Samotář a hráč?

Dobrý den. Já osobně se domnívám, že se to může podepsat na něm hodně. Chlapec nebude umět komunikovat s druhými, bude se jich stranit a nebude sdílet s nikým žádné zájmy. Nebude se umět začlenit do kolektivu, nebude mít žádné kamarády a bude mít problém se třeba i seznámit s děvčetem. Dětství by neměl strávit u pc. Asi bych si s ním promluvila, přihlásila ho na nějaký kroužek, zaměstnala ho doma, ať pomáhá a má nějakou zodpovědnost. Pc bych mu dovolila třeba jen dvě hodinky denně. Ale názory mohou být i na toto různé.

Dobrý den. Je třeba zapátrat, proč chlapec nemá kamarády a proč ho nebaví chodit ven a proč je to pro něho nuda. Tam bude ten důvod, proč veškeré volno tráví PC hrami a únikem do virtuálního světa.

Mě by jen zajímalo, jestli si tady vůbec někdo všiml, že nick Vanasi sem položil otázku poradte.cz/...kde řeší, jestli někdo viděl hororový film a píše o sobě v mužském rodě... Podle mě se nejedná o dotaz starostlivé matky, ale o dotaz puberťáka...

Díky, Usko. Aspoň vy jste si všimla také .

Takže odpověď pro Vanasi, čučícího dnes a denně do PC, hrajícího snad brutální hry, milujícího horory. Jestli je ti 12 let a rodiče nemají nad tebou kontrolu, co na svém počítači děláš, tak pro tvůj psychický vývoj to určitě není nejlepší volba. Útěkem do virtuálního světa se nevyřeší konkrétní problémy světa normálního.

Asi to má stejně jak já.. nic ho nebaví.. on nemá kamarády nebo má ale čas s něma tráví jen ve škole? Pokud je má tak to je přesně jak já.. Celé dny sedím u počítače hraju s kamády nějaké online hry Proč bych měl chodit ven? Co tam? S kým? když všichni jsou doma? a čas můžu trávit s něma? když mě to baví? Mamka mě tolikrát přemlouvala ať jdu ven ale prostě nechci.. venku je vedro radši si doma něco zahraji na pc v chládku Jo vím jaké to je.. ale zase někdy se domluvíme a někam jdeme.. týden zpátky jsem byl s kamarádama na koupališti .. teď bohužel nikam nemůžu protože mám problémy s uchem Jestli nemá kamarády tak to je horší.. Tím násilne hry myslíte že někdy někdě zabije prase či nějakého zombíka? Nebo to je jen nějaká střílečka? Bohužel dneska je většina her na tomhle způsobu kde se hráči zabíjejí... Až bude starší bude toho podle mě litovat že nic nedělal když měl volný čas.. pak by něco dělal pořád ale nebude mít čas.. psychické následky to podle mě mít nebude.. Zkuste mu najít něco co by ho zaujalo.. jestli ho baví střilet tak ho vemte někam na painball, airsoft.. jestli ho nic nebaví jen sedět u pc jako mě.. tak bych ho nechal.. je to jeho čas a jeho volba.. dělá co ho baví řeči typu: Až bude starší bude to zabiják, bude si myslet že má víc životů, bude si myslet že je nesmrtrlný.. to je ta největší pitomost co jsem kdy slyšel.. Specialistou na tyhle řeči je TV NOVA.. jak já je nesnáším

On je odmalička takový,nebo až teď? Momentálně je v pubertě,tudíž tam bude nějaký zádrhel...Je nutné si s ním v klidu promluvit,bez křiku a zeptat se ho,jaké má důvody k tomu,že nechodí ven.Je možné,že ho kamarádi /spolužáci/ shazují,nebo šikanují ! Proto ty střílečky a horory...Třeba tam hledá inspiraci Nechci to domýšlet dál

Zajděte s ním k psychologovi,pokud se situace ani po domluvě nezmění.

Může se objevit agrese, a vzrůstající agrese, přebírání vzorů. Problémy v komunikaci, nastalé problémy řešit násilnou formou, neschopnost se začleněním a později i možná nenávist. Myslet si o sobě, že má navíc, že se dokáže z rány oklepat, že má více životů.

Pokud řešíte toto doma, zkuste požadovat nějakou formou plnění domácích povinností. Uvidíte jeho reakci a v případě agresivního přístupu požádat o pomoc speciálního pracovníka.

Dobře je nasměrovat na sport, kroužky, v letním období tábory, pobyty u prarodičů.

Nabídnout bojový sport, aby si zjistil, že to co hraje je ve skutečnosti o něčem jiném.

Určitě bych předem kontaktovala dětskou psycholožku /odborníka/, jak postupovat, aby nevznikly konflikty hned v počátku.

Je velká škoda že nemá žádné jiné zájmy-záliby. Vyzkoušely jste (pokud jste jeho rodič) s ním různé koníčky-samotářské, jako je kolo, turistika-třeba i se psem, apod? Já když byl v jeho věku, to pc naštěstí nebyly, tak jsem alespoň poznal svojeho "koně" cyklistiku..(jinak bych možná taky seděl u toho pc a hrál). A to se mnou rodiče zkoušeli různé sporty, přitom už jsem od malinka jezdil na kolobce, kole.. A zůstal jsem jen u toho kola, protože to je defakto nekolektivní sport. Ikdyž jsem byl chvíli v cykloodíle a jezdil nějaké závody, ale nikdy mě nebavilo se na někoho spoléhat, prostě společenský vůbec nejsem a to jsem se chtěl i sám změnit..marně Prostě povahu nepředěláš. Pak jsem jezdil mtb maratony a tam to bylo jen na mě, s jakou vervou se do toho dám a ovlivním tak svůj výsledek..a to je prostě ono, tak to mám rád. Lidi jako takhle mě vůbec nevadí, ale rád si je držím od těla..jinak totiž ze mě dost vysávají energii. Ted už jezdím na kole jen rekreačně. Zkuste tedy nekolektivní sporty nebo něco podobného. Hlavně jak už tu kdosi psal, na pc jen vymezený čas a vytáhnout ho ven něco dělat.

Pokud jste se synem od mala nic společně nepodnikali, tak tu důsledek. . Měl možnost vyzkoušet s vámi jakoukoliv jinou zábavu? V jeho věku už bude těžké ho vzít za ručičku a říci pojď, jdemte to nebo ono zkusit. Ale za pokus to stojí.

Jinak víte jak se vyhazuje el. jistič z okruho od počítače? . Stanovit denní limit na PC a být důsledný. Mít denní povinosti v domácnosti je také důležité.

bez PC sedí a čumí.. tudy cesta nevede

Ale vede... zaměstnám ho tak, že nebude sedět ani čumět, kdybych s mím měla jít běhat. Nepůjdeš - týden máš službu v kuchyni u nádobí atd... Snad by přišel k rozumu. Další krok - krácené kapesného či odebrání vůbec, jsou páky i 12ti letého puberťáka. Ale jak jsem psala, ve značné míře za tohle mohou i rodiče, proto bych hledala schůdnější cesty , ale s omezeným přístupem k PC.

pee - to mi chcete říci, že 12ti letý klučina poroučí rodičům? Ve vzteku by se také mohlo stát, že PC vyhodím z okna nebo jej prodám. Až si synek vydělá, ať si koupí nový. Ještě, že jsem tohle s dětmi nemusela řešit. PC brali jako poslední možnost zábavy při nepřízni počasí a nebo ke studiu. Konec - šmitec.

Jistě, že se se to může projevit na psychice. Na psychice se projevuje vše, co děláme. Jenom si to moc neuvědomujeme.

- na tohle může odpovědět jedině psycholog, to já nejsem, ale nabízí se představa, že tak v 17 vyjde do ulic a začne hrát ty hry v reálu. Leda by se stal politikem, tam by svoje představy mohl taky dobře uplatnit.

Ale, třeba je to normální kluk (a kluci sílu, války a hry obdivují), který teprve objevuje svět, má bujnou fantazii, je hravý a až ho PC omrzí a začne se zajímat o holky, tak z něj třeba vyroste režisér filmů, novinář, nebo úplně normální mužskej ... záleží na tom, jakou má povahu, jestli je citlivej, chytrej, jak ty hry vnímá, apod. (já např. na horory koukám odjakživa jako na pohádky) .. jedině kluka pozorovat a průběžně se radit s dětským psychologem, protože možné je všechno.

- dnešní děti navíc stále více nahrazují realitu virtuálním světem počítačů, ve kterém se cítí lépe - docela je i chápu - taky se cítím lépe ve světě filmů a fantazie, nežli v reálu..

Asi je to skutečně otázka pro psychologa. Navíc ve 12-ti začít věc řešit, už může dát dost práce. Skutečně ho nic jiného nebaví, nebo jen ví, že tím ostentativním nezájmem o cokoliv jiného si ten počítač "vyvzdoruje", protože rodiče vyměknou?

Moje děti jsou už dospělé, takže v jejich mládí počítače v dnešní podobě jejich život tolik neovlivňovaly. Podle mě to chce co nejdříve nastavit nějaký řád a ukázat, že počítač je jen doplněk života a jeho smysl. Mému vnukovi bude také 12, mimo jiné hraje florbal který ho baví. Když v 8letech přišel jednou s tím,že by nešel na trénink protože kamarád má nějakou novou hru tak to zeť zarazil hned od počátku. "Klidně na trénink nechoď, ale v tom případě dnešek absolutně bez počítače, a to bez jediné minuty výjimky" a bylo.

Jinak já osobně, bych ho nechal klidně koukat do holé zdi. Když tě to baví tak tak seď, ale celý den prostě u počítače sedět nebudeš.

Na psychice už se to projevilo, podle mne má Váš syn "slušně nakročeno"

k závislosti, pokud už závislý není.

Navštivte s ním dětského psychologa, který se zabývá i závislostmi.