Nezvykla fobie, kotoul dozadu

Dobrý večer,

stejnou fobii jsem měl na základní škole. Ve školce nás do kotrmelců nutili a rvali nás doslova vlastníma rukama na žíněnky a otáčeli nás, tudíž pár lidem včetně mě vzniklo z tohohle trauma. V první třídě jsem měl lehkou nadváhu, ale strach z kotoulu byl prostě ze školky. Moje učitelka tělocviku na zš mi pomalu pomáhala se to naučit a vidět, že není čeho se bát. Stačily dva tělocviky a doma jsem dělal kotouly o sto šest! Takže zkuste někoho, kdo by Vám pomohl ukázat, že není se čeho bát. Klidně i učitele. Přemýšlejte i, zda ten strach ve Vás nevyvolává nějaký špatný zážitek.

tak to mám stejnou fobii.Jak jsem byla na základce,tak mi nikdo neřekl,že kotoul se dělá na rukou nikoli na hlavě.Ale šlo to a hrála jsem si tak i doma,že jsem trénovala.Byla jsem taky tlustá a ať se mi neposmívaj,zkoušela jsem to i doma.A potom v druhé třídě,suplovala nás družinářka a komu to nešlo tak pomohla.Pomohla dotočit ten kotoul tak dobře,že mě fiklo v krční páteři.Tu bolest si pamatuju dodnes...a už nikdy nikdo mě nedonutí udělat kotoul.Nějak žiju zbytek života bez kotoulu a nemělo by se do toho nutit!