Dědictví, nebo finanční vyrovnání nemovitosti

Jestli jsem vás dobře pochopil, otec zemřel, matka s vaším souhlasem nechala čtvrtinu po něm napsat jednomu sourozenci. Zbylé tři čtvrtiny budou předmětem dědictví po smrti matky, pokud ji nenaštvete a nenapíše závěť, nebo nedaruje někomu za života. Dostanete tedy třetinu, což je čtvrtina domu. Jenže, jestli je dům zhodnocován za peníze z hypotéky, může to být méně. Záleží, kdo ji sjednal, co se za ní zhodnocuje. To nepíšete. Osobně bych spíš se smrtí maminky moc neoperoval, asi si nechcete kazit vztahy, nejen majetkové.

​

​

Jestli mu ovšem přepsala celý dům, nemáte nárok opravdu na nic, jak je uvedeno výše. Takže "potom" znamená, ať neotravujete, nic vám nikdo nedá, ale hádat se s vámi o tom v tuto chvíli nechce.

​

Za svého života může každý se svým majetkem jednat dle svého uvážení.Tedy jej dát třeba na charitu,je to jeho věc.

I Vyjednou,budete-li mít nějaký majetek, budete mít právo jej darovat komu uznáte za vhodné.Pokud to neuděláte,bude po Vaší smrti majetek předmětem dědění.Co je darováno není již majetkem zemřelého,není to tedy možné dědit.

V domě jste žil do 20 let, tedy velmi krátký čas.váš sourozenec má již dospělé děti,tedy není žádný -nástiletý.Dům opravuje,strká do něj peníze.Vaše matka zřejmě věděla proč dům na Vašeho sourozence přepsala- darovala mu jej,respektujte to. Jinými slovy :vykašlete se na to.Spory o majetek v rodině jsou k ničemu. Jen se rozhádáte kdo co jak a proč a co z toho?Do hrobu si nikdo nic nevezmeme a zůstane po nás jen vzpomínka,jací jsme byli...

Máme v rodině podobnou zkušenost,nechtěla bych to osobně zažít.

... Jak vidno, každý se na můj problém dívá ze svých vlastních zkušeností, které se ale nedají srovnávat s jinými případy, nebo zkušeností blízkých, nebo jen ze svého vlastního zaujatého pohledu a má na to svůj názor. Je těžké, rozepisovat rodinnou situaci a vůbec se mi do toho nechce, ale kdyby bylo v rodině vše v pořádku, nebo bych měl pocit, že na nic nárok nemám, tak bych se po tom nepídil, že? Když zemřel otec, byl jsem v zahraničí a nemohl jsem se tak rychle vrátit a další sourozenec byl ještě nezletilý. Byl jsem již tenkrát ujišťován, že dostanu svůj podíl a já souhlasil s přepisem na sourozence, ale vše proběhlo jen ústní formou. A vzhledem k tomu, že už uběhlo dost let a pořád se nic neděje a já nabývám dojmu, že nikdo s tím nic nechce dělat, tak se začínám zajímat jinak. Nic osobního prosím, ale nesmířím se s tím, že mi tu někdo napíše, že na nic nárok nemám. Žil jsem tam cca 20 let, to znamená celé dětství a dospívání a naše prázdniny a volný čas byla jen práce kolem hospodárky a baráku, který se v té době rekonstruoval. Nejezdili jsme na dovolenou, protože výplaty rodičů a náš veškerý čas a energie byla vázána na NÁŠ rodinný dům. Taky nebudu brát ohled na rodinné vztahy, když se mi bude snažit rodina odepřít to, co mi bylo slíbeno. Budu se na něj v tom případě dívat jako na hyenu, co mne chce okrást a veškerá "rodina" půjde stranou TEČKA. Jestliže, mi jednou byl slíbený podíl, tak já to beru tak, že mám na něj nárok. Jinak děkuji za snahu mi poradit a pomoct a ještě jednou moc díky. Každopádně to tady jak vidím takto nepořeším a bude pravděpodobně třeba využít služeb odborníku, kteří mi ujasní další věci. Děkuji.

Uvědomte si, prosím, že jste přišel pouze o 1/12 celkové ceny. Vytrhne vás těch pár desítek tisíc? Pokud se obrátíte na odborníka, bude vás stát peníze a nevymůže nic. Takže se odříznete od celé rodiny a ještě za to zaplatíte. Konat jste měl dřív. Mimochodem, zaujalo mě vaše uvažování nad tím, jak máte nárok, protože rodiče se rozhodli upřednostnit bydlení před r ekreací. Tohle, říct mi můj potomek, by se mohl poohlížet po děcáku. Vy jako pouhý konzument práce a výchovy rodičů máte jen malý poradní hlas, jak oni naloží se svým přebytkem. Nebo jste se nějak sám podílel na nákladech, třeba brigádou?

​