Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
asi za měsíc se mi žení syn,mám nějaké nepsané povinnosti,nebo zvyky,které bych jako matka měla udělat?
Syn říkal,že nic nepotřebují, že si všechno zařídí sami, bydlí asi 80 km ode mne. Dárek nechce,tak mu dám peníze. Také bych jim měla ještě dát nějaké peníze,pokud se budou vybírat, jak bývá zvykem? S čím bych měla pomoct?
Děkuji za rady.
Není snadné si připustit, že naše děti jsou dospělé, samostatné, už nás nepotřebují, nestěžují si na odřená kolena a na drahotu. Také bychom měli být hrdí na svou výchovu. Protože na tom, jací jsou, to je naše práce. Co jsme do nich s láskou zaseli, to roste a kvete. Hanko, gratuluji, že se vám to tak báječně povedlo. Užijte si výsledek vaší výchovy, s pýchou. Ten slušný člověk, to je váš syn.
Když to po sobě čtu, tak mám pocit, že pathos z toho kape až na klávesnici. Ale je to pravda, pathos nepathos. Je to fakt.
Nedělejte si s ničím starosti - kdyby mladí něco chtěli, ozvou se. Přesně před rokem (21.6.) jsem řešila stejný problém. Syn s nevěstou si všechno zařídili sami, i když možná něco bylo jinak, než jsem si zkostnatěle představovala. Když mi konečně došlo, že je to JEJICH svatba, dokázala jsem se aspoň trochu uvolnit a nakonec jsem si to super užila - bylo to milé, nekonvenční, veselé a velmi příjemné. Nakonec jsme se domluvili s nevěstinými rodiči a podle přání novomanželů jsme zaplatili my třetinu, oni třetinu a mladí třetinu nákladů. Žádné dary ani peníze jsme nedávali, ani se to nečekalo.
Nebojte se, nechte to plynout a užijte si ten pěkný den...
Tak nějak to bylo i u nás, před 10ti lety. Stejně tak jsem byla kapku vyjevená a i já si musela uvědomit, že je to jejich svatba, jejich přání, které je třeba respektovat. Že nevěsta nemusí mít bílé šaty a ženich bílou košili. Chvíli mi trvalo, než jsem to zkousla, ale konec dobrý, všechno dobré. Byla to nádherná svatba. A jak to bylo dál, se bojím zmínit, abych to nezakřikla.
Inžinýrko děkuji, uvidím jak to všechno dopadne. Také mám obavy ,protože já jsem sama a nevěsta má hodně příbuzných, které já ani neznám. Také tam bude hodně mladých a já už si představuji jak tam budu mezi nimi sama a nebudu se mít ani s kým bavit Pak cesta zpět,nebo mě budou tlačit boty a já nevím co všechno ...
Snad si nechcete vzít nové boty, to bude zkažený den - pěkně si vemte vyšlápnuté a pohodlné.
A že se nebudete bavit, tak až ten pocit budete mít - požádejte syna /před svatbou se s ním ale dohodněte/ aby vás zavezli domů kdo bude "taxikařit" a je to... do ničeho se nenuťte a nekazte si den . Užijte si obřad a hostinu a ostatní není povinností ,abyste tam s mladými byla dokonce. Nikdo se nepohorší.
Budu mít nové šaty a k tomu staré boty,tak to by asi nevypadalo dobře Pochybuji, že mě někdo poveze 80 km domu ze svatby. Jestli se nepohorší, tak to bych byla ráda.
Děkuji za reakce
Nebojte se, určitě Vás někdo odveze. Promluvte o tom s nimi už před svatbou, třeba hned. A obujte si hezké nové boty - na obřad a na focení, ale potom na odpoledne se klidně přezujte do pohodlných, měla jsem to taky tak, v lodičkách (krásných) by mi upadly nohy. Věřte mladým, bude to hezké. Můj syn je ilustrátor a komiksový výtvarník a jeho žena s ním tuto zálibu sdílí, takže se na svoji svatbu vystrojili velmi netradičně - syn se ženil v červených converskách a na kravatě měl Spidermana, snacha podobně - bílé šatičky po kolena s bohatou červenou spodničkou a červenými puntíky... a když jsem sama sobě přiznala, že na to mají právo, mít svatbu podle svých představ, hodně se mi ulevilo. Umínila jsem si, že se budu jenom usmívat a cítit se dobře, a tak to bylo. Bude to dobré.
Dobrý den, myslím, že tím, že mladí budou zřejmě bydlet 80 km od Vás, jste toho již udělala dost. To neberte negativně, ale je to vzdálenost dostatečná na to, aby měli své soukromí a zároveň to není vzdálenost nepřekonatelná. Myslím, že další peníze už dávat nemusíte - to je "uděl" ostatních hostů. A nevěstě řekněte něco v tom smyslu, že jí syna předáváte vychovaného a v dobrém stavu . Zdravím!
P.S. Připravte si nějakou řeč na hostinu (pokud tam nefiguruje manžel).
Jen bych koupila pěkné přání a do obálky k přáníčku vložila peníze. Pomoc jste nabídla a je fajn, že mladí si zařídí vše sami podle sebe, je to jejich svatba. Pokud by něco syn potřeboval, dá vám vědět.
Oni už spolu žijí asi 3 roky,tak mají všechno zařízené, jen by chtěli ještě myčku, tak na tu jim dám,protože rodiče nevěsty určitě hodně pomohou a já jsem ještě ničím nepřispěla,tak aspoň tak. Jako matka musím také dávat přáníčko? Protože tolik peněz se mi do něj nechce dávat Dala bych jim peníze pak osobně.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.