rozumně dohodnout. Někteří jsou dokonce přátelé.

Zájem dítěte jsou pouhá slova. Nic víc. Někdo jiný se rozhodne a tak to bude. S partnerkou se na ničem, pro něho vhodném, nedohodne. To je dnešní móda mít děti bez rozmyslu a pak je vše v troskách. Někdo se oběsí, jiný chlastá ale vesměs nidy žádný dobrý konec to nemá. Nebo u někoho v okolí je vše v pohodě? Už hypotéka a zároveň malé dítě je možná za hranici možností.

Musím souhlasit s rádci. Nechte oba chlapce spolu.Nechte jej at Vás navstevuje pokud bude chtit a vytvori si k Vam vztah jak y uzna za vhodny. Vim o cem mluvim. Ziji s pritelem a vychovavame jeho starsiho syna, mladsiho si nechala v peci matka.Pri rozvodu dali chlapcum na vybranou, starsi chtel zustat s otcem,mladsi s matkou.I kdyz nas mladsi navstevuje ,travi u nas prazdiny, rozdily ve vychove jsou markantni.Starsi je vychovan k samostatnosti, z mladsiho roste bohuzel rozmazleny,nevychovany sobec. Kluci nemohou k sobe najit cestu,nemaji se radi, a i kdyz se snazime "mirnit " jejich neshody, propast mezi nimi narusta...

Možná, kdyby došlo ke střídavce, tak by způsob výchovy otce mohl mladšího ovlivnit. Ono těžko se divit, když je jedno dítě vychovávané k sobectví a zparchantělosti, že to druhé, co si poradí a pravidla dodržuje, mrzí a vzniká propast. Kdyby zlstali oba u matky, je dobře možné, že by vyrůstali sobečtí nevychovanci z obou. To by bylo lepší?

Komihula - aha, tak to chápu Rozdělit bratry 400km vzdáleností je smutné.

To bohuzel - bohudík nešlo ,matka se i s novým přítelem odstěhovala 400 km daleko.A starší nechtěl opustit školu, přátele a rodinu. Bohužel propast narostla i mezi starším a matkou, takže k ní odmítá jezdit...Matka se prý velice změnila ,přítel ji opustil a ona zůstala sama v cizim městě...my jsme v pohodě ..a i když bych někdy mladšího nejradší zabila, pořád jsou to naše děti a neměnila bych.

Zdravím, nesouhlas matky není tak zásadní. Nesouhlasit může kdokoli s čímkoli. Důležité je, co je v zákoně. Dítě má ze zákona právo na oba rodiče, takže pokud je to možné a proveditelné, soud přistupuje ke střídavé péči. Ale!

Je dost důležité, aby dítě neměnilo školu, kamarády a v neposlední řadě taky řád. Leháro u jednoho a pravidla u druhého rodiče jsou častým problémem, ale to už musíte pořešit s expartnerkou. Soud samozřejmě přihlíží k časové vytíženosti druhého rodiče, pokud je někdo v práci od sedmi do sedmi, tak je jasné, že by neměl kdy postarat se o malé dítě. Počítejte s tím, že ex nejspíše špínu opravdu házet bude... a buďte na to připravený. Sms, maily, vše si schovávejte, svědectví sousedů, rodiny, učitelů ve školce atd., kdo nese vinu na rozpadu vztahu, jak je z jejich pohledu rodič schopný se postarat, jak se k dítěti chová, k tomu může soud také přihlédnout.

Nevím, co jsou to za rady "nemrhejte penězi a silami". Fakt prima nápad, vzdát to předem a možná tak přijít o vlastní dítě... na vlastní dítě bych vyplýtvala všechyn síly, co bych měla.

Souhlas s dodatkem na 100!

Ano, chtít střídavou péči za situace, kdy je žena proti, bydliště jsou vzdálená 400 km, nikdy nedošlo k manželskému svazku je opravdu mrhání silami a penězi. Tohle žádný soud neposvětí. O syna nepřijdete. Budete ho navštěvovat. Střídavá péče by byla v tomto případě pro syna jen utrpením (koneckoců ne jen pro něho, časem i pro vás). Za tím si stojím.

Manželství nebo ne, otec je otec. Dítě má ze zákona právo na oba rodiče, stejně jako mají oba rodiče právo na své dítě (běžně). O 400km tazatel nikde nepsal, to psala jiná rádkyně.

400 km to byla chyba.

Soud/znalecký posudek je "vždy" nakloněn matce. A jako podstatná vada pro otce bude, že si matku nevzal. Tedy znalec/soud k tomu bude nutně přihlížet, že otec ani po narození syna, nebyl ochoten se oženit a vytvořit pro děti pevné zázemí. Žít na hromádce je běžná věc, ale v těchto případech přitěžující okolnost pro otce. Samozřejmě matka toho patřičně využije. Pokud se 2 lidé rozcházejí, nikdy ta cesta není růžová. Jinak by nemuseli dětem svým rozchodem kazit minimálně dětství, když ne celý život. Proto soud o střídavé péči nebude chtít bez výslovného souhlasu matky ani slyšet. Pro dítě není nic krásného mít dva domovy, dvě školy, dvě skupiny kamarádů. Jediná výhoda pro dítě je, že se rodiče trumfují, za kolik si to dítě kupují (myšleno v dárcích). Ještě by střídavá péče byla možná pokud by dítě žilo ve stejném městečku/vsi a chodilo do stejné školy bez ohledu na to, u kterého z rodičů momentálně bydlí. Jinak střídavá péče pro malé předškolní dítě je úplný nesmysl.