Prosím,poraďte: starám se o 87letou paní od povodní r.2002,kdy byli zatopeni v domku spolu s jejím plně invalidním synem/64 let/ mozk.obrna odmala-chodí těžce o 2 berlích.Prostě jsem chtěla někomu pomoci a tak mi ji přidělili.Je soběstačná,ale zdraví už má chatrné.Pomáhám jí i v různých věcech osobních,v zařizování,dovozu k lékaři,velké nákupy,prostě co je potřeba.Za tu dobu jsme si na sebe zvykly a já ji beru jako moji tetu.Ona je velmi hodná,je mi vděčná,až ji musím s těmi díky krotit.Dokonce jsem po těch povodních jim dokázala sehnat krásný 3pokojový byt v paneláku,kde mají pohodlí a jsou bez starostí o celý dům,kde žili dosud.Dům jsem pomohla dát do pořádku a prodat a za to koupit ten byt.Jsou tam spokojeni,ale paní se necítí moc zdáva.Proto jsme přes sociálku požádali o umístění v pečovatelském penzionu,kam by oba přešli s tím,že každý bude mít své soukromí.Vše dopadlo a paní měla radost,že o syna bude v tomto zařízení pečováno,až tu nebude.Ale nastal problém:on prohlásil,že tam nepůjdou,že chce být v bytě,kde je a že máma bude s ním.On je velmi sobecký,myslí,že máma je vinna jeho postižením,je na ni občas kvůli tomu i hrubý.Ona mu ve všem slouží,vše podřizuje jemu a ve všem mu vyhoví jen proto,aby na ni nekřičel a nenadával jí.Přede mnou to nedělá,ale když tam nejsem,tak si na ni dovoluje.Já ji chápu,je to máma a celý život ho vidí,jak je postižený,ale není schopna mne poslechnout,když jí říkám,že by mu měla alespoň na den ukázat,že se bez ní neobejde a když bude na ni tak ošklivý,tak prostě odejít.Nabízím jí to,ale ona není schopna.Ona se bojí,co s ním bude,až zemře a cítí,že to vše je pro ni už nad její síly.Uznává,že to s ní myslím dobře,ale neudělá to.Do toho bytu se také nechtěl stěhovat a uváděl,že chce,aby byli pořád v domě.Podařilo se mi s pomocí jejich příbuzných zvrátit to jeho odmítavé stanovisko.Takže penzion odřekla a teď chce,abych poradila,co dál.Jsem ale bezradná.Je mi jí líto.Pomůžete mi radou?
8x
Píšeš, že má chatrné zdraví. Možná by šlo domluvit se s lékařem a umístit ji na pár dní v nemocnici, třeba na nějaké vyšetření. Aby on sám poznal, jaké to bez ní bude. Jinak tahle situace nemá řešení a podobné případy obvykle nekončí dobře. Ale třeba má někdo jinou zkušenost.
doplněno 05.07.15 16:16:Simono, potom je snad lepší od nich odejít a nebýt u těch konců.
To ladinpraha: Já tam nechodím tak často,asi 1x za 10 dní nakoupit,nebo když mne ta paní zavolá,že něco potřebuje.Nyní tam dojíždím,přestěhovala jsem se 45 km daleko,ale k ní vždy přijedu,když to potřebuje.Nejhorší je,že on si myslí,že až se něco s mámou stane,že se budu o něj starat,že vyřídím nějaké chráněné bydlení apod.Což tedy já za to,jak se k mamince chová,určitě neudělám.
3x
Teď jsem chtěla napsat to samé jako Ládin. Není to podvod, paní vyšetření prospěje, nebude se cítit vinna, že opouští na chvíli syna. Chce to ale dobře domluvit s obvoďákem, aby paní nepoznala, že je to vaše iniciativa.
1x
Myslím že sama velmi dobře víte co máte udělat. Kašlat na to. Je víc lidí co ptřebují pomoci, když už jste ochotná pomáhat lidem, takže asi by Vaši pomoc ocenili více. Oni si už si poradí, nebojte se.
doplněno 05.07.15 20:18:Oba mají peníze od státu na péči a tak si tu péči můžou zaplatit a ne využívat někoho a ještě si myslet, že to dělá špatně.
doplněno 06.07.15 07:17:Protože jinak takhle oni zničí Tebe až do pocitu vyhoření. Měli by se zamyslet i nad Tebou a nevidět jen sebe.
Ještě k vašim reakcím na tento problém: neuvedla jsem-vlastně zapomněla- to nejhorší: maminka to neudělá-na mou nabídku,aby byla jen 1 den mimo byt a tím mu ukázala,jak on ji potřebuje- říká,že se bojí,že by ji potom strašně nadával,že ho tam nechala.Ona je prostě chudák a mě bolí,že celý život má takto narušený a to ne svou vinou.Do nemocnice měla jít 2x/co vím/ a odmítla to,protože on jí řekl,že to není potřeba.Pro mne hrůza.Proto jsem úplně bezradná.Už jsem mu to řekla otevřeně,dost tvrdě a z plných plic/byla jsem dost rozčilená a tak jsem mu řekla vše,co si o něm myslím/,a když jsem odešla,tak on "seřval" mámu,jak mi později řekla.Asi to je opravdu příběh,který se nevyřeší,snad až ona opravdu zemře.Ale to já nechci dopustit,proto hledám jakoukoli radu.Díky všem,co se mi snaží pomoci .S.
Já se obávám, že máš jenom jedinou možnost. Dát jí nůž na krk a říct jí, že pokud ona není schopna s tím nic udělůat, tak že s nimi končíš. A opravdu to udělat. Přestat se starat a zajímat o jejich osud. To jediné tě může ochránit před tím, být u jejich konce, případně před pocitem jakékoli viny. Uvědom si, že je to jejich svobodná volba a ty proti tomu nemůžeš udělat vůbec nic. Myslím si, že už jsi toho udělala víc než dost a být u toho až do konce, to bych ti opravdu nepřál.
doplněno 05.07.15 22:33:Nemáš zač. Někdy je potřeba situaci vyhrotit a pak se teprve možná začnou ledy hýbat. Držím ti palce.
To ladinpraha: právě jsem si přečetla Tvůj názor a vidím,že to je jediné,co by asi zabralo-přestat se starat a zajímat se o jejich osud.On si to vůbec neuvědomí/spíše bude rád/,ale ona bude asi zasažena.Paradoxem je,že by mohla najít sílu jemu vzdorovat.A to by bylo určitě potřeba.Udělám to.Nic jiného mi nezbývá.Snad ji donutím,aby byla razantnější a našla tu sílu rozumně jednat.Díky!Díky! S.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.