Bolesti, nevolnost

V prvom rade ísť k gastroenterologovi, urobiť endoskopiu a sonografiu brušnej dutiny. Prípadne kontrola testom na krvácanie do hrub. čreva.A stolica, aká je?

Pokiaľ sa nájde krv, svetlá, alebo tmavá, ide o krvácanie a to je prípad pre akútnu hospitalizáciu a tam nehľadia na termíny.

Taky ahoj,Vaše potíže opravdu mohou být psychického původu,nevím jakým stylem žijete (strava,stres,alkohol,kouření a jiné neřesti) může to být alergie a intolerance...každopádně je nejspíš na místě vyšetření gastroenterologa,pokud je vaše vyšetření tam,pak je to správně.Jak dlouho máte tyto potíže?

Jestli jste školního věku,bylo by dobré to řešit s rodiči.Jak často zvracíte?

Tyto potíže mám od 28. září do teď.

Ta nevonost se dostavuje cca každých 14 dní. Je mi 17 let, takže ano jsem školního věku. Byl jsem v prváku na svém vysněném oboru, ale spíš bych řekl že rodíče to pokazili. Zůstal jsem jednou doma (rodíče o tom věděli). Ale otec se zná se třídní a udělal ze mě totální flákače. Ta učitelka to navíc řekla před všema, to co si s mým otcem říkala, udělala ze mě trotla. Když jsem šel s matkou za doktorkou a svěřil jsem se ji s problémem, tak doktora řekla matce že mají vyřešit školu, ale ona se na to vykašlala a řekla že ze sebe nebude dělat blbku. Měl jsem z toho fakt nervy, přestal jsem chodit do školy a vyhodili mě. Teď se akorát od rodíču dozvím že na mě nemají vyživovací povinnost, nekupují mě ani oblečení což mě donutilo jít na pracák který za mě platí zdravotní a našel jsem si brigádu.

Když jsem byl na 8 letém gymplu, kde jsem strávil 8 let, tak to bylo to stejné, otec tam rozhlásil že jsem flákač a že za to nemůže a když jsi mě pozval výchovný poradce tak se mě zeptal jestli mám doma problémy, jestli to mezi rodíčema nefunguje.

Tím že jsem odešel z gymplu jsem přišel i o kamarády. Nemám se komu svěřit, všechno v sobě dusím. I s kamarádkou se kterou jsem se hodně bavil po facebooku už nejsem v kontaku, nemám nikoho.

Jejda,tak toto nebude gastro problém,ale nervíky.Přestat chodit do školy je veliká hloupost,proč tě rodiče považují za flákače?

Občas když mi bolela hlava nebo jsem byl dost unavenej tak jsem prostě na jeden den zůstal doma. Na gymplu se to moc neřešilo, vždy bez problému omluvili. Ale otec rád ze sebe dělá chudáčka a neviňátko a o to víc asi před známou. Např. klasické hlášky "S jeho školou nemám nic společného, to vše zařizuje jeho matka" nebo že už není můj rodič.

Zdravím. Kontaktujte přímo pracoviště, kam Vás odeslala doktorka s tím, že stav se nelepší a velmi Vás ruší v běžném životě. Předpokládám, že máte zažádáno o gastroskopii, vyšetření žaludku kamerou. Divné, že při těchto potížích ji máte až za tři měsíce.

Pokud nezabírají léky předepsané doktorkou... zkuste na uklidnění žaludku mátový čaj/velmi teplé mléko/roztok Maloox (netuším, zda je volně prodejný). Tahle trojice velmi zabírá na bolesti žaludku. I na vředy.

Pokud jsou ovšem bolesti z psychiky, tak je to spíš na psychologa, který uklidní a poradí. Zřejmě máte nadbytek stresu (popravdě, kdo dneska nemá). Stres je hlavní příčinou problémů s trávící soustavou.

Zásadní otázky. Jak se stravujete? Jíte pravidelně? Nemáte potíže s defekací? Průjmy, zácpy...? Kouříte?

Podle vyjádření výše to vypadá, že máš těžkou žaludeční neurózu. Takhle si akorát zaěláš na vředy.

Musíš se srovnat psychicky - buď sám, nebo pomocí odborníci.

No mám tam jít až za 3 měsíce a říkali že pokud budou přetrvávat mám jít do dětské. Probémy jsem měl ve škole ale z té jsem odešel (na jinou jsem nenastoupil). Jinak jsem se snažil dodržovat stravování podle doktorky tedy po malých porcích 7x denně.

Mě když je špatně tak si rodíče myslí že simuluju a nevěří mi to do doby než po mě musí uklízet zvratky protože se svyjím v křečích. Když jsem říkal matce ať mi sežene psychologa tak se mi akorát vysmála. Ale asi si jej opravdu musím sehnat sám, ale na to se dlouho čeká. Takže asi půjdu za svoji lekářkou aby mi napsala nějakou žádanku aby to bylo rychlejší.

Ja každej den brečím, v 17ti letech. Nemám důvod žít, ale ještě nechci umřít.

Ale houby se dlouho čeká. Když popíšeš své potíže, tak tě psycholog vezme brzy, tomu věř.

Já ti nevím, ale kvůli jednomu problému (na který se nabalily hloupé výroky rodičů a nezájem) zabalit školu, to mi přijde trochu zbytečné. Teď se není čemu divit, že je z toho pořádný průser. Takže buď zpátky do školy, nebo na pracák. Pouvažuj, jestli by tě nesrovnala dočasná hospitalizace na psychiatrii - a vůbec to nemyslím zle. Přítel měl potíže a strávil tam 10 dní, moje žačka zpěvu dokonce nedávno skoro měsíc, protože se jí rozvádějí rodiče a je to tam asi hodně zlý.

Na umírání a podobný řeči je vždycky času dost, teď se musíš sebrat a začít makat. .

To s těmi omluvenkami nebyla tvoje vina. Je logické, že spolužákům se to moc nelíbilo, ale ti chytří pochopí, že za to nemůžeš ty. Blbce holt musíš ignorovat. Je super, že máš aspoň nějakou brigádu, stav se na vlastní nohy - budeš to potřebovat. Od rodičů bych se odstěhovala, jak jen to bude možné. Nejsi sám, podobně to má spousta lidí. .

No víte, bylo to tak na gymnáziu a bylo to tak i tady. On řekl třídní že jsem flákač a ona to pak řekla mezi všema děckama "Že po domluvě se zakonným zástupcem nebude od mé matky brát omluvenky ale omlouvat pouze od doktora a že to platí i pro ostatní" Takže půlka děcek na mě nasraná. Když jsem to otci vyčetl tak pro změnu zavolal třídní a zas ji řekl že už to řešti nebude protože není můj zakonný zástupce. Totálně mě zazdil. A já se rozhodl že nastoupím na novou školu, s novým štítem protože už mi bude 18 a budu si o tom rozhodovat sám. Vzali mě teď jako brigádnika to call centra tak to tam zkusím a uvidíme. Psychologa potřebuju, protože tohle sám nevyřeším. V rodíčích nemám důvěru, akorát se hádáme a když mám pravdu tak se hádka zakončí z jejich strany slovy že jsem "čur*k" na to je expert hlavně otec.