Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
chápu, že Vám příjde nadpis jako moc silná slova, ale až Vám tady výlíčím jak to u nás vypadá myslím, že se tu někdo njde kdo mě pochopí. Ani pořádně nevím kde mám začít. Vezmu to nějak od začátku...Je mi 19 let jsem adoptovaná a mám dva bratry jednomu je 13 let a druhému 5 let. Ten nejmladší je moje všechno naprosté zlatíčko. Ale za to prostřední je na zabití. Nevím kdy nastal ten zlom, že sme se začli tak nesnášet. Protože z vyprávění slýchám jak sme sii jako malý hrály a tak..a dnes spolu nevydržíme v jedné místnosti ani deset minut. Vždy jsem byla spíš zakřiklá a bez svého názoru. Vždy se mi někdo posmíval první to začlo na základní škole bojovala sem s angličtinou potom sem měla jako první ve třídě prsa. Od té doby se dost ale změnilo kort potom co jsme viděla, že i muj mladsi bratr se do mě furt na váží. Začala jsem si dělat respekt začalla jsem ukazovat lidem co si ke mě dovolit smí a co ne! Na střední to tudíž byla pohoda! Ale u nás doma to furt nešlo tak jak bych chtěla! Našla jsem si na začátku střední kluka staršího. Doma ho nikdo neměl rád a tak ho furt před bratrem a mnou schazovali jak je debil a jak nechodí do práce jak mě podvádí, že je to vyhlášenej děvkař..atd já sem to ignorovala protože se prostě byla zamilovaná a názory ostatních mě nějak netrápily. Hlavně, že jsem měla někoho ke komu jsem mohla jít se vybrečet, že mě to doma opět sere! On mě vždy vyslechl a uklidnil. Když jsem ale zjistila, že měli rodiče pravdu rozešla jsem se sním. Tím doma tedy skončila jedna kapitola užsme se doma nehádali když sem sím někam chtěla jít..atd. Za to pro bratra to byl další impulz jak mě srát! Ze začátku než pochopil, že už sním opravdu nejsem pokaždé když sem chtěla jít ven spustil jdeš za nim jo dělat mu kurvi.. atd tím znovu namíchnul moje rodiče, který mě opět začali podezřívat, že jsem jim lhala, že snim tedy ještě jsem. Ještě téď si celou tuhle záležitost bere do úst a říká kraviny o kterých ai nemá páru. Dejme tomu, že tohle dcl skončilo já sem odmaturovala a byla celá šťastná. Můj bratr ovšem mi na to všechno řekl, že sem tupá a na střední chodí jn blbci. Tak to už sem ponechala bez komentáře a jen se pousmála. Jsem trochu náladová a tak občas vybouchnu ikdyž je to maličkost. Ale ono když svého bratra prosíte aby byl už v klidu a on furt dokola třeba Vám krká u jídla nebo ho prosíte aby si nsedal k vaší postely, protože pak vaše postl vypadá jako když do ní vcházíte v botech! Máme společnej pokoj zapomněla jsem se zmínit! Bratrovi vadí spousta věcí např: nesmím si mazat večer ruce krémem pty ono mu to smrdí, nesmím se v pokoji převlékat ani když tam není a ani v koupelně když tam zrovna potřebuje, nemůžu si psát s kamarády na mobilu večer protože on chce zrovna spát a světlo od telefonu ho hrozně budí, ale když on si píše s kamarádama do 23h a déle je ´to v pořádku...To, že jsem ho několikrát prosila, aby mi nesahal na postel na stůl s šuplíky a na skříň s oblečením to ho nezajmá..a to přitom všetšinu pokoje má zabranej on. A j to nějak neprožívám ani to, že mi vystěhoval moje věci s horní poličky a přesunil mi to nížš jen proto, že si tam dal vrtulníčky aby mladší bráška se na to nedostal sem taky přežila. Ve směs mě nenápadně vystěhovává s pokoje..:D To je všechno ještě ok..Ale co mě fakt sere je to, že když občas sem ze školy byla doma dřív tak sem chtěla rychle uklidit, aby měla mamka radost..a tak Ale když sem to nestihla do té doby než přišel můj bratra bylo po prdely muj bratra videl, žee je vytřeno v kuchyni ale bohužel on umíral žízní a musel jít akutně o kuchyně tam se napil polovinu vylil ale v pořádku. když už se tedy odebral do pokoje a ja začala dělat schody zrovna potřeboval chodit dolu na horu..a může ho člověk prosit přemlouvat ne on prostě chce tak chce! Schváně nechává po pokoji kapesníky, ponožky, prazdné lahve, talíře se zbytky jídla, skleničky od pití a obaly od jídel..atd. A prostě to neuklidí protože ví, že to buď uklidí máma nebo já protože musím protože to schválně nechává u mé postele a opravd se u toho krásně neusíná! Když ho potom člověk poprosí aby vynesl koš protože on j jedinej kterej tráví čas v pokoji já se mu vyhýbám jsem rači v kuchyni s mamou a do pokoje se chodím občas učit a hlavně spát, tak Vám odpoví, že na to sahat nebude protože je to odporný ale to, že ten koš udělal odpornej ona sám už nepřízná. Člověk mu může říkat stokrát doo koše v pokoji se slupky od banánu nevhazují anni podobné potraviny, které by prtostě mohli shnít! Je mu je to opět šumák. Dále vadí mi, že má v pokoji nože ne obyčejný nože ruzné vojenské ozdobné..atd ale mě to vadí nikdo to neří ipřesto, že je bratr velmi agresivní co se mě týče. Jednou semsi dovolila vzít brambůrek z mističky a on mě honil po zahradě se šroubovákem až když sem se schovala do dřevěné kůlny tak ho tam hodil až se zapíchnul a uklidnil se já sem vylezla až když see to uplně ukidnilo. Dále jednou jsem sušila nádobí když zrovna on se tam začal plést tak sem mu řekla, aby odešel a počkal až to dodělám ne rači se tam pletl tak se ustoupila já ale samozřejmě sem si neodustila nakou tu poznamku ve stylu..ses retardovanej..on se nasrall a hodil mi do zad pomeranč nebo nějaké takové kulaté ovoce byla to taková rána, že sem nemohla popadnout chvilema dech..Já se nasrala a když sem se spamatovala chtěla jsem mu dát aspoň facku jenže on byl u šuplíku s príborama a td..Takže si vytahnul nůž a čekal co udělám já..No samozřejmě, že jsem ustoupila a šla si po svých. Dálší případ měl jít k babičce protože já měla hlídat nejmladšího brášku. První mamka vypakovala jeho a pak odjela ona s přítelem pryč a já vesel hlídala jenže bohužel sems i nezkontrovala zda je všude zamčeno najednou se tam objevil znova bratr a dělal sceny...tak sem mu řekla at odejde zpet k babicce bohuzel bez uspechu chtel proste rízek dala jsem mu řízek ale on chtel vic a vicjchal to,, že mi máme řízek a on a přitom to byl muj obed a večeře s braskou. On mel mít oběd a večeří u babičky ale on nerozdejchal, že my by jsme měli řízeka on ne! Volala jsem jak o život rodičům bohužel bez úspěchu a on stále trucoval potom tedy plnej hnevu a rozcilení na me zacal rvat, že mě zabije, že jsem svině a , že mě nesnáší! Naštěstí potom co se vypovídal odešel k babičce! Ignor na něj nezabírá zkouším neustále a bez úspěchu! Například on už otravuje i naše nejmladšího brášku on si v klidu hraje a protože bratr nemá moc kamarádů jen pár a ty se mu ještě večně smějou venku na fb všude protože se chová jako kretén tak se věčně nudí a otravuje lidi kolem sebe a právě i brášku ale vyloženě stylem, že se pak nejmladší brácha rozbrečí! A je mu to dělá dobře..! Žárlí je sobeckej! Njemladšímu bráškovi se něco koupí nějaká hračka a on mu jí zavidí furt mu ji bere a braka pak brečí a on je spokojenej hlavně, že jí ma teď on! Věčně má pravdu člověk mu nic nevysvětlí! Někdy sem si řikala, že si sním zkusím promluvit protoze vsichni mě pořád uklidnuji, že on z toho vyroste! Tak sem si snim sedla a v pohodě sním mluvila at se přestane chovat jako debil, že je trapne když je máma otočená zády osahávat si zadek pacat se dělat na nás s nejmladším brachou ksichty dělat ze sebe postižáka..on jako, že ho to baví tak sem se mu znovu snažila vysvětlit, že ale nás to nebaví! Marně vše co jsme si řekli bylo marné on vše odkýval a za pár minut to tu bylo znovu! Dále mě sere i to, že prostě ON může víc než já sem mohla v jeho věku může si krodičům dovolit víc než já! Přítele mámky má uplně na háku skoro furt ho ignoruje neo posíla někam..ne ůplně ale jo! a nikdo stím nic nedělá! A na mě se řve po každé jakmile změím ton hlasu! už se příšerně drzá! Nebo něco potřebuji a co koho to zajmá zajet si tam busem nebo jak chces. ON potřebuje do rybařství a ještě ten den se tam jede! Rodiče mě požádaj abych jim mohla uklidit nebo něco na zahradě v pohodě jdu. Nic za to nedostanu taky proč je to pomoc rodičum. Ale ON jde uspat brachu ktereho ja uspavám furt a dostane dve kila..! Mamka mu zabaví telefon na tyden za dva dny ho ma zpět ale on se furt cítí špatně furt se otáčí na mě! Furt je hnusnej na mě třeba teď mi roztrhal bulík zamaskoval to tak abych na to přišla až potom co pujdu spát. Dobrý vzala jsem to ještě v pohodě stím, že on je debil co na tom je to jen bulík. Ale když už příjdete druhý večer do postele a zjistíte, že i u druhého bulíku je nějakej problém protože je schovanej uplně jinde vezmete ho do ruky zjistí, že je taky roztrhanej tak to už vás nasare, že je to druhej bulík během dvou dnů! Ale rodiče nic! v pohodě a ještě já sem ta špatná protože já si stěžuji! To, že učí nejmladšího bratra se prát beru furt ať si to řeší mama! A doufám, že až bude starší pochopí že ON JE debil a nejmladší bráška bude jinej! Dlší věc kterou sem zapomněla zmínit je ta, že nedavno mi dal pěstí a to z jednoho prostého důvoodu náš nejmladší bráška marodil a tak usnul v kuchyni na sedačce a ON přišel ze školy a začal scválně rámusit! A já mu nemohla vysvětlit, že má teploty a yo by dobré kdyby se vyspal né jeho to nezamalo a když sem šla k němu as se leknul nebo nevím ae začal okolo sebe mlátit...když sem ho vystrkala ze dveří ukazala mu kamm se má odebrat dal mi pěstí! Naštěstí na bradu bolelo to dost ale dobrý! skopla jsem ho tedy na zem a ubezpečila, že ani to mě nepřesvědčí aby zůstal dole! Naštěstí to potom pochopil a odešel! Nevím co víc už napsat! Prostě někdy si přeju aby nikdy nebyl! Někdy přemýšlím, že se odstěhuji ale ještě studuji a nemám na to postavit se ze dne na den na vlastní nohy! Ale teším se na den kdy budu mít vše k tomu se odstěhovat a doufám, že ho pak už nebudu potkávat...! A modlím se, že nejmladší brácha od TOHO DEMENTA nic nepochytí..!
Děvče, děvče na to že ti je 19 jsi nějaká divná, navštiv psychologa či psychiatra a svěř se mu...pokud budeš dále takhle všechno prožívat tak až přijde opravdová darda, tak by sis mohla ublížit...opravdu se dej do péče cvokaře...
Dobrý den. Je Vám vážně 19 let? A to si neumíte poradit s 13ti letým puberťákem? Občas to mezi sourozenci prostě tak chodí všude. Nezbývá Vám, než zatnout zuby a vydržet. Závažné problémy řešte s rodiči a protože už jste dospělá, zamyslete se nad svým slovníkem a nad tím, jak titulujete bratra...Vážně je problém a chyba vždy jen na jeho straně?
Podle toho, co jste napsala, domnívám se, že si s bratrem nerozumíte ze 2 důvodu. Předně, bratrovi je 13 a to je nejhorší věk, který chlapce může potkat - tomu odpovídá chování. Jen tak mimochodem, jeho chování je vcelku běžné vzhledem k věku. Druhým důvodem je, že vy jste putintičkách, co chce mít ve všem řád, jasno a hned. Bratr vidí svět tak, že když si nechá ohryzek přez noc na stole, není mu to vůbec divné, proč? Nejspíš proto, že když nejde o život, jde o hovno. Vy byste potřebovala kousek z jeho povahy a on zase z té Vaší. Doporučuji Vám oběma více tolerance, rozvahy a empatie, žel Bohu, ta obvykle přichází často až se zkušenostmi, věkem..
Ahoj, no, problémy mezi vámi by měli řešit v první řadě rodiče. Pokud máte společný pokoj s bratrem, měli byste jej mít také správně rozdělený tak, aby jeden z vás nestrádal a toto rozdělení respektovat, není-li možné, aby každý z vás měl jiný pokoj. Pokud to rodiče neřeší, zkus to probrat ještě s někým dalším z rodiny, například s babičkou, třeba by byla na Tvé straně. Některé věci, u kterých je to možné, zkus ignorovat a nijak na ně nereagovat, tím bratra nejspíš odradíš a snad jej to na chvilku přejde.
Nyní je Ti 19, jsi tedy dospělá, sice studuješ, ale můžeš mít také své zájmy. Máš-li tedy přítele, zkus přebývat u něj, na bratrovy poznámky nereaguj, spíše rodičům řekni, jak to je doopravdy.
Vztahy se sourozenci jsou složité, ať už jsou vlastní nebo nevlastní, ale některé věci by se stávat neměly.
Omlouvám se, celý text jsem úplně nečetl, tak pokud něco nesouhlasí nebo jsem přehlédl, je chyba na mé straně.
S těmi penězi, třeba to rodiče berou tak, že bratr je menší, proto může něco dostat ( i když to tak správně samozřejmě není), kdežto Ty už máš možnost chodit na brigády a podobně, tak to berou jinak.
Ještě doplnění, tím, že jsi nejstarší je možné, že se rodiče domnívají, že bys jim také mohla s bratrem pomoci, přecijen, už jsi dospělá a také se zamyslet, zda mu nedáváš v něčem vodu na jeho mlýn, čehož on pak zneužije. Řešit různé rozepře pokud možno s klidem, trochu se na ně povznést. Je pravda, že mi taky přijde, že v některých situacích spíš přecházíš do protiútoku, a svého bratra častuješ nehezkými výrazy. Vulgarismy také nic nevyřešíš, zkus se také zamyslet nad tím a řešit rozpory slušně, s rozvahou, nu věru diplomaticky, pokud je to možné. Pokud se bratr chová opravdu neurvale, můžeš mu také nějakou facku oplatit, abys mu dala najevo, že takto by se chovat neměl, nicméně mělo by se to stávat spíše výjimečně...
Dobrý den, a máte také i nějakou otázku? Potřebujete s něčím poradit? Zdá se, že psaní Vám problém nedělá, tak se třeba i zeptejte. Zdravím!
doplněno 18.10.15 21:29:rachel - ne, napsala jste to do správné poradny, ale špatně. Ve Vaši povídce je velké množství vykřičníků, ale nenašel jsem tak žádný otazník. Tedy, není tam otázka, na kterou by se dalo něco poradit. Vaše psaní (plné vykřičníků) je pouze výkřik. Navíc, jak se zdá, není už aktuální.
Chtěla jste si ulevit, tak to Vám snad pomohlo (i bez rady).
doplněno 19.10.15 11:34:martinaa - nic si z toho nedělejte. Tazatelka nás zveřejněním své starší povídky zmátla také, ale případ je již vyřešen a zápletka je rozmotána. Ale, zase víme, jak to dopadlo.
Nenapsala jste do špatné poradny, poradna je dobrá. Ovšem Vaše vyprávění ani jazykový projev
neodpovídá devatenáctileté studentce (divím se, že jste s takovou češtinou vůbec odmaturovala).
Stejně, jako Vy nepřipustíte, že je chyba i na Vaší straně (k neshodám vždy přispívají obě strany).
nepřipustí Váš bratr, že by byl tím, co se z něj svým vyprávěním snažíte udělat...
Co jste zatím pro zlepšení vztahu udělala Vy?
Vy jste starší, měla byste mít více rozumu a být schopna určitého nadhledu.
Nejdříve bych začal přemýšlet o odděleném pokoji. Máte rodinný domek? Nenašlo by se jiné uspořádání?
Další z možností je udělat stabilní předělení pokoje, kde by se ctilo soukromí.
A toto předložit rodičům, aby viděli, že toto myslíte vážně a situace již je vyhrocená.
Pokud je Vám 19, tak školu budete již brzy končit. Když se nenajde řešení, zkusit ještě bydlení u prarodičů.
Jinak sednout na PC a hledat brigády. Peníze šetřit a jak to bude možné, jít do podnájmu, i když to bude bolet.
Je to takový útěk, ale za pár let se chlapec třeba srovná a bude rád, když přijedete na návštěvu.
Já Vás zase chápu, když člověk musí neustále odrážet slovní i fyzické útoky. Ten chlapec by měl začít cvičit, dělat nějaký sport. Také toto navrhněte rodičům, ať má nějaký režim, a vyřádí se ve sportovní hale.
Já souhlasím s Ivzes. V polovině textu jsem přestala číst. Je to hrozně dlouhé a pak, nezdálo se mi, že by takto psala studentka, která odmaturovala. Prostě jsem měla nepříjemný pocit, že není všechno tak, jak uvádí. Nechci se vyjádřit přímo, aby nedošlo k výpadům vůči mé osobě, že v této poradně to není podstatné. Ale co snad podstatné je, nebo by snad mělo být, je to, že by měl také tazatel dodržovat určitá pravidla vůči nám. Tedy v prvé řadě záměrně si nevymýšlet a neříkat pravdu a pak osočovat některého rádce za to, že napíše svůj názor. To se pak težko radí, když si tazatel vymýšlí. To je plácání holí do vody a pak dochází snadno i k urážkám.
Pro tazatelku: Mé obavy jste sama potvrdila svým příspěvkem včera večer, v 21.20h když jste uvedla, že je Vám ve skutečnosti 21 let a bratrovi 16 let. Tak já se ptám, o co vlastně jde? Proč chcete akutně řešit situaci, která se odehrávala před několika lety a navíc je to podle Vašich slov vyřešeno. S bratrem chodí rodiče do specializované poradny.
Zdravím, prvně bych na to šla před rodiče. Ne žalovat, ale v klidu si s nimi sednout a bratrovo chování probrat, že tě šikanuje, ubližuje ti apod. Že už to trvá delší dobu a žádná změna, že tě napadá i fyzicky - to řešit především!
Pokud by to nezabralo, naučila bych se bránit sama, a to fyzicky. On totiž vidí, že ty se zatím nebráníš, takže svoje útoky bude stupňovat. Pokud by po mně házel věci nebo mě praštil, tak bych udělala to samé. Když uvidí, že se nebojíš a taky jednou dostane pár facek, tak by ho to mělo zklidnit - agresoři většinou nepočítají s tím, že se oběť bude bránit. A neříkej, že se v 19 letech neubráníš 13letému.
Suzy, jsem jediná, kdo nechápe, proč? Jsem měla logicky za to, že popisuje současný stav...
Martino, je jí 21 a bratrovi 16. Ona dnes píše o historce staré víc jak dva roky.
Já vím že ne. Já jsem na to přišla tak, že mne nebavilo to její povídání číst až do konce, protože to bylo o jednom a tom samém a vadilo mi tam i něco jiného. Tak jsem začala číst vlákno a odpovědi druhých a tam jsem na to narazila. To nemohl vědět nikdo, že zmátla rádce vědomě a od počátku. Vysvětluje to tím, že byla jenom zvědavá, jestli bychom jí poradili návštěvu u psychiatra. A že prý to nikdo z nás neudělal.
Z toho všeho mě jen zaráží to, že by si chtěla peníze za to že uspíš svého nejmladšího sourozence :O To nechápu
Jinak co se týká problémů s bratrem tak zatni zuby ono ho přejde. Hlavně ho neprovokuj a nedělej nic čím bys ho povzbuzovat. Také si promluv s rodiči pochybuji o tom že takovéto chování mezi sourozenci přehlížejí.
My když jsme s bráchama měli problémy rodiče to věděli hned.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.