Ahoj, zajímalo by mě podle jakých všech krytérii se vybírá tónina pro skladbu. V mém případě v durové tónině.
např. mám jednoduchou písničku kde si vystačím s prvníma pěti tónama (v cdur c-g), je taková spíše smutnějši (akordy Am,F,C,G). Co jsem slyšel tak tónina se vybírá hlavně podle nejvyššího a nejnižšího bodu, takže si myslím že v mém případě by nebyl vhodný např. b dur, h dur tam by to znělo moc vysoko anebo bych musel hrát v basové části. Bohužel noty zatím nemám. Dobře to zní třeba v D,C#,G,Eb, Ab..ale pořád nevím kterou. Skladeb mám víc, tohle uvádím jen jako příklad.
Taky jsem slyšel že každá tónina je něčím charakteristická, myšleno že některá je vhodná na veselejší, některá na smutnější písně. Mám rád třeba B dur, působí celkem pochmurně, ale v tomto případě by nebyla vhodná. Nikde jsem nenašel přehled všech tónin a popis jejich působení na emoce (našel jsem jen popis 3 nebo 4) Nemáte to někdo nebo nevíte kde to najít?
p.s.: vemte si např. Canon od Pachenbela nebo Time To Say Goodbay, které obě zní v Dduru tak překrásně, v jiné tonině podle mě ztratí kouzlo
Díky všem za rady.
2x
Zdravím. Netuším, jak u čistě hraných skladeb, tam se tónina často vybírá někdy podle toho, aby kupříkladu nebyla ani moc ječivá v horních polohách. U zpívané skladby je tónina zpravidla daná hlasovým rozsahem interpreta.
Nicméně by mě zajímalo, jak jste dospěl k závěru, že určitá skladba ztrácí posunutím z originální tóniny kouzlo. Hrála a zpívala jsem spoustu skladeb v mnoha tóninách s tímto názorem tedy opravdu nesouhlasím...
Obecně příliš hluboké tóniny působí depresivně a příliš vysoké podrážděně.
2x
obvykle se tonina vybírá podle doprovodných nástrojů a podle toho, co lidi vyzpívají.
1/ Proč podle doprovodných nástrojů. Protože jsou většinou laděné do křížků a v nejběžnějších křížkovaných stupnicích G D A E se na ně snadněji hraje, viz. kytara, housle atd.
béčkované stupnice B dur a Es dur se používají hlavně pro dechovky, pro muzikanty s klarinetem a s plechy (trubka, tuba, saxofon, pozoun atd) a to ze stejného důvodu. V těchto stupnicích se na ně snadněji hraje.
2/ Proč podle toho, co lidi vyzpívají? Protože například dolní kytarové éčko ti pořádně nezazpívá skoro nikdo, ale kytarové áčko už zazpívá skoro každý. Proto chlapi většinou nejlíp zpívají v D dur, holky a děcka v G dur.
Děkuju moc za odpovědi.
Pletiplot: Vím co to je transpozice, i když jsem to slovo v textu nezmínil. Je o tom vlastně celá tato otázka. Skladby většinou skládám v C, F nebo Gduru a pak vybírám vhodnou tóninu do které se to transponuje. Jaká je vhodná..to je to oč tu běží 
Martinaa: Neříkám že všechny písničky, ale hlavně ty dvě jmenované dle mého nezní tak dobře v jiné tónině. A to je hraju často na keyboardu anebo si je zkouším transponovat v MuseScore.
Hudbě se věnuju necelý rok a půl co jsem začal hrát na keyboard, tak se omlouvám pokud některé věci z mého dotazu vyzněly hloupě.
Pokud víte, co je transpozice, tak Vám musí být jasné, že na tónině nezáleží. Záleží na tom, zda je to v Dur, mol nebo v nějaké exotické (čínské, arabské) tonině, jestli je to F-dur nebo C-dur je jen parametr. Dokonce si pamatuju, že jsme v kapele měli noty v nějaké tonině, ale přímo během hry jsme transponovali všechno o ton výš, protože pro naší zpěvačku tam byly moc hluboké tony. Takže spíš než otázka nějaké hudební estetiky je to otázka praktická, protože transpozicí se na písničce prakticky nic nemění. Samozřejmě za předpokladu, že všechny nástroje jsou chromatické (mohou zahrát všechny tony chromatické stupnice), což běžné současné evropské nástroje (kromě dud a různých dalších atypických nástrojů) splňují. Pokud byste přecijen skládat pro dudy, tak se naopak musí skladba přizpůsobit nástrojům. Takže postě vybírejte tak, aby se Vám to dobře hrálo a zpívalo, to je celé.
doplněno 08.01.16 18:15:
Tedy ještě jedna výjímka by tu byla. Některé nástroje pracují v tzv. přirozeném (čistém) ladění (intervaly jsou racionálními poměry frekvencí, například oktáva 1:2, kvinta 3:2, kvarta 4:3 atd.), například žesťové, jiné nástroje v tzv rovnoměrném temperovaném ladění (poměr frekvencí dvou sousedních půltonů je v celém spektru konstatní a rovná se dvanácté odmocnině ze dvou, což na oktávu dělá opět přesně 1:2), například klavír. Rozdíl pro kvintu a kvartu jsou dvě setiny půltonu, to je člověkem prakticky neslyšitelné. Transpozicí z původní toniny se u temperovaného ladění nezmění nic, ale u přirozeného ladění by se tyto poměry frekvencí mohly nepatrně změnit. Ale myslím, že to je tak specifický problém, že se tím nemusíte zabývat.
Marek
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.