Nevím, jestli je to správný vztah

Od: Datum: 21.05.15 18:26 odpovědí: 9 změna: 21.05.15 21:15

Ahoj,

přes 3 měsíce chodím se svým přítelem. Nikdy mi vztahy nevycházely, vždy jsem se strašně zamilovala, pak to rychle ztroskotalo a já z toho byla v háji klidně pár let. Totálně. Až nezdravě, zkrátka myšlení na daného člověka po velmi krátkém vztahu a následném rozchodu klidně každý den po dobu XX měsíců.

No a na začátku roku jsem začala chodit se svým nynějším přítelem. Nebylo to jako v minulosti... žádná velká zamilovanost atd. Mám ho ráda, je mi s ním většinou dobře, celkem si rozumíme, a tak jsem s ním začala chodit. Když se rozejdeme, vím, že mi to bude líto, ale nebudu z toho tak strašně v háji, jako z těch předchozích vztahů.

Jak jsem říkala, je mi s ním dobře, můžu mu skoro všechno říct. Na druhou stranu mi hodně věcí vadí. Vždy jsem byla zvyklá na kluky, kteří jsou tak něco napůl mezi introvertem a extrovertem a navíc flegmatici. Můj nynější přítel je extrovert a rozhodně ne flegmatik. A já si na to nějak nemůžu zvyknout. Taky mi třeba vadí jeho chování, když jsme někde s bandou jeho kamarádů. 100 % vím, že to nedělá schválně, ale právě tím, jak je extrovert, klidně si celý večer všímá hlavně kamarádů a myslí si, že já se budu děsně moc bavit, i když jeho kamarády neznám. Jenže já to tak nemám. Mám ráda společnost, ale nedovedu se hned začít bavit úplně se všemi jako on, extrovert (a to sama introvert nejsem, tak půl na půl zkrátka). Přitom jsem byla zvyklá, že když jsem byla do někoho zamilovaná, ten člověk si mě hodně všímal, i když jsme byli někde s hodně dalšíma lidma.

A takovejch věcí je hodně. Většinu jsem mu řekla, ale myslím, že to neni něco, co by šlo změnit. Že takový prostě je. Má mě rád, je do mě zamilovaný, furt mi nosí kytky, je na mě hodnej... Ale přesto jsou různý věci, co mi vadí, a často je ani slovy neumim popsat a asi to je spíš moje chyba, že mám vysoký nároky nebo nevim.

Asi bych si potřebovala dát pauzu, ale vlastně nevim, jestli to něčemu pomůže. Jasně, že se mi bude stejskat, ale pak se setkáme, bude to super a za den dva mě zase něčim, nějakym druhem chování, který samo o sobě neni špatný, bude štvát. Vím, že je to moje chyba. Člověk by měl dělat kompromisy, já se snažim, ale... často to jsou bohužel věci, který mu ani slovy nedokážu vysvětlit, protože to jsou jen nějaký pocity. Všichni mi říkají, jak konečně vypadám štastně, jak nám to spolu jde atd... a přitom já někdy přemejšlim o tý pauze nebo rozchodu.

Včera jsme byli v kině s bandou jeho kamarádů. Šel kupovat lístky k pokladně, vrátil se, rozdal všem lístky včetně mě, pak řekl, že máme půl hodiny do filmu a že se můžeme jít najíst, každej, kam chce. A vyrazil dopředu, přitom já bych třeba čekala, že se zastaví a zeptá se mě, kam chci jít. Teď to trochu vypadá, že na mě kašle, to rozhodně ne, ale najednou to prostě byla maličkost, která mě rozesmutnila a neměla sem chuť se s nim dál bavit, ani mu v kině oplácet držení ruky a pak jsem šla radši domu než s nima do hospody. Nebyla jsem uražená, ale prostě smutná, nemohla sem si pomoct. Pak mi psal smsky, co se stalo, že se na mě hrozně těšil a proč nejsem s nima v tý hospodě, že ho to děsně mrzí a chtěl by mě tam. Jenže mě vždycky nějaká takováhle věc, kterou bych si ve vztahu přála, rozesmutní na X hodin, dnů. Pak mu to často řeknu, on se děsně omlouvá a mrzí ho to.

Možná jsme prostě v tomhle každej jinej, ač ve spoustě věcí úplně jiný.

Bohužel to jde špatně popsat. Asi jsem moc citlivá a měla bych brát věci víc s nadhledem. A nechci mu opět něco vyčítat.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 21.05.15 18:38
avatar

Ahoj,

prvni vec co je dulezite je vek. Je neco jineho chovani v 17ti a ve 30ti.

Pokud je zvykli na kamarady a je extrovert , tak to tezko zmenis. Bud se smiris nebo smula. Pokud mu das na vyber hospoda s kamosema nebo ty tak muzes dopadnout spatne. Toto maloktery chlap si necha vzit. Pro nas je tezky jen sedet ve dvou a mit kazdy den treba romantiku , to chlap neda.

Jinak dalsi cast ... kaslat na tebe spis nee , jen si to nekdy neuvedomi , vypada to , ze chce byt hlava rodiny , on rozhodovat a bude vudci typ , co on chce tak to takhle bude ...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: joxjox
Datum: 21.05.15 19:01

Ahoj, věk jsem úplně zapomněla uvést, ale je pravda, že to je důležité. Já 26 let, on 28 let.

Od: joxjox
Datum: 21.05.15 19:02

Jinak já absolutně nemám nic proti tomu, když chodí do hospody s kamarády. Jen ať si chodí, klidně každej druhej den. Já taky často chodím večer ven se svými kamarády popít.

Datum: 21.05.15 18:39
avatar

Vy jste ve vztahu, přestože nejste totálně zamilovaná. A vadí Vám, že Váš přítel evidentně taky není úplně totálně zamilovanej. Vypadá to, že byste si přála, aby dýchal jen pro Vás, přestože Vy sama klidně uvažujete o pauze. Takové trošku princeznovské mi to od Vás přijde, promiňte. Není na Vás citově závislý a Vy na něm taky ne, tak mu tu nezávislot přejte

Takže Váš vztah mi přijde celkem vyváženej a můžete mít úplně klidně dlouholetý spokojený manželství, pokud je tohle to, co Vám stačí.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: joxjox
Datum: 21.05.15 19:04

Díky za odpověď. Vlastně máte pravdu, očekávám od něj, aby se choval tak, jak já sama se nechovám.

Datum: 21.05.15 19:13
avatar

Dobrý večer, vážím si toho, že jste mou odpověď nebrala jako útok na Vás. On to samozřejmě útok nebyl, ale málokdo snese drzé pojmenování věcí zvenčí. Nezaujatej pohled cizího člověka může bejt samozřejmě mylnej, když Vás ten člověk nezná, ale právě málokdy tam díky té nezaujatosti není aspoň jeden trefnej postřeh. Mějte se pěkně.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 21.05.15 19:40
avatar

Zdravím. Já se domnívám, dle Vašeho psaní, že sama dobře víte, že toto není vztah, který byste chtěla s chlapem mít. Nejste do něho zamilovaná, jinak byste na něm nevyhledávala chyby. A nejste ani šťastná, protože si sama uvědomujete, že hledáte něco jiného. Myslím si, že se ve vztahu jen trápíte a nutíte se do něčeho, co ve skutečnosti nechcete. Buďte férová a upřímná k sobě i k němu. Pokud Vás vztah nenaplňuje, počkejte si na toho pravého. City se prostě nedají vynutit a tudíž nemá smysl se trápit tím, co nemůžete změnit.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 21.05.15 20:10
avatar

Jedno mě z Vašeho vztahu napadá: Vy něco očekáváte. Pořád. Že se zastaví a zeptá, nepohrne se rovnou někam. Že se Vám bude věnovat... neočekávejte. Když se rozeběhne na jídlo, zadržte ho, a ihned se ho zeptejte - "To se ani nedohodneme, kam půjdeme?" Když se Vám nevěnuje, věnujte se Vy jemu, a nebo naopak - také si ho nevšímejte (i když vím, jak je to těžké, bavit se s "cizími" přáteli...)

Nejste na úplném počátku vztahu, ale pořád máte čas se vyladit. Zvyknout si na sebe a na svoje způsoby jednání a chování - ale musíte to prostě říct, a to hned. Jasně, že se Vám bude druhý den omlouvat, když (pokud) Vás má rád... ale problém to neřeší. Prostě ze začátku vztahu není ten pravý čas na to, aby kterýkoliv z partnerů dělal ústupky - bude je dělat pak už pořád. Sama jsem takovou chybu udělala po přestěhování.

Ale možná mají pravdu jiní a prostě to není ono...

doplněno 21.05.15 21:41:

Blbě to působí potom. Nemusíte vyčítat... jak mu to říkáte, když si "stěžujete" po nějaké době? Upřímně, ale mile, bez výčitek? Tak to udělejte stejně v tom momentě, kdy cítíte, že něco není správně.

Ano, myslím si, že první měsíce jsou na "vylaďování" - a hlavně si to myslím proto, že jsem je sama propásla. Partneři ze začátku přece zjišťují, jestli spolu dokáží fungovat dlouhodobě - ale jak se to naučí ze začátku, tak to bude fungovat pořád, a Vy po letech zjistíte, že fungujete v režimu, který není dlouhodobě únosný, a ten druhý se diví, co je špatně, když doteď vše klapalo. Poznáváte se, tak ho nechte poznat Vás takovou, jaká doopravdy jste a řekněte, co chcete a potřebujete, jinak to nedostanete držím palce!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: joxjox
Datum: 21.05.15 21:15
Děkuji za odpověď. "ale musíte to prostě říct, a to hned." - no, to se právě bojím říkat hned, že to bude působit blbě, že mu něco vyčítám, že tím zkazím tu chvíli apod. Ale pravda je, že když mi něco vyčítá on, tak to taky vyčítá hned. Ač jde o maličkosti a ne závažné věci. Každopádně často přemýšlím nad tím, jestli jsou první měsíce na "vylaďování". Nemám s tím moc zkušeností, nevím, jestli to je vlastně normální.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.