Čistě hypotetická situace: Kdybych něco neúmyslně poškodila nebo zničila (třeba v práci) nějakou věc a ten poškozený by tu věc měl pojištěnou, tedy by mu to celé zaplatila pojišťovna. A teď otázka zní - může pak jít pojišťovna po mně a chtít, abych jí tu škodu zaplatila? Několikrát jsem si tu otázku kladla a teda doufám, že to není tak, že pojišťovna pak škodu vymáhá po škůdci (pokud to teda není vyloženě úmyslné poškození). To by bylo drsné. Fakt by mě zajímalo, podle jakých pravidel ty pojišťovny vždycky postupují. Škoda, že na to nejsou žádné publikace - určitě bych si nějakou koupila.
Je tady někdo, kdo zná odpověď?
2x
Tak je snad logické, že když někomu něco zničíš, že jsi za tu škodu odpovědná. Nechápu co je na tom drsné?
Existují různé pojištění, která kryjou případné škody. Ale takovou pojistku musíš mít ty.
doplněno 22.12.15 21:01:
Pojištění je a vždy byla ochrana pojištěného pro případ, že pokud mu nastane škoda, dostane jí uhrazenou a nebude limitován bonitou škůdce či nevymahatelností jako např. živelné pohromy. Za toto si pojišťovna bere odměnu v podobě pojistného.
Pojištění tu není od toho, aby pojišťovna brala na sebe vinu škůdce, který není pojištěný.
Tak zejména mi na tom přijde trošku drsná ta skutečnost, že ten poškozený (neboli pojištěný) si platí (nemalé) pojistné a výše toho pojistného je určitě nastavena tak, aby se to pojišťovně v souhrnu rentovalo, když musí vyplácet nějaké pojistné plnění. Takových, kteří při způsobené škodě "vydělali" na tom, že byli pojištění, je určitě méně než těch, kteří na tom "prodělali" tím, že si platili pojistku x let a nikdy se nic nestalo. I kdyby pojišťovny tyto škody nevymáhaly po škůdcích, tak si myslím, že by byly určitě v plusu.
Nezlobte se, ale mně přijde "drsný" Váš pohled:
Domníváte se, že když si "poškozený" platí pojištění,
měl by z toho poškozující vyjít "zadarmo"?
Za způsobenou škodu odpovídá ten, kdo ji způsobil ► bez ohledu na to,
jestli si poškozený platí/platil nějaké pojištění.
Probůh, zdržte se komentářů ohledně toho, co si myslíte o mém pohledu na věc - na to se neptám (proč to komentujete?). Vůči poškozenému ten škůdce z toho vyjde "zadarmo", protože tu škodu po škůdci nebude vymáhat poškozený, ale pojišťovna , která to bude mít de facto zaplacené dvakrát (jednou z pojištění poškozeného a podruhé z vymožené částky na škůdci). Navíc ta způsobená škoda může být skutečně z nedbalosti při práci v zaměstnání, kdy zaměstnanec pracuje s drahým materiálem, a ten mu v důsledku přepracovanosti nebo únavy třeba spadne a rozbije se - to se může stát úplně každému. Pojišťovna to zaměstnavateli zaplatí a ta to bude vymáhat po zaměstnanci...? To se na mě zase nezlobte vy, ale s takovým zaměstnavatelem bych asi už pak neměla nejlepší vztahy, patřičně bych se naštvala, okamžitě bych s ním zrušila pracovní poměr a přihlásila se na ÚP, protože bych nejspíš za takových okolností na nějakou dobu ztratila chuť pro kohokoli pracovat.
Chápeš ale, jak by to mohlo dopadnout? Ten pracovník by mohl začít ty věci rozbíjet velmi lehkomyslně, snad i úmyslně - však co, firma je pojištěná a jemu nic nehrozí. Tak právě proto je ta možnost, v případě zavinění (ať už úmysl nebo vědomá nedbalost) použít regresní náhradu po viníkovi.
Si to pleteš,pokud to pojištovna dostane zaplaceno takjen jednou a to tak že s pojištění VINÍKA pokud je pojištěný.jinak s tím pojištovna nebude nic dělat a poškozený to bude vymáhat sám!A varianta další, že vy něco poškodíte zaměstnavateli-buďto máte pojištění lidově "na blbost"-pak to zaplatí pojištovna zaměstnavateli z Vaší pojistky /pojistky viníka/ nebo není li toto pojiištění pak zaměstnavatel bude vymáhat na Vás-viníkovi!
Aha, takže chápu to správně, že když omylem přiskřípnu prsty do dveří nějakému člověku a pak se ukáže, že to je špičkový pianista a ty prsty mu rozdrtím tak, že už nikdy nebude moct hrát (a pojišťovna mu to všechno uzná a proplatí), tak já budu muset jeho pojišťovně, co mu ty prsty pojistila, do konce života hradit ušlý zisk pianisty bez ohledu na výši mých příjmů (i kdybych byla já sama invalidní důchodce) a když náhodou umřu dřív než ten pianista, tak to pojišťovně budou platit moje děti až dokud pianista neumře nebo nedosáhne důchodového věku? Je to tak?
Pokud ano, tak to skutečně JE drsné a ať mi nikdo nevykládá, že ne a že to je zcela v pořádku, když takové škody pojišťovna vymáhá po škůdci. Chápu, že pojišťovna vymáhá úmyslné škody, ale ne když někdo něco udělá z nedbalosti. To může mít pro toho člověka vyloženě likvidační důsledky.
doplněno 23.12.15 10:33:
jethro: A jaká je to ta "zaviněná nedbalost"? Úmysl chápu, ale "zaviněná nedbalost"? Nechtěně někomu přiskřípnu do dveří prsty - je to z důvodu mé neopatrnosti, že se třeba pořádně nepodívám nebo si neuvědomím, že za mnou někdo stojí, takže to asi zaviněné je, ale klidně to může být částečně i z neopatrnosti toho poškozeného, že dává prsty do dveří a neopočká si než odejdu, takže zavinění mohlo být na obou stranách.
A jaká by teda byla nezaviněná nedbalost? Jak by to například vypadalo, abych pianistovi přiskřípla prsty, on nikdy už nemohl hrát, ale byla by to "nezaviněná nedbalost" a nic bych nemusela platit?
Než zaviněná a nezaviněná je asi správnější nedbalost vědomá a nevědomá.
Nedbalost vědomá
Pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí.
Pachatel nechce újmu způsobit, ale vědomě ji riskuje. Jde tedy o vědomou neopatrnost.
Např.: Řidič automobilu vědomě poruší předepsanou rychlost pro jízdu v obci, je přesvědčen o tom, že omezení rychlosti je opodstatněné, do cesty mu vběhne dítě a řidič je zabije. Porušení pravidel silničního provozu je čin s přímým nebo nepřímým úmyslem, avšak zabití dítěte je s největší pravděpodobností čin z vědomé nedbalosti.
Nedbalost nevědomá
Pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Na rozdíl od vědomé nedbalosti v tomto případě se pachatel domníval, že svým jednáním chráněný zájem neohrozí (při vědomé nedbalosti jen doufal, že ho neohrozí). Od subjektivně nezaviněného činu se tzv. nevědomá nedbalost liší tím, že pachatel neměl znalosti, které od člověka v jeho pozici jsou očekávány a které měl možnost získat.
Problém může být v tom, že nemusí být vždy objektivně dané, co pachatel vědět měl a mohl. Jednoznačně lze posuzovat například znalost právních, provozních nebo bezpečnostních předpisů nebo nesporných odborných poznatků, pokud k výkonu nějaké činnosti je jejich znalost předepsána. Jakmile však jde o věc teorie, osobního názoru nebo přesvědčení, může obecná představa o tom, co by každý "měl vědět", kolidovat se základními lidskými svobodami myšlení a svědomí.
Např.: Zdravotní sestra použije použitou injekční stříkačku a nakazí pacienta nakažlivou chorobou. Vzhledem ke své kvalifikaci (objektivní hledisko) měla a mohla (subjektivní hledisko) vědět, že použitou jehlou může pacienta nakazit.
0x
Ta regresní náhrada se obvykle po viníkovi vyžaduje tehdy, když byla škoda způsobená úmyslně nebo zaviněnou nedbalostí. Ale jsou pojistné produkty, kde není jak a po kom vymáhat náhradu - třeba pojištění proti přírodním živlům.
Zase když pojišťovna vymáhá náhrady po vinících, tak může zlevnit pojistné (a získat tím konkurenční výhodu). Všechno má svá pro i proti.
0x
Pojišťovny čím dál častěji používají systém výluk z pojištění, kdy z různých důvodů nechtějí plnit ani pojištěným. Takže vymáhání škody po viníkovi je naprosto předpokládatelný krok. Nehodnotím jestli morální, to je o něčem jiném. Ale hlad akcionářů po penězích, po zisku z podnikání v pojišťovnictví je tak velký, že není čemu se divit.
0x
Je to různé, záleží na pojistné smlouvě jakou zaměstnavatel uzavře. Pokud si pojisti pouze materiál, a ten někdo poškodí, tak mu ho pojištovna zaplatí a škodu bude vymáhat na tom co to poškoodil, třeba na zaměstnanci, tady je vhodné, aby měl zaměstnanec uzavřenou svou pojistku odpovědnosti "pro práci". Zaměstnavatel ti může naúčtovat jen škodu 4,5 násobek hrubé mzdy a toto by kryla tvá pojistka. Někdy může zaměstnavatel sjednat i smlouvu tak, že kryje i škody co udělají zaměstnanci. To už je jeho volby. Svého zaměstnavatele se na to zeptej.
Pokud bys byla pojištěna sama, tak by to bylo tak, že ty zničíš nechtěně materiál, zaměstnavatel tě vyzve k úhradě a ty to necháš uhradit ze své pojistky.
Pokud pojištěná nebudeš, tak to bude takhle: ty zničíš materiál, zaměstnavatel tě vyzve k úhradě, ty to buď uhradíš, nebo se obrátí na jeho pojišťovnu a ta mu to uhradí za tebe a ty to pak budeš muset pojišťovně zaplatit.
Pojistka je proto, aby se pojištěný nemusel hádat s viníkem, jenže mnohdy se pak hádá pro změnu s pojišťovnou
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.