Částečná hospitalizace na dětské psychiatrii?

Dobrý podvečer, stanovení psychiatrické diagnózy u dítěte nepůjde provést částečnou hospitalizací. Správná diagnóza může být stanovena při jeho několikadenní hospitalizaci a to nepřetržité, částečná by neměla smysl. Pokud psychiatr tento způsob navrhl, má k tomu dozajista logické důvody, žádný jiný způsob ve formě částečné hospitalizace neexistuje.

shiny-mám jen dotaz,myšleno v dobrém,jste lékař?díky

Když jsem chtěla po panu dr.aby mohla jít dcera na psychiatrii do Liberce,tak se vyslovil,že ne,že je třeba volit pracoviště s dostatečnou profesní prestyží,aby takové opatření mělo smysl a nebylo zbytečnou zátěží.Já nevím jaký je rozdíl mezi dětskou psychiatrií vzdálenou od nás 60km,nebo 100,nebo pak až víc jak 200km Havlíčkuv Brod,nebo Praha.LBC.Nemohla bych ji často navštěvovat atd..

wamp-Zuzi,nemám předsudky o psychiatrii,ale měla jsi někdy možnost nahlédnout na dětskou psychiatrii?Já ano,fakt to bylo náročné..je to prostě psychiatrie..Moje dítě nemluví..,ale setká se tam třeba s dětmi,které trpí sebepoškozování,nebo jsou děti,které fyzicky ubližují..což se děje i ve školách,ale to dítě ví,že příjde ten den domů a ne,že tam bude několik týdnů..kdyby moji dceři někdo něco provedl,bude brečet,ale nikdo ze sester z ní nedostane co se stalo.máme co dělat,aby řekla nám doma..

Některé nemocnice umožňují i pobyt rodiču, nevím zda i psychiatrie. Oni vám ho na noc domů dát nemohou, neproplatila by jim to pojišťovna. Většinou je dobré sledovat pacienta i v noci, hlavně na psychiatrii, je dost podstatné to, jak člověk spí, zda v kuse, nebo se budí atd...

Já bych ho tam na vašem místě dala a každý den bych ho navštívila.

Na dětské denní stacionáře jste se už ptala? Nevím, jestli jsou psychiatrické, ale fyzickoterapeutické v každém větším městě jsou. Myslím si ale, že žádné dítě se nemůže projevit v mimořádném prostředí, jakým je nemocnice, léčebna, ústav. Nikdy jsem ani ve školce, ani ve škole, ani v okolí neměla a neviděla takové dítě. Vždy bylo diagnostikováno častou docházkou k psychiatrovi, v doprovodu rodiče. Takto diagnostikováno bylo asi 15 dětí, které znám za posledních 10 let. Navíc, dítě např. s autizmem nebo s aspargerovým synd. by mohlo velice utrpět změnou prostředí. Napadá mě, 3 děti z bytu pode mnou pobývají v internátní škole. Tam také musí být specializovaný lékař a personál. Tohle je však pro děti s jasnou diagnozou.

Nene, diagnozu může stanovit pouze psychiatr, ke kterému bude dítě docházet v doprovodu rodiče.

jj.pan doktor je nekompromisní,ale nevím jestli dokáži dát dceru do léčebny

Děkuji všem za názory i rady,přečetla jsem si opravdu všechny a ještě promyslím..Moje dítě je velmi citlivé,nemluví,je možné že jde i o autismus,možna mutismus,kdo ví..Byli jsme u pana dr.který je vyhlášen za opravdu specialistu,že vyřeší mnohé dg.avšak jeho přístup k dětem je i hrubý a dcera se natolik zalekla,že mu neřekla opravdu nic.Načeš 8 leté dívence doslova a do písmene řekl-VYPADNI.Došel pro mne,že moje dítě je psychopat a tyran a že jsem obětí.Moje dcera je moc citlivá,sociálně nefunguje,byt se ve škole dobře učí a je velmi šikovná.Nefunguje od mala,velký blok,promluvit,projevit přirozeně.N látku ve škole odpovídá,chce mít jedničky,to je asi její pohon.Nikdy jsem u svých dětí nezažila,ž by nemluvily,naopak a všude spontálně zdravily,stačilo jim vidět,že já pozdravím,nikdy jsem jim nemusela říkat,musíte zdravit,je to slušnost.chovaly se naprosto přirozeně.No a moje poslední čtvrté dítě s tím má problém...Pozdravit když ráno nastoupí do busu,prostě by chtěla a nejde ji to..kolikrát kvůli tomu pláče,že ji to nejde..Tak myslím si,že se pan doktor spletl,že mám doma prý psychopata,hnusného tyrana který mě schválně ničí..To jsou opravdu slova pana doktora.Dcera je natolik citlivá,že by být na oddělení nezvládla..Měla jsem možnost vidět psychiatrické odd.pro děti..Zdee se nacházejí i děti,které jsou zrálé na pasták,ubližují ostatním,tam jsou skutečně budoucí psychopati,někteří..Psychopatie je porucha osobnosti,která se určuje až v 18 letech a dříve se může jen předpokládat,ale do 18 let někoho označit za psychopata je troufalé..Dokonce pan doktor označil bývalého muže,kterého neviděl a znal odemne pár informací-za psychopata..Jsme ještě objednaní k psycholog.uvidíme co poradí a jak to bude vnímat.Já chápu,že se někdy bez hospitalizace nedá určit,ale také si myslím,že stejně v hodně případech v léčebně prostě napíšou nějakou dg. a nemusí to být pravda..Dítě se v cizím prostředí projeví jinak..Věřím,že jste i někteří poznali,o kterém panu dr.píši,pokud jste ho navštívili,je svými výrazy proslulý,ale také je pravda,že mnohým lidem i pomohl a přišel na dg.,když pšišly rodiče od několika odborníků,tak prý doslova ve dveřích rozeznal autismus a jinde na to nepřišly..Ale dcera mu nic neřekla...Povídal ji...Jestli nenamaluješ obrázek,půjdeš do nemocnice..A ta se natolik ještě více blokla,že ji pak vyhodil..Co si o tomto myslíte?Je tu někdo že tomu nevěří?I bych se nedivila,ale je to pravda...

"juglans", je mi moc líto, co dcerka zakouší. Je malá, co to je 8 let? Je to dítě. Potřebuje lásku, nechejte ji trochu volnost, aby se mohla cítit přirozeně. Mně se to jeví, že se o ni bojíte a máte ji stále pod kontrolou (může to cítit, jako šikanu), nevím jiný termín, ale tak to cítím. Dnes jsou děti stále pod kontrolou a to od rána ve škole, pak v družině nebo na kroužku a zase doma. Nemohou se ani uvolnit, stále slyší nějaké příkazy, pokyny, vždyť je to na hlavu. Nechodila bych s ní po doktorech ani bych dítě netlačila do nějakých tabulek. Má právo být jaká je a každý jsme jiný. Ani naše děti nejsou, jako přes kopírák. Raději jděte spolu na výlet, do cukrárny na nákupy. Ať si pozve kamarádky, spolužačky. Chvalte ji, že se dobře učí a podporujte její sebevědomí. Ona sama o sobě začne pochybovat, když se nevejde do normy, která se po ní vyžaduje a nebude vědět čí je. Nechejte ji žít a vyvíjet v člověka, který má svoji individualitu. Pak z ní vyroste veselé děvče. Je mi jí moc líto, když čtu, kde všude jste s ní byla a jak se k ní chovají, to by zblblo dospělého, natož malé dítě. Vemte rozum do hrsti. - pt

pt.-těžko říct,je uzkostlivá,spíše očekává,že se bude zametat cestička,což její otec dělá imrvére a obzvlášt ted,když má plán,ji získat.Já chodím po tenkém ledu,snažím se k ní přistupovat normálně,ale na jiné děti bych byla přísnější.Snažím se k ní přistupovat o trochu víc citlivěji,ale nejsem rozhodně jako otec,to je katastrofa.Pro maji dceru jsem satan a táta anděl.jenže ten anděl je zakletý čert,opičí láska a záleží mu pouze na sobě,nepřipravil by ji do života..prostě přirozeně jsem energická ženská a tady našlapuji,abych pro ni nebyla uplný dábel...Tohle celou situaci prohlubuje,ale dcera byla zablokovaná od mala.ikdyž s námi otec byl,ale výchova byla stejná-anděl a čert..v jejích očích...dělala jsem jen ,,špinavé věci,,,vše co bylo dítěti nepříjemné,an příjemné nezbýval ani čas..On se s ní jen mazlil a rozcapoval,já musela stíhat vše a byla jsem vážně nemocná..Nechtěl ji ani ostříhat nehýtky,protože to neměla ráda a byl by to on,který ubližuje..nemám slov,napadají mě sprostá slova...nesměla jsem ji koupit dle svého rozhodnutí stravu,protože ona má ráda jen jahodové jogurty...nedbala jsem keců,koupila ji,co matka uzná za vhodné..hned mě shodil,že se nediví,že ta holka to nejí..nemám šanci vychovávat dítě zdravě,ikdyž si ji jen bere na víkendy...za 2 měsíce ji nakoupil 10čepic,jako příklad..zdá se vám to normální?Dnes přijela se zásobou Croisantu,asi 15 ks na týden..Nedávám ji to,jen omezeně..Nezdravé limonády,které si nepřeji,přiveze celé balení,aby u mne netrpěla...Dochází mi síly .Vím,že si vše chystá,aby ji dostall.Xindl,který nás zadlužil,nechal ve sračkách ,připravil mě o zdraví,že jsem napořád v ID,tak ted doplatil milion a už může dělat rotiku a připravit mě i o dceru..

"juglans", aby dcera čekala, že se jí bude umetat cestička, to ne, na to je moc malá a nepřemýšlí, jako dospělý člověk. Dítě potřebuje a chce úplnou rodinu a domov, milující domov. Jak já ty rozvody nenávidím, dospělí si neuvědomují, jak tím ubližují svým malým dětem. Sama jsem to, jako dítě zažila, byla jsem ve věku Vaší dcerky a skončili jsme v děcáku. Dítě není vypočítavé, není mstivé, jen má rádo oba rodiče a chce je mít oba.

Možná má dcerka jinou povahu, třeba je po tátovi a tak si s ním více rozumí. Chápu, že jste měla zdravotní problémy, že Vám asi muž nebyl v tu dobu oporou, ale to dítě za to nemůže, jen trpí, možná trucuje. Prostě pro dítě je těžké vidět konflikty mezi rodiči a neví si s tím rady, na to není žádný psychiatr ani léčebna. Na to je třeba se zapřít a mít své dítě rád, ať je jakékoliv. Dát mu domov, lásku a pocit jistoty. Snad se Vám to podaří.

Osmileté dítě bohužel dokáže být velice vypočítavé a zákeřné. Je otázkou, jak moc tazatelka umetá dceři cestičku a jestli toho dcera využívá... když už dopředu tazatelka ví, že by pobyt na speciální klinice nevydržela (většina dětí je citlivá a pobyt přežije), tak těžko radit. Psycholog za holčičkou nebude běhat domů a do školy, aby sledoval aspekty jejího chování. Může jít i o křížence multismu nebo prvky autismu a sociální fobie (to nezdravení apod.).

Ale tazatelka musí především jednat a nažit se pro dceru udělat maximum - maximum pro zjištění jejího stavu a poté maximum pro zlepšení. Ne ji držet doma, protože je citlivá.

Ve školce mám 6letou holčičku, v září jde do školy a mluví katastrofálně - není jí moc rozumět, žvatlá, ze začátku s námi nemluvila vůbec, jen brečela (tři roky!), pak postupně po slovíčkách začínala. Podle PPP je vina na straně matky, opičí láska spolu s debilní výchovou sprosté a hrubé matky. A holka s psycholožkou nemluvila vůbec, protože ji neznala. Stejně jako za začátku nás. Matka s ní musela k doktorce opakovaně, aby si zvykla na její přítomnost, a pak teprve se uvolnila.

Jestli naznačujete, že ten, kdo vidí v malých dětech společností rozvíjenou vypočítavost, nemá děti rád, tak jste bohužel mimo.

Že jsou děti zákeřné, umí být kruté k rodičům i kamarádům (už ve školce se objevuje šikana, kapitalismus a podobně), umí se chovat vypočítavě... to ví i moje úžasná kolegyně s 20 lety praxe a ředitelka ve vedlejší škole. Není to zle myšleno, pouze konstatováno.

Přiznám se, že nechápu. Vidíme děti reálně, jaké opravdu jsou, jaké mají silné a slabé stránky. 90% je samozřejmě dáno výchovou, ale už v tomhle dětském věku se ve školce objevují malí tyrani (z předešlých let je to bohužel ověřené pozdější docházkou na ZŠ, kde tyto děti ubližují a šikanují čím dál více), manipulátoři nebo naopak děti velice podřízené a zablokované.

Martino, udělalo se mi úplně špatně, smýšlet o dětech, že jsou výpočítavé, zákeřné a co já vím co ještě. Jestli budeme děti cpát do tabulek, tak potlačíme jejich přirozenost. Naše vnoučata nejprve vnučka, nyní vnuk, měli stejnou paní učitelku v první a druhé třídě. Je to paní učitelka před důchodem, ale je to v prvé řadě člověk, nemá žádné problémy s dětmi, protože to opravdu umí a umí to bez psychologů, psychiatrů, bez tabulek. Jak já jsem šťastná, že mají takovou paní učitelku s velkým P, ona má totiž ty malé človíčky opravdu ráda. - pt

Ne, nenaznačuji, že děti nemá takový šlověk rád, ale spíš, že dětské duši moc nerozumí.

To je ono, hodně udělá prostředí v rodině, ale i ve škole, či školce. Dnes ty děti jsou od rána pod dohledem, ve škole, ve školce, v družině a doma. Stále slyší pokyny, rozkazy, úkoly.Přijde mi to, jako šikana. Je na děti kladeno moc, plní samé úkoly a nemají radost. Je potřeba aby se rozvíjely, vylítaly se po venku i sami, aby si ozkoušeli, jak se leze na strom, jak se přeskočí potok nebo kaluž, aby vyzkoušely hranice svých možností, aby rozvíjely svou individualitu. A jelikož to nejde, a děti nemají tu možnost, jsou stále ve společnosti dospělých, nemohou se normálně rozvíjet, pak zřejmě začínají mít projevy takových nepěkných vlastností. Pak jsou za to kárány. Je mi těch dětí líto. Jsou to děti a ne dospělí...

Kdyby to záleželo na vás, zrušila by jste všechny dětské psychology a psychiatri?

"dota", víte, myslím si, že děti potřebují lásku, domov a oba rodiče, pak by možná těch psychologů a psychiatrů nebylo tolik třeba. Možná byste si mohla něco o psychiatrii načíst. Hrůza pokud je špatná diagnoza a dítě skončí tam, kam nepatří. Já mám třeba dobrou zkušenost ze sesnulým doktorem Z. Matějčkem z Krčské nemocnice, kde pracovala švagrová. To byl odborník s velice pěkným přístupem k dětem.

Pt, s těmi tabulkami na děti máte pravdu. Tabulky potlačují přirozenost dětí. Bohužel, žijeme v době tabulek a běda tomu, kdo je nesplňuje...

My jsme se nehádali,právě se podezřele choval vzorně.Dovede si zařídit vše jinak,aby bylo jen po jeho..Nejde to vysvětlit,já jsem se s takovým člověkem jinak nesetkala.ovlivnoval,podsouval názory,velice šikovně,dokázal vykličkovat a než jsem se nadála,byla jsem někde jinde,než chci být...Nejsem ta slaboučká,málokomu by se podařilo,co jemu..Vyjímečně nadaný herec.Neměli jsme prostě konflikty a to dcera už nechtěla mluvit.Mně když chtěla říci básničku,tak se tak styděla,nebo ji něco blokovalo,že sama šla za dveře a tam ji předříkávala,nikdy to nedokázala za mé a ničí přítomnosti.,hrozný stud..Ale já nevím proč?Nikdy jsem ji do ničeho nenutila,často ji pochválila,nevím z čeho to mohlo být..Jediné co mohla v té době vnímat,že jsem nemocná a dusím se jídlem..U nás byla jinak naprosto fungující rodina,na bývalého naprostý spoleh,až pak prasklo,co provedl ,probíhalo oddlužení a nedělo se nic jiného,než,jsem onemocněla.žádné hádky..jen dcera vnímala že o mne nestál a pokoušela se nám dávat ruce k sobě,chtěla vidět jak se mají rodiče rádi.Já jsem ho milovala,ale on používal dceru jako zábranu mezi námi.schválně si ji bral do postele a usínala na jeho hrudi jako miminko,aby se měl na co vymluvit,že nemá o mne zájem..a DĚLAL ZE MNE PITOMCE,ŽE MI NEROZUMÍ,O CO MI JDE,..Nedokázala jsem za ním lézt,jen kvůli dceři,vysvětlovala jsem psycholožce,že to dělá schválně a že nám holka dává ruce k sobě.On na místo,aby jako chlap mi tu ruku popadl,pokud mu tedy záleželo na dceři,tak dělal,že neví o co jde.A já jsem ho nechtěla znásilnovat,trápila jsem se,že je to tak a taky tušila,že jsou jiné ženy..Paní psycholožka mě označila za sobce,že jsem kvůli dceři se nevrhla do náruče otce,který neměl zájem..jemu neřekla nic,nic nepochopila,že má jiné ..a že by se měl sebrat a vypadnout,nejsem žádná ubytovna..Na nevěru jsem pak přišlaa on si myslel,že u mne ještě setrvá dva roky,než si zaplatí dluhy a pak vyplynulo,že stejně by zvednul kotvy..Tak jsem ho za ní vyhodila,paní ho 2 roky živila,jen aby ho měla jak ji okouzlil a uvěřila mu,že dluhy má za nás..A žijí spolu již dva roky a nyní se nechala paní slyšet,že se ted nechá hýčkat,když už peníze má...Je větší husa než já,tak asi nikdy na to nepříjde,že má několik žen a bude hrát sázky dál..

Tak malé dítě tahat po vyšetření po psychiatrech, jen kvůli tomu, že málo hovoří a má nějaký blok promluvit na veřejnosti, to se mi nezdá pro dítě nejlepší řešením. Tak bóže, nepozdraví souseda, vo co go? Vaše rodinná situace je taková, že citlivější dítě může přeci reagovat tak, jak reaguje vaše dcera. Je jak mezi mlýnskými kameny - mezi maminkou a otcem. Kdo by potřeboval nějaké vyšetření, je tedy váš exmanžel. Už jen to, že koupil deset čepic, o něčem svědčí... V nedávné otázce jste se, Junglas, zmínila o zdravé výživě pro děti. Vy jste určitě hodně vnímavá maminka, která chce pro své dítě to nejlepší. To je správné. To že exmanžel vybaví dceru zásobou nezdravých džusů, je ve skutečnosti útokem proti vás. On ví, že vás to naštve. Nevím, do jaké míry to ventilujete před dcerou, že zase máte zásobu nezdravých džusů, ale nic se nestane, když se jich dcerka občas napije. Kupujete ty hnusné džusy občas domů? Nebo i ty nezdravé croissanty? No aby exmanžel neměl důvod to dítěti strkat... Jak moc trváte na dodržování zdravé výživy u dětí?

Juglans, uvidíte sama, jak to všechno bude. Vaše situace není lehká, ale není beznadějná. Přeji vám, ať se vše v dobré obrátí

eualie-je to vážnější od malička,není to běžné nemluvení,vážně je extrémně jiná než okolí.Chtěla jsem tomu nechat volnější průběh,ale otec na mě utočil,že za to můžu já,tak jsem to chtěla uvést na pravou míru a zašla jsem k lékaři,kde semnou souhlasil,že u otce probléma že nejspíš je to proto..ale dg.že nejde zjistit,než pozorováním...Co se týče těch nákupů nezdravých potravin,,,To on mi nedělá naschvál,takový je a byl.Jemu jde jen o to,aby holka byla spokojená a vůbec neřeší,že některé věci nejsou zdravé..Taky někdy koupím co se moc nemá jíst,nějaký ten mlsek,ale s vědomím,že jednou za čas neuškodí..Kdežto,jeho to vyloženě baví,pořád někoho něčím zahrnovat..Když jsme spolu žili,tak i mne zahrnoval pořád něčím a vůbec nehleděl na to,že ,,křičím,,Prosím nekupuj mi to,já tohle nechci,nemá to význam,toužím po normálnu,místo toho raději nějaký fajn relax s rodinou,nebo my dva...Ne.Prostě,když se po něm chtělo něco jako výlet,tak to jen splnil a vůbec si to neužíval a chorobně na cestách vzhlížel k marketům,aby zase mohl chodit mezi regálama a něco nesmyslně házet do košíku a tvrdit,jak to potřebujem..ztratil i kontrolu nad penězy a já nic netušíc,že žijem dávno na dluh,snažila jsem se věnovat dětem,neustále vystrkovaná z mateřské role a jako muž nefungoval..Pak to prasklo,milion dluhu,nikdo nic v okolí netušil,protože můj muž byl obdivován,jak je vzorný otec a dětem se věnuje.To ano,ale,,,,Tři roky jsem s ním ustávala oddlužení,stáhnul nás do bahna,nebyly pořád peníze ,až jednou jsem tomu přišla na kloub.udělala 31 kapsiček,pověsila na zed,jako kalendář a tam musel i já složit almužnu.měla jsem radost,že najednou jsme spíše spořili..Dostával cholerické záchvaty,poprvé jsem ho viděla takto a nechápala.Mezi tím už jsme padali na hubu,že neměl auto,aby mohl dojíždět,tak jsem rozhodla,když tak pěkně spoříme a zbývají 2 roky insolvence,že si vezmu pujčku,musela jsem...Holka byla malá,já jsem 5 let vážně marodila,nikdo nevěděl co,až se pak vysvětlilo,že problémy od doby,co udělal dluh.5 let na mixované stravě,epizody dávení dušení,nemohla jsem nic spolknout,nemoc hipofýzy,tisíce léků a já věděla že to mám za pár...Tohle moje dcera viděla,přesto,že jsem se dokázala starat o rodinu a fungovat jako partnerka,denně boj o přežití.Zachránili mě v Praze život,sundali nesmyslný dg.a že jestli se mi něco nestalo zlého.jasně psychika..Dostala jsem se z toho,byla jsem rok docela v pohodě,no a vzala si tu půjčku...Milostpán trpěl,že peníze nemá v ruce a já zjistila,že sází fortůnu a viz chorobné nákupy také běžely..Proto ta zlost...nikdy si nekoupil nic pro sebe jen nám,ale my jsme to nechtěli...Takže trpěl .chudák,nechal se slyšet,že dříve i moji nemocí,kterou mi ale způsobil..Aby si kompenzoval,tak hledal inzerentky a brzy jsem ho za jednou vyhodila...Mně zůstal dluh a on se rozplýval s novou láskou..Měl plán,že mi i dceru vezme už tenkrát,jelikož si fakt o sobě magor myslí,že je prostě nenahraditelný a jen on je to nejlepší pro dceru..Sbíral všechny mouchy.Jestli mám zaplacené obědy včas atd..Plavala jsem,fin.problémy,platila jsem obedy po domluvě s hospodářkou i dýl,ale vždy jsme se dohodly.A ten,který nás zadlužil,dokázal přijít a říct mi,jestli ještě jednou zjistím,že nemáš zaplacené obědy,tak bude hodně zle..Je to blázen,ale opravdu to člověk hned nevidí.Víte kolik oblbnul nezkušených odborníků?Ze mne dělali bláznaon i odborník,že se mi pořád něco zdá,že nemám důkaz a říkám,že to tak je..A paní doktorka říkala.,Paní,přece nemůžete tvrdit,že váš muž,dělá to a že ty věci jsou tak a tak,když to nevíte...škoda že jsem u té paní přestala docházku.nakonec se vše potvrdilo,že jsem dávno věděla,co se děje,jen důkazy chyběly..Představte si žít v situaci,že něco cítíte a on vám říká:Ale mamko,tutununu,tobě se pořád jen něco zdá,vždyt tě mám rád,já nevím,co po mně chceš,těšil jsem se tolik na tebe.Tohle bylo na denním pořádku a já cítila,že to tak není,že se tady hraje divná hra.když jsem mu málem viděla do karet,zaplácl mi pusu penězy...Chvílemi jsem byla natolik oslabená,že už jsem přestávala věřit své intuici,pocitům.On tvrdil,že se mi něco zdá,odborníci přitakávali,drželqa jsem se zuby nehty,abych se ztoho nezbláznila,že jinak věci jsou než cítím,přestávala jsem si věřit..Sice to hodně bouchlo,když to vše na něho prasklo,ale mně se ulevilo v tom smyslu,že nejsem blázen..Užasná uleva to byla..Ale problémy pokračují,všichni jdou po krku mně a nebude lehké přesvědčit někoho,že je to obráceně..Já mám ted dluh,ID na psychiku a jiné věci,které bohužel mluví proti mně a jsou ještě následkem zrady.On již bezdlužný,vždy posuzovaný jako starostlivý otec a bez posudku na hlavu..Já říkám,že blázni jsou doma a kvůli ním jsou dříve normální na blázinec,nebo tam...Já jsem dost silná,jen tak mě něco nezlomí,ale už toho bylo opravdu trochu víc..Jak mně a mým dětem by se jinak žilo.žijem skromně,spokojeně,snažím se žít racionálně,sportovat atd...Jen 2 roky po rozchodu,jsem vážně dlouho moc nefungovala,trvalo mi do nedávna,než jsem se ze všeho dostala.Nyní plná síly a milostpán znova udeřil,protože loni v listopadu doplatil dluh a chce dceru...Nevím jestli je dobré,že jsem k tomu dr.šla...Ted už je rozjetý vlak a nemůžu vůbec nic dělat..bude se řešit,jak jsem byla neschopna,co vyvádí otec ted atd,atd...doktor poslal zprávu i sociálce.obvodnímu a nesměla jsem číst..Nyní budem zváni oba rodiče k tomu dětskému psychiatrovi..Když nebudu souhlasit s léčebnou,půjde i po mně,jinak si myslím,že je schopný diagnostik a třeba by mohl odhalit,že je vlastně bývalý magor..Když dám dceru do léčebny,bude i mezi bývalým,hrozná válka,bojím se jeho nepříjemných slov,fyzického násilí. Ne,on ničí jen dokonale psychiku..Ach je mi velmi těžko dát dceru na psychiatrii...

Od kolika let se podle vás chodí k dětskému psychiatrovi? Nás posílali z PPP v první trřídě.

Po té, co jsem si dočetla všechny Vaše další info, bych já volila ne psychiatra, ale psychologa - podle mého názoru jde u dcerky o souvislost s tím, co se dělo a děje u Vás doma, a to jak se dcerka navenek projevuje, je její reakce na to, co uvnitř skrytě prožívá, ale současně si neví rady, jak má v sobě ty všechny situace kolem ní zpracovat, a také protože je takto malá, nedokáže o tom nahlas mluvit. Taky je možné, že se v důsledku toho všeho kolem ní, jen uzavřela do sebe či do svého světa, ale to ještě nemusí zmanenat, že má i psychiatrickou dg. Tak proto já bych navrhovala a volila nejdříve psychologa, který by mohl z počátku se pokusit navázat kontakt s Vaší dcerkou např. pomocí obrázků.

k psycholog.jsme též objednaní,kde byly kdyžbyla malá,ale nebyla dg.dokončena..jdem 4.2.

Možnost testů je vždy, jedno jestli dítěte, nebo rodiče. Mám obavu , že analýzu potřebuje maminka, dítě si analýzu samo nemůže zajistit, pokud nezavolá na linku bezpečí, kde opravdu pomohou.

dam-nějak jsem vás nepochopila,můžete vysvětlit?

Dnes to začalo nabírat obrátky,otec mi dokonce začal před dcerou vyhrožovat zabitím..Hned jsem volala na soc.,že tohle holka musí snášet a vidět.Hladila jsem ji za krásné vysvědčení,když otec si pro ni přijel a on histericky trojčil,nesnesl pohled ani že jsme s dcerou v pohodě a hladím ji,nehodilo se mu to do krámu aby ji získal..Před dcerou je schopen říct,že mě zabije,jestli s ní půjdu k doktoru..Ta holka potřebuje pomoct i za cenu,že by musela d nemocnice..Paranoidně vznášel obvinění,kdoví co jsem doktoru o něm řekla a podobně..Tak jen pravdu a tu jsem schopna zopakovat před ním,pokud budu chráněná..Ale nejhorší je jak ještě ničí dceru,tím že se před ní nekontroluje.Bojím se zavolat policii,má prachy a v tom momentě by se rozvteklil a použil všechny možné páky,aby ji získal,prachy ted má..

martino,myslíte to dobře,ale nejdřív musím mít důkazy,pak bojovat,neuhrála bych nic.Je to velice inteligentní hajzl.Proti němu nemluví nic,jen že měl dluh a kdo ho dnes nemá..