Jak by jste se zachovali vy?

Potřebuje matka Vaši pomoc? Je ta pomoc účelná, nebo vytváří matčinu závislost na Vašich příjmech? Je samozřejmě dobré redukovat pomoc na nezbytně nutnou, ale na druhou stranu matka si svoje sny (a nejen ty) odpírala po celou tu dobu, kdy Vás měla doma.

Nedokážu si to moc představit, jak vlastně pomáháte. Kam peníze jdou, na co? A jsou potřeba, tzn. matka je nedokáže vydělat? Jedna věc je zaplatit část nájmu, aby matka měla kde bydlet, jiná věc je přispívat na hovadinky, které nepotřebuje, a sám si odpírat nebo přispívat na matku, která třeba nechce pracovat. Jiná věc je přispět občas pár stovkami nebo mít na svých bedrech zodpovědnost za střechu nad hlavou a připojenou elektřinu. To nikdo neví. Ale univerzální zásada zní, že pomáhat se dá člověku, který toho nezneužije, v rámci možností se snaží pomoct si sám a ta pomoc nevytvoří závislost na pomáhajícím, ale naopak je přínosem pro toho, kdo ji přijímá.

Chválím Vás, jste jistě hodný hoch, když zvládnete studium i zaměstnání a ještě pomáháte matce. Ale musíte myslet i na sebe. Pokud u mamky bydlíte, je dobře, že jí přispíváte /jíte tam, dále plyn, elektřina, voda.../, ale nedávala bych jí všechno. Jistě i ona vydělává a pokud máte nevýdělečné sourozence, měl by na ně otec platit. Dělá to?

Dohodněte se s mamkou, na tom, kolik budete dávat. Všechno ne. Nevím, jak se k tomu postaví, když byla dříve zvyklá sebrat všechno. Já bych se styděla. Přispívat ano, ale celou výplatu ne.

Jak to děláte, když chcete jít třeba do kina či na hokej? Když si chcete koupit košili, nové rifle? To ji pak zase zpětně žádáte o peníze? To se hodí pro 10letého kloučka.

Proto si nejméně polovinu mzdy nechávejte. Potřebujete jistě věci do školy, oblečení, občas zábavu a když něco zbyde, šetřete si. Až dostudujete, budete to potřebovat. Je hezké být hodný, jako Vy, ale to už je opravdu moc. Myslete i na své potřeby. Já bych si všechno od dětí nikdy nevzala. Jaga.

Řiďte se svým svědomím i nadále. To vás nikdy nebude mrzet! Rozhodnutí je jen na vás.

Píšete matce, ale zdá se, že je toho víc. Mladší sourozenci?

I když odešel otec a máte třeba nezletilé sourozence, tak máma si svůj příjem musí vyřídit s otcem, svým zaměstnáním i soc. dávkami. Teoreticky - i kdyby jste neexistoval, tak vaše rodina hladem nepomře.

Pokud vám vaše finance stačí na živobytí, to je, že nečerpáte finance na studium od mámy, tak to je OBROVSKÁ pomoc rodině. Dokážete-li vydělat více - plňte si sny.

Jsem sobec a nestydím se za to.Takže já bych šla za svým.Kde můžu pomůžu,ale každý má mít životní šanci.Taky nevíme jaké jsou rodinné poměry.Znám rodiny kde jsou opravdu v problémech,ale taky rodiny kde mají problémy jen kvůli své finanční"negramotnosti".Od kamaráda matka neplatí včas nájem (i když na něj má)prostě jen tak,asi z nějakého vzdoru a často má potíže.Minule nepustila včas ,ani po urgencích plynaře.Takže zase pokuta a nebo si bere neuvážené půjčky.Kamarád finančně podporuje sourozence,když je matka nezodpovědná a taky platí nějakou její půjčku.Takže je nešťastný a netuší kdy se od toho bude schopný odpoutat.Takže do tvé rodiny nevidíme,nemůžu soudit,ale takhle všeobecně...šla bych si za svým.Když né hned,tak jednou určitě.Musíš to promyslet i projednat s rodinou,aby se na to taky připravili.

Hlavně otec, případně více otců platí matce alimenty, pokud ne, tak je to chyba matky, že se o to nestará. Navíc dostává i dětské přídavky apod. sranda to určitě není, ale bez peněz být také nemůže.

Než bych psal, tak bych si zjistil, co na to říká zákon. Můžeš přispívat, ale ne valit vše. Kolik vdov si drží třeba třípokojové byty, mají auto, chatu a ještě žádají o podporu obec.

No důvod proč pracuješ asi není vydělat peníze pro matku, myslím že maminka má taky nějaký příjem, pochopil jsem že asi máte ještě nějaké mladší sourozence o které se maminka stará může si zažádat o příspěvky.

Pokud u maminky bydlíš měl bysi jí přispět na domácnost - za jídlo, vodu, elektriku kterou spotřebuješ ... ale určitě by jsi neměl hradit její záliby, ať se to ostatním líbí nebo ne, pokud tam nebydlíš a sám nemáš možnost peníze rozhazovat není jediný rozumný důvod matce peníze dávat.

Když studujete a při tom pracujete, tak nejste úplně jednoduchý.

Naučte se s rodinou hospodařit společně, a ne tak, že vše odevzdáte do společné kasy. Každý musí přispět poměrným dílem na úhradu nákladů na bydlení a živobytí. Nejde udělat stojku, leda Vám mamka něco spoří, jako stavební spořeni?. Něco si stejně necháváte na svoje potřeby. Takže například si sednout, spočíta inkaso, poplatky a rozdělit mezi vydělávající část rodiny.

Třeba příklad u Vašeho platu .1/3 poplatit náklady na bydlení, 1/3 na Vaše jízdné, stravování mimo domov, školu, kulturu, 1/3 střádat na Vaše sny, nebo budoucí svoje bydlení.

Připojuji se k ostatním, kteří vesměs doporučují, abyste část své výplaty využil pro sebe. Větší část.

Pokud sem přidáte další informace o rodině - další děti, jejich věk, odchod otce - rozvod či úmrtí?, bytové poměry, přibližný věk a zdravotní stav maminky atd., je velmi pravděpodobné, že se dočkáte i základních rad ohledně rodinného hospodaření a různých sociálních dávek.

Titulek zní, jak byste se zachovali vy. Já, jako máma, bych od studujícího a pracujícího syna, pokud bychom bydleli spolu, něco na domácnost.brala. Ale spíš symbolickou částku.

Já bych si o tom promluvila s matkou. Třeba Vás pochopí a podpoří víc než si myslíte, abyste si žil svůj samostatný život a užíval si ho dle svého uvážení a přičinění.

Je od tebe hezké, že vypomáháš rodině, respektive matce, to by spousta lidí neudělalo. Matka nevydělává? Donekonečna se starat nemůžete, máte právo si spořit na svoje věci, zájmy atd. Je pravdou, že kdyby byla moje rodina (rodiče, sestra) v hmotné nouzi, také bych jim pomáhal jak by to šlo, ale nutil bych je, aby se dokázali o sebe postarat sami (hledat práci apod.) nevím, jak to u vás vypadá, jaká je situace.

Jsi ještě mladý člověk, studuješ a přitom pracuješ to je pěkné a jestli ti ještě zbývají peníze na výpomoc mamince tak to ti moc chválím. Podle toho co píšeš, tak ona ten příspěvek potřebuje, jinak by si ho nebrala. Já bych ti radila, počkej se svým snem, do té doby, než se mamince povede lépe. Každý má nějaký sen, ale někdy to musíš odložit a nebo se nesplní vůbec takový je život. Zase tě bude hřát u srdíčka, že jsi se na rodinu nevykašlal, když jí bylo nejhůř a nevíš jestli sám maminku nebudeš ještě potřebovat.

Je Vám 23 let, ještě studujete a žijete u matky, která to lehké mít také mít nebude. Podle Vašich slov občas něco vyděláte a tyto peníze dáte matce, která Vás živí i v době, kdy vy zrovna nic nevyděláte a také Vám nepředhazuje, že kdyby byla sama a nemusela Vás podporovat, mohla by si také třeba splnit nějaký sen. Až budete samostatný a budete bydlet sám a sám si všechno platit, pak si můžete šetřit na nějaký svůj "sen".

Takže za mne. Určitě bych vypomáhala matce a na sny bych začala myslet až v době, kdy bych byla osamostnatněná. A nejenom na své sny, ale v prvé řadě bych chtěla alespoň pomoci splnit sen své matce...