Jak se vypořádat se stresem v práci?

Ahoj, trošku to zkrátím,protože by to nikdo nečetl. Několik let sem si přál dělat vysěnou práci přjímacího technika v autorizovaném autoservisu a když se mi to konečne povedlo,tak po roce zjišťuji,že to asi za nic nestojí. Plat je naprosto podprůměrný za tu šílenou odpovědnost. Pracovnín dobu jsme ještě nikdy neměl 8 hodin,ale průměr mám mezi 10-13 hodinama každý den, přesčasy samozřejmě neplacené a náhradní volno si nestíhám vybrat během měsíce nasbírám průměrně tak 15 hodin . To,že jsme nadřízený chlápům o 15-20 let starším,kteří samotřejmě dělají vše podle sebe a málokdy poslechnou ani nezmiN´ji někdy mě hodně stresují a deptají,ale co mě nejvíc štve je to,že můj kolega dělá krom přijímání i záruky a to je něco nepředstavitelného.Celý rok se chystám na to,žen se to začnu učit,protože on vyhrožoval pořád,že odejde a spadlo by to na mě ,ale ta pracovní doba je tak plná,že bychom museli chodit o víkendu. Děláme staršně moc aut denně opravdu proti jiným servisům o třetinu více. cca 13-20 aut. a i tak nás vedení tlačí k větším a větším obratům. Tento měsíc nám dalo plán na určitou částku a když nesplníme půjdem mi vedoucí o 2500 kč dolů s platem a neřeší se,že lidi budou na dovolených. Ale o chci říct díky brutálně zaplněnmu servisu nemá kolega čas řešit záruky má otevřených 200 záručních zakázek i rok z5 a řešení je jediné odepsat to na jiné auto nebo a nebo jiný podvod. a z tohodle důvodu tu práci nechci dělat ani omylem nechci aby mě zavřeli kvůli tomu,že nás vedení tlačí abychom dělali nemožné a plat měli o 10 tis menší než v jiných servisech.

A minulý týdne kolega přišel a řekl mi,že jde asi pryč a ať si s tím dělám co chcu. Takže mě polil takový stres,že se chcu oběsit. Mám i tak dost osobní problémy na psychologa tohle mě dorazí. I kdybych se naučil ty záruky dělat a je to opravdu dost složité,tak bych tam musel být opravdu třeba 16 hodin denně a soboty neděle neplaceně abych něco vůbec vytvořil.

Vím co je to odejít pryč aníž bych měl najítou práci už se mi to stalo a byl jsem 3 roky na pracáku,ale tahle práce mě tak vysiluje a ničí,že se můj zdravotní stav přes rok zhoršil opravdu neskutečně a říkám si kdybych raděj někde dělal ve výrobě a měl čistou hlavu a ve 2 razil případně měl zaplacený přesčas a makal jak šrub vpohodě.,ale Jak se tak dívám žádná práce není v dohlednu a co tak můžu dělat, když mám praxi ve všem tochu,ale pořádně nic neumím krom prodeje .

Ještě k těm zárukám : myslím si,že kolegu nepustí na dohodu a budocu chtit aby al všchny zakázky dopořádku,ale všechny nikdy neudělá a než odejde ,tak se nestihne najít náhrada ani omylem, takže další přesčasy díky tomu,že bude chybět člověk. Vím,že hledáme 5 měsíců mechanika a všeci si našli lépe placené místo.

Jak by jste to řešili? vzdali by jste to taky a nechali se hodit zasena dno?je pravda že před lety na pracáku sem stres měl,že nemám peníze,ale byl jsem štastný v osobním životě. Nyní nemám už 2 roky partnerku a v osobním životě se ubíjím v depresích