Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Děda v nemocnici

Od: tajemnak* odpovědí: 2 změna:

Dobry vecer vsem,

snad nikoho nepohorsim, ze se na nic neptam nybrz bych se rad vypsal...

Dneska mi do skoly volala babi (u ktere jsem kazdy vikend, pendluju z intru), ze dedu odvezli do nemocnice, ze ho neslo probudit. Jel jsem okamzite za ni, deda pry dychal ale nemohl se hnout. Tata (doktor) mi ani nemusel rikat, jak je to vazne. Zrejme mrtvice, nebo prudke zhorseni "ajtzhajmru". Kdyz jsme ho navstivili, byl na ambulanci, vezli ho z fakultky do nejake okrajove nemocnice, vedle ktere je LDNka :/ Deda lezel, snazil se mluvit ale jen chrcel. Kdyz zjistil ze tam jsem i ja podle hlasu, snazil se mluvit, neslo to :( nevydal ani hlasku. Snazil se hybat rukou, neslo mu to. Bylo to vazne hrozny ta bezmoc :( a ted jak to bude dal... Babicka je z toho samozrejme vedle, jak bude zit, snazim se ji utesit jak to jen jde...

Nejhorsi je ten pocit, jakej byl hodnej a teďka někde leží, normalne premysli, ale nemuze otevrit oci, pohnout se, rict cokoli.. Uz by byl lepsi ten konec, jsem realista a vim ze moc sanci neni, ze b, se to zlepsilo. V nejhorsim to takhle zustane pul roku, rok... Taky desivy pocit.

Nemate s tim nekdo podobnezkusenosti? :/i

 

 

2 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

atj*
hodnocení

0x

Ahoj,

nemam ale je mi to lito co se stalo. Navstevuj dedu co nejcasteji. Ja si do dneska vycitam to, ze kdyz byla moznost jet za babickou do nemocni tak jsem to neudelal. A kdyz uz jsem se odhodlal, protoze mi chybela, tak uz ji prevazeli do jine nemocnice a kdyz jsme za ni za par dni jeli.. tak uz jsme ji nestihli.

Odchazej z pokoje otoceny smerem k dedovy, at ho vidis a on tebe. *palec* ja to tak neudelal pri posledni navsteve a budu si to navzdy vycitat.

 

stir*
hodnocení

0x

Dobrý večer.

Dojalo mě, jak pěkně o dědovi a babi píšete. Já si každý den vyčítám, že jsem si měla

udělat více času na to, abych je konečně začala mít ráda.. A více času mi měli dát i ti zemřeli.

V naší rodině se málo hladilo. Nepamatuji si, že by mě někdo z blízkých pohladil. .A když už, tak jsem včas uhla.

Nepamatuji si, jaký je to pocit, když tě pohladí někdo z rodiny. Je mi toho strašně líto.

A proto dědu hlaď. Po ruce, po tváři. Nemusíš nic mluvit, jenom ho pohlaď. Budete si určitě rozumět.

Jste opravdu výjimečný chlapec, a v tomto budete žít s čistým štítem. Vidím, že nezapomínáte ani na babi.

Svět, život, bude s vámi, mladými, krásný.*slunce*Děkuji. Posílám Vám aspoň myšlenkou povzbuzení.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]