Neshody s partnerkou po porodu

Od: Datum: 06.10.15 09:43 odpovědí: 81 změna: 21.10.15 19:23

Ahoj, běžně neřeším osobní problémy takto v diskuzích, ale zajímá mě Váš názor. S mojí partnerkou žijeme něco přes 10 let. Když jsem ji poznal, byla to normální skromná VŠ, které ke spokojenosti stačilo jen to, když byla se mnou. Postupem času jsme spolu šli do podnájmu, následně jsme pak v Brně po vzájemné shodě pořídili i menší rodinný domek se zahradou. Domek byl ve špatném tech. stavu, proto jsem na něm cca 5 let tvrdě pracoval, abychom mohli alespoň slušně bydlet a také měli aspoň trochu slušné zázemí k tomu, abychom do něj mohli zplodit i děti. Za tuto dobu jsem si k tomuto místu (jsme na konci města, za námi už jsou pouze zarostlé louky a les) vytvořil docela silný vztah. Partnerka v této době pokračovala v postgraduálním studiu, takže většinu svého času věnovala škole a psaní dizertační práce. Pokud měla volno, vytýkala mi proč nechodíme na výlety, že práce (kterou jsem vždy do zimy musel dokončit a měl jsem jí nad hlavu) počká a že se tedy asi přihlásí do klubu turistů, když já nemám čas... Jednoduše už tady se naše společné zájmy začaly rozcházet. Ze strany partnerky se začaly nenápadně množit důvody, proč je nespokojená se svým životem... Ať už to byly výlety, nebo potřeba mít místo záhonů se zeleninou trávu, mít psa, vlastnit auto, vlastnit lepší a bezpečnější auto, ... Vždy po splnění jejího přání přišlo přání, které bylo o úroveň výš. Pochopitelně, něspokojenost setrvávala. V průběhu tohoto jsme přivedli na svět i 2 krásné a zdravé děti. S těmi jsme v rámci výletů navštívili i několik partnerčiných kamarádek, které (čirou náhodou) nemají hluboko do kapsy a vlastní svůj statek na kraji vesnice, kde chovají koně a jiná domácí zvířata. Okem městského člověka na návštěvě dokonalá idyla. Od tohoto okamžiku začala zcela přehodnocovat svůj život, najednou mi sdělila že by taky chtěla bydlet na vesnici, "městský vzduch" jí najednou jakožto matce začal neskutečně páchnout a jestli si někdy pořídíme domeček jinde, také na vesnici. Vše pochopitelně jen s ohledem na děti, pro které chce "to nejlepší". Až do této chvíle jsem neměl důvod na cokoliv přistoupit, ale toto už je na mě příliš veliké sousto. Mám totiž obavu, že i kdybychom prodali vše co máme (a koupili statek na který nemáme), tak to nespokojenost partnerky nevyřeší a náš vztah nijak neposílí. Už nyní mám pocit, že jsem jen pouhým prostředkem k jejímu postupu na pyramidě štěstí... A teď babo raď...


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 06.10.15 10:02
avatar

Ahoj. Tak ono je všude něco. Někdo holt čím víc má, tím víc chce. Vztah je ale i o kompromisech, ne o podřizování se druhé straně. Hlavně spolu komunikujte. O tom co chce ona, co chcete Vy a co jste ochotni udělat proto, abyste byli spokojeni oba dva a hlavně vaše děti. Jen vy znáte váš společný finanční rozpočet, víte kolik vyděláváte Vy a kolik Vaše partnerka a co je ve vašich možnostech. Někdy je třeba ze svých představ slevit, možná to u partnerky spíš dělá trošku závist, když srovnává, co mají druzí a co máte vy. Je těžké radit, ale nenechte se vmanipulovat do ničeho, co Vy sám opravdu nechcete jen proto, abyste vyhověl Vaší přítelkyni. To by váš vztah opravdu asi neposílilo.

doplněno 06.10.15 12:13:

Ludo, Vaši přítelkyni zřejmě pálí dobré bydlo. Řekněte ji to bez obalu a přímo, kde vidíte problém – že by se ani spolu s Vámi nezvládla postarat, udržovat budovat jiné bydlení a zázemí. Protože není pečlivá, důsledná, pořádná..Že by to zkrátka bylo pro ni příliš velké sousto. Jinak pokud neměla Vaše přítelkyně sama dobré rodinné zázemí, měla by si o to více vážit toho co má a snažit se spolu s Vámi o to, aby vaše děti na tom byly lépe, než ona. Návštěva poradny možná některým párům pomůže, ale pokud Vám přítelkyně hystericky nadává do hajzlů, debilů a zmetků a má problémy sama se sebou, měl byste ji doporučit, aby navštívila psychologa a začala se sebou něco dělat. Nemusíte být hromosvodem jejích nálad a plnit její rozmary. Řekněte jí, jak se k Vám má chovat chovat a popřemýšlejte společně o svých prioritách..

Ohodnoceno: 1x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 11:02

Děkuji za názor. Přiznám se, že aktuálně neřeším ani tak problém finančního rozpočtu (který pochopitelně máme omezený - já jako zaměstnanec nevydělávám žádné závratné sumy a ona na rodičovské dovolené také ne), jako spíš samotný princip. Vybudoval jsem nějaké zázemí, které jsem pojal i za svůj domov a po pravdě jsem nikdy nepočítal s tím, že bych se odtud měl za pár let stěhovat. Já jsem spokojený, děti jsou zatím malé, ale jsou tu šťastné. Partnerka bohužel není spokojená nejenom s bydlením a naším vztahem, ale i s kvalitou vzduchu a životního prostředí, sousedy, mojí rodinou, sama se sebou, ... Mám pochopení pro to, že mateřství je velký zásah do života a rád bych jí i pomohl, ale přiznám se že ani nevím jak. Partnerka měla docela komplikované mládí (matka a bratr trpící závažnou duševní poruchou), v 15-ti letech se pro nesoulad v rodině stěhovala z domova k babičce, VŠ studium a koleje si vybírala co nejdále od svého bydliště... Já jsem spíše rodinný typ (neplést si s mamánkem), nechci ale bezdůvodně opouštět zaměstnání, rodinu, přátele i zázemí, které jsem pracně několik let budoval.

Od: luda*
Datum: 06.10.15 15:37

Kapko naděje, všechny tyhle argumenty už dávno padly. Na její špatné povahové vlastnosti už se obávám jakkoliv poukazovat, protože je to jak lití benzínu do ohně. Nejsem měkký jí to říct, nicméně to nevede k ničemu jinému než ke slovům, že si nezaslouží žít s člověkem, který si jí takto neváží. Toto si pak velmi dobře pamatuje a prohlubuje to její nenávist vůči mě.

Datum: 06.10.15 10:03
avatar

Toto je moc smutné čtení. Navíc, skoro neřešitelný příběh. Existují lidé, já tomu říkám hladní. Pořád a stále mají málo, stále mají "hlad". V práci, doma, v peněžence, v posteli, u stolu a hlavně v duši. Nikdy nemají dost. Stále jsou nespokojení a svou nespokojenost řeší vylepšováním svého okolí. Nakupují, obklopují se věcmi i zvířaty, kamarády. Jenže, štěstí je v nás a ne v tom, co nás obklopuje. Někdo to takhle nikdy nemá. Stále má hlad. *hej*Lituji vás, ale poradit neumím.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 11:15

Také děkuju za názor. On to není možná ani tak hlad finanční, jako spíš nespokojenost sama se sebou. Také cítím, že mezi námi je celkem zásadní nesoulad. Ona navrhuje návštěvu poradny. Já s návštěvou poradny souhlasím, nicméně mě zatím nenapadá, jakým způsobem nám mohou pomoci. Třeba budu překvapen, kdo ví...

Od: au1
Datum: 06.10.15 11:03

to mi něco připomíná... já jezdím 18 let starým autem za 25 tisíc a přítelkyně po mně chce abych jí koupil fungl nový auto za čtvrt miliónu :) takhle je to se vším, už nestačí nová pračka, musí být se sušičkou za dvacku, už nechcem mýt nádobí, je třeba myčka (na kterou není místo), byt je malej a už nestačí, je třeba domek. Holt, těžký pořízení s těma ženskejma

Ohodnoceno: 1x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 15:41

Dokud to bylo v rámci zvyšování životního standardu celé rodiny a měli jsme na to, tak jsem souhlasil. Ona není nenažraná finančně, ale citově. Nyní neřešíme nic jiného, než její štěstíčko... pochopitelně jen proto, že ona chce to nejlepší pro naše děti!

Datum: 06.10.15 11:04
avatar

Věčná nespokojenost...věčný příběh co zažil snad každý.Mí rodiče jsou stejní.Můj známý to vyřešil rozvodem,ale byli bez dětí.Drahý byt a velká hypotéka atd.se vyřešily a je rád,že je pryč.Některé ženy nejsou spokojené nikdy,asi by si to chtělo promluvit o lásce a o životních hodnotách.Někdo si více cení majetku a prestiže,než obyčejného štěstí a spokojené rodiny.Na to moc rad není.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 15:45

Lucko, v tom je právě zakopaný pes. Láska a životní hodnoty se už dávno vytratily, nicméně nespokojenost je takřka setrvalý stav. Nebýt toho co tu řeším, asi mi nic neschází, přesto že si nežiju na vysoké noze.

Datum: 06.10.15 17:04
avatar

Možná to chce přitvrdit jiný kamarád cítil ,že se požadavky stupňují,do toho tchýně podnikatelka a chtěla pro dceru a vnoučata vysoký standart,takže celkem zažíval velký tlak.Rázně doma několikrát pronesl,že jej poznala takového a takový bude.Jediný kdo se změnil je ona...a byl klid.

To je ovšem jediný případ co znám,kdy se ta žena začla za sebe stydět,že víc prahne po majetku(který nepotřebuje,protože měli vše co je nutné k životu a oba si vážili jiných hodnot.)a najednou na to zapomněla.Většinou co znám,když v manželství se takhle názory a životní postoj rozejdou pomalu a jistě to vedlo k rozvodu.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: krasula
Datum: 06.10.15 11:11

Ludo, vy jste snad spolu ani nemluvili.A jinak si rozumíte? Myslím při běžném chodu domácnosti a výchově dětí.Jak by asi reagovala Vaše partnerka, kdyby si přečetla tenhle Váš příběh? Ví to vůbec, že se tímhle trápíte? Vy dva se natolik rozcházíte, že si musíte co nejdřív sednout a říct si, jak dál. Když statek podle jejího gusta, tak ona bude mít na starosti to, co si přeje. Jako idyla to vypadá, ale ke zvířatům se musí vstávat, práce kolem nich se nedá vypnout, přerušit. Nenadálé situace, veterinář. No žádné výlety s turistama. Jedině Vy byste si měl sám někam s dětmi vyrazit, když jste byl dlouho vázanej prací na domečku. Pokud dáte řeč, tak hodně s ohledem na děti. Ze vsi se musí děti do školy většinou vozit a zase přivážet. Kdo to bude dělat? Řekněte si, jak si představujete život Vaší rodiny po 10 letech. A jestli na to máte peníze, síly, chuť . Nevím, jak by měl vypadat kompromis. Nezávidím Vám.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 11:33

Krasulo, mluvíme spolu. Jen je to docela monotóní rozhovor se stále se opakujícími argumenty a poslední dobou už je to hodně únavné. Reakci partnerky na přečtení mého příběhu raději ani nechci odhadovat - každý totiž svět vidíme jinýma očima. Já jsem ryze realista, ona zase žije v nenaplněných snech a očekáváních. Naše neshody hlavně vyplývají z toho, že ona něco očekává, nicméně mi to nedá nijak najevo. Následně jsem pranýřován za to, že jsem nesplnil očekávání. Viz příklad - onemocní jí babička (kterou má 200 Km daleko), celý den kvůli tomu lítá, telefonuje... Já přijdu z práce v dobré náladě, ona mi celá nabroušená vyčte že se ani nezajímám... Když se začnu zajímat, o co že se to vlastně nezajímá, tak už dojde na křik, je mi zdůrazněno že jí nejsem (a nikdy jsem nebyl) oporou, následně dojde pak na urážky (hajzl, zmetek či debil jsou ty, po kterých sáhne pokaždé). Pravou podstatu toho, kvůli čemu se hádáme se dozvím až poté.

Od: ben®
Datum: 06.10.15 11:13
avatar

Dobrý den, napíši to tvrdě, ale není to o tom, že bych Vám nebo Vaší partnerce toto přál. Ona by potřebovala "probrat" nějakým neštěstím, aby si uvědomila i drobné hodnoty všedního dne a naučila se vážit si i maličkostí (zvláště, když je pro ní udělal někdo jiný). Takto Vám bude Vaše partnerka neustále přidávat další úkoly a vyžadovat jejich splnění a naplnění jejich tužeb, které nemají konce. Zdravím!

doplněno 06.10.15 11:49:

Jo jo, to jsou krásné sny a ideály - jen by je měl pro ní někdo udělat a ještě se o ně starat následně. Ale, stejně to nebude stačit nebo si vysní zase něco jiného. Je to kolotoč a když z něho nevystoupíte, tak Vás to zničí. Takže to vydržíte do určitého věku dětí a potom stejně utečete (pokud se do té doby z toho náporu přání a tužeb nezhroutíte). Kamarád měl doma podobnou paní, jenže ta si to přinesla z dětství. Její otec vydělával velké peníze v zahraničí, doma prakticky nebyl a matka ji pořídila to, co si zrovna přála. No, nebudu popisovat vše, ale dostala se z toho až po letech (rozvod, děti jí soud nedal, ztráta práce, bydlení v cizím).

doplněno 06.10.15 11:57:

ria - ano, je to volba. A také rozdíl - nechat si od někoho plnit svá přání nebo si je plnit sám.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 11:38

Přesně na toto jsem pomýšlel také. Kdyby v tom nebyly i děti, asi by mi došla trpělivost už dávno a řekl bych si, ať se v tom vykoupe hezky sama. Je totiž smutné, že partnerka něco moc chce, ale nedokáže sama vyvinout potřebné úsilí k tomu, aby toho dosáhla. Obávám se že chod takového statku by nezvládla ani omylem, neb důslednost není zrovna její silnou stránkou. Hrnky od pití, talíře od jídla aj. sbírám odložené po celé naší domácnosti i několik dní poté...

Od: ria®
Datum: 06.10.15 11:53
avatar

Ono je to težký,

na jednu stranu - tešte se z každé maličkosti,

na druhou - život je krátký na to žít nespokojeně..

:)

Ohodnoceno: 1x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 12:14

Pravda... Tento argument slýchám stále. "co když si pak jednou na stáří budu vyčítat, že jsem tolik let žila nespokojeně?". Bohužel už na to nedokážu reagovat jinými slovy, něž "Tak se snaž" :-/

Datum: 06.10.15 12:42
avatar

Já souhlasím s @Ben - Vaše partnerka by si buď potřebovala projít nějakým neštěstním, aby přehodnotila svůj žebříček hodnot nebo by si musela "natlouct" pusu, aby dokázala být šťastná a těšit se z toho, co má než aby celý život byla neštastná z toho, co nemá a mít nemůže.

Prakticky založený člověk v soužití s takto vzdušným partnerem, to má velmi těžké. Celý život se snaží ho udržet při zemi, což je velmi a velmi náročné a podle mě se to nedá přežít ve zdraví - duševním.

Pamatuji si, jak příbuzný sám zrekonstruoval dům - je krásný, velký, prostorný - na venkově, sen každého.. a ona plakala, že měli koupit byt v paneláku, kde by se nemusela starat o pozemek a byla by ve středu všeho dění, aby stihla s dětmi obíhat ve městě všechny možné kroužky, jako její kamarádky, za kterými takto musí složitě dojíždět.. Pro mě jako pro člověka žijícího v paneláku, kde nikdy nebudete sám, protože vždy částečně bydlíte se sousedy, na pár metrech čtverečních, je to naprosto nepochopitelné..

Každý chceme to, co nemáme. Vy byste podle mě neměl donekonečna ustupovat (já bych se nádávkou nechala urazit jen jednou a naposledy - snižujete svou důstojnost) a měl byste brát ohled právě i na své štěstí a to právě proto, že život je příliš krátký. Promluvte si spolu narovinu. Oba řekněte, z jakých požadavků nejste ochotni ustoupit a proč a pak uvidíte, zda vaše cesty míří stejným směrem nebo se rozchájí...

Ohodnoceno: 2x
 
Od: gregpek
Datum: 06.10.15 12:16

Na mě to celé působí tak, že si toho necháte prostě zcela obyčejně moc líbit. Například těmi nadávkami, které zmiňujete, pro údajný nezájem. Chápu, že jsou tady děti, teda určité závazky ale přeci nechcete prožít život s osobou, která je Vám proti srsti a postupně vás deptá. Nepomohlo by si víc "dupnout"? Nebo když chce do přírody, odstěhujte se do Vietnamu. Tam je patriarchát a její nesmyslná přání potom můžete ignorovat :D

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 15:17

Nesmyslná přání prozatím ignoruju... Ale stejně je mi ouzko když vím, že až jednou bude mít peníze (neboť se u nich v rodině chýlí k dědictví), tak prostě práskne bičem a odstěhuje se mi s dětma někam, kam ji její momentální rozpoložení zavane. Co je pak lepší - nechat sebou cloumat, nebo dát přednost dětem?

Datum: 10.10.15 02:44

Ve Vietnamu není patriarchát, jak zmiňujete. V domacnosti má vždy nejsilnější slovo nejstarší žena (většínou to je babička, nebo matka manžela, až po jejich smrti teprve manželka). Tam do vedení rodiny a výchovy dětí nemá muž co mluvit.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 06.10.15 12:28

Vyžeňte jí do práce a na rodičák běžte vy. Pokud je Ph.D., tak může vydělávat desetitisíce, tedy pokud ho nemá z nějakého trapného humanitního oboru, kde je člověk rád, že vůbec sežene práci. Když budete doma, věřím že i s dětmi stihnete víc práce okolo baráku. Pokud jí jde o to vlastnit statek a koně, měla by jí některá z kamarádek vysvětlit, že kdo má koně doma, jezdí mnohem méně často, než kdyby ho doma neměl, protože musí krmit, kydat, spravovat ohrady, přivézt a složit seno a slámu, v zimě je tma ve 4 odpoledne a po tmě se jezdí blbě. Dovolená se plánuje velmi špatně, je třeba sehnat někoho, kdo se o havěť zvládne postarat a zvířata chtějí žrát vždy, i když nespala celou noc kvůli zvracejícímu dítěti a sama má 40°c horečku.

Na druhou stranu jí i trošku dokážu pochopit. Taky mám malé dítě, věčně rozdělaný barák a chlapa, co neustále něco opravuje. Hádáme se kvůli tomu, že já tvrdím, že se nemůže soustředit na jedno a všechno ostatní hodit stranou, že to musí skloubit všechno dohromady. Třeba nemít rozděláno několik věcí dohromady, dávat si přestávky a i při rekonstrukci se věnovat rodině. Já taky musím stihnout tisíc věcí. Chodit do práce, obstarat komplet celou domácnost, chodit se synem na kroužky, cvičit s ním, malovat, číst pohádky, vyprávět..., postarat se o zvířata a ještě se trochu věnovat sobě, abych měla radost ze života. Nemůžu odložit dítě k televizi a dělat jen jedno, musím každý den od každého něco, aby to fugovalo. Takže ano, štve mě, když odloží dítě k televizi, místo aby se mu hodinu věnoval, abych já mohla v klidu nakoupit, mimochodem i pro jeho babičku. Štve mě, že když je teď posledních hezkých pár dní v roce, nejde s náma ani na hodinovou procházku kolem baráku, ani sestřást ořechy, protože to je blbost a není to potřeba a že on musí dělat a že se na to tedy vykašle a nic dělat nebude atd. Ale cukroví pak žrát o Vánocích bude, ořechy ovšem potřeba nejsou, dělat něco se synem potřeba také není. Neustálý spor, který se nevyřeší, protože chlap je schopen dělat najednou jen jednu jedinou věc. Já už vlastně 10let čekám, kdy konečně přestane něco dělat a bude mít čas na mě. Místo abychom šli ven, je třeba umýt vozík, auta, navozit seno, udělat tohle, udělat támhle... Není to u vás podobné?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 12:44

Nabízel jsem se že na rodičák půjdu. Bylo to smeteno ze stolu se slovy, že by se se mnou okamžitě rozešla!

Od: luda*
Datum: 06.10.15 12:42

Ještě jednu věc jsem zapomněl zmínit, co se změnilo po porodu... První věc kterou jsem už celkem zkousnul je, že všechno musí být EKO, BIO, GREEN... Když majonézu, tak jedině babiččinu... Když mouku, tak jedině farmářskou... Studium etiket na zboží se již stalo běžným folklorem našich nákupů. Nakoupila domů plastové kontejnery do kterých se všechno třídí (i obal od čajového pytlíku nemůžu hodit do popelnice) , ty pochopitelně po čase přetékají a mám tak další starost... Ale to nic, to jsem si jen musel postesknout. Odsuzuje kamiony (protože moc kouří a jsou nebezpečné), nicméně bez dobře zásobeného hypermarketu by se neobešla. Hlubší souvislosti jako třeba že její oblíbené minerálky v PET lahvích jsou hned dvojí zlo (jejich spotřebou generuje zbytečný odpad, stejně tak i škodlivé emise těch zpropadených kamionů) si nepřipouští. Je ze skupiny ekologů, kteří problémy se životním prostředí vyřeší odstěhováním se do domečku v neposkvrněné přírodě uprostřed lesů, odkud bude autem jezdit na nákupy do města.

Mnohem vážnější mi přijde změna zdravotního stavu, kterou mi udává. Dle jejich slov má prý potíže s nadýmáním, objemnými stolicemi, ... Sama po nekonečném hloubání na internetu sama sobě stanovila diagnózu, že nesnese lepek. Několik lékařských vyšetření a laboratorních testů to vyloučilo a ona přesto trvá na svém. Můj názor je, že se jedná o problém psychického rázu, ale ten ona striktně vylučuje. Ani by mi nevadilo, že tuhle (možná zbytečnou a hlavně drahou) dietu drží, kdyby se o její prospěšnosti nesnažila přesvědčit i celé své okolí. Měly by ji držet i naše děti (neb každá sračka nebo naopak tvrdé lejno je zcela jistě příčinou nesnášenlivosti lepku), stejně tak prý i moje potíže se svaly by vyřešilo úplné vynechání lepku. Když to shrnu, na každém členu rodiny našla důvod k dietě. Připadne mi to jak nějaká obsese... Každopádně s dietou u dětí (tomu staršímu opět testy nepotvrdily, že má s lepkem problém) nesouhlasím a tím pádem jsem i jejich špatný táta, který pro ně prostě nechce to nejlepší. Problematika potravinových alergií a nesnášenlivostí je mi jakž takž známá, ale připadnemi, že v poslední době se na téma "bílých jedů" (Mléko, mouka, cukr, vejce, ...) na internetu šíří zbytečně moc blábolů, kterých se kde kdo rád chytne...

Od: pb®
Datum: 06.10.15 12:54

No jestli jde o lepek, tak pečené kuře s bramborem je dokonale bezlepkové a stojí stejně, ať ho jí celiatik nebo člověk bez intolerance. Bezlepková dieta ještě nikdy nikomu neuškodila, spíš naopak, takže tuhle její snahu bych klidně podporovala. Ovšem pokud si myslí, že jí škodí lepek, pak se musí vzdát věcí, kde ten lepek je a ne je nějak nahrazovat. Ne péct bezlepkové pečivo z mouky za 80Kč, ale zkrátka nejíst pečivo. Stejně tak vegetarián, který nechce jíst maso, by se neměl snažit vařit jídla, kde to maso je a nahrazovat ho sójovým. Obvykle je to hnus a čistě vegetariánské jídlo je mnohem chutnější.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 14:10

Ano, se vším samosebou souhlasím, bezlepkově se dá s trochou zdravého rozumu najíst za stejné peníze. Můj blok pouze spočívá v tom, že do téhle diety chce stahnout i děti, které pak tímto může kvůli odlišným stravovacím návykům izolovat od zbytku dětí, které se budou stravovat normálně. Kdyby to mělo nějaké opodstatnění na základě lékařského vyšetření / výsledků laboratorních testů, tak neřeknu ani popel...

Datum: 06.10.15 12:58
avatar

Vždycky když někdo řekne, že mléko nebo vejce jsou jed, je potřeba si nandat dvojtou porci. Tohle normální není. Otázka je, proč to dělá. Nepracujete třeba hodně, takže se "nudí"? Nebo nemá taky "vymytý mozek" nějakou kamarádkou nebo něčím? Je třeba se dopátrat příčině, proč má tuto obsesi, protože jinak se jí nezbaví. Třeba by pomohlo trávit víc času jako rodina - třeba i ty výlety, "blbiny" na zahradě - např. souboje v blátě atd. Nebo nějaká nevšední (např. adrenalinová) dovolená. Třeba taky ztratila smysl života, a vynahrazuje si to takhle. Zkuste ji nějak navnadit, aby např. začala malovat nebo psát atd.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 14:32

Věřím tomu, že nuda je jednou z příčin. Práci má pouze s dětmi (o tu se dělíme po mém příchodu ze zaměstnání) a s kuchyní. Dává mi najevo, jak je to s dětmi náročné (a já jí to věřím), ale naší výměně na rodičovské se brání jako čert kříži. Je pravda že adrenalínu tolik nemáme - o víkendech děláme spíše poklidné výlety s dětmi do přírody... Možná i tudy by vedla cesta, kdo ví. Každopádně děkuju za tipy na zpestření...

Od: kuky*
Datum: 21.10.15 19:23
Kámo,dlouho mě tak nic nepobavilo. Ale upřímně-vyhoď ji dokud je čas. Po čase to může být opačně! Vykopne tebe. Bacha na toto. Jinak je podle mě mimo. Mrzí mě to kvůli dětem co máte.ale je lepší nechat ji plout a dětem to vysvětlit a vynahradit jinak.pokud je nenakazila svoji mimozou oni to pochopí.
Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 06.10.15 13:42

Já bych řekla,že je závistivá ,,,ale neuměla by se k tomu ani postavit. Takový statek dá moc práce a až by ji to přestalo bavit,tek řekne,že má alegii na koně. a pod.Pokud člověk má někoho rád,tak je s ním rád i menším prostoru.Domeček máte,,tak já nechápu co ještě chce.Děti mohou na zahradu ,/snad se o ni stará/.Já bych byla spokojená.A pokud chce co uvádíte,,ať si na to vydělá. Ale bez vás.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 14:37

Smutné je, že tuším jak by to skončilo... Našemu pejskovi se denně dostane max. půl hodina pozornosti, kytičky v květináčích které s oblibou kupuje po týdnu uvadají... Vím že péče o 2 děti je namáhavá. Ale když na něco nemám, tak se do toho přece bezhlavě neženu...

Datum: 06.10.15 13:56

Záleží také na tom, zda ta vaše biomanželka vydělává jako vy, pomáhá s opravami na domě, nebo se věnuje jenom sobě a dětem. Také, zda ta svá studia využila k tomu, aby jste se měli finančně lépe.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 06.10.15 13:59
avatar

Asi tak bych to řekla. Máte za ženu přemoudřelou vysokoškolačku s tím, že pochází z rodiny s výskytem dušení nemoci. Na to si dejte pozor. Dědičná dušení zátěž... no nějak to začít musí, u vás asi tím, že je vaše přítelkyně věčně nespokojená. A taková bude pořád. Nespokojená, i kdyby bydlela v nejhezčím statku na nejkrásnější vesnici v nejkrásnější zemi na Zemi. Co by se stalo, kdybyste přestal konat to, co si ona umane? Myslíte si, že mně manžel udělá vše, co mi na očích vidí? Nikoliv, on tam totiž nevidí nic... A že bych se z toho hroutila? Jojo, bída naučí i Dalibora housti. Akorát si myslím, že ta vaše přítelkyně by se možná na vás vykašlala, až by zjistila, že se ji neplní její přání a není jí snášeno modré z nebe.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 15:09

Velmi vtipně řečeno... Každopádně návštěva psychologa či psychiatra nepřichází v úvahu. Když jsem zmínil tuhle možnost, že mohla do vínku od rodičů dostat něco podobného, urazila se, že si o ní myslím, že je blázen. Když ale dokáže ve vzteku dítěti rozbít hračku, nebo se utiší tím, že vylije dětskou vaničku plnou vody na laminátovou podlahu v obýváku, tak to není úplně OK, ikdyž je to spíš vyjímečně. K lékaři musí každý jít dobrovolně... *bzum*

Datum: 06.10.15 16:55
avatar

Ludo,

podle mne byste s ní měl do té poradny zajít. Pracují tam i odborníci (psychologové),

kteří rozpoznají i případný duševní problém a navrhnou návštěvu psychologa nebo psychiatra.

Pokud ji k návštěvě odborníka nemůžete přesvědčit Vy, mohlo by se to podařit jim...

Ohodnoceno: 2x
 
Od: chan
Datum: 06.10.15 19:51

Ona nepujde k psychologovi.. Takoveho tyrana - psychopata jsem mel za manzelku.. Taky se lecila na synovi, rozbijela mu hracky, nebo vyhazovala to, co nam (mne nebo synovi) bylo cenne. Nebo rozrezala ve vzteku a ethylickom opojeni synovi v pokojicku koberec. Bylo nabiledni, ze s ni nevydrzim, ze budto ja skoncim sebevrazdou, nebo jako vrah a zabiji ja ji. Volil jsem odchod, odesel jsem od ni pryc, vysoudil syna do stridave pece a jsem stastny, ze jsem od ni pryc. Malem zapichla mne, kdyz jsem odchazel. Bal jsem se a stydel na policajty, protoze tady v tomto Ceskem Pakistanu jakoby nikdo nechtel videt, ze agresorem muze byt i zena. Minimalne se takovato obsedantni manicka psychoza velice tezko dokazuje. Jenom snad sbirat dukazy jeste za manzelstvi, kazdopadne nechat vse patologicke zaprotokolovat a pokud nastane nejhorsi, vytahnout s tim u soudu, pokud mozno jeste za stavu trvani manzelstvi. Navsteva OSPOD taky neni k zahozeni, nechat toto jeji destruktivni chovani ! v zajmu zdraveho dusevniho vyvoje deti ! zaprotokolovat. Pokud vysvetlite a potkate dobrou osobu v kancelari OSPOD, pomuze Vam i Vasim detem. Udelejte to kdyz ne pro sebe, tak pro deti. Nezavidenihodna situace.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 07.10.15 04:12
avatar

Tady ale navrhla návštěvu poradny ona.

Stačí, aby Luda přistoupil na její návrh...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 08:44

Ano, já na to pochopitelně přistupuji. Minimálně si nechám otevřít nové obzory.

Od: chan
Datum: 06.10.15 14:21

Ehmmm.. pocit mate spravny. Jsem presvedcen, ze at udelate cokoli, bude partnerka nespokojenejsi.. Z Vasho dotazu je citit, ze se stavate i Vy nestastnym a ze nevite kudy-kam. Nehcete se zadluzovat - chapu. Zadluzit se, splacet, drahy vuz ... byt v podruci "nestastne" matky - partnerky, ktera troufam si rict, ze bude chtit vic a vic - je prinejmensim horsi stav byti jak v "kriminalu". Navic to bude chtit vsechno tahnout - hypoteky, pujcky, pojisteni, naftu, decke aktivity, servis, ... A budete statnejsi? NE, nebudete. Vy budete nestastny, zniceny a strhany muz, kteremu pak nezbyde ani trocha energie pro sebe a zivot jako takovy. Tady pak muzi slkouzavaji treba k alkoholu, u ktereho hledaji "utechu" a trochu "vypnuti". Na toto pozor! Pak uz jenom krucek k tomu, aby se zena dostala na "kone" nasla si milence a vsechno znicila. Az Vam zbyde energie jenom na to, aby jste se zmohl na dychani, Vas pripravi o vse, udela z Vas alkoholika, oznaci Vas za neschopneho a podradneho jedince... A deti pouzije jako zbran proti Vam. Rekneme si na rovinu a nenalhavejme si, zeny maji na toto zvlastni nadani. Pak zjistite, ze uz se v tom neda ani dychat a je konec.. (tim pochopitelne nechci hazet vsechny zeny do jednoho pytle, nez se tady na mne vrchnou jako vosy) Staci se ale porozhlednout kolem...

Nemam pravo radit, ale pokud zadate..?

Zatrhnete to driv, nez se stane neco horsiho. Scenar byva prakticky vsude stejny. Uvedomte si, ze nemate cas, neodkladejte nic a konejte. Casu opravdu neni nazbyt. Jste stastni a nenechte si stesti vzit mamonem a egem, ktere diktuje Vasi partnerce. Ona nemusi byt vskutku zla, ale kdopak ji to radi a kdo ji zene tam, kam Vas chce dostat? Ego a material. Pamatujte, stane se jenom to, co dovolite, aby se stalo!

Drzim pesti

Ch

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 14:43

Jen abych to uvedl na pravou míru... Ona rozhodně není zlatokopka a ani tak nejde o nějaké ždímání peněz. Spíš mě trápí to, že při své nikdy nekončící nespokojenosti už se rozhodnula, že naše dosavadní bydlení nenávidí a že tu nikdy nebude spokojená. Myslím že bydlíme skromně, žádná Amerika, ale řekl bych že 99 procent Brňáků by bydlení na kraji města ve slepé ulici pod lesem (přitom s dostupností do centra do 20 minut) uvítalo.

Od: chan
Datum: 06.10.15 16:24

Rozumim velice dobre co pisete. Vy ji ale muzete ukazat jenom cestu. Budto ji prijme, nebo ne. Tak proste to je. Nehledejte nic mezi.

Pokud synchronizuje s tim, jak smyslite vy, pochopi Vas. Jeji rozhodnuti byt nestastna je podle vseho jiz platne a vy se budete koukat na nestastnou bytost vedle sebe, cim Vas chte-nechte vmanipulovava do svych predstav o zivote, bydleni... Timto, rekl bych mozna "teatralnim gestem" Vas lame, a nahlodava. Aby jste mel doma klid, mozna se ji budete chtit zavdecit... A tady vede cesta do pekel. Prestanete zit svuj zivot, budete zit ten jeji. Uz jenom z toho, ze to resite jsem nacitil, ze jste ze stavajiciho stavu ve spatnem rozpolozeni. Mejte oci hodne otevrene, budte pevny, ale zaroven citlivy... ;)

Ch

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 08:56

Tohle asi přesně vystihuje naše současné soužití. Mám oči otevřené a snažím se nad tím uvažovat nějak racionálně. Pořád ale mám o co bojovat a není mi lhostejné, jak to dopadne. Na jednu stranu nechci být sobec, na druhou stranu ale vím, že kdybych se do změny domova nechal vmanipulovat, budu už jen jakýmsi prostředníkem na její cestě k nedosažitelnému štěstí a ne rovnocenným partnerem.

Datum: 06.10.15 20:50
avatar

Luďo... vysvětlete svojí přítelkyni, že život na opravdové vesnici ještě s původním obyvatelstvem bez náplav je docela složitý. Ti obyvatelé vás totiž nemusejí přijmout, navíc i proto, že je dosti pravděpodobné, že vaše přítelkyně na dědině prostě nezapadne... A musím napsat, že je vaše přítelkyně fakt trubka i titulem a doktorátem, když si myslí, že věci označené jako B|O, ECO a GREEN jsou něco lepšího. Ono je tomu asi takto... normální zemědělci hnojí přes den, ti bio zemědělci v noci... Jo a na vesnicích většinou nejsou hypermarkety, zábava je o ničem, doktor a nemocnice daleko... Za vším a pro všechno se musí daleko dojíždět. Toto opravdu vaše přítelkyně chce? Vážně?

Ohodnoceno: 1x
 
Od: dokend
Datum: 06.10.15 14:53

a ten porod?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 06.10.15 15:01

Asi špatně chápu otázku. Porod byl víceméně počátkem větších problémů, které jsem popisoval výše. Drobnější neshody byly i předtím, ale tomu jsem ještě tenkrát nepřikládal zvláštní význam.

Od: krasula
Datum: 06.10.15 20:47

K tomu psychologovi nebo do manželské poradny běžte sám.Nemusíte jí to říkat. Prostě si nevíte rady a ona jít nechce.To není ostuda.Jde Vám o záchranu rodiny. To je běžné, že jde jen jeden. Podle svých zpovědí tady dovedete své problémy formulovat. Psycholog si může pak pozvat Vaši pani taky sólo, později oba. Jen si zkuste mezi dobrými známými zjistit takového psychologa , který má dobré reference. Možnost nějaké psychiatrické zátěže nechte na nich. Ono stačí jen zmínit její dětství a pak její neadekvátní reakce doma / vylití vody/. Držím palce.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: fdudzitdz
Datum: 06.10.15 21:21

No, a proč s ní vlastně jste (kromě kvůli dětem)?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 07.10.15 06:58
avatar

fdudzi, proč s ní je? Protože ji miluje, miluje své děti, celý dosavadní život, plný práce, kdy těžce pracoval, po zaměstnání, na domě. Tohle všechno má snadno opustit. Sbalit si své věci do několika igelitek a jít pryč? Neblázněte!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 08:57

Děkuju, promlouváte mi z duše...

Datum: 07.10.15 06:23
avatar
Ludo, znáte ten vtip : žena neví, co chce, ale nepřestane, dokud to nedostane...? Vy to máte v reálu. I já souhlasím s tím, co píše @ben, něco zásadního se musí stát, aby se probrala. Momentálně jede v tunelu a vidí jediný východ...jediné řešení - to své. Možná zkuste navštívit manzželskou poradnu. I sám. Mona
doplněno 07.10.15 22:28: Ještě mě tak napadá, jestli to všechno - honba za něčím lepším - není způsobena nízkým sebevědomím. Někdy to tak bývá, že nejistota mění chování k horšímu. Mohlo ji to nenápadně potkat právě na té mateřské a teď už se na tomto stylu chování veze, protože pokud získá něco, co si vysnila (auto, dům, trávník...cokoliv), alespoň na chvilku se bude cítit lépe. To, že k tomu využívá vás...to je přece logické, jste tam přece pořád pro ni. Nevím, jestli to tak je, ale to na věci nic nemění. Potřebujete pomoc zvenčí.
Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 09:10

Znám... Jen je na tom smutné, že na něm v reálu není vůbec nic vtipného. Mám už někdy pocit že mi pukne hlava. Když přijdu ze zaměstnání a po chvíli už slyším, jaký další problém v našem bydlišti máme, že tady své děti vychovávat nechce, že ona kolem sebe potřebuje mít zelenou travičku (a ne jen trávník který máme na zahrádce, nebo rozlehlé, zarostlé a neposekané louky /plné těch hrozných klíšťat/ které máme pár metrů za domem). Ta solo návštěva poradny možná také nebude od věci. Prozatím vyčkávám, kdy přijde s nějakým termínem...

Jinak s tím tunelem je to skvělé přirovnání. Myslím že mateřská / rodičovská, na které je již čtvrtým rokem tmu v tunelu ještě znásobuje, ale nemyslím, že by to byla jediná příčina.

Datum: 07.10.15 09:43

A jak to vypadá s koncem rodičovské? Mám zkušenost, že mateřská a rodičovská dokáže i z inteligentní a rozumné ženy - dámy promiňte, ale nenapadá mě lepší slovo - slepici. Když se nad tím zamyslíte, tak ani není divu - celé dny má na starosti děti, stýká se zejména s podobně situovanými kamarádkami a začíná být tak trochu odtržená od reálného života. Dobrá zpráva je ta, že po návratu do normálního života se to většinou vrátí zpět do původních kolejí. Moje žena v té době s oblibou říkávala, že má "vykojený mozek".

doplněno 07.10.15 09:52:

Mimochodem - rozlehlé louky plné klišťat bude mít i na vesnici.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 10:28

No, potíž je, že konec rodičovské je až za 2 roky. Celkově doma stráví 6 let a 10 měsíců. Jestli se ptáte proč těch 10 měsíců navíc, tak je to proto, že asi po 5-ti pokusech o plánované početí si sama stanovila diagnozu že jsme neplodný pár a pomůže nám pouze asistovaná reprodukce (další pokusy o přirozené početí již nebyly třeba), do které jsem byl následně vmanipulován. Ihned po tomto se nechala zneschopnit pro "rizikovost" jejího pracoviště. Jinak druhé dítě přišlo neplánovaně přirozenou cestou... Světě div se, na 1. pokus

Od: ria®
Datum: 07.10.15 10:37
avatar

Dobrý den, z Vás už je opravdu vidět "číst" ta nespokojenost - skoro nenávist... Máte partnerku alespon v něčem rád? V první řadě zkuste říct, co Vás opravdu vytáčí a zkusit to řešit.. Když to nepomůže, radila bych se rozejít...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 11:03

Rio, asi je to špatně pochopeno. Necítím k ní absolutně žádnou nenávist a mám ji stále rád. Kdyby to tak nebylo, asi jsem to zkoncoval už dávno. Jen je prostě naše soužití v mnoha věcech tak vzdálené normálu (a přitom zcela zbytečně), že je mi z toho ouvej a musel jsem to tu ze sebe vytřepat...

doplněno 07.10.15 11:22:

Jinak co mi doopravdy vadí? Krom toho že chce utnout náš dosavadní život a moji práci věnovanou budování společného (a myslel jsem definitivního) bydlení pro naši rodinu kvůli svému novému snu a utéct mi i s dětmi už mi nevadí zhola nic. Proti zbytku jsem se už stal takřka imunní a přidal jsem to spíš jen pro dokreslení celé situace. Pravda, možná jsem se rozepsal až příliš. Asi jsem to potřeboval ze sebe nějak vyventilovat.

Datum: 07.10.15 10:59
avatar

Luďo, ale problém vaší ženy není v délce trvání rodičovské dovolené. Problém je v ní. Jo a ta klíšťata bude mít na vesnici dokonce i na zahrádce, když vyběhne jen tak v lehkém pyžámku lokat ranní vzdoušek. Jo a pak mě napadá jedno razantní řešení. Doposud jste své ženě udělal vše, co jste jí na očích viděl. Chce jít na vesnici? Tak ať jde, bez vás, a bydlení, ať si zařídí sama. Jednou to u vás musí nějak vykrystalizovat. Vám se doma nabalují problémy, jste jimi zavalení jak vy, tak i matka vašich dětí. Jak by se zachovala?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 11:13

V tom má celkem jasno. Když neustoupím já, pak se odstěhuje sama + děti.

Datum: 07.10.15 11:19
avatar

A jste si jistý, že by to opravdu uskutečnila? Že si koupí dům a pod. Kdo by jí na tom baráku dřel, sekal anglický trávníček, hrabal listí na podzim, zatápěl v krbu? Jestliže není sama zvyklá se o nic ohledně domu postarat, tak jak by to bylo? Nový přítel? Rozvod?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 11:26

Jistý si nemůžu být ničím. Jen se obávám, že s dobou po kterou nebudu chtít vyhovět jejímu plánu poroste exponenciálně i její nenávist vůči mě. A kdo by za ni dřel? Třeba jiný "tatínek", který bude slušně finančně situovaný a dřít nemusí (případně jen pro potěšení jezdí se zahradním traktorem po lánu s travičkou) - modelová situace u jedné z kamarádek.

Datum: 07.10.15 11:38
avatar

Celou diskusi sleduji od jejího začátku. Až doteď mně nic nenapadalo a spíš jsem sledovala, s čím přijdou ostatní. A jestli mi paměť dobře slouží, jsou tu pozoruhodně zajedno.

Mě k tomuto Vašemu komentáři napadá jedno: Když neustoupíte, je schopná se odstěhovat i s dětmi. Vykašlat se na Vás. Vy ji očividně (ještě) milujete - ale miluje ona Vás, když je schopna toto udělat? Není schopná kompromisů, jste pro ni jen "plnitel přání". Když odmítnete plnit, přijde jiný.

doplněno 07.10.15 11:58:

Tak nějak. Já Vám bohužel poradit neumím, vůbec nevím, jak bych se sama zachovala. Jen jsem si tohoto všimla a zarazilo mě to. Vždyť ona Vás milovat nemůže, když je schopná toto udělat.

Kdybyste oba cítili nějaký problém a chtěli jej vyřešit, máte cestu otevřenou, ale ona asi přístupná dialogu moc nebude, že?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 11:52

Právě tak jsem si začal připadat. Pouze jako prostředek v jejím postupu na pyramidu štěstí. Jen mám strach, že nový domov by nebyl vrcholem pyramidy, ale jen odrazovým můstkem.

Od: luda*
Datum: 07.10.15 12:10

Ale ano, dialog spolu vedeme... Ale jen o tom jediném. Já nechci ustoupit a ona zase ve městě (ve kterém od dob studia je takřka 20 let) prý nikdy nebude šťastná. Na dotaz, proč tohle všechno po tolika letech mi říká, že ženy v mateřství prostě někdy přehodnotí celý svůj život a vše pak podřizují blahu svých dětí.

Datum: 07.10.15 12:51

Vaše děti po 10 ti - 15 ti letech budou potřebovat právě kvůli školám a kroužkům bydlet ve městě. Pokud budou na vesnici a půjdou na střední školu, tak by asi aby nedojížděly musely jít na internát. Takže kvůli dětem to není. Malé budou jen pár let. Je to jen její vnitřní pocit a neklid. Nechala bych ji odejít, nikoho nemůžete nutit násilím setrvat.Ona realita, až bude muset do práce, k tomu malé děti a budování statku ji proberou. Ale nevěřím, že by si to uvědomila, že si za to může sama. Viník budete stále vy.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 08.10.15 09:38

Tohle je i můj pohled na věc... Asi bych sám sobě poradil stejně, ale znáte to... jak jsou v tom city, děti, ...

Od: luda*
Datum: 08.10.15 09:48

Ano, myslím že je to trefa do černého. Nízkým sebevědomím skutečně trpí. Jen otázka co s tím a jak to vyřeší naši situaci? Jinak k těm slovům " jste tam přece pořád pro ni" musím dodat, že mi je právě často vytýkáno, že tu pro ni nejsem, když to ona potřebuje. Nikoliv fyzicky, neb ze zaměstnání mířím vždy domů (neb na mě čeká, až se podělíme o práci o děti) a na moji nepřítomnost si snad nemůže stěžovat.

Od: junek
Datum: 07.10.15 12:41

jojo...manželka se začala nudit...

nedokážu poradit...ale vinu v sobě nehledejte...ono začínat od nuli stojí nejen peníze ale hlavně čas...a to už ženský nevidím..Držím palce

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 07.10.15 12:54

Díky za podporu. Bez viny asi není nikdo... Jen prostě sbírám nápady, jak co nejlépe uvést věci do normálu bez ztráty kytičky...

Od: pt®
Datum: 07.10.15 14:21
avatar

Z jakých jste rodin? Jste z rodin podobného režimu, výchovy, náhledu na svět, rozdělení rolí v rodině? Možná Vaše žena byla vychovaná jinak a možná rozmazlená, nebo ji rodina plnila přání? Možná jste do vztahu hodně vložil, jak citu, tak práce a takový člověk hůř vztah opouští než ten, co se jen veze. Za další, všude je něco a každý vztah prochází změnami a zraje. Manželka zatím věří reklamě o zdravé výživě, věří kamarádce, jak je na statku prima, ale možná jen tak na víkend, a co zbytek života? Jak bude daleko do zaměstnání? Jak bude daleko do školky, či do školy, k doktorovi, na nákupy, za kulturou? Abyste neprodali vše vybudované a nešli do něčeho, co nevíte, jak by vám změnilo život. Určitě si spolu promluvte. Vy buďte vytrvalý, pokud racionálně a reálně vidíte, že tento způsob života je pro rodinu lepší. Manželka bude chvíli proti, ale časem se jí to rozleží v hlavě a začne s vámi o tom mluvit a nakonec Vám dá za pravdu, kolik jste si ušetřili dalších starostí. Jen se nehádejte, ale buďte vytrvalý.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 08.10.15 09:30

Mno, z jakých jsme rodin... Můj otec byl spíše psychický tyran a usurpátor zbytku rodiny, většinu času myslel spíš na sebe. Jinak jsme až na různé příkazy a zákazy fungovali jako rodina vcelku slušně bez větších problémů.

U partnerky to bylo o poznání horší - matka s maniodepresivní psychózou (když vydělávala, měly děti to nejlepší, když se složila tak třeba dny nevyšla z postele tak mazali suchý chleba máslem), bratr také blíže neurčený druh psychózy (prý velmi inteligentní, nedokončil střední školu, v rodině neustále nějaké krádeže, fyzická napadení končící přivoláním policie a různě těžkými úrazy, již od ranného mládí tvrdil že se bude mít bez práce dobře a stále mu to v jeho 35 letech vychází). Otec těžký salám (také bych se jím asi v rámci přežití musel stát), ale také skrblík a vychytralý člověk - raději bude hodinu přemýšlet jak něco odrbat, než se na půl hodiny dát do práce. Hloupý a úsměvný příklad - třeba zeleninu na své chalupě sází zásadně k sousedovu plotu, neb ví, že když soused kropí zahradu, tak část vody jde i k němu za plot. Jinak v jejich domácnosti chyběl jakýkoliv řád, byl tam věčný nepořádek (neřku li bordel) a chaos. Já celý život prožil v rodinném domku, musel jsem pomáhat rodičům na zahradě. Partnerka prožila své mládí v činžáku uprostřed Prahy s tím, že na víkendy jezdili chalupařit. Ze strany jejich rodičů se ani nemohla naučit nějakému vztahu k práci, což mě dost často mrzí. Každý pod pojmem práce vidíme něco zcela jiného. V současné době to ale není tím hlavním, co nás rozděluje...

Od: pt®
Datum: 08.10.15 13:27
avatar

luda, takže vidím, že jste z rodin s odlišným režimem. Vy jste přivyklý práci okolo domu, zahrady a rodina je pro Vás důležitá, máte v sobě řád. Vaše paní to měla těžší, že selhávala matka i otec, kteří si zase přinesli něco ze svých rodin. Nevidím to zas až tak hrozné, oba jste z úplných rodin a rodina je pro oba důležitá. Manželka je dlouho s dětmi doma, tak má čas přemýšlet, snít, fantazírovat. Až začne chodit do práce, přijde na jiné myšlenky a změní také své vize a sny a bude ráda, že stíhá rodinný a pracovní koloběh života. Vy už jste kus za svého života vybudovali a našlápli svým směrem. Stálo to dost financí a energie a času. To se neháže za hlavu. Jedině kdyby člověk vyhrál milióny, pak může pustit uzdu fantizii. Také to vidím tak, že pokud vše začnete jinak od znova, přiděláte si spoustu starostí, hádek, nedorozumění a to pro rodinu a děti není k ničemu. Vysvětlujte to manželce a myslím až bude chodit do práce, že se vše srovná.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 08.10.15 15:29

Ano, kdyby chodila do zaměstnání, bylo by třeba všechno jiné. Jenže - ona už se předem zařekla, že v Brně při své profesi zaměstnání nesežene (pracovní smlouva jí skončila na rodičovské) a že jediná šance kde by mohla získat místo je na dědině. Právě na takové dědině, kde bychom měli onen domeček uprostřed velkého, udržovaného trávníku.

Od: petrk
Datum: 07.10.15 20:20

Bohužel jste narazil na typ ženy, které je naprosto volné, jak jste se nadřel na opravě baráku. Nejhorčí je ale to, že časem se bude chtít rozvést a vy ji budete muset vyplatit. I kdyby jste si ohodnotil hodnotu své dřiny, protinávrh bude ohodnocení výchovy dětí. Jestli ustoupíte, nikdy požadavky neskočí a buď ji vyliskáte, nebo do dopadne jinak ale pořád blbě.

Zřejmě ji studium posílilo sebevědomí natolik, že na vás shlíží shora jako na blba, který udělá co ona chce nebo vás vyždíme. Jelikož jsem obdobu zažil, vív co to obnáší. Nedoporučuji komunikovat a hledat kompromisy. Už tím, že ji postup prací na baráku neležel ani v patě říkalo, že je absolutně bezohledná.

Bohužel. Nejste jediný.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 08.10.15 09:35

Děkuju za názor. Nemyslím že by jí studium posílilo sebevědomí - ona zase na tituly nehraje, nikde si je oficiálně neuvádí, ani je před nikým nezmiňuje a na jejich základě se ani nijak nepovyšuje nade mnou. Naopak, myslím si že sebevědomí má docela nízké. Je prostě takovým zvláštním skloubením skromnosti i nenažranosti současně... Těžko se to popisuje.

Datum: 08.10.15 17:51
avatar
Tak vidím, že můj úhel pohledu není tak úplně mimo. Viz předchozí příspěvek. Také znám někoho takového-vnitřně nejistá, hledá dokonalost jinde, když ji nevidí u sebe... Mona
Ohodnoceno: 0x
 
Od: danis
Datum: 08.10.15 18:07

doporučuji nasadit kalhoty a chovat se jako chlap a ne jak ufňukaná baba! řešte to razantně a nenechte ze sebe dělat hlupáka

Ohodnoceno: 0x
 
Od: krasula
Datum: 08.10.15 19:39

Říkáte, že do města od Vás není daleko. Děti jsou dvě, přičemž to starší snad už chodí do školy/?/. Moje dcera má děti tři, co tři roky. Do civilizace podstatně dál, ale věčně je s dětmi na nějakých akcích, hřištích, kroužcích, soutěžích, kde má možnost komunikace s jinými maminkami. A když se nic neděje, sama vymyslí a zorganizuje třeba Drakiádu nebo orientační pochod za pokladem pro maminky s kočárky. Vaše nikam nechodí? To mi je divné, když před tím vyhrožovala , že se dá k turistům. Děti by to přivítaly a určitě by je to obohatilo.

A co mi hodně vrtá hlavou , je její vyjádření, že kdybyste šel místo ní na rodičák, že to by neustála a odešla by od Vás. Promiňte, ale v tom je hysterie a vydírání. Nechápu proč Vám upírá právo informovat se na Vaše dítě , podívat se do školy /MŠ?/, kam Vaše dítě chodí. Na to bych , být Vámi, nebral ohled a šel se zeptat, třeba mimo tř. schůzky. Ono totiž jednání Vás obou , Vaše postoje a reakce přejímají dětičky. A budou to brát jako normu, že jeden rodič si osobuje právo na takovéhle zákazy a druhý sklapne paty a svěsí uši.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 19.10.15 23:02

rodičák - byal myšlena rodičovská dovolená

Ohodnoceno: 0x
 
Od: zaparlet
Datum: 08.10.15 22:28

Vaše manželka má srdce pro majetek, dýchá pro jeho hromadění, touží se dorovnat a i jednou předehnat každého v tom kupění hmotných statků, každého koho zná a až jí budete stát v cestě k lepšímu sponzorovi, zřejmě podle jejich životních priorit Vás s lehkostí a bez problémů ona sama odkopne.

Zamáčkne pomyslnou slzu a sama sebe před sebou falešně obhájí: Vždyt´ to dělám pro dobro dětí.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.10.15 00:04
avatar

- jak říká "babkazov" - je to opravdu smutné čtení - a asi to dobře nedopadne, i když své ženě ve všem vyhovíte - zasloužil byste si asi "slušnější" a citlivější partnerku - třeba byste ještě nějakou hodnější našel? ... domečku bych se na Vašem místě asi taky zbavit jen tak nedovedla - škoda.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vulibrada
Datum: 12.10.15 14:49

Takovou ženu bohužel dostihlo genetické rodinné postžení. Bude se to bez léčby jenom zhoršovat. Vypadá to na psychozu nebo schizofrenii.

Takže se připravte na prohlášení o nesvéprávnosti a donutit manželku k léčbě, jinak se z ní zblázníte vy a nakonec to odnesou i vaše děti. Pokud odmítne léčbu tak rozvod a děti si nechte svěřit do vlastní péče, ona ať si najde lepší hnízdečko lásky. Neměl jste jí pořád ustupovat, bohužel.

a) rozvod
b) léčba
c) rozhodně jí dál neustupovat a neprodávat barák, ona nebude nikdy dost spokojená, to je prostě fakt

Pak že titul je důkaz mozku v hlavě.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luda*
Datum: 12.10.15 15:58

Jelikož mám přímé srovnání (shodou náhod jsem měl předchozí přítelkyni se schizoafektivní psychózou), tak to nevidím z tohoto hlediska zase tak kriticky. Ano, má svoje myšky a věřím i tomu že i podědila část rodinné diagnózy. Nicméně na změnu svéprávnosti či ústavní léčbu to vážně není - to je jak poslat 10-ti leté kluky co kouří cigára někde na mezi na odvykací kůru pro drogově závislé Krom toho, právě tituly jsou jednou z příčin, proč si s ní doktoři nedovolí nesouhlasit... Pořád jsem spíš toho názoru, že se prostě ukázala jen blbá povaha + k tomu všemu zatemnění mysli mateřstvím a delším pobytem na mateřské dovolené. I tak ale děkuju za názor!

Datum: 19.10.15 20:18
avatar

A heršoft.Tak tohle už je teda druhá žena s těžkou duševní poruchou. A já pořád koho mi to připomíná...

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.