Dobrý den,
byla bych strašně vděčná za Vaší radu,co dělat v mé situaci.
Dlužím celkem 400.000,- a to třem institucím. Dluh 150.000,- splácím v pořádku (5.000,- měsíčně). Další dluh 50.000,- splácím také v pořádku (2.000,- měsíčně). Ale poslední dluh ve výši 200.000,- už bohužel přešel do vymáhací agentury,kde mi byly stanoveny min. splátky 6.000,- Kč. To je pro mě naprosto nepředstavitelné. Snažila jsem se žádat o snížení splátek na 3.000,- měsíčně ale samozřejmě mi to bylo zamítnuto. Nevím co mám dělat. Nevydělávám tolik,abych zvládla tyto splátky hradit. Snažím se vydělat co nejvíce,ale stejně to nestačí.
Jsem už naprosto psychicky vyčerpaná. Vím,že si za své dluhy můžu sama. Strašně se za ně stydím a nikomu se s nimi nesvěřuji. Začalo to jednou půjčkou,druhou,... Vůbec dnes nevím proč jsem si půjčovala. Opravdu se za sebe nesmírně stydím. Snažím se ale svojí situaci zodpovědně řešit. O mých dluzích bohužel neví ani manžel. Nedokážu si představit,že bych mu to měla říct. On mě moc miluje,ale nevím,jak by na tohle zareagoval. Myslím ale že už má podezření. Je podnikatel a sám je rád,že je rád. Nechci mu přidělávat ještě další problémy.
Jsem už opravdu zoufalá. Chtěla bych od životu novou šanci. Dostala jsem přes hubu. Nejhorší je,že už se mi hlavou honí opravdu strašně myšlenky. Je mi 25 let. Nikdy jsem neměla nouzi o zájem mužů,ale nikdy jsem toho nezneužívala! Manžela miluji nadevše a nikdy jsem ho nepodvedla. Je to opravdu velká láska. Ale... momentálně mi pořád nadbíhá jeden opravdu dobře finančně zajištěný pán a mě už párkrát problesklo hlavou,že bych se zbavila dluhů,... a prostě tyhle odporné myšlenky! Vždy jsem se jich hned zbavila. Jen při tom pomyšlení se mi ze sebe samotné udělalo zle. Nechci na to vůbec myslet,nechci to nikdy udělat... nechci už tyto krajní myšlenky v hlavě vůbec nosit.
Budu strašně ráda za jakoukoliv radu,protože už mi opravdu dochází energie a nápady,jak se z této situace dostat.Je mi jasné,že mnou spoustu z Vás bude opovrhovat a na jednu stranu se asi nedivím. Ale upozorňuji,že jsem manželovi opravdu 100% věrná a nikdy tomu nebylo jinak.
Děkuji moc za Váš čas.
7x
Z rodinného rozpočtu teče 7000 na splátky dluhu a manžel o ničem neví? 
No tak jako první krok vidím svěřit se manželovi a začít to řešit společně. A zastavím se u věty "nikdy jsem ho nepodvedla". Takovéhle rozsáhlé zatajování finanční situace bych asi taky považoval za podvod (i když je mi jasné, jak jsi to myslela) - nejedná se o ulitou pětitisícovku ale o statisíce. I podle současného občanského zákoníku mají manželé vzájemně znát své majetkové poměry. Protože pokud to dopadne špatně a na dveře zabuší exekutor, bude to pro manžela mnohem větší šok.
5x
Řekněte to manželovi okamžitě. Nám tady nepíšete, za co jste ty peníze utratila, ale jemu jistě vysvětlíte, jak je možné, že 400 tisíc je fuč a doma nic nebo skoro nic ke zpeněžení.
Až ho přejde první šok a první zlost, nejspíš se zamyslí, jak je možné, že si nevšiml, že jeho žena má najednou tolik nových botiček a šatiček, případně že je jeho žema gamblerka, případně že to jeho žena utratila za kokain... Také se zamyslí, proč neviděl, že se měsíčně neobjeví značná částka z vaší výplaty nějak v domácnosti, že se prostě jen tak ztrácí ve splátkách. S největší pravděpodobností si uvědomí, že jak utrácení, tak splácení si měl už dříve všimnout. Proto pravděpodobně vezme i část odpovědnosti na sebe, zatne zuby a začne se také starat o splácení dluhů.
Teprve pokud vás zavrhne (neudělá to), bude čas otevřít náruč pracháčovi.
3x
Je mi hrozně smutno z toho, jací hajzlíci dokáží někteří lidé být.
Vy si toho svého manžela vůbec nevážíte a nezasloužíte, měla jste zůstat sama. Proč? Za svobodna totiž platí JÁ, po svatbě ale už platí MY. Jsou už 2 - na rozhodování. Na co ho vlastně máte? On Vás má rád, jak píšete a moc, vydělává, aby Vás mohl vzít na dovolenou /kterou si ani nezasloužíte/ a Vy mu mažete med kolem huby. Není Vám hanba, takhle ho podvádět? A když už jste dokázala ho šulit v tomto případě, jistě by pro Vás nebylo obtížné ani se občas vrhnout do náručí tomu movitému. Co na tom, stejně už z manžela děláte vola, tak o hřích víc nebo míň. Bohatý si s Vámi užije a pomůže Vám to zaplatit. A chudák manžel si bude dál myslet, jakou hodnou křepeličku to doma má.
Jak nemůže manžel o tak velkých dluzích vědět? Není to malá částka, hodně peněz Vám na ně odchází. Když manžel ví, že berete třeba 15.000 čistého, jak mu vysvětlujete, že je to najednou jen 8.000? /zbytek jde na splátky/.
A pokud nejste úplný hlupák, za ty peníze jste si musela něco pořídit. To ho nezajímalo, jak jste přišla k novým šperkům, nové kuchyni, novému autu? To je takový ňouma, že mu stačilo napovídat, že jste věci v hodnotě 400 tisíc vyhrála v tombole na chovatelském plesu?
Začala bych tím, že bych mu KONEČNĚ řekla pravdu. Aby viděl, co má doma za poklad. Možná, že to pochopí a bude se Vám snažit pomoci. Možná Vás kopne do zadku a bude po intrikách. To nevím. Ale každopádně, je to jednou Váš muž a situace je natolik vážná, že by o ní vědět měl. Já bych vám pak ale dál už nevěřila, když jste dokázala ušít takovou boudu. Ale to už bude jen na něm.
V každém případě jsem to už psala na začátku. Už nejste JÁ, už jste MY. A podle toho byste se měla chovat. Položte si otázku, kdyby tomu bylo obráceně. Dluhy nasekal on, k tomu Vás balamutil a teď uvažoval o zájmu bohaté obstarožní vdovy, která by mu to pomohla zaplatit. Jak byste asi reagovala Vy? 
Vím, že občas člověk zalže, kamarádka když si koupila něco na sebe a manžel se ptal Kolik to stálo? pokaždé si cenu upravila zhruba na polovinu. A byla spokojenost. Ale ta vaše situace už přerostla do zrůdných rozměrů. Je na čase /už skoro pozdě/ se konečně přiznat. A´t se děje, co se děje. Zabít Vás snad nemůže /pokud není cholerik/ a pokud Vás kopne do zadku, udělá jen to, o co jste si sama koledovala. Jaga.
Nechápu, jak můžete napsat, že manžel je Vaše velká láska, když ho takto šulíte. Je to stejná blbá fráze, jako třeba: Se Sovětským svazem...
2x
Já tedy asi nejsem ten správný člověk, který má odpovídat, já se dluhů bojím jak moru, takže máme s mužem sice dluh na barák, ale splátky takové, že by jsme je zmákli i kdyby byl jeden bez práce. Ale co naprosto nechápu je způsob Vašeho hospodaření s penězma.My třeba máme společné konto a i v době, kdy jsme nebyli svoji, ale bydleli jsme spolu, tak jsme strkali prachy do jednoho šuplíku a o větších investicích jsme se domlouvali. Můj muž peníze moc nesleduje, takže bych si taky mohla "ulejvat bokem", ale nějak mě nenapadá proč bych to dělala. Fakt by mě hrozně zajímalo za co jste ty prachy rozfofrovala aniž by si manžel všimnul...
2x
Můj bratr, měl podobnou ženu, jako je tazatelka. A dostal se nakonec až na psychiatrii. Dělala stále a nepoučitelně dluhy o kterých nevěděl. Přičemž podotýkám, že půjčováno bylo vždy na nehorázné módní výstřelky a často předražené nesmysly. Nakonec se o tom vždycky dozvěděl až v okamžiku, kdy už bylo téměř pozdě a musel obíhat úřady a škemrat, aby mu zůstala střecha nad hlavou. Něco zaplatil vždycky ze svého, něco ze svého dědictví a něco vždycky od kamarádů. Co ten si chudák vystál než pochopil, že jediným řešením je poslat ji do háje. Před několika lety si šla sednout do chládku, pro neplacení alimentů a děti má u sebe bratr. Chudáci děti, když dostanou za rodiče taková individua.
2x
Nezlobte se ale být já váš manžel, tak si balíte svoje a pakujete se. Utratila jste spoustu peněz, které jste ani neměla, půjčila si a to ani netuším jaký byl úrok, nic za peníze nemáte a splácíte to z rodinného rozpočtu. Váš manžel je buď idiot nebo multimilionář když mu vůbec peníze nechybí. Mám pocit, že jste spíš chtěla požehnat něvěru-v podstatě placený sex. Peníze jsou vždycky až na prvním místě, moji důvěru už nemáte a mít nebudete, tu nevěru bych já klidně prominula.
Druhá strana pohledu na věc je, že manžel vám tolik důvěřoval, že se prostě o finance nestaral, na kontě asi vždy bylo z čeho brát no a pak jednoho krásného dne zaklepal vymahač na vaše dveře a manžel zíral a nevěřil vlastním očím. Zde vím o čem mluvím, ex manžel dcery si půjčil cca 3 miliony a prohrál je během 6 měsíců v ruletě, dcera se to dozvěděla až od toho vymahače, na kontě do poslední chvíle peníze byly.
Rozhodně vámi neopovrhuji, tato doba a všechny ty reklamy na půjčky co nás denně masírují, tomuto jednání nahrává a slabší jedinec holt podlehne. Máte 25 let, jste vdaná a máte 400 000 dluhů to jste ve svém věku stihla už docela dost. O dětech nepíšete, asi je nemáte, naštěstí. Až budete ze svými dluhy zase sama, bez manžela, můžete v 25 letech začít znovu a lépe.
Liduš souhlas, už by u mě nebydlela. Ještě bych se honem rozvedl a nechal vymáznout trvalý pobyt. Ale nejspíš je asi manžel slepý nebo hodně bohatý, když nepostrádá její příjem. Tvrzení že neutrácí jeho peníze je spíš k smíchu, když jsou manželé 
Já nevím, ale utratit 400tis za něco co nevím, tak to snad ani nejde, myslím, že by to nikdo asi nedokázal. No nic, manžel asi prodá svou milovanou dílnu a bude dál makat od rána do večera, když ji tak slepě miluje. Ale myslím, že ho dřív trefí šlak, tak těch půl mega-600tis s úrokama možná zdědí a bude to moct zamáznout. Pak si bez výčitek nabrnkne toho pracháče a bude vysávat dalšího...
Vaše reakce je ubohá. Zřejmě máte špatné zkušenosti s ženami. Věřím,že jste bezchybný,pan dokonalý a přeji Vám,aby až uděláte chybu s Vámi lidé nejednali tak jako vy reagujete na mou chybu. To co jste popsal možná sedí na svinskou zlatokopku.Kdyby jste si přečetl všechny mé příspěvky,muselo by Vám dojít,že nejsem ten případ. Tutlala jsem to právě z tozho důvodu,že jsem si svojí chybu chtěla vyžrat sama a manžela do toho netahat. A dílnu prodávat určitě nebude,nebojte se.
2x
Koukám, že je to tu dnes samý Hans Christián...I bratři Grimové a snad i Karel Jaromír by měli radost kolik nám vyrostlo nových pohádkářů. Nezlobte se ale nevěřím vám ani slovo, pokud bych uvěřila musela bych říci, že je váš manžel zralý na léčení, nezlobte se ale takový blbec snad na světě nevyrostl aby vám v slzách a náruči sežral to co jste navařila. Vám bych doporučila dát se dohromady s tou co čeká děcko s tchánem, vy dvě byste si skvěle rozuměly a jistě by ta kniha jednou byla zfilmovaná.
Rozloučení ve 14.45 od zadatele otázky mě zcela dojalo a zamáčkla jsem slzu dojetí. Konec napsaný jak z červené knihovny. Myslím to opravdu, jestli je to tak, jak jste ajt napsala a neopsala od někoho, tak dávám 
Opravdu to tak myslím. Kdyby jste viděla jak sedím za PC s rudými oči,věřila by jste mi to. Já sama jsem šokovaná,že mám takové štěstí a přísáhám těm co mi věří,že na to do smrti nezapomenu. V mém okolí vím o spoustě nešťastných,zadlužených lidech a přála bych jim takovou novou šanci,protože vím,že každý si ji zaslouží. Nesoudím nikoho,každý děláme chyby. A pokud nejde o vraždu,věřím,že si každý zaslouží nový start. Já za něj děkuji!
A co je špatného na tom,že mě manžel prostě miluje a i přesto,že jsem udělala chybu mi chce pomoci? Já nevím co si o Vašem příspěvku mám myslet. Já ho taky miluji a taky bych ho na jeho místě nezavrhla. Každý dělá chyby. Ano,tahle byla větší než je zdrávo,ale naše láska je prostě větší. A věřte,je mi úplně jedno,jestli mi nevěříte,že ho miluji. Nepotřebuji o tom přesvědčovat člověka,kterého jsem v životě neviděla. Možná ne vše na světě je tak černé jak se může zdát. Já jsem ráda za jeho novou šanci a víc k životu aktuálně nepotřebuji. Už vůbec ne Vaše úvahy nad tím,zda to je nebo není normální. Chápu,že vy by jste to třeba neodpustila. Já jsem taky nepočítala,že mi 100% pomůže - stalo se tak.
Souhlasím s lidus. Už jen to jak paní opakuje ,že nebyla manželovi nevěrná. Přitom proč plete věrnost a dluhy dohromady.Nedávám tomuto vztahu víc jak 2 roky. Každý vztah je založen především na důvěře. A pokud by byl vztah pevný tak se paní měla svěřit po 1 klopýtnutí-dluh a ne si vzít další dva. Další otázkou je, kde je taková spousta peněz. Zajímal by mne tento příběh za nějakou dobu jak pokračuje,pokud tedy není smyšlený.Také by mne zajímal názor druhé strany. Každá mince má 2 strany a u té druhé by jsme se třeba divili s názorem. Tímto se nechci pisatelky nijak dotknout.
1x
další z příběhů konzumního života, "půjčil jsem si 400 tisíc a vlastně ani nevím za co jsem to utratil" už jste se touto cestou vydala, a není z ní návratu. Máte podle mě pouze 2 reálné možnosti, pokud pominu sebevraždu: 1. prodat se pracháčovi 2. svěřit se manželovi. Osobně bych volil dvojku, ale nevím přesně jak to chodí ve světě lidí kteří neznají hodnotu peněz Manžel pokud vás tak miluje jak píšete, asi bude naštvanej že jste mu to zatajila, ale mohl by vám pomoci.
1x
Toto je velmi prekérní situace a nějak vypovídá o zvláštní finanční domluvě mezi vámi manželi. Každý máte své peníze... aha, takže nemáte SJM? Nebo ano? A to auto jste kupovala před svatbou, po svatbě? A váš manžel si nikdy nevšiml, co zase za novotu máte na sobě nebo vedle sebou nově koupenou? Jestli tomu rozumím dobře, tak manžel vám nechal vaši výplatu pro vaši vlastní potřebu a vše okolo domácnosti platí on ze svého? Nebo jak máte finančně rozdělenou péči o vaši domácnost? A když jste si brala ty půjčky, to jste nikde nemusela podepisovat, že o nich řeknete i manželovi? Protože to není jen váš dluh, on je to jaksi i dluh vašeho manžela. Pokud nyní máte strach mu o dluhu povědět, tak nejspíš je jasné, že zklamete jeho důvěru, že. Jenže co jste si nadrobila půjčkami na blbiny, to si musíte i sníst do posledního drobečku. Na bohatého milence zapomeňte. Máte-li ale už nyní takové nápady, tak vám tedy povím, že váš manžel má doma pěkné "kvítečko". Jediná cesta z toho všeho je, jak už tu přede mnou říkali ostatní, o všem povědět manželovi...
1x
Jako manželé žijete spolu a uhrazujete společné výdaje a náklady. Velká chyba je to, jak jste si zařídili Vy. Každý na svém písečku. Takže promluvit a domluvit, celou Vaší výplatu na splátky dluhů a manžel bude po ten čas, než postupně umoříte jeden dluh za druhým, vše financovat. Od toho jste manželé. Manžel uhradí platby za bydlení a Vám dá pouze odpočtenou částku na vedení /stravu/ domácnosti. Vy budete zodpovědná za to, že budete vařit domácí jídla a péci domácí buchty. Žádné utrácení a kupování hotovek a dortů z cukrárny. Berte to jako Váš přínos do rozpočtu a též jako odčinění, do čeho jste dostala Váš vztah. To Vaše několikrát zmíněné ,,stydění se,, řeknu na rovinu, mě leze krkem, a nic Vám nepomůže v nastalé situaci.
Dovolenou prosím pěkně si odpusťte a nanejvýš ji můžete strávit u některých z rodičů a pomoci jim na případné zahradě, nebo u kamarádů na půjčené levné chatě.
Přepokládám, že oblečení a obuvi máte dost, takže s nákupem po dobu splátek nepočítejte. Protože nejste moc konkrétní, tak mě skoro připadá, že jste kancelářská a kupovala si každý týden nové věci a fintila, že si to můžete dovolit.
No nic, to jen moje doměnka, neberte to ode mne zle, za něco jste musela utrácet.
Pokud chcete peníze od toho druhého finačně zajištěného, za vyspání Vám moc nedá, jedině se rozvést a vzít si nového šamstra. Otázkou je, jestli bude tak dlouho čekat a až zjistí, co jste za dlužnici, tak si to rozmyslí.
Protože nejste moc konkrétní, tak mě skoro připadá, že jste kancelářská a kupovala si každý týden nové věci a fintila, že si to můžete dovolit.
ahh konečně už vím, že ty, které se pitomě zadlužují, jsou " kancelářské " a ženy manuálních profesí mají , na rozdíl od nás, kancelářských, rozum v hlavě a nepatří mezi ty zbytečným zadlužením ohrožené. Srandovní názor
Nic neplatí stoprocentně, ale logicky v kanceláři se nepřevlékáte a chodíte v civilu, tedy mnoha ženám dělá dobře, když mohou mít více věcí na střídání a často nové věci, zlato na rukách, dovolenou u moře. Jsou takové typy, které se tím vysloveně chlubí. Kdežto pracovnice u stroje, uklízečka, prodavačka se převlékne do montérek, pracovního oblečení a civil už tolik neřeší, určitě může být hezky oblíknutá, ale na cestu domů nemusí mít každý týden novou halenku a kalhoty, sukni. Podle mě to je celkem přijatelné vysvětlení. Pár jsem jich měla možnost poznat. Kvůli jedné takové slepici musela moje kamarádka odejít z firmy, protože si tento nadstandart nemohla dovolit a dotyčná ji začala šikanovat. Když kouřila, ačkoliv to bylo zakázané, tak kouř vyfukovala kamarádce přímo do obličeje i když věděla, že nekouří a vadí jí to. Je pravda, že kamarádka se neuměla bránit, něco odseknout. Pak ji začala dělat i naschvály v jídelně a i když to řešila, hlavně to kouření u závodního výboru, odešla ona, ten slabší článek, nebyla tam moc dlouho. Kolegyně, která měla za manžela vojenského důstojníka a každému dávala najevo, že je něco víc, samozřejmě snesla okolo sebe jenom takové, jaké se jí mohly rovnat.
Jestli jste xy kancelářská a dotklo se Vás to, nevím proč, když taková nejste. Nehážu všechny do jednoho pytle, jenom jse uvedla příklad, jak by to mohlo být. Zrovna tak tady byla na poradně maminka, která měla problém s nakupováním v second handu a měla stovky věcí pro dcerku a stále nakupovala a nakupovala. Každý jsme jiný. Jinak to znamená, že jste se ještě s takou sebestřednou, já na to mám, domýšlivou a všeho schopnou osobou nesetkala. Tak buďte ráda.
jsem kancelářská v soukromé sféře. nemám zlato, můj "civil " jsou rifle a tričko., dovolenou v létě jsem neměla od roku 2007 - pět dní v Paříži. - stavební naše firma má sezonu od jara do podzimu, kdy je nejvíc práce , volno na vánoce. a přebytečná dovolená se vyčerpá jen " jako " . Nedávno se tu jedna kancelářská účetní pozastavovala nad tím, že když si vezme dovolenou, neschopenku, její práce se prostě jen odsune, a musí ji pak stejně celou dodělat sama , třeba o víkendech. Divila jsem se takové samozřejmosti. Asi každý vychází ze svých vlastních zkušeností. Je pravda, že i já mám své závislosti, např. kouření, které mě ale zatím nedostává do dluhů. ovšem v práci si nedovolím si zapálit,ani náhodou, když ostatní nekouří. žiju sama, a jsem ráda, že ze mzdy našetřím na nové topení, nebo střechu našeho starého domu.
Nejsou všichni stejní, a každý asi vycházíme ze svých vlastních zkušeností
Já ale vůbec nevím jak mu tohle mám říct. Jen si to představím a celá se rozklepu a chce se mi brečet. On se o peníze přiliš nezajmá,nekontroluje,kolik,co,kde platím. Asi mi věří a já ho teď takhle zklamu. Já bohužel nic co prodat nemám. Manžel samozřejmě ano,ale já nechci,aby se nedejbože rozhodl,že mi pomůže a platil mojí blbost. On prostě ne. Nedokázala bych se na sebe podívat do zrcadla...
a kdybyste ho kvůli penězům podvedla s nějakým pracháčem, cítila byste se lépe? nemyslím si.
Prostě mu to na rovinu řekněte. Jasně že nadšený nebude, ale buď to vezme a bude to s Vámi chtít řešit, nebo v to nejhorším případě to nevezme a nebude chtít být s někým, kdo má takové dluhy (což pokud vás opravdu miluje, prostě nejde). A v tu chvíli, pokud to bude myslet smrtelně vážně, můžete s klidným svědomím teprve utéct za pracháčem.
Kdyby něco podobného udělala moje žena, tak bych to za ni podle svých možností zatáhnul a pokud by se z toho poučila, tak i odpustil. Protože jsme jedno tělo a jedna duše, kost z mých kostí.
Kdyby to však řešila tak, jak snad naznačuješ, s bohatým přítelem, tak tam by prostor k odpuštění byl už příliš malý (kulantně řečeno).
Co chcete jako řešit? Máte dluh a nemáte na splácení = musíte to říct manželovi a on bude muset sehnat prachy a zatáhnout to za vás. Splácet to potom můžete jemu. Pak se pojede dál, buď s váma zůstane nebo ne, to už záleží na něm. Nadšenej z toho nebude, ale jinou možnost nemáte, jinak to spadne do exekuce a bude to výrazně dražší. Prodat se pracháčovi nevidim jako rozumné řešení.
Já na jeho místě - oznámit mi žena takový průšvih tak bych hodně prskal, ale zatáhnul bych to a pak by se vidělo. Každý dělá chyby a dá se to pochopit. Kdyby to ale tajila a přišel bych na to já, tak bych se s ní rozešel.
ajt - co blbnete - pokud Vám manžel věří - je snad neskonale větší "zločin" ho podvádět s pracháčem, nežli se mu přiznat k dluhům, zvláště, pokud budete schopna si z toho vzít ponaučení do budoucna a na splácení se podílet. Podle mého chápání světa je úplně nejhorším zločinem vůči partnerovi ZRADA !, ne blbost - zvláště, pokud Vás má rád.
Ale - dnes je asi možné všechno., takže na svém názoru nijak netrvám.
Děkuji chlapům za reakce. Ve vaší kůži,kdyby jste tu ženu opravdu nesmírně milovali (vím,že mě opravdu zbožňuje), odpustili by jste jí to? To by jste opravdu byly schopni jí s tímto pomoci? Já samozřejmě ty peníze mít a vyměnit si role s manželem tak bych mu také pomohla. Ale já jsem žena a nevím jak v tomhle přemýšlí mužský. Rádoby "kamarádky" mi samozřejmě radí,ať si ho hýčkám sexem apod.,že ten mi to určitě zaplatí. Já taková ale prostě nejsem. V tom hnusném světě jsem chtěla,aby aspoň naše láska zůstala "čistá" a já to takhle trapně poseru. Zní to fakt jako z blbého seriálu...
Už takhle je od rána do noci na dílně a maká jak fretka,abychom mohli např. na dovolenou. Bere si toho strašně moc. Říkala jsem mu ať se na to vyprdne,že nemusíme nikam jet, a on samozřejmě proč,že se moc těší,že to rád zaplatí... Není možné si to černé svědomí nějak vyrvat z těla? Manžel nemá špatné výdělky,ale veškeré přebytečné peníze dává aktuálně na rozvoj autoservisu (hevery,pneuservis,...) Byl to jeho sen mít servis,teď se mu to plní a já mu dám takovou ránu...
Asi takhle, největší průšvih je to utajení. Prostě za nim zajdi "ahoj mám průšvih. Byla jsem blbá, nasekala dluhy a sama z nich nevylezu. Potřebuju prachy na zaplacení aby to nespadlo do exekuce, pak to můžu nějak řešit dál. Takže místo na dovolenou pojedem do p. a budu shánět brigádu abych ti to vrátila co nejdřív.
Na blbé pocity není prostor, jsou dluhy a musí se vyřešit.
nevím co řešíte, kolegové už vám tady poradili. Svěřte se manželovi ať vám s tím pomůže. Jednou jste manželé, v dobrym i ve zlym, tak byste to měli společně zvládnout. Absoulutně nechápu druhou vaší variantu s movitým mužem, který o vás má zájem?! Nemyslím, že jste tak hloupá nebo taková k..., že byste byla schopná tohle udělat. to byste se akorát dostala do většího průšvihu..
Je potřeba se do budoucna poučit a už si holt nebrat půjčky.
0x
Podle mne Vám jiného než svěřit se manželovi nezbývá , myšlenky na to , že byste roztahovala nohy někde jinde než doma bych hodil za hlavu. Zničilo by to jak Vás tak i Vaše manželství. S manželem si sedněte a v klidu popovídejte , pokud je to rozumnej chlap tak to veme a společně to vyřešíte. Těch 200 třeba dáte nějak dohromady a jak říkáte ostatní splácet zvládáte. Pokud nebudete mít někde negativní záznam tak by jste pak mohla zkusit refinancování těch půjček ˇat už u společenosti , která Vám dá lepší úrok a nebo alespoň prodlouží dobu splácení. Když Vám ty půjčky dávali tak si snad Vaše možnosti ověřovali, pokud ste si nedej bože nenabrala půjčky od lichvářů. Dovolená místo u moře bude holt jen v Českým ráji , kde se uděláte romantiku pro dva.
Ano,jde mi hlavně o tich 200 tis.,které jsou už u vymáhací agentury. Nechci aby to došlo k soudu. Zbylé 2 dluhy splácet zvládám,v tom problém není a za cca. 2 roky bych měla mít čistý štít. Ale nedám teď prostě dohromady 200. Rodina mi nepůjčí,nemají možnost a jinde už si půjčovat prostě opravdu nechci. Nikdy,nikdy už si nepůjčím ani korunu. Tohle je rána,kterou nechci už nikdy zažít. Škoda že jsem si to neuvědomila dříve,že si hold můžu jen koupit to,na co mám.
0x
Co bych dala zato, aby se moje dítě takhle zodpovědně staralo o své dluhy (((za blbost se platí, a každý má dostat šanci k nápravě, za mužem běžte hned pokud to jde,vše mu řekněte, aspoň nějaké tíhy se zbavíte, a pak řešte další kroky)nic se nejí tak horké ))
0x
Tak jste si napůjčovala 600 000 Kč, ale na co? Manžel nevěděl co jste si koupila? Každý máte své peníze? Připadá mi to přitažené za vlasy, to musí být někde vidět, že každý měsíc 7000 jde na splátky a manžel nic netuší? Neví co děláte s penězma? Já teda bych se bála, mě kdyby manžel řekl, že si někde půjčil a je zadlužený až po uši, nevím, nevím. Jak věřit, že to neuděláte znova? To jste prohrála na automatech?
0x
Dobrý den. Pokud jste vdaná, pak se to týká i manžela. Nejhorší, co můžete udělat je to, že nevíte kudy kam a dále to manželovi zamlčovat. Pokud to nezvládáte, stejně se to dozví. Ale to už bude třeba pozdě a Váš dluh bude několika násobně vyšší. Myslíte si, že by to bylo pro manžela potom přijatelnější, kdyby to došlo třeba až k exekuci? Musíte věc řešit s manželem ihned! Tudíž si s ním v klidu sedněte a jděte s pravdou ven. Nechovejte se tak, jako kdyby se to manžela netýkalo. Týká se ho to a to hodně. Tak jednejte, dokud je ještě čas s tím něco udělat a doufejte, že je Váš manžel opravdu zamilovaný a toto Vám pomůže řešit. Myslím, že více ho bude mrzet to, že jste mu dluhy zatajila, než že nějaké máte. Do problémů se může dostat každý, ale měl by je včas i řešit. Ne je tajit před tím, kdo Vám je mejbližší a může Vám pomoci. Poučte se z toho, ale určitě to dál před manželem nezatajujte. Mějte dostatek odvahy se k dluhům přiznat dřív, než bude pozdě. Už se stalo, rozhodně Vás nesoudím, jen se přimlouvám za to - buďte k manželovi upřímná, snad to společně zvládnete a ustojíte.
doplněno 18.06.15 15:03:Ajt - pokud nevíte jak to manželovi říci, neusnadnilo by Vám situaci, kdybyste mu dala přečíst Váš dotaz, který jste vložila sem a přitom mu svými slovy jednoduše řekla, že si uvědomujete svoji chybu atd.? Večer mu řekněte - pojď si chvíli sednout, chtěla bych s Tebou o něčem mluvit a něco důležitého Ti říci... Je to jen můj nápad. Ale opravdu to neodkládejte, postavte se tomu čelem. A prosím, dejte vědět jak to vše dopadlo a zda jste spolu našli řešení.
doplněno 18.06.15 15:18:Bimbam - pravda, to jsem si neuvědomila a určitě souhlasím s tím, že by to tazatelce zbytečně přitížilo. A to bych rozhodně nechtěla. Děkuji za Vaši reakci.
Dobrý den,děkuji za Váš příspěvek. Řeknu to manželovi,zamyslela jsem se nad tím a udělám to. Není fér ho takhle "podvádět". Jen přemýšlím jak aby to neseklo jak s ním tak semnou...
0x
0x
400 je zatracene moc... ve 25ti letech... nepochopim jak nekdo muze nechat dojit jakykoli osobni dluh tak vysoko, jsem vicemene zajisteny, ale dluh 150 spolu s koupi domu bez WC a vody mi dalo sakra zabrat...
tak jako tak to budete muset s manzelem vyresit, protoze az to dojde do exekuci, pujde i o jeho majetek a to vam pak opravdu podekuje... zrejme budete muset vzit spolu s nim posledni pujcku, ktera pokryje vsechny a splacet X let vasi hloupost. Co by za to dal, kdybyste mu to rekla hned, kdyz vam poprve zacalo tect do bot.
Tak asi abych to uvedla na pravou míru a někdo mě neosočoval,že utrácím manželovi peníze. Všechny své dluhy si platím ze svých peněz! Nemáme společnou kasu. Každý občas koupí jídlo,zaplatí něco... střídáme se. Nemáme v tom systém a já jsem společnou kasu ani nechtěla právě z důvodu,že mám dluhy a NECHCI aby je za mě manžel platil. Bylo by fajn si pročíst celou diskusi než dělat závěry. Peníze jsem utratila za auto,které se časem prodalo,protože šlo do háje. Tyto peníze jsem potom utratila za kraviny,ano,přiznávám se. Pak přišel konec v zaměstnání,kde došlo ke krachu = nová půjčka,protože brigády mi nestačili na moje potřeby (ano,dnes už vím,že byly zbytečně vysoké)... a tak to prostě šlo dál. Z 400 tis. platím cca. 100 tis. jen úroky.
doplněno 17.06.15 19:57:Ale své dluhy si platím sama. Manžel mi nepřispívá ani korunou,když o nich samozřejmě neví. Neutrácím tedy jeho peníze!
Obávám se, že jste se (zatím) nijak nepoučila, a že o financích nadále nemáte představu.
Samozřejmě, že utrácíte manželovy peníze! To, co "do společného"nedodáte Vy, doplácí Váš manžel.
Ani na tu dovolenou by manžel neměl šetřit sám ...
Jestlipak víte, že exekutor může postihnout SJM i za dluhy jenom jednoho z manželů, a to i za dluhy vzniklé před uzavřením manželství? A pozor: exekutor může SJM postihnout i v případě, že SJM bylo rozděleno soudem.
Tzn., že jestli manžela co nejdříve neinformujete a nezačnete situaci řešit společně, může se exekutora dočkat i Váš manžel (odhaduji, že Vám toho k zabavení asi moc nezbývá).
A toho "opravdu dobře fiančně zajištěného"pusťte z hlavy!
———
Já bych doporučila požádat soud o odlužení splátkovým kalendářem. Bylo by dobré k tomu přibrat i manžela, aby se věřitelé případně nechtěli "hojit"na něm.
Neobracejte se na žádné "oddlužovací společnosti", ty by mohly přijít hodně draho. Najděte si advokáta, který má s oddlužením zkušenosti a nechte si návrh napsat od něj (nebo se tu zaregistrujte a napište do vnitřní pošty uživatelce @Sebod). Za návrh i za práci insolvenčního správce sice budete zaplatit, ale pořád to vyjde levněji než případná exekuce. (Mohlo by Vás zajímat, že podáním žádosti o splátkový kalendář se zastaví i již probíhající exekuce.)
Více informací najdete na portálu Justice.cz .
0x
No, tak asi budete muset míň utrácet. Jediné, co potřebujete platit, je jídlo - na to vám stačí 2000 měsíčně, i míň, když nebudete kupovat kraviny. Bydlení - nájem+poplatky určitě platíte max. polovinu. A nic jiného nepotřebujete. 13000 splátky, 2000 jídlo, něco na bydlení. Kolik vyděláváte, určitě minimálně 20000, když vám dali tolik půjček. Tak kde je problém?
0x
Mladá paní, klidně to pusťte z hlavy ! Za prvé jako rodina jste finančně na tom zřejmě velmi dobře, když manžel nepozná, jak mu tam lítá luftem nějakých 400 000, a za druhé vás tak hrozně miluje, že to určitě přejde mávnutím ruky, ta velká láska ( jak píšete) hory přenáší, tak proč by ten dloužek nezaplatil, až se mu svěříte. Ale každopádně bych se svěřila co nejdřív, než vám-jemu přijdou zabavit ten hever atd., to by asi byl trošičku rozladěný. A važte si ho, takového troubu-dobráka hned tak asi nenajdete.
0x
Udělal jste chybu, měla jste jednat s věřitelem a ne nereagovat. Buď se doma přiznat, přivydělat si... Prodejte co se dá.
Klidně si půjčte další peníze, třeba na dovolenou a zaplatíte až po dovolené, krásné zážítky nenahradí peníze, a klidně zahněte manželovi za zaplacení půjček to stojí - to zařízení není mejdlo - neomydlí se a nikdo nic nepozná...tohle mi připomíná poblblé seriály televize nova, přihlouplá slepice se vdá za podnikatele, zvykne si na standart, pak přijde o práci? A skončí u rychlých prachů a rádci tady máte téma jako v sally, peníze, láska, nevěra a tady je příval utěšujících slov, věrnost, láska, manžel...atd...prodávat věci - ten manžel je asi blbej? Nic nepozná?
Pokud to nezvládáte tak to ukončete, děti zřejmě nemáte...červené střevíčky, kabelku a vpřed do perlovky...třeba se podaří dluhy umořit...pokud je člověk blbej tak by měl mít alespoň štestí ...třeba to bude Váš případ..., pokud to dojde až na platební rozkaz a na exekuci tak manžel bude za vás platit tak jak tak...Nelituji Vás - sama jste si to upekla...
0x
Premyslela jsem jestli na vas vubec reagovat, ale ted jsem cetla prispevek od Jagy a musim se za tim podepsat.Tohle mi udelat ma polovicka, tak ztrati absolutne mou duveru a tu ja ve vztahu potrebuju na 100%.Kazdopadne dobre, uz se stalo a chybujem kazdy i presto, ze tohle co pisete mi prijde uz prilis moc, ale kazdopadne to reknete manzelovi a spolu situaci reste at je jakakoliv.Vim, ze muj chlap by mi odpustil vse, ale neveru nikdy a ja jemu stejne tak a natoz pokud by to melo byt ucelove a s prachacem.Priznam se, ze nerozumim te vasi tzv.lasce, ze sveho manzela milujete.Podle me tohle laska neni.Delat z nekoho blbce preci neni laska, ale nevim a treba se mylim, ale potom jsem asi mimozemstan a jsem za to rada
0x
Nemám žádnou extra výbornou radu, ani se nechci navážet do tazatelky. Nejlepší rady - přiznat se, už tu byly napsány. Jen bych se jí chtěla zastat proti těm, co nechápou, jak manžel nemůže vědět o financích. My jsme to měli v manželství celý život tak, že manžel absolutně netušil kolik co stojí, jídlo, stálé platby, oblečení, drogerie... prostě provoz domácnosti. Peníze se dávaly na hromádku a když se potřebovalo, vzalo se. Vždycky jsme šli od výplaty k výplatě a pokud bylo potřeba něco většího i půjčku jsem vzala. O některé manžel taky nevěděl. Ale já věděla kde je hranice a vše řádně splatila. Jen mě štvalo, když se manžel divil, za co utrácím peníze on neměl starost a užíval si toho, co bylo doma. Teď už pár roků chodí nakupovat a ani tatranku si nekoupí, prý, když vidí, kolik to stojí, přejde ho chuť. Ale já když koupím, je to v něm hned. A to na tom teď už nejsme nejhůřAle to jsem odbočila, jen jsem tím chtěla napsat, že je asi víc mužů, kteří nechají starost o domácnost a finance na ženě.
Já jsem čekala sodu,ale přiznám se,že nějaké reakce mi přijdou až přehnané. Ano,jsem hloupá,ano,udělala jsem chybu. Nesmírně toho lituji,není mi z toho psychicky vůbec dobře. Ale už teď vím,že se z této chyby poučím a nikdy, NIKDY už si nepůjčím ani korunu. Manžel za mě nezaplatil ani korunu. Je to tak jak tu někdo zmiňoval,každý máme peníze pro sebe a každý sem tam koupí jídlo, poplatky za bydlení hradí manžel,tak to chtěl on sám. Miluji ho nadevše. Nejde mi o mě,ale o něj,protože se bojím,abych mu svým chováním nějak neublížila. Samozřejmě,měla jsem na to myslet už dříve. Nejsem žena,která od něj inkasuje prachy a utrácí je za kraviny. Ty peníze jsem si půjčila sama a ani nevím jak,prostě jsem se do toho nějak zamotala a najednou z toho vznikl takový problém. Je mi líto,že mě někteří lidi okamžitě vidí jako nějakou rozmazlenou zlatokopku. Asi nemá smysl přesvědčovat,že tak to opravdu není. Přeji tim lidem aby v životě neudělali chybu. Děkuji všem za rady a odhodlání jít s kůží na trh před manželem.
Tady vidíš že spousta lidí jsou pěkný svině a jak mají možnost tak si s chutí kopnou. Jak pálení čarodějnic, jen najít vhodnou oběť...
Zásadní je říct mu to a to co nejdřív, aby jste to mohli řešit. Týká se to i jeho a další tajení a oddalování by znamenalo jen že to bude složitější. Prostě pokud nezvládáš splácet tak ti s tím musí pomoc on. Nemáš na co čekat, budeš husa pitomá ale hlavu ti snad neutrhne. Představ si to opačně že by dluhy měl on a přiznal se - taky bys ho nezabila. Z jeho strany to jiné nebude.
Taky mě to napadlo se vžít do jeho situace. Určitě bych nebyla ráda,ale snažila bych se mu pomoci. Tak doufám,že mě fakt nepověsí za ten hever. Snad to bude mít dobrý konec... Díky moc za příspěvek!
0x
Dnes jsem četla rok staré noviny. Byl to článek o podvodných firmách, které slibují pomoc dlužníkům, ale jen je okradou. Jeden bankovní expert radil obrátit se například na Poradnu při finanční tísni nebo Občanské poradny. Přeju Vám, aby se Vaše situace dobře vyřešila. Nedovedu si představit, jak je to pro Vás těžké, ale musí to být velký problém.
0x
Tak jsem to dnes řekla manželovi. Rozbrečela jsem se a on přišel co se děje. A už to jelo... Řekla jsem mu úplně vše.Manželova reakce mě naprosto zaskočila. Byl hrozně naštvaný,že jsem mu to neřekla dávno,že mi mohla pomoci už dříve. Chce mi se vším pomoct. O rozvodu nechce ani slyšet. Pořád mě miluje. Nechce se mi věřit,že mám takové štěstí. Zapřísáhla jsem se,že nikdy neudělám takovou chybu a svojí výplatu si nechám zasílat na jeho účet (můj návrh-bude to tak lepší). Manžel je zodpovědný co se týče peněz a já vůbec. Objali jsme se,pobrečeli si,ale vše se prý vyřeší. Jen ho mrzí,že díky tomu teď budeme čekat ještě na potomka,kterého už strašně chtěl. Po tomhle si fakt uvědomuji,že ho nesmírně miluji a můžu být vděčná,že je semnou. A děkuji taky Vám,že jste mi dali odvahu mu to říct. Asi bych to tutlala opravdu tak dlouho než by došlo k nejhoršímu. Jsem prostě srab. Změnili jste život jedný mladý rodině a ani si to možná neuvědomujete. Děkuji Vám všem,co mi poradili se přiznat. Přeji Vám do života jen to nejlepší. Já snad budu moci začít zase od znovu...lépe...
ajt - no sláva - moc Vám to přeju !
doplněno 19.06.15 14:27:- přece jenom není ten "mužskej rozum" k zahození, že?
doplněno 19.06.15 14:53:ajt - no vidíte - a třeba se tím Vaše manželství naopak utuží !
Děkuji Vám moc,opravdu si toho nesmírně vážím. Vím,že za každým tím profilem je opravdu lidská bytost,která má svůj život a nemusí se tu obtěžovat se starostmi ostatních. Proto si opravdu vážím toho,že jste na mou prosbu o radu vůbec reagovala. Manžela si nesmírně vážím a jestli je někdo nahoře ať mi věří,že mu nikdy neublížím. Do smrti budu vděčná,že jsem měla to štěstí a potkala jeho. Budu se mu snažit to celý život oplatit láskou,věrností a štěstím.
doplněno 19.06.15 15:00:Myslím že manželství se utuží určitě. Budu si ho více vážit,budu k němu upřímná. On bude mít na starost finance,já budu spokojená za malé kapesné na ženské potřeby a myslím že takhle by to do budoucna mohlo určitě fungovat
Tak jsem to dočetla celé až sem. To jsem si oddechla, že jste našla odvahu, muselo se Vám moc ulevit. Moc Vám fandím ať to všechno zmáknete.
Ulevilo se mi strašně. Myslím,že to bylo slyšet až do Německa jak mi spadl šutr ze srdce. Už jen díky tomu se teď cítím mnohem lépe než třeba včera,kdy jsem na to byla sama a nebyl nikdo (kromě virtuálních lidí),kdo by mi poradil. Teď jsme na to dva,jsem za to strašně ráda. Děkuji moc za podporu!
0x
Prosím vysvětlete mi proč bych si měla tohle vymýšlet? Co bych z toho měla? Vůbec nechápu jak to někoho můře napadnout. Já mám pocit,že jsou lidi,kteří si prostě myslí,že dlužník = idiot,který své závazky neplatí a jen vysává ostatní. Ne všichni lidi na světe jsou svině. Já nevím,asi jste se s tím ještě nesetkali. Pak mě těší,jmenuju se Tereza,je mi 25 let a nejsem na sebe pyšná,ale nejsem svině. Já jsem už na začátku psala,že se s manželem opravdu hodně milujeme a ví to i naše okolí. Že je to prostě vyjímečná láska. Zmiňovala jsem několikrát,že jsem se svoje dluhy snažila umořovat sama,právě proto,že jsem ho do toho nechtěla zatahovat a chtěla jsem si to vyžrat sama. Ale tady asi myslím nepomůže žádný vysvětlování. Vy jste si na mě prostě udělali obrázek a přes to vlak nejede. Nemám potřebu Vás přesvědčovat,že jsem jiná. Každý má nárok na svůj názor,na svůj pohled na věc. Já Vám to neberu a jak jsem už psala,možná se nedivím.
Tak asi takto: tazatelka je naprosto reálná postava. Nic si nevymýšlí. Docela se některým z vás tady divím, že ji napadáte. Sáhněte si laskavě do své paměti, či dokonce sem do historie a přečtěte si, co jste kdy zažili (či sem dokonce napsali). Vy ostatní co jste bez viny (paměti) hoďte kamenem.
Podobný příběh, jako tady ventilovala tazatelka, mám "na stole" tak dvakrát do měsíce. Scénář naprosto stejný : jeden z manželů (většinou manželka) nadělala dluhy a neví kudy kam. Manžel o ničem neví. To, co dlužníka v té době trápí nejvíc, je právě to, že podvedl toho svého životního druha. Nejhorší je, se odhodl a se vším se tomu druhému svěřit. To když se stane, nastane veliká úleva, bez ohledu na to, jak se k tomu ten druhý postaví.
Tak a teď k těm reakcím "podvedeného" manžela. Jestliže je vztah pevný, tak ho to nepoškodí. Naopak.
Tam, kde to stojí za prd, je to většinou konec vztahu
Tam, kde ten vztah je na rozcestí, se rozhodne, co a jak dál.
Cituji "To, co dlužníka v té době trápí nejvíc, je právě to, že podvedl toho svého životního druha. Nejhorší je, se odhodl a se vším se tomu druhému svěřit. To když se stane, nastane veliká úleva, bez ohledu na to, jak se k tomu ten druhý postaví."
Přesn to je to,proč jsem sem psala. Dále bych si platila své dluhy a trápila se. Já jsem mu to především potřebovala říct a teď vím,že jsem to měla udělat už dávno. I kdyby mi řekl,že je konec,stejně by mi spadl kámen ze srdce. Když jste na to sám,je to prostě strašné. Nemůžete spát,myslíte na to ve dne v noci...
Vám bych chtěla strašně moc poděkovat za podání ruky. Nakonec Vaší pomoc nebudu muset využít,ale strašně si toho vážím. Nemusela by jste nic a přece jste mi chtěla pomoci - úplně cizýmu člověku. Přeci jen se na světě ještě najdou hodní lidé. Přeji Vám jen to nejlepší v životě. 
Terezko - nic si z toho nedělejte, taky nechápu, jaký by mělo smysl si příběh vymýšlet, navíc, dneska dluží kde-kdo a třeba ještě blběji.
S partnerem žijeme taky každý za své, takže, kdybych já nasekala dluhy třeba za "zlaté tele", tak by se to partner dozvěděl, až by nám exekutoři zaklepali na dveře, protože sice nejsme oddáni, ale jsme hlášeni na stejné adrese a žijeme spolu už 20 let.
Když jsem byla na této poradně ještě naivní nováček, taky jsem se dočkala krutého posměšku, když jsem se ptala na zkušenosti se sexuálním životem po 60-ce, ačkoliv jsem to zdaleka nemyslela jako provokaci. Ale poučila jsem se a na poradnu nezanevřela - taky i proto, že si "pokecat" potřebuju. Věřím, že Vy takové rady už dál potřebovat nebudete.
A i kdyby byl příběh vymyšlený - možná bude dobrým poučením pro podobná - jak to nazvat - "trdla", která si lehkomyslně napůjčují spoustu peněz a pak neví, jak z toho ! Tak ahoj.
Taky jsem si všimla v jiných tématech,že to neslouží vždy jako poradna,spíš jako možnost si do někoho píchnout. Možná třeba zrovna,když mě dnes naštval šéf. Já se doposud vždy řídila "žij-a nech žít"... věřím,že každý má nějaký důvod proto,co právě dělá.Každý jsme originál a tak by to mělo být. Neodsuzuji nikoho za své chování.Můžu mi říct svůj názor a dotyčný si z toho buď něco vezme,nebo ne. Rozhodně ale nebudu dotyčnému ještě více přitěžovat svými postoji a názory a budu urputně stát o to,aby přiznal mou pravdu. Co z toho?
Líbí se mi,že to nazíváte "příběhem" já bych spíše řekla "blbé životní období",ale příběh zní lépe. I když není vůbec veselý i když má lepší konec. Mám strach stále a to,že jednou přijde slabší chvíle,kdy mi to manžel třeba "otře o hubu". I když věřím,že takový není,bojím se toho samozřejmě. Takže úplný happy end se nekoná. I když z podstatné části ano.
Zajímavé čtení.
Krásné doplnění při hlídání mé babičky co už nic nevidí a neslyší,jen tiše sedí a kouká. Jako chlap tvrdím že by toto asi nevydýchal žádný chlap během pár minut,ani za den. Žádný, který má koule. Jo odpustil by,musel, co mu také jiného zbývá. Dluhy které si paní vzala za manželství by musel platit také a navíc by mohl přijít i on o firmu.To je krásné že se tak milujete. Vyjímečná láska,to je prosím jaká? To je taková o které jsme si všichni v mládí mysleli že ji prožíváme? Ale rád bych toto slyšel až budete slavit zlatou svatbu a budete se opírat jeden o francouzské hole a druhý bude sedět např. slepý a hluchý na vozíčku. Tomu říkám VYJÍMEČNÁ LÁSKA. Ve 25 letech víte o lásce kulový. Zatím jste nedokázala že manželovi důvěřujete ve všem.Jinak by Vás VŮBEC nenapadlo si vzít i třeba korunu úvěru bez jeho vědomí. To není vyjímečná láska,to je podraz za manželovými zády.Neberte to ve zlém,ale v mém věku mám o vyjímečné lásce jiné představy. Existuje,ale vytrácí se a je ji velmi málo. Přesto přeji až budete slavit tu zlatou svatbu tak aby jste si na mne vzpomněla a usmála se s pocitem a větou. Kdyby jsi tady dědku ještě byl tak bych ti dokázala že jsem měla pravdu já.
Na Vašem názoru něco je. Já v tuhle chvíli tu vyjímečnou lásku opravdu prožívám a strašně si přeji,abych s ním tu zlatou svatbu opravdu prožila. Je mi jasné,že jste starší a máte tak už jiný pohled na věc a úplně to chápu.Třeba až mi bude 50,budu se divit jaktože jsme tohle tenkrát fakt rozdýchali, Už teď vím,že mám víc štěstí než rozumu. A ano,lhala jsem mu.To by asi nemělo být,je to tak jak píšete. Věřím,že doladíme chyby a bude z nás fakt nerozlučný pár. A Vás si v tich 50-ti vyhledám a řeknu Vám,že jsme to dali... Díky moc!
robert -
hezké a mladé ženské to mají třeba jednodušší, nežli Vy, jako chlap ! Navíc, jestli se tazatelka bude schopna poučit - co víc by si ten manžel mohl přát, pokud jim to do té zlaté svatby vydrží !
doplněno 19.06.15 16:42:- a není někde v bibli psáno, že je lepší polepšený hříšník, nežli ten, který nikdy nezhřešil - anebo si to pletu s Červenou knihovnou?
Ano inženýrko a přesně o tom to je, někdo z nás dělá blbce a pak máte někomu dalšímu uvěřit jeho jen ztěží uvěřitelný příběh.
Roberte . A právě pro to, že je paní 25 let a už ví jak vyjímečná je jejich láska apropo když dnes se mladí rozhodně v 25 letech neberou, zvláště když v té vyjimečné lásce chybí nejen děti ale i společný vztah k financím a hlavně chybí tu zcela důvěra, jsem já přesvědčená, že tento příběh je jen malá část pravdy. To, že někdo nadělá dluhy bez vědomí druhého ano, to jistě pravda být může ale tomu, že ten druhý zatlačí slzu a jen tak odepíše 400 000,- , nevěřím.
0x
Tady mi uniká jedna zásadní věc: na co jste si pořád půjčovala, aniž by to manžel věděl? Naprosto regulérně jste ho podvedla a ještě mu pro vaši sobeckost seberou bydlení (tak jako vám). O mužích se říká, že jsou sobci ale ženy naproto s přehledem vedou.
Přesně stejně to měl kolega v práci, jen s tím rozdílem, že naštěstí jeho manželka vlastnila jen 1/5 společného domu !
Naprosto stejně si půjčila několik set tisíc, aniž by to manžel věděl nebo či snad si něco mohl koupit. Štěstí bylo, že podpis půjčky napadl soudně, protože u takových rozhodnutí musí být souhlas manžela. Tím pádem si jen koupil 1/5 svého domu a manželku vypral z baráku.
Šťastný konec.
0x
v klidu si přečtěte insolvenční zákon a popřemýšlejte o tom podat si návth.Zvládnete to i sama,ale manžel by měl vše vědět...netajila bych mu to.Třeba pomůže,třeba ne,ale vědět by měl...Rozhodně z podání návrhu soudu nic neplatíte a případné exekuce jsou dnem podání návrhu zastaveny.Ale pokud je možnost požádat o pomoc manžela,volila bych tutto cestu.Odložit veškeré myšlenky typu jsou to moje dluhy a zvládnu je sama...nezvládnete a už jen psychická podpora pomůže.Spolu najdete nejvhodnější řešení.Možná bych začala tím,že na dovolenou bude muset sám,že já musím splácet závazky...
0x
Dobrý večer,náhodou jsem narazil na tento problém,moje rada zní:
navštívit bezplatnou poradnu financnitisen.cz/...
dlužil jsem víc než vy,pět let uběhlo a mám svatý klid
Jenom otázka - a co Vaši věřitelé? Jak byste se na to díval. když byste byl na druhé straně, zůstaly by Vám jen oči pro pláč, spotřebovaný materiál, nafta, čas, odvedená práce ... a Váš dlužník by měl svatý klid...
Samozřejmě, pokud jste dlužil lichvářům, ti si to vydojí na ostatních, tam škoda nevznikla.
Proč jsem dlužil,komu jsem dlužil je na delší povídání.Já jsem nepodváděl,pouze půjčoval.
Kdyby mi tento stát s tímto systémem neumožnil se zadlužit,nemusel jsem se do tohoto problému vůbec dostat,kdo nezažil,nepochopí.
Nehledejte chybu u státu, ale u sebe! Kdybyste nebyl ... , tak byste se do tohoto problému nemusel vůbec dostat!
Omlouvám se, nechtěla jsem Vás tady kádrovat, jenom mě nějak nadzvedlo Vaše vyjádření, jak jste v pohodě - můj manžel pracoval jako OSVČ pro velkou firmu, která je teď taky "v pohodě", všichni nejvyšší představitelé mají nová teplá místečka s nezanedbatelnými platy, a zůstalo po nich 10.000 nezaměstnaných a OSVČákům nezaplatili za posledního půl roku práce ani korunu... tak se mi prosím nedivte, že jsem na ten insolvenční zákon trochu vysazená.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.