Nejste přihlášen/a.
Dobrý den prosím o radu zda musí být zaměstnavatelem vždy před cestou vystaven zaměstnanci cestovní příkaz? Pokud ano kde je toto podchyceno v legislativě? Děkuji za rychlé odpovědi.
Doby, kdy jsem se zabýval touto agendou jsou dávno pryč. Jak se uvádí v tomto článku, bezpodmínečně nutné to není. Odkazy na zákony tamtéž. Z vašeho dotazu není patrno z jakého důvodu se ptáte a v jaké roli jste: Vysílající (zaměstnavatel) / cestující (zaměstnanec)? Tak snad tam najdete uspokojivé odpovědi.
Ano, je to podle zákona o náhradách na služebních cestách. Ale zákon je jedna věc, druhá je zavedený zvyk. Já píšu cestáky na konci měsíce.
Opora je v zákoníku práce, část VII, hlava II. a III.
doplněno 16.09.15 17:33:Velice se omlouvám, ale domníval jsem se, že je to v těchto §.
Není, omlouvám se.
Ale našel jsem několik článků, které toto řeší.
Vámi uváděné odkazy jsou pouze na poskytování cestovních náhrad, ty se samozřejmě vykazují až po ukončení pracovní cesty (spolu s cestovní zprávou), ale příkaz by měl být vystaven dopředu
legislativně to patně ošetřeno striktně není, ale:
V ZP § 42 je uvedeno mimo jiné "Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce..."
Zaměstnavatel si stanoví podmínky, za jakých vysílá zaměstnance na pracovní cestu (směrnicí), a jednou z podmínek může být požadavek na schválení cestovního příkazu před nastoupením prac. cesty, čímž "vysílá" zaměstnance na prac. cestu (a také chrání sebe i pracovníka před možnými vzniklými komplikacemi - viz jak jsem psal níře).
..nejsem právník, ale takto to funguje u nás ve firmě.., pokud máte možnost, zeptejte se právníka, ten by měl dát fundovanější odpověď
Já bych postupovala podle odst. 1 § 153 zák/..., podle něhož zaměstnavatel předem písemně určí podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad.
Podle odst. 2 téhož par/... se písemná forma nevyžaduje v případě, že vzhledem k okolnostem nejsou práva zaměstnance na cestovní náhrady a jejich výši zpochybnitelné, a že zaměstnanec na písemně formě netrvá.
_____
Pokud vím, neurčuje zaměstnavateli žádný předpis, jaké formuláře má používat (není předepsán žádný jednotný formulář). Podle mne tedy nelze zaměstnavateli nařídit, aby podepsal konkrétní (zde "cestovní příkaz") formulář, případně kdy jej má podepsat.
Dotaz a hlavně doplnění (z 16. září 2015 v 13.08) na mne působí dojmem, že zaměstnanec na písemné formě trvá. Je-li tomu tak, musí (viz první dva odkazy) zaměstnavatel předem písemně určit podmínky. Podle mne ale nemusí mít písemné určení podmínek formu cestovního příkazu (není nutné použít formulář "cestovní příkaz").
Cestovní příkaz by měl být vystaven vždy dopředu a schválen (nadřízeným) pracovníkem, tím vám dává souhlas k nástupu na pracovní cestu. Důležité je to hlavně pro případ, kdyby na pracovní cestě vznikly nějaké komplikace (nehoda, krádež, úraz a pod.). Pokud cestovní příkaz není vystaven a schválen před nástupem na pracovní cestu, vystavuje se dotyčný zaměstnanec značnému riziku a vím z příkladů z praxe, že např. v případě nehody se pak "cukala" jak pojišťovna, tak zaměstnavatel, který tvrdil, že na pracovní cestu nikoho nevyslal. Osobně bych moc nedoporučoval psát "cesťáky" až "po".
doplněno 16.09.15 13:22:většina zaměstnavatelů to má ošetřeno nějakou interní organizační směrnicí
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.