Neustálý pocit tepla

Dobrý den.Nejsme lékaři,abychom Vám stanovovali diagnózu...

Nicméně,svůj názor říci mohu...Domnívám se,že Váš stav bude zřejmě psychosomatického rázu.Nemáte každodenní psychické vypětí? Ať už doma nebo v práci? Nebo jste zažil za poslední dobu nějaký psychický šok,či strach? Vše souvisí se vším...Mohl byste odpovědět? děkuji.

Děkuji za zajímavý názor:

Možná na něm bude něco pravdy,poněvadž jsem se před cca 4 měsíci rozváděl a zhruba půl roku před tím jsem zažíval doma permanentní stres-tzv domácí dusno dosti velké intenzity!Nikdy před tím jsem takové"dusno"nezažil.Poté přišlo mé stěhování a finanční stres-stěhování do nového nájemního bytu a věci s tím spojené něco stojí.Vše jsem ale celkem hladce vyřešil.Je ale zvláštní,že tyto mé problémy začaly až když jsem se již v poklidu přestěhoval-nebo jsem si jich v tom shonu nevšiml?Další obava se týká dluhů mé manželky,které nasekala za manželství a o kterých jsem se dozvěděl až těsně před rozvodem.Tudíž mám oprávněný strach z toho že když nebude závazky splácet,může se věřitel obrátit na mě!Ale na to přeci člověk nemůže stále myslet.Dušovala se mi že by nikdy nedopustila,abych s tím měl problémy,ale...

Je možné,že může býti příčina v těchto faktorech,ale já si to asi moc nepřipouštím.Páč jsem spíše"salámista"a nic moc neberu extra vážně.

Každopádně díky za nové nasměrování a pohled na věc.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Posttraumatick%C3%A1_stresov%C3%A1_porucha

Wamp má pravdu. Poklikejte a najděte si nějaká pojednání o tomto problému. Z vlastní zkušenosti vím, že mi po delší době po rozvodu padaly vlasy a to takovým tempem, že se kožař, který se nejprve posmíval, vylekal. Chodila jsem na injekce. Postraumatický syndrom se u každého projevuje jinak a také, každý se ho zbavuje jinak.

Takže navštívit psychiatra?

Nestrašte hned s psychiatrem! Stejně byste na něho čekal klidně i měsíc! A pak by vás nacpal práškama. Upřímně sám sobě přiznat chyby, které jste udělal a které nebudete opakovat. To chce klid, najít si své místo v životě, sám sebe ujistit, že to co je za vámi, to je pryč, koukat se dopředu a promyslet si život do budoucna. A poděkovat životu za každý hezký okamžik, radovat se z každého dobrého sousta, z každého milého zážitku. Pracovat a relaxovat. Najít rovnováhu ve všem, co žijete a prožíváte. Není to tak snadné, jak to vypadá, ale je to potřeba. Hodně štěstí!

Psychyatr je na prášky. Psycholog je na kecy. (vugárně řečeno; ono je to samozřejmě složitější a propracovanější.)

Když já si stále nejsem jist,že jde primárně o psychický problém.Určité zastoupení tam nejspíše bude,ale viděl bych to spíše na fyziologickou záležitost.Dobrá:půl roku nesnesitelného domácího dusna byla asi zátěž.Přesto si nyní připadám psychicky v pohodě a jak jsem již psal.Nejsem typ který se hrabe donekonečna v problémech a minulosti a pokud to jde žiju přítomností.Já vím že se blbě odpovídá v těchto parných dnech na dotaz ohledně neustálého pocitu tepla ale mě je teplo neustále i když jsem v chladu a ostatní vyndávají svetry a ponožky a často až nepříjemně.A když už přejdu přes tepelnou hranici kdy by mi měla být logicky zima,tak začnu mít zimnici a jakoby polévání chladem,místo pro mě typyckého"polévání"horkem.

Každopádně díky za reakce

Dobrý den.

Také můžete být v "mužském přechodu".Zdravím.