Sourozencké vztahy a majetek

Na Vašem příkladu jde krásně ukázat, že si nelze plést pojmy s dojmy. A tady mohu jen poradit asi toto. Že vlastnictví a jeho nabytí je věc jen mezi tím vlastníkem a obdarovaným. Kdo si co vybojuje, je jeho. To s morálkou nesouvisí. Je to o slušnosti. A nakonec, kdo je slušný, moc toho nepotřebuje. A hamoun, ať se třeba udáví - do hrobu si to stejně nevezme.

To už dnes neplatí. Dar lze vzít zpět, pokud se obdarovaný nechová morálně, nový OZ toto umožňuje.

Odvolání daru

http://www.profipravnik.cz/p/…ovani-dle-noveho-oz-1102.html

Děkuji za odkaz, sestra si sama napsala darovací smlouvu, ve které má uvedeno, že otec za darovaný pozemek nepožaduje žádnou protislužbu ! tuto darovací smlouvu mu ani nedala musel si ji nechat vyhotovit na katastru. Kdyby to bylo přes právníka určitě by otce upozornil na věci, které by ve smlouvě měl mít.

Otec dokonce říkal, že ji ani nečet, jen ji podepsal na matrice. Byl v té době na tom psychicky špatně (deprese) a důvěřivý.

já bych jen chtěla, když už mu to nechce vrátit ,tak aby tedy za ten majetek otci poskytla pomoc, on už se nedokáže bránit, bojí se ji.a nemůžu všechno dělat jenom já s manželem, jsem také nemocná a tato situace mi taky nepřidává na zdraví, když vidím jak rodiče dopadli a teď jsou z toho tak špatní.

otec se pokoušel o odvolání daru, právník ji 2x vyzval k vrácení daru písemně, že otec ji to dal v tísni ... ale ona odepsala, že nic nevrátí a neměla vůbec snahu se s otcem bavit, vyslechnout jeho prosbu ,aby to rozdělila,tak jak on si to vždy přál (psal to i do závěti, takže sestra musela před darováním vědět, že otec to chtěl dát vždy na všechny děti , závěť měl u ní schovanou, protože ji velice věřil ) , on chtěl aby to rozdělila i na toho bratra takže oni by měli s bratrem každý po cca 4tis.m2 co měl po rodičích a já bych dostala co měl po tetě, že jsem se o ten pozemek starala a jednala na úřadech.

Na soud už otec nemá sil a jen by ho to ještě více psychicky zatížilo. Otec ví, že se to nemělo stát ,že měl vyčkat až jak se bude k nim chovat ,když nebudou už s mamkou soběstačni ...

když už se to stalo, tak bych byla ráda, aby se sestra začala chovat k nim jako k rodičům a uvědomila si, že jsou už opravdu staří a slabí, že nesmí jen brát, ale musí i dávat..nevím jak ji ke komunikaci donutit, telefony jim nebere, sms nereaguje..

Moje rada : Nechte si domek, vydírat se nenechejte, nikoho nevyplácejte a na pozemek po otci už nemyslete.

On totiž nemusí mít tak moc velkou cenu. Jestli je to zelená plocha nebo zahrada, pak podle BPEJ úředně stanovená cena bývá nic moc, pět a půl, osm, deset korun za metr.

A věcí se netrapte. Já jsem zažil něco horšího než vy a taky jsem to ustál. Utek jsem z domu a moji rodiče převedli celý majetek na mého bratra, abych jej v případě dědění nepropil a nerozptýlil. Dnes mám takový dojem, že svůj rodný dům budu muset vykoupit a opravit, aby mým rodičům nespadl na hlavu.

ten pozemek je orná půda (prozatím),ale do budoucna to bude stavební parcela.. otec v roce 2005 to zkoušel prodávat, a tehdy mu už nabízela realitka 100Kč/m2 v čistém.

Kdyby to byl bezcenný pozemek, tak si myslím, že by to sestra ani nechtěla...a určitě by mu to i vrátila

ani ve snu by mě nenapadlo, že toto sestra provede a takovým způsobem , mohla jsem mnohokrát pozemek vlastnit,když jsem se o pozemek starala , ale nikdy bych to neudělala, vždy jsem myslela na svoje sourozence a taky na otce, protože jsem věděla, že na pozemku lpěl..

Podívejte, něco je upraveno zákony, něco je o morálce. Zde se to nevyřeší. Takže nastudujte si OZ, vědět jaká jsou práva, povinnosti. V nouzi nejvyšší jít za právníkem a popř. k soudu. Šla byste do toho?

Tak si pak dejte pozor na vypořádání dědictví. Najít mazaného právníka, který se na toto specializuje. S takovými vztahy nejste sama. Předjímat co udělá soud nejde. Pokud je na tom otec špatně, bylo by pak třeba určit opatrovníka (lze mít správce), opět OZ.

Píšete, že vás otec je už mimo, takže může konat nic.

k soudu by měl jít otec, on daroval ..ale to už nepřipadá v úvahu vzhledem k jeho zdravotnímu stavu..o tom ,abych se soudila já se sestrou jsem vůbec nepřemýšlela ,vím jedno, že se ona nechová vůči otci dobře, že porušuje dobré mravy, ale zda by toto bylo dostatečné pro soud ,nevím..

navíc sestra je dost mazaná...

ale máte určitě pravdu, že asi jen soud by na ni platil..,ale to je strašný...

jak to myslíte s tím dědickým řízením.. otec už vlastně žádný majetek nemá, ten pozemek byl jediný co měl po rodičích,takže pokud by zemřel, tak by v dědickém řízení nic nebylo,bohužel..

ještě jsem se dočetla, že bych mohla podle nového OZ napadnout tu darovací smlouvu až po jeho smrti, s tím, že sestra se chovala rozporu s dobrými mravy, ale nevím ,zda bych u soudu uspěla..a taky ,jestli bych měla ještě sílu se s ní soudit..

otec se léčil v té době ,kdy ho sestra obrala na psychiatrii na afekt, bral asi 4 druhy léků.. po těchto lécích byl vždy ještě víc podrážděný, těžko se soustředil.. no a tak to dopadlo, když to mamka řešila s pyschiatrem, tak on ji sice do zprávy napsal, že ty léky mohli ovlivnit jeho chování, ale je to pro právníka málo.. a on je stále na tom hůř,takže soud by ho jenom více zatížil. sestra je si toho vědoma, že otec už nic nezmůže..a donutit ji pomáhat je asi také nad lidské síly..,což vše ona asi ví, takže může být v klidu a nestarat se o něj.

ale ví co říká..v tomto mimo není. a proto ho to trápí.není nesvéprávný , cca před rokem a půl ji to dal a to se začínal léčit na afekt..úzkosti mu vznikly až po darování ,když se od něho odvrátila a přestala mít zájem a nechtěla o vyslyšet

Zjistěte si u právníka, jestli otec může vzít dar zpět. Podle nového zákona to jde, bude to trochu tahanice, ale podle toho co píšete, máte šanci. Otec může sepsat ověřenou plnou moc, k soudu může jít jen právník nebo vy místo otce. Bojujte se sestrou jejími zbraněmi - chladnokrevností a arogancí.

Asi to jde, poslat k soudu jenom právníka, ale až zaplatíte právníkovi 50 tisíc a vyhrajete pozemky zpět, tak těžko docílíte toho aby se sestra chovala k otci dobře, o což vám nejvíce jde.Já vidím jen jedno, vy jste dostala dům , sestra pozemky a poslední nic. Ale perete se jen vy dvě

Složitý soud jako je revokace daru by bez právníka stejně nemohla udělat, k soudu může jít místo otce i ona, pokud bude mít od něj plnou moc (ostatně ten právník ji má také). Sestru nenapraví žádný soud, má to v sobě, buď v genech, nebo později kvůli (většinou nezaviděným) chybám ve výchově, nebo ještě později pod vlivem dalších lidí. Může ji odebráním daru potrestat, to je asi tak všechno.

Kromě toho sestra nedostala ty pozemky, otce zmanipulovala a obrala ho o ně, pokud se pozemky vrátí k otci, budou se dědit. Sama dostala dům, ale je otci vděčná a stará se o něj. Třetí sourozenec nic nechce, ale taky se nestará, což je podle mě celkem fér.

s tím jsem už smířená, že ona nic otci nevrátí, je tvrdáa nemilosrdná... těžko se smiřuji s tím, že já mám za ni dotahovat a ona si v klidu bude žít,vlastně už žije.Soudit bych se s ní nesoudila, byl to otcův majetek ne můj. Určitě každý kdo má srdce, tak by ho takové jednání sourozence nenechalo v klidu , obzvlášť, když byste viděli, že ona nemá o ně vůbec zájem a rodiče se stále jen obracejí na mou rodinu o pomoc. Jen lstivě by je obírala. Bratr ten žije 500km daleko od nás, jezdi tak 2x za rok a navíc měl k sestře blíž jak ke mně, uměla to i s ním ,tak jako s otcem.Je velice dobrá manipulátorka, má velké sebevědomí.Já jsem byla ta třetí, nejmladší, která jim bere rodiče, tak to aspon říkala sestra.Ale kdyby neměli mě, tak rodiče by neměli ani nákup, léky, dovoz k lékaři..a taky, kdo je vyslechne co je trápí.

Já jsem vlastně od otce nedostala nic, dům mám jen od mamky, ta ho vyplatila z něho,když se rozváděli a za tu dobu co v něm otec žije do něho neinvestovali ani korunu, protože dům jsem s manželelm zrekonstruovali, jelikož jsme tam chtěli jít bydlet, ale nakonec jsem dům poskytla mamce a ta pak i otcovi..Poskytla jsemu mu vlastně bydlení a on mě tak podvedl. Tak si říkám, pokom asi ta sestra nakonec je.

Kdyby ona neprovedla takovou zákeřnost, tak by moji rodiče měli trochu klidné stáří, hlavně mamka, otec to dobře ví, že chyboval, že něco za života ji daroval a mamce o tom ani neřekl, jako menželce co zvažuje.Mamka ho podruhé vzala a on ji tak zavařil na stáří a mě také.Navíc sestra je podruhé vdaná a ten její manžel taky hodně zasáhl do darování pozemku, když k nim otec chodil, tak stále to do něho hustil, dokonce mu i nabízel, že by mohl u nich bydlet, že mu udělají zázemí a jakmile pozemek převedl na sestru, tak mu švagr řekl, co bys tu dělal, my jsme všichni v práci!Byl to úmysl ho obrat a taky i znemožnit mně nárok na podíl.Dokonce mi otec řekl, že ho proti mě štvali a on v té době měl hodně špatnou psychiku a sestra toho zneužila.

Máte pravdu, že soud stojí hodně peněz a taky výsledek je nejistý, s tím taky sestra počítá. Kdybych věděla, že by to otec vyhrál na 100%,tak bych do toho šla, vztahy už vlastně žádný nejsou a myslím, že ani nebudou, protože ona o staré lidi nestojí, takže kdyby pozemek vrátila, tak by si ho rodiče mohli prodat a použít pro svoje potřeby,důchody nemají velké.Sestra není potřebná, je dobře situovaná .A u mně už sestra hodně klesla, nevěřím ji a nevím jak bych se s ní mohla za to co provedla bavit.

To jí to necháte projít? Šanci na revokaci daru máte podle mě velkou, soudit se musí sice formálně otec, ale jemu stačí podepsat plnou moc a můžete to za něj udělat vy.

ani nevíte, jak bych byla ráda, kdyby se dalo vše napravit a rodiče byli spokojeni! Zasloužila by sestra výchovný políček, ale nevím, zda by soudní řízení tatkovi nepřitížilo, už tak je s tou psychikou na tom špatně ,přidali se mu úzkosti, bojí se chodit mezi lidi..neusne bez prášků..bojí se být sám doma..mamka to teď má taky s nim těžký a mě to také hodně trápí . Nechtěla bych mu zkrátit život tahanicema po soudech.Snad bych to mohla napadnout jenom já bez otce..Nejhorší pro ně je, když ona jde kolem nich a ani je nepozdraví. Taťka říkal, že co je to za chování, jeho majetek chce mít a bavit ne.Napsal ji už 5 dopisů,kde ji žádal a prosil, aby pozemek rozdělila, tak jak si to on přeje, ale obálku s dopisem mu vždy vrátila neotevřou do schránky , naprsotá ignorace..když ji napsal, že umře, tak mu na to řekla, že umřeme všichni...dokonce když se ji pokoušel volat i do zaměstnání a chtěl ji požádat o pomoc, (domů se ji nemohli dovolat a ani na mobil, smsky nereaguje...) tak mu řekli, že ona nesmí soukromě telefonovat.. prostě si to tam taky zařídila, aby ji straroušci neobtěžovali..tak jak by se pak mohli obracet na ni.Je to těžká situace, škoda , že se v zákonech více nemyslí na seniory,když lstí příjdou o majetek.

Znovu říkám - otec by k soudu nemusel. Podepsal by jeden papír přímo doma před notářem, celý soud byste pak vedla vy s právníkem v patách. Zákon na seniory myslí právě tím zpětvzetím daru, ale bohužel ten zákon se dá uplatnit jen u soudu. Opravdu by sestra zasloužila a vy byste neměla ztrácet čas váháním, tatínek tu nebude věčně.

Nemyslím si, že by mu soud přitížil, spíš ho možná povzbudí, že se nespravedlnost řeší (to je ale jen moje domněnka, možná se mýlím).

našla jsem v NOZ viz níže:

Podle ustanovení § 2074 NOZ platí, že právo odvolat dar přechází též na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc.

taťka ji psal 5x, vlastně ten dar odvolával , ale bez úspěchu, tak si říkám, jestli bych nemohla navázat na něho potom já, pokud by se ona nepodílela na péči o něho. Mamka mi říkala, že se ptala u právníka jestli by měli náděj na vrácení daru a on ji řekl, že by to stálo hodně peněz, tak se to zalekla a řekla mi, že do toho nepůjde. Dopise co ji tatka psal má mamka schovaný - kopie vč. podacích lístků.Mamka je taky hodně na sestru nazlobená, že to tak provedla.

Tohle mě fakt štve. To jsou samé dohady, pochyby, jedna paní povídala, samé kecy, váhání. Dojděte si za právníkem, popište mu situaci a zeptejte se ho, kolik by stál takový případ a jakou máte šanci. Rozhodně to bude stát zlomek toho, co má cenu ten pozemek. Pokud budete čekat až tatínek zemře, tak si ten případ akorát ztížíte, protože sestra je taky dědic. Místo abyste jednali, tak jen brečíte.

Řešením po smrti otce si zaděláte na další problémy. Bude se propírat i vám darovaný dům. Nabývám dojmu, že v pozadí vám jde jen o majetek, nikoliv o rodiče. Co by váš otec z toho měl, kdybyste se po jeho smrti soudila se sestrou?

Nejde ji o majetek, spíš o nějaké zadostiučinění, vpodstatě formu pomsty nebo trestu. Ale souhlasím, pokud napadne po smrti otce pozemek darovaný dceři, dcera napadne dům darovaný vám. Žalobu musí podat formálně Váš otec.

Moc Vám děkuji za podporu a rady , budu to určitě řešit .

Vy jste dostala dům, sestra pozemky a bratr nic. Nechcete vy i sestra vyplatit svého bratra a pak bude vše spravedlivé.

já řeším nezájem sestry o rodiče a způsob jakým otcve o pozemek obrala a brratr se majetku zřekl,protože dostal finanční hotovost od rodičů a je taky docela možný, že mu sestra něco slíbila z toho pozemku, ale to nevím. .A vy byste vyplácel sourozence z majetku, kterého by se vzdali ve váš prospěch před 23 lety a navíc vy byste tento majetek technicky zhodnotil? a navíc tam necháte dál bydlet rodiče?

otec by chtěl pozemek rozdělit právě na všechny tři děti,tak jak to má i v závěti.Já bych dostala jen pár metrů co mu odstupila teta tj. 1300m2 a protože jsem jim s tím pozemkem pomáhala 7 let a otec mi za tuto službu tyto metry slíbil, bratr a sestra by měli po cca 4000m2. Proto i přestala s nim komunikovat, že si dovolil ji o to požádat a to byli domluveni, že pokud s tím bude něco chtít dělat, že mu vrátí, on ji věřil.Jenže sestra nechce vyslyšet jeho přání a nechce nikomu dát ani metr.A to ji mamka koupila stavbení pozemek a pomáhla financovat stavbu jejího domu.

navíc dům už by po 23letech znovu potřeboval řádnou opravu, protože naši ho jen užívali bez koruny investice..já ho považuji za danajský dar.

nemyslím si, že by bylo správné a spravedlivé ,abych dům opravila za svoje fin.prostředky, nechám tam bydlet rodiče, ještš

z opraveného domu vyplatím sourozence a postarám se sama o rodiče...?a ostatní sourozenci,aby uplatňovali jen práva na majetek a povinnosti vůči rodičům žádné?

děkuji i za Váš názor, ale mám pocit, že jste si vše nepřečetl(a) co píši v odpovědích,tam byste zjistl(a), že bratr dostal od mamky finanční hotovost( vlastně ho z domu vyplatila) a sestra dostala pozemek na výstavbu RD a také ji RD finančně pomohli. Navíc pak dost smutným způsobem obrala nemocnýho otce a obrátila se k němu zády, to je co se snažím vyřešit, protože otce to její chování hodně zlomilo.

Moc hezky jste to napsala, taky bych bya raději,kdyby mohli naši žít v klidu.O majetek mi nejde, jen mě mrzí, jak to ta sestra provedla, za zády a pak i toho taťkua vlastně i mamku odkopla. Já jsem taky nemocná a protože naši ač nejsou zas tak staří (73), ale bohužel už hodně té pomoci potřebují, zdraví jim neslouží už oběma , tak jsem z toho starání uanvená a štve mě, že sestra se nemá zájem zapojit. Ano, dalto valstnimu, ale o to je to bolestivější,když Vás tak vlastní zradí a a ni nepozdraví Ona prostě nekomunikuje a to je taky velká chyba. Naši by si cestu našli, ale ona odmítá.. Mamku to taky moc ranilo, že toho taťku tak obrala a ani ji mamka nestála za to, aby ji o tom řekla,věděla že se tatka léčí na psychiku a přesto to udělala, nakonec by sestra o své nepřišla, já bych jim to odstoupila a nechala bych si jen ten podíl po tetě ,který mi vlastně teta dala, ale nechalo se to napsat na tatku ,pomáhala jsem mu s tím pozemek ,mohla jsem ho mít xkrát napsaný na sebe, ale vždy jsem myslela na ty svoje sourozence,nidky bych si ho nevzala tak jak to provedla sestra.Je i pravda, že si naši za to můžou sami, protože ji hodně v životě preferovali, ona mohla vše si dovolit, hodně i mamce lhala a prošlo ji to.Tatka nečekal, že je sestra tak chladná,že by ho kvůli majetku nechala i zemřít.Sestra zbytečně rozvířila zlo v naší rodině, kdyby otci řekla, tatko, jen si majetek nech ,at máš radost pro co žít, tak by byl klid , jenže ona ho nutila k darování, říkala mu že nemá žádné LV,což lhala, má LV na svůj dům atd..to je na dlouhou. Já jsem se jen o pozemek starala, aby o něj otec nepřišel nejakou podvodnou realitkou, vše jsem mu zařizovala v družstvu, kde ho má v nájmu, jednala jsem s pozemkovým úřadem,chodila na schůze..a vše jsem dělala s vědomím, že to dostaneme všichni a ne jeden.

A ten dům co jsem dostala, tak v něm sestra bydlela než si postavila svůj vlastní a vytopila ho ,zapomněla uzavřít vod.kohout, vše bylo zničené,zdi,podlahy..takto poničený 3+1 jsem dostala já, proto o něj nikdo neměl zájem, byla to pro ně tehdy před 23lety chýška. viděli, že tam bude třeba zainvestovat (okna, elektřinu novou , kotelnu, podalhy omítky,,dveře atd.., viděli tu práci... ale to víte, poměry se změnily, doba je těžká, tak co by nechtěli i z domečku,což mi taky příjde od ní sprosté, když jsem jim chtěla každému tehdy před 23 lety dát po 50tis.Kč,tak to odmítli a mamka nakonec dala bratrovi peníze s tím, že mu řekla, že aby to bral,že je z domu už vyplacený.Ale vždy jsem si říkala až naši nebudou a dům bych prodávala,tak bych jim každému něco z domu dala. Ted tam naši žijí, já ho vlastně vůbec neužívám.ale musíme se o barák starat. Jsem nejmladší a vždy jsem na své sourozence myslela, narozdíl od nich.Oni používají vyděračské metody, chtěli by každý 1/3 domu a pak ,že by otce sestra vyslyšela a dala mi ty metry co dostal od tety(tatkové sestry).

Budu to řešit, proberu to s našima,aby ji tatka znovu požáda o pomoc, podle toho ,jak se sestra k nim zachová budu postupovat dál a zkusím i toho právníka.

Děkuji za rady a názory všem!

Tak jsem se po delší odmlce opět vrátila ke svému dotazu,abych se podělila o zkušenost s vrácením daru.

Byla jsem se informovat u právníka na chování sestry a ten mi řekl, že bohužel, je to sice smustné, že ho vlastní dcera ani nepozdraví, nedojde mu popřát k narozeninám, svátku, o vánocích, vnučky ho taky přehlíží a to i babičku(mamku),ale nestačí to k tomu, aby si otec nárokoval vrácení majetku zpátky, že by to u soudu prohrál. Není to tak jednoduché odvolat dar, muselo by to být daleko závažnější. Otec ji i písemně žádal, aby mu začala pomáhat, ale z její strany je ignorace.Takže opět je všechno jenom na mojí rodině, já jsem ji taky kontaktovala písmeně na její email, ale také i mě ignoruje.Navrhovala jsem ji dokonce ,ať si určí dny a hodiny, kdy chce mít dům k dispozici, když mě tak nenávidí,aby se se mnou nesetkala...

Dokonce se naši snažili s ní smířit, narodila se její dceři holčička, tak naši se chtěli přijít jako prarodiče na ni podívat, ale bylo to sestrou našim zakázáno.Mohli se smířit, ale sestra to vlastně odmítla. Navíc i ten její manžel hodně zasahuje do rodinných vztahů, mamku vyhodil fyzicky od nich z domu... ale sestra to všechno zapřela..,řekla, že mamka lže.

To co se vlastně v naší rodině stalo, mě i dost zaskočilo, nečekala jsem od sestry , že dokáže být tak krutá a chtivá. Jsem sice nejmladší ze tří sourozenců(nejstarší je bratr), ale nikdy bych nemohla takto sourozence obejít a rodiče obrat o majetek a nechat je pak na pospas.

Sourozenci a děti jsou nevyspitatelní. Poznala jsem ,co je to sesterská rivalita, nenávist. Toto je důsledek možná i nedostačující výchovy,ale bohužel já s tím už nic neudělám a rodiče se s tím jaká sestra je musejí smířit a snažit se i sami o sebe postarat a nezatěžovat jenom mě.

Hezký den.

Kopněte sestru do prdele ať se jde i se svými pozemky bodnout.

Zdravím. Někteří lidi jsou prostě svině... s tím se můžete smířit, anebo s tím do smrti bojovat, protože se pokaždé objeví někdo někdo, kdo bude chtít jen hrabat a škodit. Osobně bych se spokojila s domem, co mám, přece jen je to taky pěkná "výslužka", a sestru bych prostě ze života. Na kecy, jak si nezavírat zadní vrátka a kdesi cosi, protože na stará kolena se člověk bude chtít usmiřovat, nevěřím. Jednou svině, vždycky svině. Nemáte povinnost se se sestrou vídat ani s ní komunikovat.

Moc děkuji za názory a plně s vámi souhlasím. Sestra se vybarvila v plné kráse, už si k ní nikdy cestu nenajdu, dala jsem ji také příležitost všechno napravit, byla jsem ochotna ji i odpustit tu její zákeřnost, že si od otce vzala majetek za mými zády a velice dobře věděla, že není na tom psychicky dobře, ale bohužel je svéprávný. Pořád jsem doufala, že se v sestře pohne svědomí a taky láska k rodičům a že se začne chovat jako jejich dcera ,ale bohužel., Ba naopak, stojí metr od otce a matky a nepozdraví je...je to člvoěk bez pokory ,m morálky, citu, led...Je mi z toho smutno, že tak dokážou sourozenci zničit rodičům zbytek života a vlastně i mojí rodině. Nejsem typ člověka, co dokáže takové zákeřnosti a pak se ještě cíti být ublížená, jako moje sestra. Mamka je taky z toho smutná, ale bohužel nikdo ji už nezmění. Škoda jen, že otec toto provedl, ona kdyby věděla, že něco naši mají, tak by aspoň kvůli tomu majetku chodila,ale teď, když už vše získala a ví, že už naši nic nemají, tak o ně ani nezavdí.

Je to jedno velké ponaučení, nerozdávat za života, když nevíme ,co od svých dětí můžeme očekávat.Pak zbydou jen oči pro pláč a rozbitá rodina.