Bojím se intru kvůli rodičům

Od: Datum: 07.06.15 20:00 odpovědí: 6 změna: 08.06.15 11:11
Většina lidí co po letních prázdninách, má jít na intr, má strach ze nezapadne, že nezvladnou školu, s kým budou na pokoji... Vše tohle mám i já. Jenže se k tomu přičítá něco dalšího. Jsem jedináček a rodiče jsou na mě dost vázaní. Mně je upřímně jedno kde spím ale rodiče se na to asi budou koukat jako že jim vyrůstám a moc brzy a bude to pro ně hodně smutný :( achjo zas mám slzy v očích kdybyste věděli kolik jsem za dnes posmrkala kapesniku..jen když jedu na pár dní na tábor zal mamka pláče natož tohle.. Ani nevím proč to sem píšu.. Jak jste se tvářili na to že vám jde dítě na intr? Achjo mě to tak mrzí že kvůli mě bude mamka smutná vždyť má jen mě a já ji odejdu :( nevěděla jsem že budu muset být na intr ale teď jsem zjistila že vlaky jezdí dost blbě musela bych vstavat v půl šesté abych byla ve škole na osmou a do toho tři přestupy.. Což de nedá zvládat..hlavně když vezmu v potaz jak jsou tady v ČR vlaky debilní, to bych si začekala.:( a do školy nedorazila..
A hlavně mi prosím vás napište že jsem si měla ty vlaky ohlídat! Já vím ano celá to moje chyba měla jsem se o starat dřív já vím že jsem kráva tak se k tomu při vší úctě prosím vás moc nevyjádrujte..:( rodiče už jinak s tím intrem počítají... A ví o tom tedy.. Nějak o tom nemluvíme... Asi je to hodně mrzí :( mám sto chutí vrátit se deset let dozadu a předem je informovat ať ví že jim jednou strašně ě ublížim :( omluvte chyby..nemám náladu na češtinu snad rozumíte

Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: ben®
Datum: 07.06.15 20:18
avatar

Dobrý den, neřešte to. To je věc rodičů - musí se s tím vyrovnat stejně, jako všichni ostatní, kteří si to prožívají. Tedy, uvědomují si, že už nemají doma malé dítě. Zkrátka to tak život přináší. Berte to pozitivně - víkend bude společný. Zdravím!

doplněno 07.06.15 21:08:

Víte, rodiče musí počítat s tím, že se jejich dítě zachová "sobecky". Rozumní rodiče ani nemohou očekávat, že se jich dítě bude stále držet za ručičku. Ano, bude to pro ně jistý zlom, bude to jiné, ale nemusí to být horší. Možná to bude naopak, když uvidí, že jste se naučila samostatnosti a umíte se o sebe již trochu postarat. A také bude více vítání a SMS .

Ohodnoceno: 3x
 
Od: nazdarekkamo
Datum: 07.06.15 20:53
Dobrý den i Vám, dekuju moc.. Trochu mi to pomohlo.. I když neřešit je to těžké.. Já věděla že je to nejlepší ýchodisko ale nemohla jsem se o to snažit přišlo mi to sobecké.. A pořád přijde ale když mi to poví někdo další je to lepší.. Tak děkuji ještě jednou, nejspíš ste si ani neuvědomil jak mi zvednete náladu :))
Datum: 07.06.15 20:54
avatar

Zdravím. Nebojte se, rodiče to zvládnou. Spousta rodičů si tím prošla. O to více se na Vás budou těšit, až se budete vracet domů. Ale mám dojem, že ani Vám se od rodičů najednou moc nechce, že? I Vy to zvládnete, je to jen o zvyku. Poznáte jiné lidi a prostředí. Takže si budete muset zvyknout všichni, ale jsou mobily, můžete se vidět přes skype..Takže to není žádná tragédie, jen na čas změna v rodině.

Ohodnoceno: 4x
 
Od: nazdarekkamo
Datum: 07.06.15 21:35
Dekuju moc, je to pěkné číst no..mně je to líto hlavně kvůli nim :) a tak taky kvůli tomu že je to velký krok dopředu a já bych nejradši nikdy dospělá nebyla.. Což je taky způsobeno tím že si přijdu vůči rodičům zavazana..No jo jedináček se nezapře ale tak snad máte pravdu ^_^ hlavu vzhůru a statečně vítat nové možnosti ještě jednou děkuji..,)
Datum: 08.06.15 06:19
avatar

Neboj se, zvládneš to. Seznámíš se a zabydlíš. Vždyť už jsi velká holka a rodiče by měli pochopit, že se jich pořád nemůžeš držet za ruku.

Vnuk si loni vybral speciální školu. A udělal přijímačky rovnou na 2 místa. Do jedné školy by mohl, byť s obtížemi, dojíždět denně z domova. Druhá byla moc daleko. No, autem sice asi 90 km, ale vlakem, s různými oklikami to dělalo skoro 180 km. Vybral si tu druhou, prý se mu líbil víc její program. Jezdí tam celkem 5 vlaky, má je zdarma /jedná se o železniční průmku/ a je jako ryba ve vodě. Pokaždé mi líčí, čím zase jel a kudy a proč. Už se mu i stalo, když řekl fírovi, co studuje, že ho vzal do stroje a kluk tam s ním jel. I když by to nemělo být. Asi by byl nešťastný, kdyby měl školu v bydlišti a měl chodit pěšky. Tolik zážitků cestou. Těch fotek! A občas si dokonce vybírá, jestli pojede domů na Brno, nebo na Žďár, aby byla změna. :)

Příští rok bude ještě dobrý, ale ten další odejde na internát i vnučka. Také bude z domova. A dcera se zetěm zůstanou sami. To pak jim bude opravdu smutno, když budou obě děti ve světě.

Až přijedeš domů na víkend, rodičům se hodně věnuj, povídej si s nimi, ať nemají pocit, že Tě ztrácí. Je to prostě tak, mladí opouštějí hnízdo. Ale internát vás nerozdělí. Pokud máte mezi sebou dobré vztahy, budeš se těšit domů a oni zase na Tebe.

Ale je to prostě život. Mladí jdou za svým, půjdeš i Ty. Pokud Ti vlaky nevyhovují, podívej se na jízdní řády autobusů. Nebo to můžeš nakombinovat.

Uvidíš, že si rodiče zvyknou, Ty získáš nové kamarádky a budeš samostatnější. Když přijedeš domů, hodně rodičům vyprávěj, vtáhni je do děje, aby viděli, jak si tam žiješ a potěšili se s Tebou. Uběhne to jako voda, budeš mít školu za sebou a půjdeš třeba dál, na VŠ. Tohle je pro Tebe takový prubířský kámen, jak to s rodiči společně zvládnete. Tak ať se to podaří. Jaga.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 08.06.15 11:11
avatar

Už je to mnoho let, kdy starší dcera odjížděla na internát. Doba byla jiná. O děti jsme se tak nestrachovali, jako je tomu dnes. Ale dnes jsou zase mobily, maily, skajpy i s kamerkou. Není problém zavolat, říci si několik slov, poslat fotku nebo jen tak obrázek, o kterém víme, že se ten druhý, po kom je nám smutno, zasměje. Mamince den uteče, protože pracuje a doma má taťku. Pro tebe to bude obtížnější, protože se budeš muset dělit o prostor, o soukromí. Byla jsi zvyklá na určitý život v klidu, s řádem, který sis určila ty sama. Ale na internátě naprosto ztratíš soukromí. Příjdeš i o osobní prostor. Jen si musíš uvědomit, že svoboda a štěstí není v tom, co tě obklopuje, ale v tobě, ve tvé mysli. ;) Já měla problémy v nemocnici. Lůžko na ortopedii vystřídala rehabilitace a pak hned lázně. Jsem společenský tvor, ráda pokecám, není pro mne problém přizpůsobit se, ustoupit. Ale tohle, to už bylo příliš dlouho. Začalo se mi stýskat. Ani ne tak po lidech, protože jsme spolu mluvili i několikrát za den, ale po klidu, po mém wecku, koupelně a vůbec po prostoru, který patří jen mi. (A taky po mém pejskovi) Ale ty jsi mladá a bude to pro tebe úplně nová zkušenost. Tohle už nikdy nezažiješ. Ty se těš, bude to bezva. Mimo jiné se naučíš, že někdy je lepší ustoupit, podřídit se, podělit se. Také to, že něco není vůbec důležité a nestojí ani za trochu pozornosti. Naučíš se přijímat dobré i to méně dobré a naučíš se hospodařit s tím, zvládat. ;) Přeji ti fajn partu na pokoji a hodně štěstí. *slunce*

Ohodnoceno: 2x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.