Nejste přihlášen/a.
Tvrdost oceli 60 - 62 HRC je hodně. HRC znamená, že u této oceli se testuje její tvrdost za pomocí diamantového kuželu. No ale z praktického hlediska takovýto nůž musíš brousit pouze přes diamantový kámen a diamantovou ocílku. Protože na obyčejném kameni bys to dělal půl dne minimálně a stejně by to ani nebylo ono. Je to zkrátka tvrdá a nepoddajná ocel. Proto já raději kupuji nože z uhlíkové oceli, které na kameni nabrousíš a jsou ostré a jedovaté jak blázen.
Dobré kuchyňské nože mají HRC kolem 55. Tvrdost přes 60 je opravdu dost a přináší s sebou i nevýhody, např. nárůst křehkosti.
Dobré kuchyňské nože mají naopak tvrdost co nejvyšší! (běžný "standard" japonských gyuoto je 60 a více HRC, specialitky z práškových ocelí (např. ZDP-189) pak jdou klidně i na 68 HRC.
Tvrdost kolem 55 HRC indikuje, že použitý materiál je nejlevnější bláto, které ani neumožňuje vyšší tvrdost. Typicky ale umožňuje tzv. drop forging (což není nic jiného, než superlevný způsob jak ušetřit na obrábění - namísto aby se nůž vybrušoval, se plech ve formičce tlakem hutní do požadovaného tvaru). Toto tzv. kování do zápustky vysoce legované kvalitní oceli neumožňují, tudíž se musí obrábět (což je postup náročnější a dražší).
Každý nůž se dá brusném kameni obrousit. Stejně jako se leštilo ostří břitvy na koženém řemeni. Diamantový kámen neznám, ocílku mám doma a ostří pod mikroskopem vypadá příšerně. Na brusném kameni je hladší a trvanlivější, protože nemá souvislé ostří ale rýhované po.
Metriál je buď kalitelná nerez nebo uhlíková kalitelná ocel. Ta se používá na vrhací nože. Tak vysoká tvrdost zaručuje při příčném tlaku prasknutí !
I tento nůž je z uhlíkové oceli, jinak by nebylo možno tepelným zušlechtěním docílit výsledné tvrdosti. jsou to ocele s obsahem více jak 2% uhlíku plus legovací přísady podle požadovaného výsledného materiálu.
To se chceš dovědět kolikrát musíš píchnout do kabátu než z něj něco vypadne? Jde ti opravdu o kvalitu darované věci? Nebo záměr k debatě? V kurzu ti zdělí na co se máš soustředit. Tam zjistíš, že onen nůž je to poslední. Sám osobně si myslím, že osoba mající u sebe jakoukoliv zbraň je možný, potencionální vrah.
Představ si ocel jako včerejší rohlík. Buď je měkký a houževnatý, pod tlakem se ohne, nebo naopak tvrdý, ale křehký, pod tlakem praskne. Umění je v tom, najít vyvážený kompromis mezi tvrdostí a houževnatostí. Nožířských ocelí je spousta, ale v zásadě to tak je.
Ještě doplním svůj názor na nůž jako sebeobranný prostředek. Podle mě je nejméně vhodný. Ono je dost pravděpodobné, že eventuální gauner vytáhne svoji kudlu a konfrontace končí škodami a krví na obou stranách i v případě, že s tím umí obránce dobře zacházet.
Na sebeobranu bych spíš doporučil sprej (sehnat opravdu účinný, ne nějakou vietnamskou voňavku) nebo teleskopický obušek. Nebo i střelnou zbraň, kterou hned nemusíš nikoho zastřelit - velmi často stačí i jenom její značný odstrašující efekt.
"v zásadě" je to co píšete kravina.
Různé oceli mají různé vlastnosti při různých kalicích postupech. K tomuto jsou materiálové listy.
Značné množství moderních nožířských ocelí např. exceluje (a vlastnostmi jako je pevnost v ohybu, tuhost atp. výrazně překonává) při tvrdostech nad 60 HRC - takže stejný nůž, ze stejného materiálu, při správně provedeném postupu kalení, pak "vydrží" mnohem více např. při tvrdosti 61 HRC než při tvrdosti 55 HRC (viz např. Elmax, CPM S30V aj.)
děkuji za vysvětlení!Mě nože zajímají obecně,nejen teď na obranu,proto o tom hodně čtu,leč chemie,ocel atd.mi stále uniká
Označení oceli D2 je obchodní název a bylo by nutné vyhledat u výrobce mechanické vlastnosti. Pokud jde o tvrdost HRC je smluvní způsob stanovení tvrdosti(podle Rockwela) a to číslo vám může dát srovnání dvou materiálů. Udávaná tvrdost není moc vysoká, což by mohlo napovídat o zvýšené houževnatosti materiálu tj. i menší křehkosti. Nejsem znalec ocelí takže k posouzení vlastností bych potřeboval více informací. přeji krásný den
Označení oceli D2 neni obchodni nazev, ale oznaceni konkretni nastrojove karbon-chromove oceli podle normy AISI (American Iron and Steel Institute).
Konkretni oceli se mysli ocel s danym chemickym slozenim, ktere je bezne dohledatelne.
Zuslechteni (kaleni a nasledne popousteni) na 60-62HRC je rozumne maximum, ktere lze s touto oceli dosahnout. Udava se az 64HRC, ale to jiz jde o velmi nizkoteplotni popousteni, ktere muze zanechat tzv. popousteci krehkost. Teprve takovyto urcity stupen zuslechteni dva finalni mechanicke vlastnosti.
Tato konkretni ocel je vhodna pro zapustkove kovani, tedy i noze z ni vyrobene jsou velmi casto zapustkove kovane (neni podminkou).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.