Dobrý den, letos jsem vystudovala střední školu a hledám si zaměstnání. Bohužel chodím zatím jen na brigádu protože nejsem schopná si nic najít. První měsíc kdy jsem začala hledat se mi žádný pohovor nepovedl z nervozity jsem mluvila špatně. Nikdy jsem na tom nebyla se sebevědomím dobře, ale alespoň jsem se nějak dokopala k tomu pohovoru. Pak přišel zlom a mě se v hlavě vytvořil nějaký blok a prostě na ten pohovor nedokážu dojít. Nezvednu ani telefon když vidim cizí číslo říkám si zvedni to ale prostě ten strach je silnější. Mám hrozný strach z prvního zaměstnání z toho že budu mezi lidmi, nemám žádné zkušenosti jsem uplně psychicky vyčerpaná. Skoro každý den mám záchvaty breku kdy jsem naprosto zoufalá, vím že potřebuji peníze, ale nedokážu ten strach překonat. Říkam si, že jedině já to můžu změnit ale prostě to nejde. Rodiče na mě tlačí ať už si něco najdu a to je mi pak ještě hůř. Jediný kdo to chápe je můj přítel ale vím, že mu nemůžu viset na krku a ještě mu brečet každý den na rameni. Mám pocit že se z toho už brzo zbláznim. Myslíte že je na místě navštívit psychologa?
Nemyslím. Bereš vše až moc vážně. Ber to prostě jako hru. Nestresuj se, zkoušej a zkoušej. Hlavně o sobě nepochybuj. To je cesta nikam. Choď na pohovory a sbírej si z nich zkušenosti! Jdi tam jak do pekařství pro housku. Máte? Prodejte! Nemáte, zkusím to jinde... Nic se neboj, jak se říká, začátky jsou vždycky těžký. Ale jak se jen drápkem chytíš, už to půjde samo.
kate5
To si taky vždycky říkam, snažim se si to tak nebrat a říkam si že o nic nejde, ale jakmile je pár hodin před tim pohovorem tak začnu brečet a je mi na omdlení. Jedna polovina hlavy mě přemlouvá "musíš tam jít potřebuješ peníze" ale druhá jako kdyby dala stopku a prostě jít nemůžu. Mám na sebe neskutečný vztek a připadám si k ničemu.
A jak sis sehnala tu brigádu? Vždyť zaměstnání je totéž, jen (obvykle) na delší dobu. Ale zas je na začátku zkušební doba, během které můžeš okamžitě odejít; to možná ani u té brigády není.
Takže jak psal @strejc, zajdi a buď vezmou, nebo ne. Když ne, budeš pokračovat brigádou.
Ale snad by to nemuselo být při pohovoru tak hrozné. Přece ses něco naučila a dodej si sebevědomí. Hned na začátku řekni dotyčnému perzonalistovi o svém problému, bude-li rozumný, pochopí to, trochu tě povzbudí. A pak se uvolníš a vše bude probíhat normálně. Řekni mu, čeho bys ráda dosáhla a nespokojuj se vším, co ti nabídne. Neboj, jednou se to povede!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
