Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
jsme s přítelkyní spolu 3 roky, jí je 27 let, mně 32.
Bydlíme spolu 4-5 měsíců, přítelkyní trápí díte, které by se mnou chtěla, já však nejsem rozhodnutý.
Dává na výběr buď se začne pracovat na dítku nebo se rozejdeme s tím, důvodem, že si myslí, že je její čas na dítě, později by byla stará.
Co si prosím o tom myslíte?
Děkuji, pěkný večer
Prekérní situace, přítelkyně chce vztah posunout dál a tohle jí jen tak nevymluvíte, možná trochu oddálíte. Pokud vy sám dítě ještě nechcete a jste proti tomu, po porodu budete až na druhém místě a buď dítě situaci ještě zhorší, ale možná i zlepší, těžko říct. Asi by chtělo vědět proč jste nerozhodný. Takhle bych to viděl spíše pro rozchod.
Ve 32 letech nevedet jestli dítě chcete, nebo ne...To se nedivim, ze vám chce dat přítelkyně kopacky. Pak byste se asi ani necítil na svatbu... Už nejste mladý klouček. Pro vaši přítelkyní jako pro ženu je samozřejmě ze zdravotního hlediska nejvyšší čas na dítě. Její tělo je na mateřství nejlépe připraveno. No vy to citite jinak, tak se potom nedivte reakcím přítelkyně.
Dobrý den. Přítelkyně má jasno a ví co chce. Pokud to pro Vás není přijatelné, pak si najděte jinou, která to bude mít nastaveno tak, jako Vy. S Vámi se současná přítelkyně rozejde a najde si takového, který bude mít stejné životní priority a bude je s ní chtít sdílet. Anebo se nad tím ještě společně oba dva zamyslete. Zvažte pro a proti ...
Nemohu souhlasit s předešlými názory svých předřečníků. Domnívám se naopak, že rada je velmi snadná. Pokud Vám dává partnerka ultimáta. Buď dítě nebo se s Vámi rozejde a najde si jinou mlékárnu, která ji nabouchá, tak to znamená jediné = nemiluje Vás, jak si zasloužíte. Pokud se necháte ukecat, může se stát, že budete sice nakonec spokojen, šťasten. Pokud si ale nejste dítětem, tak závažným rozhodnutím jist, daleko spíše se Vám snadno stane, že budete šťastným plátcem alimentů a partnerka kdesi fuč. Pokud Vaše partnerka myslí výhružky rozchodu vážně vážně, vemte nohy na ramena a ničeho nelitujte, nikdy!
Za 3 roky jsi snad přítelkyni dost poznal, abys věděl, zda chceš s ní být, či né. Naco poznávat další rok? Jaká ve skutečnosti je poznáš třeba až za 10 let. A i potom Tě někdy překvapí, co bys nečekal. Ale ve vztahu nemohou existovat ultimáta. Ani Ty nemůžeš říci " bud počkáš ještě rok nebo rozchod". Zrovna tak ona nemůže dát ultimátum, jaké dala.
Musím počítat, když jsem ve vztahu, že jednou přítelkyně bude toužit po dítěti. Musím být na toto připraven a vědět, zda dítě chci nebo né. Ale říci, že nejsem rozhodnutý je divné. Některá žena je připravena na dítě ve dvaceti, jiná třeba až po třicítce. Také se může stát, že se hned nepodaří otěhotnět. Může to trvat i dva roky než otěhotní nebo se to nepodaří nikdy. Může být chyba bud na jedné nebo na druhé straně. Já se jí nedivím, že chce zapracovat na dítěti v jejím věku. Ale né bud a nebo. To neexistuje a hlavně nefunguje. Žijete spolu, tak si sedněte a v klidu si promluvte.
Já vím, že dítě chci a přítelkyně také. Ale až po dokončení studia. Kdyby přišla a řekla, že chce dříve, tak bych to s ní ještě jednou probral. Ale určitě bych netrval na předešlé dohodě. Klidně bych hned zapracoval a těšil se na dítě. A byl bych zklamaný, kdyby se to nedařilo a já musel koukat, jak se přítelkyně trápí. Miluji přítelkyni, tak také chci, aby byla štastná.
Má pravdu.
Tedy trochu to rozvedu. Ve vztahu musí oba chtít to samé, musí mít stejné cíle. Pokud nemají, vztah nebude fungovat. Můžete se v tom nějak plácat, ale nakonec jeden z Vás buď změní ten cíl, nebo se ten vztah prostě rozpadne.Z jejího pohledu je smyslem toho vztahu dítě (to je u žen normální). Pokud nebude dítě, nemá smysl v něm pokračovat.
no tohle je fakt tezko, to si proste musite rozhodnout sam a mrknout se na to ze vsech moznych aspektu... takto je to vytrzene z kontextu. Kdybych mel mluvit za sebe, tak na me se takto nemuze, tohle je blizko vydirani... holt slepicka chce hnizdit, bud bych ji to rozmluvil a nebo se rozesel..
- pokud nejste zásadně proti dítěti - tak má Vaše přítelkyně opravdu- neříkám zrovna nejvyšší - ale nejlepší čas. A nejvíce "práce" a starostí s dítětem bude mít stejně hlavně ona - a Vy si postupně zvyknete a nakonec budete rád.
Pokud ovšem dítě nechcete, tak se s ní rozejděte a umožněte jí, aby si našla partnera, který dítě chtít bude - a na to má opravdu nejvyšší čas.
Dobrý den,
děkuji za vaše názory. Já chci dítě, však chtěl bych ještě s přítelkyní rok bydlet, poté co bych ji lépe poznal se rozhodnul se.
Ona však mluví o dítěti již cca rok a já to popravdě pořád natahoval až mi řekla buď, nebo budu muset hledat někoho jiného.
Jasně ještě rok, pak se budete tři roky pokoušet, nakonec se zjistí že jsi neplodný, což je dnes u mužů větší pravděpodobnost než u žen a ona bude mít po zenitu.
- kavlinek
- s přítelkyní sice bydlíte jen asi 3 měsíce, ale znáte se už 3 roky, jak píšete- a to už je docela dost dlouho, abyste se mohli poznat. Mnoho párů založí rodinu, aniž by se znali déle, nebo spolu bydleli alespoň ty 3 měsíce před svatbou.
Znám lidi, kteří spolu žili asi 5 let a manželství jim pak nevydrželo ani ty tři roky. Lidi si na sebe vlastně musejí zvykat po většinu života - stále je potřeba v manželství něco společně řešit, tolerovat, odpouštět - a sebedelší soužití není zárukou, že manželství bude fungovat, když se vyskytne problém, na který nebyli partneři připraveni a který je pro někoho z nich zásadní. Jen pro zamyšlení ...
A teď mi napište, kdo je více vypocitatelny, jestli vy, nebo vaše přítelkyně. Vy si ji ještě chcete rok zkoušet, i když tři roky spolu chodite... Zatímco pro vasi přítelkyni se zdají tři roky chození s vámi více než dost, aby měla jasno. Problém máte vy, nikoliv vaše slečna. Prostě si nejste s výběrem partnerky 100% jistý. Toto by měla vědět vaše spolubydlící a asi by vzala nohy na ramena hned a nečekala by ani ten vámi požadovaný rok...
v tvém případě bych se bál jedné věci a to až zase přítelkyně bude něco chtít a ty ne, tak ti dá opět na výběr. POkud se rozhodneš podle svého, budeš akorát každý měsíc posílat alíky. nebo opačně a budeš těžce pod pantoflem. osobně bych jí kopnul do zádele dokud je čas a není pozdě!
Jinak názory zdejších "dam" jsou velice zajímavé! věřím, že ptát se ve stejné situaci žena, tak bude odpověď zcela odlišná! Tyto "rady" bych být tazatelem rovnou vypouštěl.
danis -
to musí tazatel nejlíp vědět sám - nebo by to alespoň vědět měl, do jaké míry mu na přítelkyni záleží - jsou například i muži, kterým se "pod pantoflem" líbí ! ...
- já jsem například děti nechtěla - a pokud bych nebyla opravdu bezhlavě zamilovaná, tak bych se raději s partnerem rozešla, než abych s nám měla dítě - jsem moc ráda, že jsem před takovou volbu nebyla nikdy postavena a tazateli, ale ani jeho partnerce jejich situaci teda nezávidím.
Všímáte si, jak se liší odpovědi mužů od odpovědí žen? Já si myslím, že většina mužů miluje děti přes ženu. A kdyby dítě nebylo nebo bylo hodně pozdě, spíše jen proto, aby bylo jako pokračovatel rodu, pak by velká většina mužů nebyla proti. Valná většina mužů by děti vůbec nemusela. Jen můj názor.
Ženy to mají jinak. Když příjde touha po dítěti, pak žena udělá všechno co lze, často i přes. A rozchod s vámi, Kavlinku, je toho důkazem. Nechce ztrácet čas. Muži asi nepochopí tu palčivou touhu mít dítě. Mnoha ženám se to nedařilo a co všechno pro otěhotnění byly ochotné podstoupit! Žádná z nás nikdy neví, kdy touha po dítěti příjde. A myslím si, že to máme i jako babičky. Najednou začneme nakukovat do kočárků a ptát se mladých, kdy příjde vnouče. Víme, že je to nesmysl, ale máme to tak. Příroda nás tak nastavila a proto svět je plný dětí, co svět světem existuje. Nejen dětí, ale mláďat všeho druhu. Máme to v DNA. A s tím nic neuděláte.
Jestli po dítěti netoužíte, řekněte to a rozejděte se. Ultimátum, to není dobrý důvod k početí dítěte.
Coklit, v přírodě, který tvor, sameček, se stará o cizí potomstvo? Jen člověk. Protože miluje ženu, jejíž děti jsou.
Když jsem byla na VŠ, starší sestra mé kamarádky (cca ve stejném věku) udělala to samé. O dítěti se s přítelem bavili už nějakou dobu, byli spolu dlouho, bydleli spolu (už nevím, jak dlouho), a on pořád váhal. Nejprve jsem se zhrozila, co je to za ženskou, která dá chlapovi ultimátum "buď dítě, nebo rozchod". A kamarádka na to: "A co bys dělala v její situaci? Dítě chce ne třeba teď hned, ale bojí se, že ten její z toho bude vycouvávat pořád, až bude pozdě. Tak si prostě najde někoho jinýho, dokud má čas - to je něco špatnýho?"
Na druhou stranu, pokud se o dítěti bavíte poprvé, tak by z její strany bylo rozumné, aby třeba ještě pár měsíců, nebo i ten rok, počkala. To je normální, že když se na dítě začne cítit jeden a druhého to ještě nechytá, tak ten první chvilku počká. Ale budete rozhodnutý pak? Za ten rok? Posuďte sám...
macaudio -
-příliš to zjednodušujete - zkuste si představit, že by tazatel dítě chtěl - ale partnerka ne ! ... - dítě není žádné auto, dovolená, nebo chata - navíc tazatel píše, že už s partnerkou tuto "otázku" řeší delší dobu, takže takové "překvápko" to zase pro něj není, že?
- navíc - v této "kauze" se jako sobec projevuje partner - protože taky nemá právo bránit partnerce v touze založit rodinu, tím spíše, že jí už není 20 ! - stejně bude muset všechno "oddřít" převážně ona, včetně porodu (co by říkal, kdyby měl ještě rodit, to nevím).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.