Dobrý den
Obracím se na Vás prosbou o radu v následující situaci. Má kamarádka má dceru s bývalým přítelem, jíž bylo 18.Zatím studuje.Kamarádka s manželem jsou invalidní důchodci, oba nemocní ,práci nemohou najít ,takže peněz moc nazbyt nemají. Její současný manžel její dceru vychovává od 3 let,takže za otce bere jeho. Dcera začala chodit s chlapcem, který již pracuje a pochází z velmi dobře zabezpečené rodiny. Bydlí s rodiči mimo naše město v rodinném domě.Dcera se neustále zdržuje u nich, protože tam samozřejmě nic nemusí.Chlapec ji neustále zahrnuje drahými dárky,a z ní se pomalu ale jistě stává rozmazlená holčička.Rodičům vyčítá ,že jí nekoupí to a ono, s ničím doma nepomáhá, ve škole začala propadat ze tří předmětů. Kamarádka je nešťastná, z chování dcery je naprosto zděšená, ale to i já.Pro mě to byla vždy hodná a slušně vychovaná holka,která teď pro urážku nejde daleko.U přítelových rodičů je vše lepší,oni jí dají všechno,dokonce jí zaplatili řidičák. Kamarádce do očí řekla že její prospěch a vůbec její život jí nemusí zajímat, protože ona půjde bydlet k němu a jeho rodičům. Teď si řekla o alimenty od otce,ale stejnou částku chce i po rodičích svých...
Chápu že rodiče jsou povinni přispívat na výživu svých dětí,ale co s tím? Chlapci je uplně šumák, že holka propadá,že se chová k rodičům jak k cizím. Jeho rodičům ona doma nevadí,je pro ne jak dcera... Vůbec nevím co kamarádce poradit...
2x
Dobrý den. Děti si často myslí, že je jinde tráva zelenější. Ať si rodiče s dcerou promluví. Buď bude bydlet doma a dodržovat nějaká pravidla (je potřeba, aby rodiče byli důslední) nebo ať se odstěhuje a stará se o sebe sama. Ať si zažádá o alimenty soudně, rodiče ať ji poskytují částku zatím jen dle svého uvážení, aby mohla studovat. Měli by jí důrazně vysvětlit, že dokud bydlí s nimi, nebo dokud jí přispívají na studium, mají plné právo se zajímat o její prospěch, ať se jí to líbí, nebo. Pokud jim informace nepodává sama, zajímat se a ptát se ve škole. Pokud by přestala studovat, ať jde tedy pracovat. Nesponzorovat jí lenošení a nepodporovat jí ve flákání. Však ona k tomu také dospěje, že nic není zadarmo a všude se bude muset přičinit, když bude chtít jíst a bydlet..Vy můžete kamarádku vyslechnout, sdělit jí svůj názor, ale vyřešit si to s dcerou musí rodiče sami.
1x
Kamarádce nemůžete poradit nic. Maximálně ji můžete vyslechnout a můžete jí být morální oporou. Když to nedokáže vyřešit sama, tím méně do toho můžete zasahovat Vy. Její dcera je dospělá. Nevidím jakým způsobem byste to Vy mohla ovlivnit. Buďte ráda, že to není Vaše dcera a kamarádku morálně podpořte. Nic víc udělat nemůžete. Je mi však divné, že rodiče chlapce mají tu dívku jako vlastní dceru a že jim ani nevadí to, že u nich vlastně bydlí. Tak to děvče nebude zase až tak špatné, když se jí ujmou cizí lidé. To opravdu není obvyklé. A jak Vy víte, co ona u těch rodičů chlapce dělá, nebo nedělá? Ani její matka to nemůže vědět. Jen se může domnívat a to není to samé. Třeba by nám tady ta dívka řekla zase jinou verzi příběhu. To je právě ta nevýhoda při řešení a odpovídání na podobné otázky. Nemáme všechny informace, tudíž je vyloučeno, aby někdo dal správnou odpověď, nebo radu. Buďto se rozhodneme přizvukovat tazateli a brát příběh jenom v jedné linii, což je samozřejmě špatně, nebo se odvážíme vznést pochybnosti a to je také špatně.
Bohužel mě jejich rodinná situace zajímá, nejsem lhostejná k problémům a starostem mé kamarádky.Nemyslela jsem to tak, že jí budu říkat co by měla udělat a co ne,ale vyslechnout a říct svůj názor.Od toho přátelé jsou..Rozhodnutí už je na ní...
0x
Pokud propadne, a nebude dále studovat, rodiče už nejsou povinni ji příspívat. Možná že právě toto by té dívce pomohlo, protože pochybuji, že by jí rodiče chlapce ochotně živili. Něco jiného je jí podporovat, jednorázově zaplatit řidičák, a něco jiného je živit synovu dívku, která propadla... Děvče by si tak trochu "natlouklo ústa", byl by to pro ni užitečný životní kopanec...
Samozřejmě je nevděčné dávat nevyžádané rady, jak už tu bylo napsáno. Já jen sama za sebe, a ze své zkušenosti bych rodičům poradila, aby dceři přestali domlouvat (čím víc jí budou domlouvat, tím více bude dcera v opozici), a hlavně aby se necítili proviněně, že jejich sociální situace není tak dobrá, jako rodina dceřinýho chlapce - pokud budou dávat najevo, že je to mrzí, že jí nemohou poskytnout ať už peníze, nebo drahé oblečení apod., bude se dcera k nim chovat s despektem. Dceři bych řekla, že ji mám ráda, ale pomoci ji, bohužel, nemohu, a že je každý strůjcem svého štěstí. Že je už plnoletá, a tudíž zodpovědná za svůj život sama.
A věřila bych své výchově, že se dcera časem vzpamatuje a dá se dohromady.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.