Ahoj,potencionální zachránci.Tenhle problém má asi hodně lidí.Jsem v pubertě (neberte to jako zpověď dítěte) a všechno co udělám,je okolím svedeno na pomatené hormony.Jsem introvert?-hormony.Mám hodně často nálady,kdy se cítím zbytečná?-hormony.Mám pocit že předstírám?-hormony.Jsem lesba.Moje okolí(hlavně matka) mě tak zblblo svými předstudky,názory a unáhlenými závěry,že se bojím přiznat,že jsem na holky.Což je problém,protože moje matka nechápe ani homosexuály ani bisexuály(a reakce přátel se taky děsím).Prostě nedokáže pochopit,jak se někomu může líbit někdo stejného pohlaví.Vlastně nechápe cokoli,co je jakkoli jiné.A já jí hrozně miluju,je pro mě hrozně důležitá.Nevím si rady.Ano,vím že mě bude (zřejmě...?)milovat i jako lesbičku,ale nedokáu si představit jak jí to říkám,výraz v její tváři...(plus možná i otázku,zda jsem si jistá a jestli to nejsou hormony ._. )Chci křičet na celou planetu,že jsem taková jaká jsem,ale jediné na co se zmůžu je napsat do internetové poradny a čekat na radu.Budu vděčná za jakoukoli.Prosím neurážejte mě větami typu,že když se nedokážu přiznat,tak nejsem pravá lesba nebo podobné hlouposti.Jsem si jistá 
2x
Jinak s těmi hormony, ono to tak prostě je. Pokud jsi v pubertě, hormony se ti bouří. Člověk neví pořádně čí je a kam patří, přijdou nové pocity, nálady, otázky. Není to jednoduché období. Pamatuji si, že mi v tomto nejcitlivějším období, umřela babička a všechno bylo najednou naruby. Přitom s odstupem času vím, že nebýt v pubertě, nevnímala bych vše až tak tragicky a jako konec světa.
Buď sama sebou, stůj si za tím a nenech se nikým tlačit tam, kam nechceš. Jaký život si uděláš, takový ho budeš mít.
Tak jako holka určitě nepoběžíš za mámou a neřekneš, že jsi na kluky. To se totiž předpokládá a rodiče to berou jako jistou věc.
2x
Ahoj. Spousta lidí si nedokáže různé životní situace představit, dokud se do nich sami nedostanou. Nikdo předem přesně neodhadne, jak by se sám zachoval, či vyrovnával, s určitými věcmi které mu život postaví do cesty. Proto se ani Ty netrap předem s tím, co by bylo, kdyby. Neřeš to předem a s rodiči toto nerozebírej prozatím. Důležité je, že máš rodiče ráda a oni Tebe jistě též. Pořád budeš jejich dcera, ať si jednou domů přivedeš kohokoliv. Pokud budeš spokojená a šťastná, věřím, že rodiče najdou vždy dostatek tolerance i k situaci, kterou stejně nebudou moci změnit. Nedělej předčasné závěry z ničeho, ani co se týče Tvé orientace. Mohou být unáhlené.
0x
Dobrý den, s tou Vaší jistotou si nejsem jistý, ale budiž. Podívejte se s matkou na český film Láska je láska a potom ji to řekněte. A neberte ten film jako komedii - není to jen sranda, ale třeba z toho něco Vaše matka pochopí. Jaká je reakce otce, resp. dala by se tam očekávat podpora a pochopení (jako v tom filmu)? Zdravím!
0x
Noo..máš to jako dospívající a závislá na rodičích rozhodně těžké :-/ Vím, že přátelé jsou potřeba, tak jen můžu říct, že ti dobří přátelé tě pochopí a nebudou odsuzovat a pokud ano, pak bych vyhledal přátelé jiné. Ze zkušeností vím, že přátelé se točí a točí a zůstavají jen ti věrní a nejlepší Co se rodičů týče, tak jistě máš pravdu, že tě bude mamka milovat i tak, pokud není vyloženě vysazená proti homosexuálům a jen je nechápe, půjde jen o zvyk. Ale určitě to bude pro ní veliká rána, pomyslí na vnoučata atd. Chápat homosexuáli není potřeba, proč je chápat? Je to jejcih život a jejich rozhodnutí Když jsi si jistá, tak jednou se to dozví, já bych se ještě na tvém místě neunáhloval, musíš ty sama vědět jestli máte s mamkou otevřený vztah a jestli si můžete otevřeně popovídat o všem na světě. Pokud jo, tak bych jí to řekl třeba až na to příjde řeč...Až se tě zeptá, co kluci atd.
0x
Nevím jak u holek, ale u kluků je není orientace v pubertě něčím zcela jistým, ta se "ustálí" až v dospělosti, to je jedna věc. Druhá věc, jsi to co jsi a nedělá tě to o nic horší ani lepší než ostatní. Neznám tvoji matku, takže nevím, jestli je rozumné ji říkat o svoji orientaci, obecně si myslím, že ano. Ale pokud víš, jak negativně na to reaguje, tak bych to zatím nechal být, koneckonců je to tvoje soukromá věc. Pokud se rozhodneš, že to povíš, tak asi musíš být připravena na jakoukoli reakci.
0x
Dala jsem bod Coklit, její odpověď se mi velice líbí. Jen nechápu, proč sebe chceš řešit s kýmkoliv. Proč se chceš otvírat a pak hádat s celým světem. Proč nebeš život takový, jaký je? Proč se trápíš? Proč ze sebe děláš něco mimořádného a máš potřebu to oznamovat celému světu. Každý jsme nějaký a je to jen a pouze naše věc. Nikdo z nás nestojí na kopci a neřve, že je na chlapy. Proč by to dělal? Když to udělá, pak musí počítat s tím, že mu do toho budou všichni mluvit a radit a poučovat. Ale zavinil si to sám, protože dveře on sám otevřel. 
Všimla sis, že se nezmiňuji o orientaci? Je to jen a jen tvá věc.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.