Nejste přihlášen/a.
Ahoj, nejdříve vám popíšu svůj příběh...
S mým bývalým jsem se potkala před několika lety, padli jsme si do oka a začali spolu chodit. Před dvěma měsíci se se mnou rozešel, dodnes mi neřekl důvod, ačkoliv jej vím i bez něj. Rozešel se se mnou ale za okolností, které jsou víc než odporné.
Vztah trval několik let a mně se zdálo, že je vše v nejlepším pořádku, všichni na nás viděli to naše štěstí a několikrát nám to i řekli. Jednoho dne jsem s ním otěhotněla, byla jsem moc štastná, i on, jenže jsem pak potratila. Doktorka mi řekla, že je hodně pravděpodobné, že to bylo zapříčiněno tím, že dítě bylo postižené a s největší pravděpodobností kvůli ex-přítelově nemoci. To jsem mu nikdy neřekla, protože jsem ho nechtěla ranit, brečela jsem si sama do polštáře, aby mě neviděl. O čtrnáct dní později se se mnou rozešel. Ráno ještě snědl snídani, co jsem mu připravila do kuchyně na stůl, odešel do práce a při příchodu z práce na mě spustil. Nejdříve mi řekl, že se mnou už nechce být. Pak mi řekl, že to cítí už od té doby, co jsem potratila, jen se přetvařoval a lhal mi, když říkal, že mě miluje. Pak mi řekl, že si stejně myslí, že jsem těhotná nebyla a vymyslela si to, a tím jsem si ho jen chtěla udržet, protože jsem viděla, že náš vztah umírá. Hned jsem si od něj musela odstěhovat všechny věci. Za týden jsem viděla jeho auto před domem jiné ženy a později jsem viděla i jeho a tu ženu. Jenže to jsem viděla jen já... Před našimi společnými známými hraje toho nejhodnějšího a všem tvrdí, že nikoho nemá.
V první chvíli, co se se mnou rozešel jsem dávala vinu sobě, ale nakonec jsem přišla na to, že já nic neudělala, ba právě naopak... Takže jsem nejdříve myslela na pomstu, nakonec jsem si řekla, že pomsta nejlépe chutná za studena a počkám si... Rozhodla jsem se, že pokud za dva měsíce nevychladnu, tak tu pomstu provedu. Tento čas jsem si dala proto, že se nemá nic řešit s horkou hlavou, protože bych toho mohla jednoho dne litovat. Ale nadešel den, kdy jsem si to v sobě vše srovnala a tu pomstu provést chci. Vím, že se říká, že nejlepší pomsta by byl můj úspěch, ale obávám se, že pro takového člověka, co je zahleděn jen do sebe, by to bylo málo.
A prosím, nechci slyšet, že si to mám ještě rozmyslet, jsem rozhodnutá. Proto prosím o nějaké tipy na pomstu, která by mohla alespoń trochu takovému chlapovi ublížit. Celé dva měsíce jsem nad způsoby pomsty nepřemýšlela, protože jsem celkově nad tím člověkem přemýšlet nechtěla, proto nemám nic vymyšleno, ačkoliv pár způsobů mě napadlo, ovšem žádný, který bych mohla provést. Prosím nepište mi nic nelegálního, kvůli takovému hovadu se nechci dostat za mříže... Jen chci trochu dopomoci těm božím mlejnům, aby mlely trochu rychleji. Díky
už v před půlkou mi bylo jasné,že si našel jinou.Už to tak nějak znám a tyhle situace jsou jak přes kopírák.Mám svůj podobný příběh a měla jsem i stejné pocity.Nejvíce jsem se mu pomstila,že vypadám čím dál lépe,nový přítel je o hodně lepší,začal pracovat na jeho místě(které kvůli nové ženě opustil)za víc peněz a kamarádí se s jeho kolegy a hlavně se šéfem,Ti jej mají moc rádi a na bývalého zapomněli.Vidí jen,jak jsem si pomohla a hlavně máme krásné děti,klidný život,milujem se...a tohle když se doslechne,tak to je největší pomsta.V dnešním světě plném rozvodů,podvodů,dluhů a rozchodů je klidný spokojený život ,důvod k závisti.
Kašlete na vše,takovým lidem se to vrátí,jen si počkat.Já si počkala a dočkala se.Bývalý má už taky děti,ale ta kvůli které mě opustil se ně moc nestará,takže je to na něm.V létě měl vážný úraz na kole,nicméně žije a já to beru jako zadosti učinění za to co jsem si vytrpěla.
...a já osobně se ani po 8letech nevyrovnala,přeju mu stále všechno zlé a nestydím se.Bylo mi strašně fyzicky i psychicky.
Tři základní slova budhismu pro vnitřní spokojenost jsou- NELPĚT,NEOČEKAVAT,ODPUSTIT.Zkuste se tím řídit i v dalších vztazích a životě.Funguje to.Já osobně vše zvládám,jen to odpustit mi moc nejde...ale nikdo není dokonalý.
Když to tak čtu, tak mi ani nepřijde divné, že vás přítel nakonec nachal. Pokud přemýšlíte takto o pomstě, dost to ukazuje o vašem chování a povaze...
Oháníte se tu božími mlýny, že jim chcete pomoci mlit rychleji, ale dejte si pak pozor, aby si ty boží mlýny nenašly i vás potom...
Být vámi, udělám za vztahem tlustou čáru a začnu se koukat dopředu. Neřeště už s ním nic, ani to jestli měl nebo neměl jinou nebo jestli vám věří či něvěří vaše těhotenství. To vše už je totiž nyní nedůležité a čím dříveji to pochopíte, tím větší máte šanci být zase šťastná...
jj, byla jedna taková, co měla žárlivého kluka. Nadával jí, špehoval, dělal výstupy, pak se s ní ve zlém rozešel protože si narazil jinou. Ta ho časem vylila, chtěl se vrátit k té první, zazvonil a ona mu přišla otevřít s vlastním miminem v náručí. Ukázala mu ho a začala básnit, jak je ráda a jak si dobře žije. Kluk brečel vzteky.
Odtud moje rada. Najděte si lepšího chlapa, provdejte se za něj, pořiďte si mimino a pak vozte kočárek vašemu ex rovnou před nosem.
V krátké chvíli jste prožila dvě strašné události. Přišla o dítě a o muže. To jsou dvě obrovská traumata ve velice rychlém sledu. To, co prožíváte teď, to je postraumatický šok. Vypište a vypovídejte se z něho. Počkejte, až to mozek a dušička zpracuje. Nemůžete místo zpracování soustředit všechno do nějaké podivné agrese. To je cesta do pekel. Pro vás! Ne pro něho. On se z čehokoliv oklepe a bude spokojeně žít dál. Ve vás obrovský ledový kámen zůstane. A když už si budete myslet, že jste dobrá, začnou vám noční můry a děsy. A to ani nebudu myslet a domýšlet dál, vím o tom svoje! Moje rada je: Přestaňte myslet na něho a soustřeďte se na sebe! Zklidněte se, hýčkejte se, dopřejte si pohodu těla i duše. Jde jen o vás. Ne o někoho, po kom stejně cokoliv, po chvíli stejně sjede jako po pláštěnce. Vy ale budete v sobě nést ten kus ledu!
Nejde o něho! Jde o vás!
Pomsta není nejlepší řešení.. Prostě ho jen vyřaďte ze života, ignorujte ho a dělejte, že nikdy neexistoval..=)
Ono ho to jednou zamrzí, že ho ,,neznáte,,..=)
Pokud je to tak, jak píšete, měla byste být ráda, že je konec. Že jste se nikdy nevzali a že z takového vztahu se nenarodilo dítě. Vypusťe takového čllověka z hlavy a příště vybírejte líp. - pt
Moc to nechápu. Chcete se pomstít za to, že se s vámi rozešel? Byla byste radši, aby vám zahýbal, tajil to před vámi a dělal z vás blbku? Nebo aby s vámi byl i když už vás nemiluje a byl vlastně nešťastný? Nebo co by vám vyhovovalo?
Tohle je prostě život, asi jste k sobě nepatřili. Dívejte se dopředu a nehrabte se v minulosti. Třeba najdete někoho 100x lepšího, s kým budete opravdu šťastná.
Myslíte si, že jste jediná žena na světě, kterou partner opustil? To je omyl, dokáží odejít i ženatí chlapi, od manželky a třeba tří dětí. Vy jste nebyli ani sezdaní, ani neměli potomky, tak tím líp. Žádné závazky k sobě nemáte. Nejlepší je zapomenout a začít znovu, jinde a s jiným.
Co se stalo, je pro vás oba to nejlepší. A nemyslím to ve zlém. Vy máte asi majetnickou povahu s nepěknými rysy a při dalším soužití by on byl asi pořád jak u výslechu: Kde jsi včera byl a s kým.../ty můj kvítku medový.../
A druhá strana mince - uvádíte, že druh je nemocný. Nevím, jak jste to zjistila a na jakém on byl vyšetření ohledně tohoto problému, ale předpokládám, že děti byste s ním zřejmě stejně mít nemohla, pokud se tvrzení o jeho nemoci zakládá na pravdě. Buď byste rodila postižené děti, což žádná matka nechce, nebo by následovaly potraty. I z tohoto důvodu byl váš rozchod to nejlepší, co Vás mohlo potkat. Zdravé děti můžete ještě klidně mít se zdravým mužem.
Měla byste se nad sebou zamyslet, nic jste vlastně neztratila. Spíš získala. A na co v sobě živit touhu po pomstě?
Podle Vašich úvah si myslím, že byste mu byla schopná tak vypustit kolo u auta a namazat kliku hořčicí. Na víc Vás netipuju. A to ten chudák přežije, jen se ještě víc utvrdí v tom, že ten konec musel přijít a že je to tak dobře. Jaga.
Človek, který se chce pomstít, je zahleděn jen do sebe.
Jinak to co provedl, mi nepřipadá nijak strašně strašné. Prostě se s Váma trochu necitlivě rozešel, protože si našel jinou. To se stává. Neprodal Vaše věci, nenechal Vás s dítětem, nenadělal dluhy, které by skončily na Vás, nemlátil Vás. V zásadě jste z toho vyšla trochu poškrábaná na duši, ale celá a bez trvalých následků. Takže pomstu považuju v tuto chvíli za ztrátu času, který můžete věnovat hledání nějakého jiného smyslu života, nového partnera a štěstí celkově. To bude lepší než pomsta.
Pomsta? Vas byvalej mohl mit milion chyb, ale po precteni toho co pisete o pomste uz chapu, ze vas opustil.. Nevim kolik vam je, ale i presto, ze jste asi dospela, tak jste nijak nedospela a verte, ze vase chovani je detinske a hloupe.. Bozi mlyny nechte na pokoji, protoze pokud maji jednou pracovat, tak budou pracovat i bez vas a naopak by se mohly obratit proti vam prave kvuli vasim nizkym nazorum ohledne pomsty... Pomsta nic neresi a ani nic nevyresi a co byste mela zmenit jste vy a pak mozna i lepe vybirat muze, alias rovny rovneho si hleda a vrana k vrane seda... To by mela byt vase cesta..
Nepracujete spou?
To jakože postoupit a dělat mu šéfovou...
To se pak člověk může mstít každý den.
Jinak můj názor je, že ho pořád milujete. Jinak by Vám byl lhostejný,
A to tak, že uplně.
Pokud píšete i nám pravdu, byl nějaký problém ukázat přítelovi lékařské zprávy o provedém zákroku /čištění po potratu/, těhotenskou legitimaci? Pokud nic takového v ruce nemáte, nechte si udělat výpis z gynekologie a ten přítelovi pošlete. Ať se s tím popasuje sám, že Vám křivdil a osočil, že jste nebyla těhotná. Nic jiného bych neřešila. Začněte žít svůj nový život, prostě to se stává, že jeden ze vztahu vycouvá a toho druhého to bolí. Život jde dál, země se točí.
Pokud se domníváte, že jste pro něj byla takové požehnání, tak největší pomsta bude, když ho necháte, ať to zjistí sám. A pokud tomu tak není, tak za co se chcete mstít? Každý člověk má právo volby, obzvláště, když jste oba svobodní. Lidi se scházej a rozcházej. Někoho to bolí, ale to je tzv. přirozený výběr. Nebo si myslíte, že s Vámi měl zůstat i když Vás už nemiluje, jenom proto, že Vy to chcete? Touha po pomstě svědčí o Vaší ubohosti. Zamyslete se.
Chapu pocity tazatelky, ale.. Je smutne, kolik lidi dokaze schvalovat a radit pomstu, aniz by znaly pohled druhe strany, tedy toho byvaleho pritele. Nikdo z vas nevi, jaka je cela pravda, zda to bylo skutecne tak, co tomu predchazelo. Tim nechci byvaleho hajit.
Ale prijde mi absurdni premyslet nad pomstou a ptat se cizich lidi jak na to. Ovsem pokud bude mit pak vase duse klid...
Jen me vydesilo, kolik zla se v lidech skryva.. Za mne tedy nereste pomstu, zvednete hlavu a vykrocte vstric novym zacatkum. Ale hlavne prestante premyslet timto zpusobem
ogi-
pokud umím číst - nikdo zde tazatelce žádnou pomstu neradí - jenom snad, aby zapracovala sama na sobě a "pomstila" se tak, že bude úspěšná a nezlomí se.
Lucie -
-pravda - jinak by ho musela leda tak zastřelit.
Máte pravdu ogi,v lidech je plno zlá!Proč chlapi podvádějí své ženy a ještě to hrají na obě strany a zapírají,proč se při rozvodech a hádkách mstí častokrát na zvířatech,proč dokáží urážet a napadat partnera kterému slíbili lásku...každá akce rozjede reakci!Málokdo dokáže hodit za hlavu zlomené srdce,podkopanou důvěru,zničené sebevědomí,pocit méněcenosti.V hlavě se pořád promítají ty lži,urážky a já hlavně nedokázala pochopit,že člověk který dokázal být tak plný lásky je najednou úplně cizí.
Tak proč by měla být tazetelka špatná?je to jen přirozená reakce.Tak jako když dostanete facku,většinou se bráníte nebo jí vrátíte.
Dala bych vam, ale uz nemuzu.. Vidim to stejne jako vy.. Muzu dostat facek jedno kolik, ale tudy by cesta nemela vest.. Kdo z nas nedostal v zivote facku a nepadl na dno, nebyl nekdy ponizen, ale dulezite je vstat, zmoudret, poucit se, ale nikdy me nenapadlo vracet rany, mstit se, ale beru, ze kazdej mame jiny nazor a tohle je ten muj
Namaz mu kliku u dveri zelenym slizem a ve tri rano mu strc zapalku do zvonku.
To by myslim mohlo stacit.
Sice souhlasim ze "kdo jinemu jamu...", ale na druhou stranu jsem docela tvrdy sarkasta a tak krome te kliky bych doporucila namazat kliku u auta psim hovnem, tedy pod drzak, nejlepe pod vsechny
Abyste to zle nepochopili, nechci, aby se ke mě vrátil. Chci jen dopomoci tomu, aby se mu stalo to, co si zaslouží.
Nejdřív sem přemýšlel, že ti poradím jak udělat někomu ze života peklo, ale ono záleží na tom co si pod pomstou představuješ.
Zcela nejlepší by bylo v tvým případě najít novýho chlapa,otěhotnět a porodit zdravý dítě. Čím víc mu budeš dávat najevo tvoji lhostejnost a spokojenost v novým vztahu tím víc ho to bude srát. A to ne krátkodobě ale hooodně dlouho. Ideální v tomto případě by byl nějaký borec s drahým autem. Ato totiž ať se to libí nebo ne je první věc, kterou lidi vidí. Takový stav kdy vysedneš z drahýho auta a v takovým tom košíku poneseš mimčo a ten trouba Vás uvidí se mu vryje navždy do paměti. Pomsta netrvá chvílí a není hned hotová. Ty nejlepší jsou dlouhodobýho rázu.
Nechte si vychladnout ještě nějaký čas hlavu a nechystejte pomstu.Boží mlýny mu to beztak jednou namelou.Vy buďte ráda,že se vám dítě,které jste s ním čekala, nenarodilo.Asi by vás beztak opustil a vy by jste zústala na všechno sama.Život jde dál, vy najdete jiný vztah,lepšího chlapa a porodíte zdravé miminko.Zapomeňte,vymažte to z mysli.
Vaše jednání je správné, touha po odvetě je na místě. Bijte do krve, ať ten holomek ví, zač je toho loket. Mstěte se, co se jen do něj vejde! Držím vám palce a přeji mnoho radosti z úspěchu, kterého tím určitě dosáhnete!
Jsem velmi rád, že se potvrdil můj později skrytý názor následujícími příspěvky. Dopustil jsem se pravděpodobně chyby tím, že jsem přesně specifikoval povahu autorky původního dotazu. Děkuji všem, kteří můj smazaný názor potvrdili a stále ještě potvrzují!
Mně přijde velmi dětinské se ex-priteli mstít. Za co? Že vás opustil? Buďte jen ráda. Pokud jste už jednou potratila kvůli vrozené vadě ze strany partnera, tak by se to mohlo opakovat. Anebo by se vám mohlo narodit postižené dítě. To byste chtěla? A pak byste se z tu nespravedlnost mstila komu? Tolik chlapů běhá po světě a vy máte najednou otevřené dveře a jste volná. Na pomstu zapomeňte, nakonec by se stejně obrátila proti vám...
- já bych ženy tak neglorifikovala - každá, nebo téměř každá zhrzená žena by se ráda pomstila - na tom není psychologicky a z biologického hlediska nic nenormálního - záleží na tom, jakou formu si zvolí, co se jí povede a čeho tím dosáhne. A zhrzená se může cítit, i když si za to třeba může sama ! - tím to možná bývá i horší.
- to, že si svoji chybu možná neuvědomuje, neznamená, že se trápí méně !
pro tazatelku - pokud nechcete nedemokraticky použít "kalašnikov" - tak se můžete pomstít jenom tak, že budete lepší, hezčí, sebevědomější, úspěšnější a "vítěznější" . Lepší pomsta není. Ale chce to holt se sebou něco dělat.
Dceru mojí kamarádky opustil partner, mmchd syn mé kolegyně, po šesti letech kvůli jiné. Holka se trápila, taky vymýšlela různé pomsty až si vzpomněla na článek o vúdú panenkách a lehce ovíněná vytvořila panáčka vúdú, který měl představovat jejího partnera. Vzala jehlu a jako v extázi ho bodala do rozkroku. Ten mladík do měsíce skončil v nemocnici s bodáním v tříslech. Už je to pár let, co se to stalo, on se oženil a snaží se o rodinu a nejde to. On i jeho žena jsou zdraví, proč to nejde, nikdo neví... Když mi to moje kamarádka vyprávěla, mrazilo mě v zádech, ač jsem pragmaticky založená. Tím Vás nechci navádět k umotání vúdú panáčka
- no, já bych řekla, že není dobré se něčemu moc posmívat, neboť co my víme, jaké síly se kolem nás v těch jiných dimenzích potulují...
- no - posmívat se nadpřirozeným silám mám například ve zvyku já ! - na Vás jsem ani nepomyslela. Holt se neumím vyjadřovat, no - vždycky někoho naštvu.. .
jako bych četla svůj příběh...
je to už 16 let,3/4 roku chození,pak jsem otěhotněla,ale on dítě,svatbu,nic nechtěl (že se na to necítí)po dvou měsících jsem potratila,a to byl pro něho impuls k rozchodu(rozešel se se mnou o mých narozeninách,ke všemu)Byla jsem zralá na psychiatra,strašně to bolelo,a moje nízké sebevědomí k tomu,no chtěla jsem umřít.Pomsta mě taky napadala,ten zmetek si před rozchodem našel ženskou s malým děckem,pak otěhotněla s ním a najednou byla svatba,přesně po roce od rozchodu(že by se najednou na to cítil?)ALE! Celý ten rok se o mě psychicky staral jeho nej kamarád,já jsem to neviděla,nebo nechtěla vidět,prostě mě měl (a má) rád,v den svatby toho ex,kdy jsem byla na nervy,mě to konečně řekl,pak jsem otěhotněla já,za dva roky zas,jsme spolu už 16 let,spokojeni a oni?Sice taky spolu ale spíš vedle sebe,no nic moc...Jsme v jedné dědině a vidí jak jsme spolu s děckama a tak...a čučí! No zapomněla jsem na něho asi fakt až za deset let,teď už ho i pozdravím,pomsta se konala tím že jsme štastni,jeho teď "navštívila" nemoc (rakovina),nepřeju mu to ale je mi to tak nějak jedno,že by ty Boží mlýny?
Stará indiánská moudrost říká:
Než se začneš mstít, nejprve vykopej dva hroby...
Pochopíš to?
Mozna bych mel radu, jak zabit dve mouchy jednou ranou = ulevit si a zaroven udelat dobry skutek On se ten "ex" zrejme svym partnerkam nechlubi svou nemoci, aby od nej neutekly hned a neco si uzil
, takze informovat o situaci jeho novou znamost by byl vlastne zasluzny cin (kdovi jakou nemoc taji) a zaroven uleva od szirave pomstychtivosti
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.