Nejste přihlášen/a.
Tady je opravdu těžká rada.V životě mne to potkalo několikrát a bylo toho dost. Rozum zůstává nějak stranou a hormony makají. Nejdelší trápení jsem si odtrpěl, když mi bylo 40 let a trvalo to snad patnáct let. Bylo to pro všechny okolo myslím neškodné, jenom já jsem se v tom smažil. Podpořilo to určitě i mojí současnou duševní nemoc. Pokud jsi svobodný snad by pomohla nějaká šikovná jiná dáma ,která by tě nenechala přemýšlet nad tvým neštěstím. Tohle se říká o kocovině, čím jsi se pokazil , tím se musíš také napravit.To je ovšem bez záruky.
Já jsem si naprosto jístá, že tohle známe a máme všichni. Každý z nás si neseme nějakou velikou lásku. Ať už nenaplněnou, nedostupnou nebo když nám rozum jasně řekl, že to k ničemu nebude, že to, co nám tak vadí, nemůžeme překonat a ani změnit. Ani léta, ani jiné lásky, ani pestrý život nic nezměnil. Je v nás stále. V každém z nás. Je to tak, vím to.
Předchozí dvě odpovědi výborné, naprosto souhlasím. I já mám zkušenost, že někdy nepomůže ani čas...
Takže bych doporučila sama za sebe se vrhnout do seznamování - jak osobně na nějakých diskotékách apod., tak i přes internetové seznamky. Je jích dnes jak máku, a určitě se dá tímto způsobem někoho milého potkat. Nemusí to být ještě ta láska na celý život, ale určitě vám to pomůže se pomalu "odmilovat"...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.