Teď kriminál pak zas Léčebna

a hele. Samaritánský komplex v plné parádě. Vy holky samaritánky jste schopné zamilovávat se nejen do narušených bláznů, ale i do násilníků a vrahů, protože máte až psychopatickou potřebu někoho zachraňovat.

Myslíte že když ho dostanete ven, tak přijde vděk?

Odpověď zní : Ne.

Myslíte že ten váš Jan vám bude vděčný, bude vás vás ctít a milovat a vy spolu budete šťastně žít až do smrti?

Odpověď zní : Spolehlivě ne.

Radím vám, najděte si jinou známost.

On kriminálník a ještě v léčebně, vy v azylovém domě bez peněz a zázemí. Co si myslíte, že z tohoto vztahu bude? Další na sociálních dávkách, další dítě k adopci, společně čelit této zlé době drogou? Že by to dopadlo jinak?, nevěřím. Pokud se chcete dostat z těch sraček, najděte si kluka který má nějaké zázemí v rodině a neprošel si kriminálem. Chudáček, oni na něj v léčebně tlačili aby dodržoval nějaké pravidla, že? Jeho rodina ho potřebuje?, k čemu? Zkuste ombucmana ale za něco odsouzený byl, z nějakého důvodu mu pravděpodobně byla soudem nařízena léčba, to není člověk do života a myslete si o mě co chcete.

V 18 léčebna (když se znáte rok) a teď kriminál. Zní to krutě, ale pro vás tohle opravdu ve vaší situaci není vlodná partie. Píšete, že jste byla matkou týraná, žijete v azylovém domě, vaše psychika je narušená. Tenhle vztah by vás stáhl ještě víc ke dnu.

Najděte si práci a nějakého obyčejného kluka, ve vašem věku to není problém.

Znáte se Lado rok a z toho velkou část byl Váš přítel ve vězení nebo v léčebně, takže jste se stýkali, jen když utekl z léčebny. A Vy jste zamilovaná i když nechápu proč, co na svém příteli obdivujete, tak z toho vidím, že se vlastně neznáte. Pokud jste se nepoznali v tom vězení či léčebně...

Neumím si představit jak by tento člověk mohl být pro někoho přínosem. Protože přínosem pro společnost i rodinu je jen člověk, který pracuje, nefetuje, nepáchá trestnou činnost a nepije alkohol tak, že skončí v léčebně. A hlavně té rodině svým způsobem života řádného člověka pomáhá a nestává se jim břemenem.

Proč jste v azylovém domě? Asi máte problémy a určitě ne malé. Proč tedy řešíte problémy dospělého člověka, který si je přece musí vyřešit sám. A sice aby přehodnotil svůj dosavadní život a pomohl především sám sobě životem čestného a pracovitého člověka.

Protože je nesmysl aby jste docílila toho, že na Vaši žádost propustí člověka, který někomu ublížil i třeba okradením a skončil tam, kde skončil, tak uděláte dobře když si uvědomíte že tak se nežije. Najděte si práci, ušetřete nějakou korunu a najměte si malý byt. Jste mladá, zdravá, nic není nemožné. A přeji Vám aby jste potkala muže co nebude problémový a břemenem pro Vás a pro společnost.

Napsala jste -

náš vztah je hodně až moc založen na citech a psychické podpoře navzájem

... Lado, to je strašně málo, protože zatím ani Vy ani Váš přítel jste se nemuseli starat o to, kdo zaplatí bydlení a živobytí, tak můžete říkat to, co říkáte. Protože jste žili a žijete na učet státu, tedy nás všech. Ale pokud se chcete postavit na vlastní nohy, začněte pracovat a to Vás uživí víc než city nezaložené na spolehlivosti a lásce.

Láska má mnoho podob, ale jednu má určitě - že nepomáhám druhému tím, že mu přidělávám starosti, ale tím, že se o něj starám a jsem mu oporou. Váš přítel Vám žádnou oporou nebyl a nebude . Sám ji potřebuje jako Vy - oporu danových poplatníků, aby jste Vy dva - dospělí ale nepracující lidé přežili.

Není to tedy o citech a lásce - protože řeči Vás neuživí. A dokud vás oba budeme muset živit, tak potom silná slova, jakože ho potřebuje jeho rodina jsou opravdu jen slova - prázdná a k ničemu, nic neřeší.

Začněte pracovat, to je začátek změny života k lepšímu. My také pracujeme a neflákáme se po kriminálech a léčebnách, protože si to ani nemůžeme dovolit, lidé jako Vy, kteří neuživí sami sebe, tak rozhodně neuživí nás.