Normalni zabava

Dobrý den, co je normální život a normální zábava? Tak to je snad pro každého něco jiného, nebo ne? Co baví vás, nemusí bavit další lidi a naopak... ,je to pochopitelné.

Je otázka, zda díky svému koníčku nekašlete na své povinnosti.

mam pritele, chodim do prace, platim najem, staram se o veci kolem bytu, neberu davky, nedluzim, nefetuji ...

jen mi konicek zere vic casu nez predtim, ale snazim se zit po svym a nikoho tim neotravovat

takze nevim jake dalsi povinosti zanedbavam :o(

Předpokládám, že vám to bylo vytknout přítelem. Otázka je zda to není schizoid. Porucha osobnosti. Jsem na tom stejně, byť opačně. U mužů je porucha častější a mnoho roků to nepoznáte.

Jsou jisté náznaky v chování. Třeba nedostatek emocí kladných i těch záporných. Chybí jakýkoliv koníček. Právě nalezení jisté zájmové činnosti je možná cesta k nápravě. Nebo psychoterapie, ale ta prý při této poruše moc nepomáhá. Většinou to vzniká v dětství, zdravotně i rodinným prostředím.

http://schizoid.webnode.cz/test-jsem-schizoid-/

dekuji za vasi starost, ale ne pritel je s mym v konickem v pohode, hraje se mnou a umirnene me brzdi :oD

toto vzeslo od jeho zname, a protoze vetsinou ocenim nazor od nezaujate osoby tak to resim, byt mi jeji "povinnostni" odpoved moc nepomohla :oS

dekuji za peknou definici, mam na to stejny nazor

me proste v ten moment dostalo, ze nevim co by ta "normalni" zabava mela byt?

jit vecer do hospody? koukat na TV? (do hospod nechodim a v TV koukam akorat na par serialu a ani to uz v posledni dobe moc ne)

Když napíšete, jakého máte koníčka, tak Vám řeknu jestli je normální (ale jen podle mě, jako jedné desetitisíciny promile lidí jen naší země - CZ). Pokud Vás to zajímá - máte možnost.

Není Váš koníčech chození na pivo? Nebo sázení?

ne ani jedno, muj konicek je geocaching

Tak to bych řekl, že je to super zábava ve volném čase. Dostanete se do přírody na nějaká asi nepřístupná místa, něco vidíte, něco poznáte a ještě jste na čerstvém vzduchu. Sám tomu sice neholduju, ale mám k tomu blízko. Vlastním nejlepší turistickou navigaci Garmin, spoustu papírových map. Než se někam vydám, tak to musím mít nastudované. Obyčejně vyberu tu nejneschůdnější a nejnepřístupnější trasu (nejlépe tak v první chráněné zóně). Ale baví mě to - vidět nový kus země. Obyčejně na kole nebo pěšky.

Ale je fakt, že trasy a cíle si vybírám sám dle uvážení.

Většina lidí se baví tím co je baví... tedy svými koníčky.

Někdo rybaří, jiný houbaří. Další lozí po skalách, objíždějí památky. Někdo šermuje, někdo střílí, jiný jezdí na vodu, nebo trampovat... Sto lidí, sto chutí, sto druhů zábavy.

Pro někoho je normální zábavou chlastat do bezvědomí.

Podle mne je normální když člověk poté co si splnil povinnosti (zaměstání, škola, domácnost, rodina, etc.) se věnuje zábavě a tou jsou přirozeně jeho koníčky. Težko se někdo bude bavit tím, co ho nebaví.

Heleno, Váš koníček je úplně normální druh zábavy. Znám dost lidí, kteří se tomu věnují, dokonce takto "postižené" jedince mám v rodině. Důležitý je přístup. Ne se honit za co největším poštem a nevnímat nic okolo, ale někam jet na výlet, prohlédnout okolí a při té příležitosti kešku najít. Hodně tím poznáte míst, máte pohyb na čerstvém vzduchu, musíte u toho přemýšlet, občas adrenalin. Jestli je nenormální zábava dělat vlastně něco pro své zdraví, tak už fakt nevím.

Dekuji vam oboum - pckop a sonyboy - za podporu, lov nehrotim a kese uz me dovedli na spoustu krasnych mist i par nepeknych, ale to nekdy patri k veci :oD

Já mám jako kobylku kapelu. Znamená to investici peněz do vybavení, mít čas na zkoušky, doma si krást chvíle na cvičení, a hlavně přes plesovou sezónu tj. prosinec - březen každý pátek a sobotu od odpoledne do rána být z domu. Na druhou stranu to přinese i nějaké finance, takže vstupní investice se vrátí a pak se investuje už jen do doplňků. Chodím do práce a ta je docela fyzicky náročná. K tomu mám malé děti, o které se starám, minimálně půlku týdne sám, protože manželka pracuje v nemocnici. Vařím, peru, uklízím, nakupuji, hraju si s dětmi, prostě dělám to co má rodič dělat. A manželka mě v mém koníčku nijak neomezuje, naopak mě v něm podporuje. Tím se dostávám k jádru věci: mám daleko náročnějšího koníčka, než Vy, ale dá se to dělat tak, jak tu bylo psáno. V pohodě, bez omezování kohokoliv a čehokoliv. Takže ty kecy, co Vás trápí hoďte za hlavu a vyrážejte do akce