Vztahový problém, nevím jak dál

Od: Datum: 18.09.15 20:26 odpovědí: 4 změna: 20.09.15 21:45

Mám jeden takový problém a potřebovala bych slyšet nezávislý názor a byla bych ráda, kdyby mi někdo pomohl :( Předem děkuju všem co to dočtou, pochopí a poradí mi, vážně neváím, cp dělat..Jde o to, že je mi 19 let a až doteď jsem neměla ŽÁDNÝ vztah s klukem, ani rande a ani jsme se s nikým nelíbala. A až teď to přišlo. Znala jsem ho přes kamarády, byli jsme ve stejné společnosti na pár akcích a trochu jsme i kecali, nebyl úplně cizí. On se mi i celkem líbil, ale nebyla jsem si jistá, zda i já jemu, tak jsem to nechala plynout. No a po cca 2 měsících, co jsme se neviděli a já na něho jakoby zapomněla, mi napsal. To bylo zhruba před 2 měsíci. A po zhruba týdnu psaní mi v opilosti napsal, že bychom mohli někam zajít a já souhlasila. Takže jsme spolu byli venku a bylo to fajn, jakože nic extra, pár trapných tich taky, ale celkově jsem si říkala, že to bylo fajn. Rozloučili jsme se objetím a dala jsem mu pusu na líčko. A další rande jsme měli asi po 3 týdnech, protože jsme byla přes léto pryč a neměla čas. No a to už ta pusa byla, ale nebyla jsem z toho nijak až zas tak nadšená, spíš jsem si říkala, jakože co s tím všichni mají. No a už tehdy jsem začala mít pochybnosti, jestli to má cenu a tak... Ne kvůli té puse, to ne, ale celkově prostě.Pak jsme spolu byli venku po 3. a to jsem byla i u něho doma,protože pršelo.Ale k ničemu víc nedošlo, jen jsmese drželi za ruku, líbali se a tak... A on mi říkal takové hrozně hezké věci, jakože beze mě už nevydrží a co bude dělat až odejdu a tak. Jenže já to prostě nějak neumím docenit a spíš mě to tak svazuje, přijde mi, že ho mám jistého apod. Odcházela jsem úplně zdeptaná z toho, že necítím to samé a obelhávám ho apod. No a teď jsme spolu byli venku po 4. a já se do něho furt nejsem schopná zamilovat.Kamarádky mi tvrdí, že to chce čas, že se určitě zamiluju, že to není hned. Přijde mi, že jsou z toho víc nadšené než já a hrozně mi to přejou, a já si toho samozřejmě cením, jsou skvělé :) Taky mi tvrdí, že je hodně hezký a roztomilý a že se jim líbí :)Ale mi přijde, že z mojí strany tam nepřeskočila jiskra apod., že jsme jiné typy a nerozumíme si úplně, že ho vnímám spíš jako kamaráda. On je ale hrozně hodný, líbá nádherně, je milý, ale já se cítím hrozně, že necítím to samé co on, že to neumím docenit. Možná kdyby mi dal víc času, kdyby do toho nešel tak po hlavě, tak bych se do něho byla schopná zamilovat. Ale tím svým zamilovaným chováním a těmi milý slovy apod. mě zároveň hrozně odrazuje.A to já jinak nemám problém se zamilovat, byla jsem(možná ještě trochu jsem)zamilovaná do kamaráda) a prostě nemám s tím obvykle problém i když toho člověka skoro neznám :DOn je skvělý, ale já nevím, že je to tím, že je to můj první kluk, že jsem si to možná vysnila jinak nebo si prostě nesedneme, pořádně to nepoznám. Říkala jsem si, že už s ním nepůjdu, ale prostě nechci zas ztratit, tak skvělého kluka a všichni v okolí mi říkají, že to přijde.Cítím se tak zvláštně svázaná, vlastně se do venků s ním i celkem nutím někdy apod. On by se nejradši viděl každý den, já tak 1 týdně. Možná je to částečně i proto, že on má čas celé dny, zatímco já jsme si zvykla na svůj režim, na to, že jsme se nemusela nijak omezovat a jsem hodně zaneprázdněná, jak kvůli koníčkům, tak škole, a on to nedokáže pořádně pochopit.¨Tak si říkám, zda to má ještě cenu, ale zas se s ním nechci rozejít, protože je hrozně hodný, udělá pro mě první poslední a tak, a co když už jiného tak hodného nenajdu?Je to pro mě hrozně těžké, protože s tím nemám zkušenost a hrozně jsem si vytrpěla, když jsem byla sama a hodně jsme brečela a tak... Stále si nepřijdu moc hezká a nechápu jak mě někdo, tak hezký může chtít. Jsem celkem podprůměrně hezká a povahově tuctová, ale on tvrdí, že nikoho tak hodného nezná...A on je hodný, hezký, roztomilý a milý, ale prostě zároveň mi přijde, že si zaslouží někoho lepšího, někoho, kdo ho bude mít opravdu rád.Ale zase se bojím, že když k ním nebudu, z´jestli dostanu znovu příležitost někdy s někým být, co když se už nikdy nebudu nikomu líbit... :( :( Ale přece nebudu s někým jenom abych někoho měla... Přijde mi, že ho tímhle hrozně využívám a jakoby mu lžu. Ale ne, že bych mu říkala zamilované věci, když to tak necítím to ne.Vždycky jsem si říkala, že až s někým budu, tak budu šťastná. Že budu vděčná za vztah, i když bude s komplikacemi.Zatím se ale úplně šťastně necítím, myslím, že bych se obešla i bez něho, ale možná bych to cítila jinak, kdybych byla bez něho. Ale zas by mi chyběla ta láskyplná slůvka, to objetí, pusy, jeho úsměv apod.Možná kdyby mi napsal dřív, někdy po seznámení, bylo by to jinak, ale přijde mi, že mezitím to z mé strany tak nějak vyprchalo... :/ :( Ach jo, vůbec nevím, co mám dělat, ale nechci být zlá, snažím se být na všechny ve svém životě, co nejhodnější. Nechci nikoho ranit, zvlášť když je tak citlivý apod. Co byste mi poradili? :( Prosím :(


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 18.09.15 20:54
avatar

Nemá cenu se do ničeho nutit. Prostě to není chlapec s kterým byste chtěla navázat vztah. City se nedají vynutit. Nemusíte mít tak nízké sebevědomí, toto prostě není ten pravý pro Vás. Ten se teprve musí objevit a pak uvidíte, že to budete vidět a cítit jinak. Tak se nenuťte do ničeho, co nechcete, jen abyste se někoho nedotkla. Je lepší si to ujasnit hned, než v někom živit nějaký čas jen plané naděje..

Ohodnoceno: 2x
 
Od: jitka*
Datum: 18.09.15 21:34

Ahojky, to znááám taky jsem si tím prošla! Byla jsem dlouho sama a pak jsem se na netu seznámila s jedním modrookým blonďákem (to teda není vůbec můj typ). Psali jsme si, bylo to ok a pak jsme se sešli a jiskra z mojí strany nepřeskočila - zato on byl ze mě hned paf. Byl moc hodný, milý, vtipný a navíc měl ještě bolavé srdce z předešlého vztahu. Říkala jsem si, že mu nemůžu ublížit tím, že ho odmítnu. A tak jsem byla taky milá, vtipná a flirtovala s ním, abych mu zvedla pošramocené sebevědomí. Tak dlouho jsme se scházeli, a já se tak dlouho přetvařovala až chudák získal pocit, že potkal ženu svého života. Jenže pak mi začalo být ze sebe špatně, nebyla jsem to já. Protože jsem mu nechtěla ublížit tahala jsem ho raději za nos. Ale tahala jsem za nos i sebe! Pak na jedné schůzce kvůli jedné maličkosti jsem na něho zle vyletěla, koukal jak blázen - z mé strany to byl totiž obrat o 180st. Všechno jsem mu naráz vyklopila a utekla. Muselo to ze mě ven, nemohla jsem dál žít ve lži. Určitě jsem mu hodně ublížila ale mně se nesmírně ulevilo. Takže rada pro tebe. Nemá smysl být ve vztahu o kterém máš pochybnosti. Ani kdyby tě 100 kamarádek přemlouvalo, tak čas nakonec ukáže, že když ve vztahu nefunguje chemie je to beznadějné. Nikde není napsané, že se vaše životní cesty už nikdy nemohou protnout, pokud byste se teď ve slušnosti rozešli. Za pár let 5, 10 nebo 15, až budete každý psychicky už někde jinde, budete mít něco odžité i pár vztahů za sebou a někde se potkáte, třeba pak ta jiskra přeskočí už oboustranně a nebo taky ne. Logicky: setrváváním v nefungujícím vztahu se připravuješ o možnost být s někým s kým by ti to fungovat mohlo. Ať se daří!

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 18.09.15 23:14
Chudak kluk ted prijde ta slavna veta "budeme kamaradi" :D:D
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 19.09.15 00:30

City se nedají vynutit a skrývat dlouho, za prvé Vás nebude dlouho bavit přetvařovat se a za druhé, čím déle ho budete nechávat v tom, že je to oboustranné, tím hůře se z toho pak vyvléknete. A to ani neřeším to, že bude chtít víc. Chce to co nejdříve vyjasnit, pokud si nejste jistá, zkuste bez něj někam odjet a uvidíte, zda se Vám bude stýskat nebo ne. Dost kamarádek v mém okolí si vzali (dle svého tvrzení) muže které přímo nemilovali, ale bylo jim s nim dobře a to je i dle mého názoru hlavní, musíte se s ním cítit příjemně a ne se klepat, zda nebude chtít jít náhodou ven apod. Já bych mu prostě narovinu řekla, že jeho city neopětuju, že ho prostě beru čím dál tím více jako kamaráda. A můžete to doplnit známou větou, že na vztah ještě nejste připravená a v současné době máte jiné priority. Hlavně se neřiďte kamarádkami, je to váš život a ony ho za vás žít nebudou.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.