Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
chtěl bych se s Vámi podělit o takový můj příběh. Zajímá mě Váš názor. Ještě se předem omlouvám, ale v té hlavní věci nebudu konkrétní. Nejde to. Omlouvám se. Jde tu hlavně o pointu.
Začal bych dětstvím. Když jsem byl malý, jezdili jsme na to místo jen jednou. Pro mě to tam bylo tak super, všechno se mi tam líbilo. Čas tam utíkal. Vše super. Bohužel tam otec s matkou jezdit nechtěli. Já je přemlouval. Celý roky jsem si přál tam být. Nic jiného jsem popravdě snad ani nechtěl. Já ale vyrostl. Už jsem se mohl sebrat a začít tam jezdit sám a konečně si ten sen splnit (nešlo o to tam jen být, ale konkrétní být nechci a nemůžu). Jenže se stalo něco zvláštního, já se jen tak zeptal loni v listopadu, jestli tam chtějí. Chtěli. Jelo se tam 17. listopadu. Tohle bylo to poprvé. Povedlo se mi to! Takovou dobu jsem to chtěl, bohužel mi po tom bylo smutno, že to skončilo. Bál jsem se, že se tam zase nedostanu. Po Vánocích jsem chtěl dostat peníze, co jsem dostal a zase se jelo tam. Podruhé za rok! Podruhé to bylo jen tak volně. V lednu, konkrétně 29. letošního roku, se mi podařilo s nimi uzavřít takovou smlouvu. Já byl štěstím bez sebe. V únoru jsem tam jel zase, v březnu také, i v dubnu. Už ale většinou sám. Od května se to rozšířilo. Už se mi to povedlo čtyřikrát za měsíc, v červnu šestkrát, v červenci asi pětkrát, v srpnu to trochu kleslo na čtyři, v září na tři, ale teď v říjnu to stouplo zase na čtyři. A brzy to bude rok, co to náhodně začalo a splnilo mi to můj sen. Problém je v tom, že už se necítím tolik šťastný. Je mi tak stejně smutno, jako loni v tom listopadu. Přitom nechápu proč, vždyť mám všechno, co jsem kdy chtěl. Může mi někdo vysvětlit proč? Existuje pro to nějaké logické vysvětlení? Stalo se Vám něco podobného?
...a jinak všechno dobrý jo? předpokládám, že v ústavu jste letos měli hezkou sklizeň ředkviček o které se staráte a hrál jsi v každodenně pečlivě nacvičované hře v ústavním divadle - svou životní roli prostého pobíječe much..a pak jste na nalezené 5110 rozjeli windows a přes providera odvedle jsi napsal tento skvostný výplod...congratulation, you WON! go to the next level...LOADING...
Ten pocit znám moc dobře. Za socialismu jsem si vždy přál krásnou, silnou motorku Honda. Po revoluci jsem začal podnikat a tak jsem si splnil sen. Honda CBR1000. Asi to přišlo pozdě. Vůbec jsem nebyl tak šťastný, jak jsem si vždy přál. Asi platí pořekadlo " kdo rychle dává, dvakrát dává. " . Jenže v tu dobu nebyly peníze. Asi to tak někdy bývá. Ale když jsem si koupil Octavii, tak to jsem byl spokojený. Kdo ví jak to psychika vyhodnocuje.
Milý "do", založíš otázku "Vánoce" a pak už nereaguješ, možná sis myslel, že ti pošleme spíš peníze než radu. Pak založíš otázku, že ti uteklo štěstí a píšeš bláboly ve kterých se nevyznám a dost pochybuji, že některý z rádců se vyzná. Když napíšeš A musíš napsat i B. Píšeš, že ti je 14 let, opravdu 14?
Jistě že stalo.Taky jezdím do malého městečka na hranicích Hrádek nad nisou.Vyrůstal jsem tam.Potom do starých splavů do Doks a u Máchova jezera,..protože jsem tam strávil krásné chvíle.Taky je mi pořád smutno.Ale to v myšlenkách.myšlenky mohou být občas kruté.Bylo to ještě v době,..co rodiče žily. A když už nejsou,..vzpomínky se vrací.Tak to je.
Taky jsem zažil takovou extázi. Když jsem byl poprvé v Chorvatsku, tak jsem z celého tamější prostředí (moře, vlny, slunce, horko, obloha, nahaté ženské na FKK) byl úplně mimo. Se mi zdálo, že se vznáším. Podruhé to bylo taky fajn, ale už ne tak moc. Pak jsem tam byl ještě asi desetkrát, ale teď už mě tam nic netáhne. A rozhodně ne na FKK.
Do smrti budu tvrdit, že oblečené ženské jsou pěknější. Jak vidíte, taky jsem ztratil jeden pěkný sen.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.